Nový: VRT Praha – Plzeň – Norimberk umožní udržet v Plzni kvalifikovanou pracovní sílu

Proč tolik usilujete o vysokorychlostní trať na trase Praha – Plzeň?

Vysokorychlostní tratě považuji za moderní způsob dopravy, který bychom měli s ohledem na hospodářskou prosperitu v 3. tisíciletí intenzivně rozvíjet. Bohužel, současný plán výstavby vysokorychlostních tratí v ČR nepokrývá naši republiku rovnoměrně, neboť ve stávajících plánech VRT zcela chybí spojení Prahy se západní Evropou. Zároveň je vynechána Plzeň jako druhé největší město v Čechách. V této souvislosti bych připomenul důležitou roli středověké obchodní stezky Praha – Plzeň – Norimberk, která se významným způsobem podílela na rozvoji českých zemí.

Dobře, a tedy v čem vidíte největší přínos ve vybudování téhle trasy?

Chceme-li v Plzni udržet vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a mladé lidi s hodnotnou pracovní perspektivou, musíme jí zajistit rychlé dopravní spojení s Prahou a Bavorskem. Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že pokud dokážeme snížit dojezdovou vzdálenost do těchto míst pod jednu hodinu, jsou lidé ochotni za prací dojíždět. Rychlé spojení Prahy a Plzně na jedné straně a bavorského Norimberku a Mnichova je dle mého názorů důležitější než spojení Prahy s Drážďany a Berlínem, neboť západní směr umožňuje efektivní cestování dále do Švýcarska, Francie a Španělska.

Na ministerstvu tvrdí, že to ekonomicky nedává smysl.

Je samozřejmé, že podobné velké infrastrukturní stavby jsou vždy nákladné. Jejich ekonomickou smysluplnost však musíme posuzovat vždy komplexně. Regiony, které budou napojeny na VRT se ve střednědobém období stanou místy s vysokou přidanou hodnotou, s vysoce kvalifikovanou pracovní silou apod. Příkladem může být rozvoj českých a moravských regionů spojených s budováním železnice v 19. století, respektive hospodářský úpadek těch měst, které byly železnicí obejity.

Takže to berete jako investici do budoucna, u níž předpokládáte, že by se prostě měla vrátit?

Podíváme-li se na budování VRT čistě „účetně" ve smyslu okamžitých přínosů a nákladů, pak ekonomický smysl nedává žádná investičně náročná silniční, dálniční či železniční stavba.

Existují nějaké průzkumy, že zrychlení železnice prospěje danému regionu? Například u severní cesty do Německa (dálnice, železnice) to Ústecku v podstatě nic nepřineslo. I nadále to je poměrně chudý kraj.

Modernizace železnic, která se u nás prováděla i u vámi zmiňované severní cesty do Německa není výstavbou vysokorychlostní trati. Spíše bychom mohli hovořit o důkladné opravě, která železnici posunula na úroveň, která byla v západní Evropě běžná už na konci 80. let. Nedošlo proto k tak výraznému zrychlení, jaké přinese VRT. Přesto nemohu souhlasit, že to regionu nic nepřineslo. Z některých oblastí Ústeckého kraje, například Litoměřicko nebo Lovosicko, se díky tomu vyplatí dojíždět za prací do Prahy, díky čemuž mladí, dobře placení odborníci zůstávají bydlet v regionu, využívají služby v místě, zhodnocují svůj majetek a celkově obohacují region.

To je ale menší část toho kraje...

Současně platí, že vybudovaná moderní dopravní infrastruktura je pouze jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují hospodářský rozvoj příslušného regionu. Jinými slovy, je velmi pravděpodobné, že nebýt této modernizace, Ústecký kraj by na tom byl výrazně hůře.

Ono se říká VRT, ale podle plánů bude jezdit vlak vysokou rychlostí v podstatě asi jen v úseku Praha – Beroun.

Podle posledních informací Správy železnic, prezentovaných na poslední schůzi Podvýboru pro dopravu je připravovaný tunel Praha Smíchov – Beroun tzv. Tachlovický tunel projektován pro rychlost 200 km/h, což znamená, že jej nelze považovat za vysokorychlostní. Neboť základní technické parametry pro VRT počítají s rychlostí 320 km/h. I při rychlosti 200 km/h by uvedený úsek byl absolvován za cca 11 minut. S navazující tratí Beroun – Plzeň se však v parametrech VRT dále nepočítá. Proto je mojí ambicí změna stanoviska Správy železnic. Aby celá trať Praha – Plzeň byla v režimu VRT. To by znamenalo dosažení dojezdového času okolo cca 30 minut. To samé by mělo platit pro další navazující směr do Bavorska. To je cíl, o který se musíme snažit.

Myslíte, že budováním VRT kromě jiného se uvolní kapacity pro nákladní železniční dopravu? A část kamionů, které zatěžují české dálnice, se přesune na koleje?

Přesně tak, v současné době jsou u nás kapacity tratí vyčerpané a větší přesun nákladní dopravy na železnici není možný. Vybudováním nových vysokorychlostních tratí by se kapacita na stávajících tratích uvolnila a mohli bychom přenést i více nákladní dopravy na železnici, což je určitě směr, kterým bychom se měli ubírat.