(editovaný přepis hlavních bodů rozhovoru s poslancem Evropského parlamentu Luďkem Niedermayerem)
Václav MORAVEC, moderátor
Hrozí, že by velké země mohly menší obrazně řečeno zválcovat při schvalování reformy evropského azylového systému?
Luděk NIEDERMAYER, poslanec EP
Paní europoslankyně Konečná říkala, že v Evropské unii je možné všechno. To je třeba vysvětlit. Je možné všechno, na čem se na základě smluv dohodnou členské země a jejich reprezentanti v Evropském parlamentu. Jinak se nic v Evropské unii stát nemůže. Takže výsledek bude takový, na čem se jasná většina zemí dohodne. Jestli budou přehlasovány velké země nebo pár malých zemí, to opravdu nevím. To jde velmi těžko soudit. Záleží to na tom, jak efektivně budou jednotlivé země vyjednávat. Teď se říká, že jsme u konce. U konce samozřejmě nejsme, protože je to takový technický manévr, dohodnout se. Říkáme: „Schvalme to, na čem se dohodneme. Poté diskutujme to, na čem jsme se nedohodli.“ Kvóty jsou zejména v zahraničí vnímány jako relativně malá část toho způsobu řešení uprchlické krize, protože je to věc, která by se měla uvést v život pouze v případě, kdy selžou ostatní. Na Ukrajině je teď milion lidí, kteří ztratili díky válce přístřeší. Představme si, kdyby se polovina z nich vydala na cestu. Logicky by skončili v Polsku a na Slovensku. Ze Slovenska by se třeba přes nechráněnou hranici přesunuli k nám. V tu chvíli bychom volali: „Prosím vás, nemůžete očekávat, že se tady postaráme o půl milionu Ukrajinců, kteří sem přijdou během měsíce. Pomozte nám s tím.“ Pokud nedojde k dohodě na takovém řešení v tomto balíčku, tak zůstane v platnosti to, co je teď ve smlouvách. Ty říkají, že v případě, kdy je některá země neadekvátně a neudržitelně zasažena migračními toky, tak se ostatní dohodnou na tom, jak jí pomoci. To je právě to, o čem se tady už rok jedná. Pokrok tady velký není.
Václav MORAVEC, moderátor
Dovedete odhadnout, když Němci dávají i po včerejší návštěvě německého ministra zahraničí v Praze najevo jistou vstřícnost, že byste mohli jako evropští poslanci v dohledné době hlasovat o zreformované evropské azylové politice?
Luděk NIEDERMAYER, poslanec EP
Uprchlická krize je už daleko za kulminací. Zejména počet těch, kteří přicházejí a mají podle evropských zákonů šanci, že získají v některé zemi azyl, je mnohem menší, než se vůbec očekávalo. Dovedu si představit, že země, které teď ten problém mají a starají se o desítky tisíc migrantů, budou mít problém s tím, aby se tato věc smetla ze stolu a úplně zmizela. Stejně tak, jako bychom měli přemýšlet dopředu, kdyby se něco takového stalo v naší části světa. Také bychom ani vteřinu neváhali a požádali ostatní, aby nám pomohli.
Václav MORAVEC, moderátor
Myslíte si, že za rok tady budeme stále diskutovat o nezreformované evropské azylové politice?
Luděk NIEDERMAYER, poslanec EP
Může se to stát. Bude to záležet na vstřícnosti obou táborů. Solidarita by měla být mnohem více dobrovolná. Měla by být možnost, aby jednotlivé země řekly: „Já pomohu takhle. Ty pomůžeš takhle.“ Platit to může ale pouze za předpokladu, že se na tom prakticky všichni shodnou. Zatím je nedohoda způsobená všemi účastníky diskuse. Jak zeměmi, které tvrdošíjně odmítají se do toho zapojit, tak těmi, kteří čekají, že se ostatní zapojí mnohem víc a mnohem direktivněji. To prostě není dobře.
Václav MORAVEC, moderátor
Zpráva Evropské komise upozorňuje, že Maďarsko, Rakousko a Polsko dosud nepřijalo ani jednu osobu. Přitom Maďarsko má podle kvót přijmout 1 294 uprchlíků, Rakousko necelé dvě tisícovky, Polsko dokonce přes 6 tisíc uprchlíků. Oproti tomu Německo a Francie v součtu relokovaly skoro 8 tisíc migrantů. Česká republika zatím přijala 12 uprchlíků z více než 2,5 tisíce. Podle slov ministra vnitra Milana Chovance do voleb žádného uprchlíka nepřijme. K 12. květnu bylo přesunuto 18 418 osob. Zpráva Evropské komise uvádí, že v Řecku na relokaci dál čeká zhruba 12 tisíc lidí. V Itálii je registrovaných 2,5 tisíce lidí. Předpokládá se, že do září přibude dalších přibližně 1 800 lidí. Co bude v září konstatovat komise, která má celou věc vyhodnotit?
Luděk NIEDERMAYER, poslanec EP
Výrok pana premiéra, že žádná země V4 nepřijme kompromis, je nesmírně vážný. Pokud se Evropská unie dostane do situace, kdy část zemí řekne, že záměrně a programově nebude plnit to, co je pro ně právně povinné, tak máme obrovský problém. Ten jde daleko za rámec jakékoliv nejhorší představitelné uprchlické krize. Tady by chtělo méně přemýšlet o politických bodech, které se každý týden a měsíc sbírají a jsou důležité, a víc o budoucnosti naší země. V dnešní době systém takzvaně nefunkčních kvót přerozděluje měsíčně 2,5 tisíce oprávněných žadatelů o azyl. Podle čísel, které jste zmínil, je to otázka nějakých šesti nebo osmi měsíců, kdy všichni žadatelé, kteří pod systém spadají, budou přerozděleni. Jsou to pouze žadatelé ze zemí, u kterých je velmi vysoká pravděpodobnost, že dostanou azyl v zemích podle jejich vlastních zákonů. Nejsem nadšený z tohoto systému. Byl bych mnohem radši, kdyby se země dobrovolně dohodly na tom, jak společně problém vyřeší. Když byl předložen kompromis: „Vezměte si uprchlíky nebo poskytněte ostatním finanční kompenzaci za to, že si je nevezmete,“ tak na to Česká republika reagovala téměř až hystericky.
Václav MORAVEC, moderátor
Podle Vás by moudrý postoj vlády byl, kdyby řekla do září už žádného migranta a některé ze zemí dá finanční výpomoc?
Luděk NIEDERMAYER, poslanec EP
Tento systém jsme odmítli. Nejmoudřejší by bylo zamyslet se, jestli nemůžeme do systému nabídnout nejméně pár desítek volných míst a hledat ty, kteří odpovídají našim bezpečnostním kritériím a zároveň mají zájem v České republice požádat o azyl. To, co zaznělo, že to nikde nefunguje a lidé chodí tam a zpátky, jsou polopravdy. Lidé získají v jedné zemi azyl podle jejich národních zákonů. V dalších zemí nemají výhody, které jsou s tím spojeny. To, jestli ti lidé zůstávají nebo ne, je samozřejmě dané geografickými podmínkami a bohatstvím. Je to také dané tím, jestli daná země chce, aby ti lidé na jejím území zůstali. U zemí, jako je Slovensko, a i u nás, vidím jednoznačný signál říct: „Fajn, my si vás vezmeme, ale budeme rádi, když tady za týden nebudete.“ Tohle není dobrý přístup. Znovu se vracím k tomu, co řekl pan premiér. To je problém, který je řádově větší a velmi vážný. Jsme problémem kvót zaslepeni a vůbec o něm neuvažujeme. To vidím jako velký problém.
Václav MORAVEC, moderátor
Myslíte, že se to po říjnových volbách změní?
Luděk NIEDERMAYER, poslanec EP
Doufám, že se to po volbách změní. Jinak to, co řekl pan prezident Macron, že Evropa je jako supermarket, je dvoustranná věc. Jako k supermarketu se k tomu chovají všichni. Minimálně v posledních měsících si ale uvědomili, že takhle to dál nejde. Opravdu vidím obrovský posun v kvalitě diskusí, v ochotě dohodnout se, zlepšit fungování Evropské unie. Některé země jedou ale po úplně jiné koleji. Musíme se zamyslet, jestli to je náš zájem.
Václav MORAVEC, moderátor
Když Václav Klaus říká, že je nutné vystoupit z Evropské unie a kvóty jsou pro něj poslední kapka, tak proč bychom měli hlasovat o vystoupení České republiky z Evropské unie? Miloš Zeman zastává opačný názor, věří v inteligenci českých voličů a hlasoval by pro setrvání v Unii.
Luděk NIEDERMAYER, poslanec EP
Výroky, že uděláme referendum, jsou hloupé a nebezpečné. Už proto, že jsou prezidentova východiska manipulativní. Pokud někomu udělujeme azyl, tak je to naše suverénní rozhodnutí podle českých zákonů. Když jsme vstupovali do Evropské unie, tak jsme mimo jiné souhlasili s tím, že lidé z ostatních členských zemí sem můžou přijet a pracovat. Na pracovním trhu mají úplně stejné postavení jako naši občané. Stejně tak jako tisíce našich lidí pracují v zahraničí nebo přes hranice dokonce do těch zemí dojíždějí. Stejně se pohybuje naše zboží a služby. Opravdu tady vidím snahu o manipulaci, která může vést k něčemu, co by mohlo být pro naši zemi tragické. Dalo by se to považovat za bonmot, kdybych nejezdil každý den po silnici, která je oblepená plakáty, které se snaží udělat z referenda o Evropské unii volební téma parlamentních voleb. Snaží se zmobilizovat lidi, aby volili politické strany, které se k tomuto budou hlásit.
Václav MORAVEC, moderátor
Jak si interpretujete to, že dva prezidenti chtějí referendum o setrvání či vystoupení země v Evropské unii?
Luděk NIEDERMAYER, poslanec EP
Mám pocit, že si představují suverenitu úplně jinak, než si jí představuji já a doufám, že i čeští občané. Pro Václava Klause byl vrcholný akt suverenity naší země, když udělil na konci svého působení velice kontroverzní amnestii, která rozdělila společnost a napáchala hodně zlé krve. Jak s některými svými pravomocemi zachází současný prezident, to má velmi podobný typ. To je jejich představa suverenity. Teď jim vadí, že takovéto suverenity cítí ve svých rukách málo.
Václav MORAVEC, moderátor
Ale oni nás přivedli do Evropské unie.
Luděk NIEDERMAYER, poslanec EP
Tam je ten paradox. Václav Klaus byl ten, kdo podal přihlášku. Dokonce říkal, že to trvá příliš dlouho. Tím je to zvláštní, protože hlasování o členství v NATO, o členství v Evropské unii, o mezinárodních obchodních smlouvách je docela komplikovaný kontext. Třeba v Británii vidíme, že po hlasování desítky tisíc lidí googlovaly, aby zjistily, co Evropská unie vůbec je. Pokud v tomto někdo nerespektuje princip parlamentní demokracie, který vůbec není o tom, že jsou lidé inteligentnější než poslanci ve sněmovně, jak Miloš Zeman podsouvá, ale tím, že si to řádně prostudují a zváží všechny plusy a mínusy a poté využijí svého mandátu voličů, aby rozhodli, tak je to hodně nebezpečná cesta. Nerad bych to podceňoval, i když doufám, že se u nás nic takového nestane. Potom by se výsledek nedal predikovat stejně jako budoucnost naší země.
Václav MORAVEC, moderátor
Může britské referendum a to, co se v Británii v současnosti děje, vyléčit všechny další členské státy Evropské unie, aby si odchod z Unie rozmyslely? Nebo nový hnací motor Merkelová - Macron, pokud německá kancléřka obhájí své vítězství v podzimních volbách, postaví země především střední a východní Evropy před rozhodování, jestli budou vystupovat nebo ne?
Luděk NIEDERMAYER, poslanec EP
V této otázce jsme samozřejmě naprosto suverénní. Budou volby. Ty vytvoří nějakou politickou reprezentaci. Ta se rozhodne, jakým způsobem zemi povede. Může se stát úplně cokoliv. To, co mě děsí, je neviditelná informační bariéra mezi námi a zbytkem světa. Do jaké míry je to způsobené tím, že řada našich ministrů nemluví žádným jazykem a na summitech jsou odkázáni na tlumočníky nebo se tam raději vůbec s nikým nebaví, mi není úplně jasné. Mám ale pocit, že nám některé věci nedocházejí. Třeba to, že Unie stojí na tom, že se 27 zemí na něčem dohodne a ta dohoda bude kompromis a vždycky na ní budou malé části, které nám nevyhovují, které vyměníme za velké části, které nám velmi vyhovují. Tenhle koncept je nám úplně cizí. Nechápeme, jak se ty věci změní. Kateřina Konečná tady naznačila, že se během tři čtvrtě roku něco zásadního ohledně pravidel v Evropě změní. Já si to nedovedu představit. Všichni přece víme, že se zakládající smlouvy mění konventem a ten bude trvat opravdu dlouhou dobu. Zatím ho nikdo nesvolal. Je vůbec otázka, kde bychom v rámci toho konventu našli podporu na změny zakládajících smluv. Už proto, že se zakládající smlouvy neschvalují žádnou většinou. Ty se schvalují všemi členskými zeměmi, všemi národními parlamenty a v mnoha případech referendy. To, co tady naznačila, nápadně připomíná postoj Davida Camerona. Jeho strategie říkala: „Ano, svolám referendum. Předtím vyjednám změny, které mi umožní občanům lépe Evropskou unii prodat. Tudíž referendum vyhraji a tahle nepříjemnost bude pryč.“ Víme, jak to dopadlo. Jednak vlastně pořádně nevěděl, o co žádá. To, co žádal, bylo nepřijatelné buďto z hlediska smluv nebo z hlediska toho, jak si Unii představuje zbývajících 27 členských států. Takže argumenty, které tady zazněly, mě opravdu nepřesvědčují, že je to dobrá cesta. Spíš bych řekl, že je to zárodek cesty, která povede někam jinam. Musíme začít v tom, že se politici nebudou bát lidem říkat pravdu o tom, jak Unie funguje. Od toho jsme opravdu na míle vzdáleni. Nedávno jsem zaslechl jednoho z ministrů vlády, který říkal, že rozhodnutí o kvótách ještě asi neplatí, protože na to byla podána žaloba. Stačí si přečíst jeden řádek ve smlouvě, který jasně říká, že podání žaloby nemá odkladný účinek. Tuhle informaci ale ministr vypálí přes média a už je o tom mezi lidmi najednou úplně jiný pojem, jak se vlastně věci mají. Nejdřív bychom si to měli odpracovat, aby lidé nemuseli hledat na Wikipedii, co vlastně Evropská unie je a jakým způsobem jsme se do ní dostali.
ZDROJ: Otázky Václava Moravce, Česká Televize, 26.6.2017
