(editovaný přepis rozhovoru s poslankyní TOP 09 Helenou Langšádlovou)
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Italský a český premiér si vyměňují dopisy. Hledají termín, kdy se setkají kvůli otázce, co s migranty v Evropě. V Německu hledají kompromis, Rakousko požaduje ochranu vnějších hranic a Řecko volá po finanční podpoře. Ani tento týden diskuse o tom, jak řešit migrační krizi, neustala.
Michal KUBAL, moderátor
Paní Langšádlová, pojďme se bavit o tom, co zaznělo od vrcholných představitelů vaší strany. Jednak pochvala ze strany vašeho předsedy na adresu vlády a zásadního postoje. A na druhé straně kritika ze strany Miroslava Kalouska a čestného předsedy Schwarzenberga na adresu současného předsedy. Tak se proto ptám, jaká je pozice vaší strany?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS /TOP 09/
Zaprvé, nebyla to pochvala Andreje Babiše, byl to obecně pohled na tu situaci. Zadruhé, věřím, že kdyby ostatní kolegové z celého vedení věděli, jaká ta situace je, tak by možná ta reakce nebyla taková, jaká byla. Je totiž velmi důležité, že v tuto chvíli nepřichází lidé z Libye, přichází z Tuniska. A když se podíváte na pořadí těch, kteří z Afriky přichází v tuto chvíli, tak na prvním místě jsou to Tunisané. Myslím si, že není na místě, abychom obyvatele Tuniska, jako jedné z mála demokratických zemí, distribuovali po Evropě. Opravdu nedostanou azyl. A když se podíváme na čísla ze skupiny Aquarius, což byla předešlá loď, přijelo na ní 650 lidí a z toho jenom 50 Eritrejců má šanci dostat azyl. Toto opravdu není cesta. Já si dovedu představit, že část těchto Eritrejců by přišla do České republiky, pokud by o to oni sami měli zájem a pokud budou splňovat podmínky.
Michal KUBAL, moderátor
Ještě jednou zopakuji tu otázku. Postoj vaší strany je prakticky shodný s postojem vlády, momentálně žádné uprchlíky.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS /TOP 09/
Ne, my jsme dlouhodobě říkali, že můžeme přijmout ty, kteří opravdu jsou azylanty. To se dlouhodobě určuje tak, že i Evropská unie hovořila o skupinách zemí.
Michal KUBAL, moderátor
Já vím, jak se to určuje, ale jak to chcete určit? Jak by to vaše strana chtěla zavést v okamžiku, kdy řekneme: nechceme s tím mít nic společného?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS /TOP 09/
My říkáme, že pokud tam budou lidé, kteří jsou ze zemí, z nichž mají větší šanci získat azyl, a to jsou například Eritrejci, Syřané, lidé ze Středoafrické republiky a z Iráku.
Michal KUBAL, moderátor
To má zjistit Itálie?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS /TOP 09/
Samozřejmě, to se dá zjistit v tom prvním státě. Ale abychom Tunisany rozváželi po Evropě, když dopředu víme, že nemohou dostat azyl, to opravdu není projev humanity. My můžeme například navázat na ty projekty, které Česká republika dělala do roku 2015, přijímat rodiny třeba s nemocnými dětmi z uprchlických táborů, to je opravdová pomoc, ale abychom distribuovali Tunisany, kteří pochází z demokratické země na území Afriky po Evropě, to smysl nemá.
Michal KUBAL, moderátor
Jak si vysvětlujete, že v zemích se silnou menšinou, Holandsko, Německo, Švédsko, Rakousko, Francie a Itálie, která je zasažena tou uprchlickou krizí, tolik posilují protisystémové a protiimigrantské strany. Ohrožuje to už, řekněme, poválečný politický systém, který v Evropě je?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS /TOP 09/
Je to nesmírně nebezpečná tendence. Je to dopad té nešťastně řešené krize v roce 2015, 2016, protože dnes máme migraci na úrovni roku 2012, kdy se o migraci nemluvilo a nikdo to neřešil, takže je na mimořádně nízké úrovni. Vše, co se odehrává, jsou politické dopady. Nakonec i to Německo. Víme, že v Bavorsku budou volby, CSU nemá dobré preference, reakce i na německé straně ohledně hranic je vnitřní reakce těch stran. I Itálie, to je reakce na to nedobré řešení v době krize. A vyhrávají opravdu antisystémové strany, které posilují i ve Švédsku, to vždycky bylo špičkou v otevřenosti.
Michal KUBAL, moderátor
V září se konají parlamentní volby.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS /TOP 09/
Ano a že tam vyhrají tyto radikální pravicové strany, si myslím, je opravdu dopad nezodpovědného přístupu.
Michal KUBAL, moderátor
Pojďme se teď podívat na téma uprchlíci v českých a československých dějinách.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Máme zde další čísla. Výrazné vlny migrace do českých zemí v minulém století. Ta první přišla hned po vzniku Československa, souvisela s bolševickou revolucí v Rusku. Následná občanská válka vyhnala ze země více než jeden milion lidí. V Československu se jich podle odhadů usadilo asi 25 tisíc. Rok 1933 a nástup Adolfa Hitlera k moci. Oficiálně do Československa dorazilo během 30. let zhruba 10 tisíc uprchlíků. Neoficiálně jich podle odhadů bylo až dvakrát tolik. Další vlna migrantů přišla z Řecka, které v roce 1946 propadlo do občanské války. 3000 dětí, následovali dospělí, především komunisté, celkem přišlo asi 12 tisíc lidí. Na konci 60. let začali do Československa přicházet na zaučení pracovníci z Vietnamu. Spolupráce komunistických vlád vyvrcholila v 80. letech, kdy zde pracovalo až 30 tisíc vietnamských dělníků. Násilný rozpad Jugoslávie v 90. letech znamenal největší uprchlickou vlnu v Evropě od konce 2. světové války. Česko se stalo útočištěm pro 11 tisíc lidí, především z Bosny, většina z nich se po skončení konfliktu vrátila do vlasti. A nakonec rok 1999 a válka v Kosovu. Do Česka zamířila asi tisícovka uprchlíků, většina se pak vrátila domů.
Michal KUBAL, moderátor
Já teď z našeho rozhovoru udělám anketu a zeptám se našich zbylých dvou hostů, kterou z těch dvou možností by si vybrali. Co je pro vás symbolem integrace? Co je symbolem toho, jak nakonec dopadla multikulturní společnost? Jsou to atentáty, nebo je to právě ten fotbalový tým Francie?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS /TOP 09/
Já jsem mnohokrát navštívila země, jako je Holandsko, Německo, Francie, Belgie, mám tam i přátele. Pro mě ten svět není tak černobílý. Není to ani ten, ani ten extrém. Jsou to mnohdy právě lidé, kteří žijí jako součást společnosti, ale i moji přátelé v západní Evropě vědí, že část se neintegrovala dobře, a dokonce malá část je bezpečnostním rizikem a před tím nemáme zavírat oči.
ZDROJ: UDÁLOSTI KOMENTÁŘE ČT 24, 20. 7. 2018
