Müllerová: O sKartě budu jednat se všemi

Nová ministryně práce a sociálních věcí nastoupila na horkou půdu. Sociální karta, kterou uvedl do provozu její předchůdce, je pro velkou část společnosti synonymem toho, jak by se stát neměl starat o potřebné. Předseda vlády k projektu sKarty poznamenal, že byl i s celou vládou podveden. A navíc jeden z hlavních protagonistů celého systému a bývalý náměstkem resortu byl nedávno propuštěn z vazební cely a probíhá dále jeho vyšetřování. A také začíná Dvacet minut Radiožurnálu. Přeji vám dobré odpoledne. Dnes je mým hostem v pátek jmenovaná ministryně práce a sociálních věcí, paní Ludmila Müllerová, dobré odpoledne.

Příjemný podvečer.

Vy jste, paní ministryně při svém jmenování řekla, že chcete, aby ministerstvo nebylo úřadem strachu, ale úřadem pohodlí pro občany. Z toho tak nějak vyvozuji, že za vašeho předchůdce bylo spíše úřadem strachu?

Tak já se domnívám, že lidé neměli dostatek informací. Obávali se o své jistoty, o výplatu sociálních dávek, o mnoho dalších nedostatků právě z důvodu toho, že nebylo pořádně všechno vysvětleno lidem.

To znamená větší informovanost, větší komunikativnost, si myslíte, že spraví tu situaci, která teď je mezi veřejností a Ministerstvem práce a sociálních věcí?

Tak já v to pevně doufám. A budu se o to maximálně snažit.

Jaké máte vlastně zadání od předsedy vlády, který je teď ve vládě váš formální šéf?

Já musím říci, že jsem byla překvapená na tiskové konferenci v pátek, stejně jako mnoho dalších. Nicméně dalo se už z jistých náznaků usoudit, že právě ODS není spokojená s vývojem u sKaret. A že to směřuje k nějakému dalšímu změnovému řešení.

To vypadá, jako kdyby TOP 09 byla spokojena s vývojem u sKaret.

Nepochybně TOP 09 souhlasila s návrhy, které předkládal pan ministr Drábek. Bylo to také jasně deklarováno hlasováním. Ale musím přiznat, že i někteří poslanci TOP 09 nesouhlasili zcela jistě s tímto systémem, který se začal uplatňovat.

A zpátky k té otázce, jaké máte zadání od předsedy vlády Petra Nečase? Jako nová ministryně práce a sociálních věcí, co máte udělat?

To právě není zcela jasné, protože tam bylo řečeno panem premiérem, že si přeje, aby systém nebyl povinný, aby sKarty byly dobrovolné. Pod tím si můžeme představovat mnoho různých variant. Aby byly dobrovolné pro koho? Pro všechny, nebo pro osoby se zdravotním postižením, které s tím nesouhlasily? Pro seniory? Nemám přesně dále specifikovanou tuto zakázku.

No, já chápu, že uplynulo, kolik, nějaké tři a půl dne od vašeho jmenování, tak se to třeba ještě dozvíte. Ale jak se cítíte, když nemáte úplně jasno, co vlastně máte jako následovnice Jaromíra Drábka udělat?

No právě proto si myslím, že je na místě hovořit o tom, že ten systém má celou řadu variant. A my musíme především jednat, jednat s politiky, napříč politickým spektrem. Určitě to znamená vyjednávat s lidmi, kteří již minule avizovali různé výhrady k těmto systémům, kteří mají třeba i osobní zkušenost se zaváděním sKarty na úřadech práce a podobně. Takže já jsem připravená jednat jak se zástupci zájmových organizací, osob se zdravotním postižením, seniorů, se zástupci Poslanecké sněmovny, protože i výbor pro sociální politiku avizoval, že si přeje zastavení výdeje sociálních karet. Takže nás nečeká nic jiného, než jednání, jednání a samozřejmě i s dodavatelem celého systému sKaret. To znamená.

Tedy s Českou spořitelnou.

Ano, to znamená s Českou spořitelnou.

Dobře, tak zadání od předsedy vlády není úplně jasné. Alespoň podle vašich slov, paní ministryně Müllerová. Jaké je zadání stranické? Tedy od TOP 09? Protože právě touto stranou jste byla nominována.

Jsme konkrétně samozřejmě nehovořili o zadání. Nicméně pan Drábek, který je místopředsedou TOP 09, tak tento systém uvedl do života, do praktického užívání. A já jsem přesvědčená, že ho k tomu vedli jen ty nejlepší úmysly. Ostatně už i.

Pardon, jenom abychom si rozuměli. Vy jste nastoupila v pátek po Jaromíru Drábkovi.

Ano.

Tak co budete dělat jako ministryně práce a sociálních věcí? Budete něco dělat jinak? Ptám se na to, na čem se vedení TOP 09 dohodlo, že Ludmila Müllerová bude jako ministryně práce a sociálních věcí dělat.

Nepochybně budu věci dělat tak, abych vyhověla přání, které tady bude politickým zadáním. To znamená, jestliže máme dneska schváleny zákony, tak já si neumím představit, že bych já jako nová ministryně resortu řekla: tak, teď zákony neplatí, půjdu je do Poslanecké sněmovny zvrátit a nebudeme vydávat sKarty a podobně.

Co to znamená? Že když se nebudete v tomto ohledu protivit zákonům, tak to znamená co? Že projekt sKaret pojede dál?

My můžeme pozastavit na určitou dobu vydávání sKaret. Ale myslím si, že by to bylo nefér vůči těm lidem, které, kteří už sKarty přebrali, a není jich málo. Je jich asi 140 tisíc. Takže rozhodně budu usilovat o to, abychom našli především politickou shodu. To znamená, strany vládní koalice musí jasně deklarovat, jakou mají další představu v tomto systému.

Pochopil jsem to správně, že když jste říkala, že na té páteční tiskové konferenci jste byla překvapená tím, co říkal předseda vlády, že to, co říkal, by se také dalo vyložit jako směr, během kterého by se porušovaly zákony?

To si nemyslím. Pan premiér ví, že nemůžeme zákony porušovat. A v případě, že bychom chtěli dojít k jinému řešení, tak jsem přesvědčená, že by to byla záležitost, o které by rozhodovala vláda. A že by se došlo na změnu zákonů.

Jak si vykládáte to, když předseda vláda v podstatě sedíc vedle vás, říká, že se cítí být společně s vládou podfouknut tím, jakým způsobem byly sKarty rozjety?

No mě by překvapilo, kdyby poslanci koaliční, kdyby nevěděli, o čem hlasují. Kdyby nevěděli, co je předmětem jednotlivých zákonů. A koneckonců i v posledním týdnu, kdy se schvaloval zákon o sociálně právní ochraně dětí, tak vlastně i tam byl vložen dodatek k zákonu o zaměstnanosti, který hovoří o tom, že sociální karty budou sloužit i pro výplatu dávek v nezaměstnanosti. Takže já jsem přesvědčená, že toto téma bylo poslancům známé. Samozřejmě i senátorům.

Proč to říkal Petr Nečas?

Tak zkuste se ho zeptat. Já na tuto otázku.

To my se rozhodně zkoušíme. Mně přišlo, že když jste seděla vedle něho, že jste se ho třeba zeptala sama.

Ne, my jsme na to neměli prostor. A já předpokládám, že ty otázky budou zodpovězeny v nejbližších dnech. To znamená ve dnech, kdy budeme vést politická jednání, ať je to ve formátu K9 či na vládě.

Ludmila Müllerová, nově jmenovaná ministryně práce a sociálních věcí je dnes hostem Dvacet minut Radiožurnálu. Jak to, paní ministryně, tedy bude s dobrovolností používání sociální, nebo sKarty?

No dneska de facto dobrovolnost zákon nepřipouští. Pokud se rozhodneme, že budeme chtít mít systém dobrovolný, bude to znamenat, že celý systém sociálních karet může být ohrožen. Máme.

Moment.

Ano?

Nerozumím tomu úplně. Co to znamená: když bysme chtěli mít dobrovolný systém používání sKaret, že by byl ohrožen celý systém?

My jsme v rámci výběrového řízení vybrali dodavatele tohoto systému, to znamená Českou spořitelnu. Česká spořitelna na základě smlouvy se rozhodla systém sociálních karet provozovat. A v podstatě bylo dohodnuto s Ministerstvem práce a sociálních věcí, že postupně bude celý systém nepojistných dávek vyplácen prostřednictvím České spořitelny. Znamená to, že dneska na základě smluvních ujednání zákonů, kde je psáno, že výplaty budou prováděny prostřednictvím sociálních karet, tak my de facto nemáme jinou možnost, než se tímto řídit.

Nešlo by, řekněme, nějakým způsobem zrekonstruovat, nebo předělat smlouvu s Českou spořitelnou? Prostě s ní vyjednat jiné podmínky, aby tam nebyla ona klauzule, ve které se říká, že jak stát zastoupený Ministerstvem práce a sociálních věcí, tak Česká spořitelna, budou směřovat k tomu, a jednají s tím vědomím, že nakonec 98 procent sociálních dávek v České republice bude vypláceno skrz sKarty?

Tak já předpokládám, že následující jednání, která povedu s Českou spořitelnou, že určí i směr, kterým se budeme ubírat. Já dneska nechci předjímat, protože jsem s žádným zástupcem spořitelny nejednala. Takže skutečně nevím, jak se k tomuto návrhu, změně smlouvy bude Česká spořitelna stavět.

Mimochodem, vy sama, ještě předtím, než jste nastoupila na post ministryně práce a sociálních věcí, jste také pracovala jako poradkyně na tom samém ministerstvu. Jak se díváte vůbec na ten moment, že tady existuje smlouva mezi státem a Českou spořitelnou, která říká: všechno směřuje k tomu, že 98 procent sociálních dávek v této zemi bude administrováno skrze tuto jedinou banku?

Tak Česká spořitelna byla vybrána na základě výběrového řízení.

Ano, to beze sporu.

Tak, a to, si myslím, že bylo podstatné, že tady nebyly žádné podstatné úmysly nebo jiné úmysly. Ale pochopitelně je to pro toho provozovatele tohoto systému nesrovnatelně jednodušší, výhodnější, když je celý systém nasměrován právě k nim.

Ptal jsem se spíš na to, jestli bylo dobrým nápadem vůbec celou tuto administraci takzvaně outsourcovat. To znamená, předat ji někomu tedy do soukromé sféry, aby to dělala pro stát?

Tak já jsem sice působila v roli poradkyně pana ministra, ale tuto záležitost skutečně řešil pan ministr. A především pan první náměstek Šiška. Takže jestli to byl dobrý nápad, nebo ne, to teprve následující období ukáže. A ukazuje se, že.

Vy sama na to nemáte názor?

Já mám názor, samozřejmě, že by bylo dobré do určité míry například zainteresovat i jiné banky do tohoto systému, já bych dnes mohla hovořit o tom, jestli bylo dobré se orientovat na povinnost, anebo nabídnout lidem dobrovolně tuto platební funkci karet. Ale to je můj soukromý názor. A já dneska budu muset postupovat jako ministryně práce a sociálních věcí, která je vedena nějakými zákony, a která je vedena smluvními vztahy.

Stále posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová je dnes mým hostem. Proberme některé věci, které teď, protože celý ten systém, o kterém hovoříme, o systému sociálních karet, už je rozběhnutý, není na svém počátku zcela. Stále ještě je mnoho lidí v České republice, kteří mají nárok na nepojistné sociální dávky. Ale ještě si sKartu nevyzvedli na úřadu. Vaše rada těmto lidem je, byť by se toho celého nechtěli účastnit, si ji vyzvednout, nebo nevyzvednout?

Pokud budou tito lidé jednat v souladu se zákony, platnými v České republice, tak by si tu kartu vyzvednout samozřejmě měli. To, jestli se posuneme dále v jednáních, já pevně věřím, že k určité dohodě, ať už s Českou spořitelnou, či s politiky, dojdeme, tak budeme samozřejmě muset řešit i situaci, kdy ten vlak jede, kdy někteří pasažéři do něho nastoupili. A naopak někteří zůstali ještě venku na nádražích.

Tak teď se ptám spíš za ty, kteří ještě stojí na nástupišti. Ve chvíli, kdy čtu ve vašem jakémsi metodickém pokynu, který dnes byl vyvěsen, vyvěšen na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, ten postup, kdy pokud klient nezareaguje do tří týdnů na upozornění o tom, že má kartu k vyzvednutí, bude mu zaslán doporučení dopis. Pokud ani tak nedojde k doručení, bude úřad práce klienta vyhledávat. A pokud z objektivních důvodů nelze klienta nalézt, zahájí se řízení z moci úřední o pozastavení výplatu dávky, výplaty dávky. To je, dávka nadále přináleží, ale není vyplácena. Takto opravdu budou úřady práce postupovat?

Tak je to postup, který je v souladu se zákonem, nebo se zákony, které byly přijaty v Poslanecké sněmovně, v Parlamentu. A já se domnívám, že kdybych vám teď tvrdila něco jiného, tak že to je špatně.

Já vás netlačím, paní ministryně, k tomu, abyste říkala něco jiného, než chcete říkat.

Než musím říkat.

Dobře, maně mě u toho napadá otázka, jestli v tomto ohledu je tady, řekněme, stát a jeho administrativní systém pro občana, či je to opačně? Jestli tady je občan proto, aby plnil, řekněme, zájmy toho administrativního systému státu.

No vy jste jednoznačně řekl, že v případě, že si klient, to znamená pobiratel sociálních dávek, kartu nevyzvedne, tak, že mu budou dávky pozastaveny.

No a co, že já jsem to řekl? To píšete vy na vašich webových stránkách.

Tak, ano, já jenom vás cituji teď. Takže ta situace je taková, ale my netvrdíme, že přijde o dávku. Je tak nastaven zákon. Já, ano, deklaruji to, že opravdu budu usilovat o to, aby došlo ke změně zákona, aby potom byly metodické předpisy takové, které by reagovaly na změnu zákona, ale k tomu musí být skutečně především politická vůle, politická shoda. My víme, že sociální demokraté, komunisté v Poslanecké sněmovně potažmo tedy v Senátu, že nemají nejmenší zájem na tom, aby sKarta fungovala. Znamená to, že se musíme především obrátit na naše koaliční partnery, a s nimi tuto záležitost diskutovat. To znamená, oni především musí říci, jaké parametry chtějí změnit, co požadují po Ministerstvu práce a sociálních věcí, a teprve na základě toho, na základě tohoto zadání já mohu začít konat.

To se vracíme k mojí původní otázce, jaké je vaše zadání? A vy to nevíte. Není to zvláštní, když ministryně práce a sociálních věcí u takto důležité záležitosti, která bude dopadat, a dopadá na sta tisíce lidí v České republice, neví, jaké má zadání a jak ten systém má, či vůbec jestli ho má přenastavit?

Já věřím tomu, že byste mohl tuto otázku klást v případě, kdybych byla ministryní dlouhou dobu před tím. Teď já jsem ministryní druhý den ve funkci.

Počkejte, paní ministryně. Vy mi úplně správně nerozumíte. Vy jste přece tu nabídku nedostala v pátek dopoledne, když jste jela na Hrad. Vy jste ji dostala a předpokládám, že jste se musela svých stranických kolegů, možná i někoho dalšího z koalice, ptát: dobře, ale co ode mně chcete, abych udělala s tím resortem. Tak co vám bylo odpovězeno?

Nepochybně ten resort potřebuje jiný způsob komunikace s veřejností. To, si myslím, že je zásadní problém. Protože pokud se lidem nepředkládaly dostatečně vysvětlené reformy, tak se cítili oprávněně dotčeni, měli strach o svoji další budoucnost. A myslím si, že to dali jasně najevo.

Já se tady dívám na facebookové stránky Dvaceti minut Radiožurnálu, kde Alena Borková píše: " Zeptejte se, prosím, paní ministryně, jak to bude s těmi důchodci, kteří mají osobní účet u České spořitelny, na který je jim důchod posílán, a ke kterému mají již platební kartu. To budou mít dva účty, pokud se tady bavíme o sKartě?"

Tak jsem přesvědčena o tom, že důchodců se tady tato záležitost vůbec netýká. Pokud by to byl důchodce, který je se zdravotním postižením, tak ten účet u České spořitelny není účtem jako takovým, ale je to jen technický účet, přes kterého potom probíhá ta výplata těch systémů nepojistných dávek.

Mimochodem, když už se bavíme o jaksi penzijním systému a o důchodu jako takovém, ono přece v té smlouvě s Českou spořitelnou a vaším, vaším ministerstvem je kromě jiného také psáno, že to celé směřuje k tomu, aby nakonec i, řekněme, dávky nebo penze, byly vypláceny skrz tento systém.

Tak to je předmětem nějakých ujednání, která jsou uváděna ve smlouvě, nicméně tato ujednání nejsou nikde zafixována do žádných zákonů. A myslím si, v dnešní době o tom ani neuvažujeme.

To znamená, že celkem snadno tu klauzuli v té smlouvě prostě škrtnete, a řeknete v České spořitelně, že s tím prostě nepočítáte?

Ne, ne, ne. Nemyslím si, že celkem snadno. Čeká nás velmi složitá jednání s Českou spořitelnou nad každým článkem smlouvy, která byla podepsána. Nepochybně i nad tímto ustanovením. Ale netroufám si vůbec domyslet důsledky toho, že bychom teď řekli důchodcům, že i oni budou příjemci důchodu právě prostřednictvím sKaret.

Možná se, paní ministryně, na závěr dostaneme k aspoň jednomu jaksi jasnému vyjádření, jak co bude, nebo nebude. Protože když čtu z oné smlouvy mezi Českou spořitelnou a Ministerstvem práce a sociálních věcí, tak je tam napsáno: " Česká spořitelna při uzavírání této smlouvy vychází z očekávání, že ministerstvo plánuje prostřednictvím sKarty provádět výplatu důchodů. Ministerstvo vynaloží maximální úsilí směřující k tomu, aby i v těchto případech byla karta použita pro realizaci výplat důchodů a podobných převodů peněžních prostředků", a tak dále, a tak dále. Jinými slovy český stát vůbec neuvažuje o tom, že by sKartu použil na výplatu důchodů?

My v současné době neuvažujeme, že bychom důchodový systém vyplácely prostřednictvím sKarty. Co bude do budoucna, samozřejmě záleží na rozhodnutí politické reprezentace, která tady tyto kroky bude schvalovat a řešit prostřednictvím zákonů. Nic jiného k tomu v tuto chvíli dodat nemohu.

Proč to tedy je napsáno v té smlouvě?

Tak, to by asi měl odpovědět zase bývalý pan ministr, bývalý první náměstek, kteří tuto smlouvu podepisovali. Ale zákony o tom nehovoří.

Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Nová ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová byla mým hostem. Paní ministryně, díky za váš čas. Na shledanou.

Nápodobně. Na shledanou.