Sociální karty by měly sloužit jako identifikační nástroj a jejich platební funkce by měla být dobrovolná. K tomu ale bude zapotřební změnit jak zákon, tak také smlouvu s Českou spořitelnou (ČS). To může trvat i půl roku.
Uvedla to včera ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) v ČT. Podle ní je snaha legislativní proces co nejvíce urychlit, takže novela zákona by se ve Sněmovně mohla projednávat v tzv. zrychleném řízení, tedy během jednoho dne.
„Přistoupíme k tomu, že sKarta bude sloužit jako identifikační nástroj. Budeme dále diskutovat o další podobě sKarty, zejména o platební funkci, a tam se domnívám, že je prostor a že najdeme východisko, aby platební funkce sKarty byla pro klienty, uživatele dobrovolná,“ řekla ministryně.
Müllerová dodala, že pokud si klient sociální kartu nevyzvedne, dávky mu budou vypláceny podle dosavadních pravidel. Tedy např. prostřednictvím složenky. Ministryně nicméně tvrdí, že lidé by si kartu měli vyzvednout. Celkem má být sKaret rozdáno 1,2 miliónu. „Cílový stav bude takový, že karta bude sloužit jako identifikační prostředek pro všechny klienty,“ řekla ministryně. Hlavním smyslem nové karty – alespoň podle představ vlády – je zefektivnění systému a zabránění zneužívání sociálních dávek.
To si ovšem nemyslí soc. dem., jejíž představitelé včera zopakovali, že jsou pro zrušení sociální karty. Podle někdejšího ministra práce a sociálních věcí a bývalého premiéra Vladimíra Špidly neexistuje statistika, která by dokazovala zneužívání sociálních dávek.
„Jediný rozumný přístup je karty zrušit. To je cesta, kterou půjde soc. dem,“ prohlásil Špidla. Müllerová včera také nastínila možné změny v zákoně o zaměstnanosti, jehož část týkající se veřejné služby minulý týden zrušil Ústavní soud.
Podle ministryně by institut veřejné služby měl zůstat zachován, protože tuto část zákona soud nezrušil, jen by se mohla prodloužit doba, po které by úřad práce měl nezaměstnanému tuto službu nabídnout. „Ta doba musí být výrazně prodloužena a je tam mnoho dalších opatření, aby byly odstraněny výtky, které Ústavní soud uvedl,“ dodala ministryně. Nyní posílají úřady práce na veřejnou službu lidi, kteří jsou bez práce více než dva měsíce.
„Byl zrušen jen odstavec, který se zabýval sankcemi, ale institut jako takový zrušen nebyl. Opravdu by bylo korektní, abychom si řekli, že fungoval, viděli jsme to i na zájmu měst a obcí,“ řekla Müllerová v narážce na fakt, že pokud lidé na veřejnou službu nenastoupili, přišli tím o nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ministryně rovněž připustila, že stát by mohl napříště za veřejnou službu částečně platit.
Právo, 3. 12. 2012, rubrika: Zpravvodajství, str. 2
