* * Jakými argumenty chcete voliče na jihu Čech přesvědčit, že mají dát ve sněmovních volbách hlas právě TOP 09?
Od počátku, kdy strana vznikla, říkáme lidem, že jsme antipopulističtí a náš program není v žádném případě namalován na růžovo. To byl taky jeden z klíčových důvodů, proč jsme stranu zakládali. Věděli jsme, jaký je stav veřejných financí, ale také státní pokladny, i jaká je neutěšená situace ve společnosti. Mluvíme o morální obrodě a jsem přesvědčena, že tyto skutečnosti mohou zaujmout odpovědného a přemýšlivého voliče. Věřím, že takových lidí je v republice hodně.
* * Voliči ale chtějí většinou slyšet jen pozitivní zprávy a před těmi špatnými, byť jsou pravdivé, si uši zacpávají...
Ukazuje se, že stále více lidí bez rozdílu věku chápe téma financí jako významné. Moudrý člověk se nenechá nachytat na sliby, že dostane několik stokorun nebo několik tisícovek korun navíc. Většina starších lidí má děti i vnoučata a přirozeně myslí jak na generace před sebou, tak na ty následující a ví, že pokud se bude nerozumně rozdávat, za jednu či dvě generace nebude ani na nezbytné minimum. Nechtějí proto, aby se jejich vnoučata měla mnohem hůř. Řecko by mám mělo být výstrahou, jak je snadné se nechat nalákat a koupit na falešné líbivé sliby.
* * Co považujete za klíčový problém jižních Čech?
Pokud vyberu jeden, pak je to rozhodně dopravní infrastruktura, dálnicí D3 počínaje a železničním koridorem konče. Připomenout chci ale i českobudějovické letiště, které jsem jako ministryně obrany předávala do správy kraje. V dohledné době bych proto ráda viděla, že slouží plně civilní dopravě a přispívá rozvoji cestovního ruchu.
* * Myslíte si, že kraj už udělal dost pro to, aby letiště začalo fungovat?
Nechci to nyní hodnotit. Pokud bych se k tomu rozhodla, tak až po volbách. Uvedla jsem, že jsme antipopulističtí, ale rovněž nechceme lacině na politické soupeře útočit, a protože nemám jistotu, že kraj udělal hrubou chybu, tak nebudu kritizovat.
* * S rozvojem letiště jste zmínila cestovní ruch. Jaké vidíte možnosti v jeho rozvoji především na Šumavě?
K rozlousknutí je tu jeden výrazný oříšek - najít cestu k dialogu mezi šumavskými obcemi a správou Národního parku Šumava a ministerstvem životního prostředí. Život lidí v přírodě a jejich vztah k ní nemůže být nesmiřitelný. Oba zájmy je třeba vyvažovat a sladit, aby se vzájemně nepotíraly. Všichni co tady žijeme, víme, že Šumava bývala od konce 19. století uměle vysazenou smrkovou monokulturou. Hrát si nyní na to, že se na tak velkých plochách budeme vracet několik staletí zpět a za cenu, že zdejším lidem bude chybět práce a nebude možné rozvíjet turistický ruch, nepovažuji za rozumné.
