Moldan: Zvykněme si, že čistý vzduch není zadarmo

Češi mají ještě z let totality pokřivený hodnotový žebříček, říká uznávaný ekolog a šéf Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan. „V Česku se ročně jen za tetování utratí stamiliony korun, ale když si lidé mají připlatit pár tisícovek za čistší ovzduší, aby netrpěli vážnými chorobami a dožívali se i vyššího věku, tak nadávají a bouří se,“ srovnává Moldan.

Moderní kotel na fosilní paliva stojí asi osmdesát tisíc – to přece není málo. Pro někoho dokonce dlouholeté úspory, nemluvě o spoustě důchodců.

Ale to já přece vím. Proto se stát musí na očistě ovzduší významně finančně podílet. Bez jeho pomoci to lidé, které jste zmínil, nezvládnou a nic se nezmění. Kritizujeme Řeky, že se nestydí žít na dluh, čímž srážejí Unii do kolen. My sami si ovšem od přírody půjčujeme, vyčerpáváme její zdroje a zamořujeme ovzduší. Ale nechceme už za jeho čistotu platit. To není normální. Řečeno slovy feldkuráta Katze z Haškova Švejka: „To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou.“ Nemůžeme donekonečna zdarma hodovat na úkor přírody a tvářit se, že se nic neděje, že se to neprojeví na našem zdraví a zejména na dětech.

Možná byste si měl poslechnout názory lidí z Dobevi u Písku. Není plynofikovaná a téměř všichni topí ve starších kotlech. Mají si začít šetřit na ty moderní za mnoho tisíc korun?

Obavám lidí opravdu rozumím, nežiju na Měsíci. Bez jejich podílu – jakési vstupní a pro ně finančně únosné investice – se to však neobejde. Diskutujme proto o výši státních dotací na moderní kotle. Obdivujeme země, jako je například Švédsko, kvůli čistému životnímu prostředí. Málokdo ale ví, že se tam platí poměrně vysoká uhlíková daň. Zvykněme si už na to, že čistý vzduch, a tedy i naše zdraví není zdarma.