Moldan: S jadernou energií je třeba počítat
Bedřich Moldan hostem diskusního pořadu
Moderátor (Ondřej Černý):
I když Strana zelených v˙letošních volbách do Sněmovny neuspěla, zelená témata českým veřejným prostorem stále rezonují a možná ještě více než dříve. Důvodem může být také fakt, že jde o dobrý byznys. Jako příklad lze uvést snahu investorů dokončit a připojit do konce roku do sítě co nejvíce solárních elektráren. A ekologický supertender se státními garancemi přesahujícími stomiliardovou hranici také není potřeba více komentovat. Jsou to ale hlavní ekologická témata naší současnosti? I o tom budeme v˙následujících minutách mluvit se senátorem a ředitelem Centra pro otázky životního prostředí University Karlovy, Bedřichem Moldanem, dobrý den, vítejte.
Host (Bedřich Moldan):
Dobrý den.
Moderátor (Ondřej Černý):
Jaká jsou tedy podle vás dominující ekologická témata současnosti?
Host (Bedřich Moldan):
Tak vy jste je pojmenoval, protože čemu říkáme dominující témata? Jestli to jsou ta, která jsou nejvíc frekventována v˙médiích, tak jste to řekl zcela přesně.
Moderátor (Ondřej Černý):
Z˙vaší pozice odborníka?
Host (Bedřich Moldan):
Rozhodně to nejsou ty věci, které z˙hlediska jaksi zátěže životního prostředí nebo řešení životního prostředí by byly ty, které jsou prioritní. V˙naší zemi pořád máme řadu nevyřešených problémů, my jsme sice prostředí po roce 90 velmi výrazně zlepšili, ale když třeba si všimneme znečištění ovzduší, které se výrazně zlepšilo, tak pořád tady zbývá mnohé dořešit a to bych řekl, že je například ekologickým tématem číslo jedna. Znečištění jemnými částicemi, které výrazně škodí zdraví a takových věcí je samozřejmě víc.
Moderátor (Ondřej Černý):
Vy jste letos jako Centrum pro otázky životního prostředí v˙Praze přivítali ekologa Johana Rockströma, který společně s˙týmem odborníkům do časopisu Nature napsal zásadní článek, ve kterém mimo jiné taky upozorňuje na to, že CO2 je možné vidět ve dvou různých variantách, špatná a řekněme ta přirozená. Není tedy problémem to snižování CO2 v˙tom smyslu, že do nějaké míry zde prostě toto musí být?
Host (Bedřich Moldan):
S˙tím CO2 myslím si, že u nás není na to úplně dobrý pohled všeobecně. Lidé tomu úplně přesně nerozumějí a přiznám se, že mám v˙tomhletom trochu zlost i na vás novináře, protože těch informací, které by bylo možno sdělit, je hodně a je to nová věc. Já jsem tuhle o tom přemýšlel. My hovoříme o celoživotním vzdělávání a kdo má to celoživotní vzdělávání vlastně dělat? V˙tom případě jako je třeba to CO2 nezbývá, než vy novináři a vy to neděláte. Vy si všímáte všelijakých kauz a všelijakých takových špatných zpráv, ale abyste řekli lidem, jak to s˙tím CO2, to se teda opravdu dozvídám jenom málo.
Moderátor (Ondřej Černý):
Řekněme, že my jako Český rozhlas na to máme fundovanou stanici, která se jmenuje Leonardo a která se této problematice věnuje.
Host (Bedřich Moldan):
Ano, to je jistě výjimka, ale když srovnáte, kolik lidí poslouchá Leonardo a zase na rozdíl třeba od vás nebo od, já nevím, Radiožurnálu, tak tam toho potom už je opravdu daleko méně. Ale abych vám jenom nenadával a odpověděl na vaši otázku. Opravdu v˙současné době jsme svědky a víceméně to všichni snad chápou a uznávají, že probíhá globální změna klimatu, která je spojena s˙oteplením, s˙těmi extrémními jevy. Víme všichni, že je daleko vyšší frekvence povodní, která s˙tím velmi pravděpodobně také souvisí, tajfuny, hurikány, mnohé další věci. Odborníci se vcelku jednoznačně shodují v˙tom, že ta změna klimatu je primárně, neříkám, že to je jediná příčina, ale primárně je způsobem rostoucím obsahem skleníkových plynů v˙ovzduší, kterých je o 40 procent dneska víc, než bylo v˙předindustriální době. A dominantní je právě ten CO2. Takže je zcela jasné, že tady je mezinárodně, řek bych, velmi podporovaná, velmi zdůrazňovaná snaha snížit emise CO2 a právě profesor Rockström zdůraznil, že v˙těch základních takových, jak on tomu říká planetární meze nebo bariéry prostě určitého rozvoje ekonomického, že mezi ně rozhodně patří ta změna klimatu, která souvisí s˙obsahem tedy těch skleníkových plynů a proto CO2. Takže myslím si, že CO2 pochopitelně je přirozenou součástí atmosféry. Ale jestliže ho je víc, než na co je ta atmosféra v˙posledních několika desítkách, možná stovkách tisíc let adaptována, tak to prostě nese změny, které rozhodně nejsou příznivé.
Moderátor (Ondřej Černý):
V˙současnosti v˙Číně probíhá konference OSN o změnách klimatu. Dá se také čekat letos v˙prosinci podobná debata v˙Mexiku, která by měla navázat na konferenci v˙Kodani, ale dá se skutečně čekat, že ta konference v˙Mexiku třeba přinese nějaké jiné výsledky? Co se oproti dění v˙Kodani změnilo?
Host (Bedřich Moldan):
Musíme bohužel konstatovat, že se toho nezměnilo mnoho. Ta Kodaň víme, že byla neúspěchem, že se jednotlivé státy nedokázaly dohodnout a moh bych strašně dlouho to rozebírat. Řeknu jenom jednu věc. Jednu z˙výrazných příčin se považovalo, právem považovalo, zase to není jediná věc, ale důležitá, že Spojené státy nebyly připraveny zaujmout nějaké výraznější stanovisko z˙důvodu nedostatku vlastní legislativy. Ten legislativní proces bohužel v˙těch Spojených státech nějak daleko nepokročil, i když administrativa položila na stůl různé návrhy, ale zatím zdaleka nebyly projednány, nebyly schváleny americkým Parlamentem, konkrétně Senátem. Takže se nezdá, že by v˙tom Kankúnu mohlo dojít k˙nějakým velkým průlomům. Ale řekl bych, že sice to není příznivá zpráva, ale na druhé straně ta jednání na nejrůznějších úrovních pokračují. Hovořil jste teď o současné konferenci, takových konferencí probíhají prostě celá řada na různých úrovních a myslím si, že nakonec se svět dokáže dohodnout, protože těch důkazů o probíhající změně klimatu je celá řada a zdá se, že vlastně ten průběh opravdu je, přináší opravdu vážná nebezpečí.
Moderátor (Ondřej Černý):
A nebude ta dohoda podmíněna, řekněme, větším tlakem na využívání jaderné energetiky? Protože když se podíváme, tak právě jaderná energetika je bezuhlíková. Když se podíváme k˙sousedům do Německa, tak tam se prodloužila činnost těch jaderných elektráren o dalších 12 let. Nedá se tedy říci, že pokud bude chtít Evropa a Spojené státy nějakým způsobem dosáhnout těch slibů, na něž se zavázaly, takže to bude muset být právě s˙využitím jaderných elektráren?
Host (Bedřich Moldan):
Tak jaderná energetika zažívá určitou renesanci v současné době, i když je řada lidí, kteří nad tím, pořád zatím kladou otazník, ale jisté je, že to je jedna z˙cest, jak snížit tu uhlíkovou zátěž.
Moderátor (Ondřej Černý):
A je to jedna z˙cest, která je nezbytná?
Host (Bedřich Moldan):
Nezbytná, v˙současné době jaderná energetika prostě existuje a musíme s˙ní počítat. Já osobně si nemyslím, že by do budoucnosti ať už blízké nebo vzdálené měla nějakou zářivou budoucnost před sebou, ale to je věc jaksi názoru. Někteří si myslí opak. Já jsem ovšem přesvědčen, že takovým vážným problémem jaderné energie kromě těch všech známých otázek bezpečnosti a tak dále a tak dále, ukládání paliva a to všechno jsou věci známé a v˙zásadě řešené, ale já jsem přesvědčen o tom, že velkým problémem a velkou překážkou je vysoká cena, velké investiční náklady. Protože když se podíváme na ty alternativy, to znamená obnovitelné zdroje a teď zdůrazňuji jejich souhrn a jejich kombinace, nikoliv jeden určitý typ, tak právě vy jste zmínil na začátku tu fotovoltaiku, ale všimněme si, čím vlastně ty současné, čím jsou vlastně ty současné problémy způsobeny. Jsou způsobeny a ty problémy jsou jistě vážné, ale čím jsou způsobeny, jsou způsobeny především tím, že ta cena té fotovoltaické energie, to znamená ty náklady na její pořízení tak prudce klesly a podobně tomu je i u ostatních obnovitelných zdrojů, například u větrných elektráren, které dneska už na řadě míst na světě ani nemusí být nijak dotovány z˙veřejných zdrojů a jsou prostě konkurenceschopné. Čili já jsem přesvědčen o tom, že v˙příštích nějakých pěti, maximálně 10 letech se ty obnovitelné zdroje podle svého charakteru, ne všude všechny, ale tam, kde jsou ty podmínky vhodné, že se uplatní do té míry, že prostě budou levnější než jaderná energie. A jelikož všechno to závisí tedy na ekonomických kalkulacích a na tom, čeho se chytnou podnikatelé, to ostatně vidíme právě u nás na té fotovoltaice, jaký to dostane prostě obrovský impuls, když se té věci chytne prostě byznys, tak jsem přesvědčen, že díky právě tomu, že ty ceny jdou dolů a jdou dolů skutečně velmi prudce, takže se brzy ty obnovitelné zdroje prosadí daleko více než jaderná energie.
Moderátor (Ondřej Černý):
Na druhou stranu při vědomí právě těch cen nehrozí, že se tyto alternativní zdroje veřejnosti, voličům, daňovým poplatníkům natolik znelíbí, že nebudou ochotni platit, protože když se podíváme třeba na náklady, jak je spočítala Vysoká škola ekonomická v˙Praze, tak čisté náklady na výstavbu a provoz fotovoltaických větrných elektráren v˙České republice vystoupají během příštích 20 let přes 650 miliard korun a v˙důsledku toho by ceny elektřiny pro koncové spotřebitele mohly vzrůst o 10-30 procent. Nehrozí, že právě taková ta čísla odradí nejdříve voliče a posléze tedy politickou reprezentaci od toho, aby takovéto zdroje podporovali?
Host (Bedřich Moldan):
Já s˙vámi souhlasím, je to jistě velmi vážná věc a já bych ale takovéto studie nebral jako nějaký scénář budoucího vývoje, už vůbec ne jako předpověď, ale spíš jako varování, jako varování ekonomů, podívejte se, mohlo by to tak být, kdybychom jaksi pokračovali v˙tom vývoji třeba nějakým nesprávným směrem. Já jsem přesvědčen, že ten celý problém s˙tou současnou fotovoltaikou je, že se těchto varování, která byla už před rokem, před půldruhým rokem, že se jich nedbalo a že politická reprezentace nenašla dost odvahy na to, aby skutečně se celá věc řešila zásadním způsobem, že se to dělá až teď a teď už samozřejmě je trošku pozdě. Takže já jsem rád, že takovéto studie existují, na druhé straně jsou zase studie, které říkají pravý opak, které říkají, že naopak ty ceny budou, jsou a budou podstatně nižší. Myslím si, že je dobré, když se to tom takhle hovoří a když se ty různé výsledky konfrontují a zejména se pak musí ale přetavit v˙nějaké konkrétní nástroje, například legislativní. Teď víme, že vláda před 14 dny schválila návrh zákona, který by měl omezit ten boom fotovoltaiky, mě se ostatně také nelíbí, i když v˙principu si myslím, že fotovoltaická energie je velmi perspektivním zdrojem, ale rozhodně zastavět tím zemědělskou půdu není určitě ideální. Ideální jsou střechy a fasády a podobně. Tak myslím si, že ten záměr vlády v˙tomhletom celý ten vývoj korigovat samozřejmě je správný a nutný a měl přijít vo půl druhého roku dřív.
Moderátor (Ondřej Černý):
Posloucháte Studio Česko, jehož hostem je dnes senátor a ekolog Bedřich Moldan. Když Mirek Topolánek přenechal v˙roce 2007 Straně zelených post ministra životního prostředí, tak jste z˙toho byl jako člen ODS zklamán. Teď v˙uvozovkách kopete za TOP 09, jste opět zklamán tentokrát z˙toho, že si ODS post ministra životního prostředí ponechala?
Host (Bedřich Moldan):
Tak já jsem, přiznám se, že jsem nebyl nijak zklamán tím, že jsou zelení ve vládě, já jsem naopak byl potěšen, že ta vládní koalice je poměrně dost široká, že se ODS a další strany dokázaly dohodnout a myslím si, že to byla nakonec docela dobrá vláda, která leccos prosadila, která měla nastartováno například české předsednictví velmi dobře, takže já jsem z˙toho zklamán nebyl a musím říct, že ani v˙současné době nějak nejsem zklamán a už vůbec ne z˙toho, že ta současná koalice má takovou podobu, jakou má a jestli má ODS Ministerstvo životního prostředí, no tak prostě má, už to takhle nějak vyšlo a já to zkrátka beru na vědomí a
Moderátor (Ondřej Černý):
A jak tedy vnímáte kroky současného ministra, protože s˙ním se třeba neshodujete úplně na situaci a jak ji řešit na Šumavě? Pavel Drobil říká, že by chtěl, aby příroda sloužila člověku, ale ne až za 30-50 let, kdy ty stromy vyrostou, ale hned v˙současnosti.
Host (Bedřich Moldan):
Tak je zřejmé, že se asi s˙panem ministrem zdaleka neshodnu ve všem, ale je třeba říct, že pan ministr ustavil skupinu na přípravu nějakého řešení na Šumavě, počínaje tedy nějakým návrhem zákona, což všichni považujeme za základní věc. Já jsem o tom hovořil už strašně dávno, že by měl být zákon o Šumavě, takový zákon se začal připravovat pod vedením pana náměstka Tesaře. Já sám jsem členem té skupiny, která tohleto připravuje a myslím si, že od různých prostě jaksi řekl bych spíše předběžných a politických prostě proklamací a stanovisek se přechází k˙poctivé a velmi seriozní práci a myslím si, že teprve až ta práce bude dokončena, tak bude možno říci, jak to teda s˙tou Šumavou pan minstr vidí, protože samozřejmě zatím ty podklady neměl a nemá, zatím to prostě začlo. Ale nicméně ten termín časový, který například tedy byl dán této skupině, to znamená připravit něco do konce roku, je do té míry krátký, že rozhodně tady nehrozí, že by se ty věci nějak odložily na neurčito. Ty věci se zpracovávají a já doufám, že na té Šumavě dojdeme všichni k˙nějakému rozumnému konsensu.
Moderátor (Ondřej Černý):
Co to znamená? Protože zdá se, že například obce chtějí něco zcela jiného, než v˙minulosti chtělo ministerstvo, to, zdá se, nachází společnou řeč s˙obcemi, to znamená, že nebude možné kácet v˙těch prvních zónách, ale bude se nějakým výraznějším způsobem moci zasáhnout do té krajiny nebo co bude tím konsensem, který je podle vás rozumný pro všechny strany?
Host (Bedřich Moldan):
Tak to je přesně to, o čem se jedná a co já teď nemohu tady říci, jak to dopadne, protože to je věc vývoje. Ale já jsem byl zatím přítomen jenom prvnímu jednání té skupiny, o které jsem hovořil, tam byla také starostka z˙jedné ze šumavských obcí, kterou já mimochodem znám delší dobu a která velmi výrazně vyjadřuje názory obcí. Jsou tam zástupci krajů a myslím si, že ty názory samozřejmě, že nejsou stejné, že každý vyjadřuje to, jak to vidí, ale upřímně řečeno neměl jsem pocit, že by to byla nějaká základní prostě konfrontace, že není možné toho konsensu dosáhnout. Co se týče těch prvních zón, tam je potřeba několika věcí. Především jistě je potřeba stanovit jejich rozsah, zdá se, že na tom určitá shoda bude, v˙tom problém nevidím. Pak se musí samozřejmě rozhodnout, co se tedy, jaký bude typ toho managementu v˙těch prvních zónách, protože nedá se říct, že by tam byl naprosto nulový management. Něco se tam dít samozřejmě musí, ať už, já nevím, přístup třeba, já nevím, prostě požární techniky a podobně, takže a i to je teda otázkou, není to předem dáno. Takže prostě otázka jak ty první zóny definovat, jestli je dál nějak ještě rozčlenit. Rozhodně nejde říct, tady jsou prostě první zóny, tady se udělá jakýsi pomyslný plot a všechno co tam je, už se teda jako není nikomu přístupno. Takhle to nikdo nemyslí a takže ty věci jsou prostě ve vývoji. Ostatně co se týče jaksi právě toho, těch, řekněme, toho jádrového území, těch opravdu bezzásahových oblastí, tak v˙podstatě v˙tom se shodují všichni, že pokud se vymezí dobře, tak opravdu ten bezzásahový, takzvaně bezzásahový režim je na místě. Otázka je toho vymezení, otázka je, co dál s˙těmi okrajovými, s˙těmi dalšími, ne okrajovými, těmi dalšími zónami. Takže je to všechno ve vývoji.
Moderátor (Ondřej Černý):
Na závěr našeho rozhovoru k˙vám osobně. Vy jste se senátorem stal před šesti lety, letos kandidujete v˙jiném volebním obvodu a také v˙jiném politickém dresu. V˙minulosti jste už byl také poslancem České národní rady nebo ministrem. Co vás na politice stále tak láká, proč do toho opět jdete?
Host (Bedřich Moldan):
Tak já myslím, že tady je ta odpověď velmi jednoduchá. Já jsem vstoupil do politiky s˙pověřením něco se pokusit udělat s˙katastrofálním stavem životního prostředí v˙Československu tehdejším, respektive v˙České republice, protože to byla kompetence České republiky a já jsem byl ministrem české vlády. A já jsem pořád přesvědčen, že se mnohé podařilo a že se skutečně nastartoval vynikající proces radikálního zlepšení životního prostředí v˙této zemi. Ale mám pocit, že zdaleka to není dokončeno, že těch věcí, které je třeba řešit, je pořád velice mnoho a já jsem to prostě nevzdal, tu snahu něco s˙tím dělat a jsem přesvědčen o tom, že ta politická úroveň je právě ta, kde může člověk nejvíce uplatnit zejména v˙kombinaci s˙tím, že pořád jsem vysokoškolským učitelem, že se snažím jaksi obrazně držet krok se současnými znalostmi, protože ten pohled na životní prostředí z˙odborného hlediska se neustále vyvíjí, neustále mění, pořád jsou nové věci ať už v˙globálním nebo regionálním evropském či českém měřítku, to člověk musí nějak reflektovat a musí se to prostě postupně všechno uplatnit a přetavit do příslušné legislativy, do příslušných zákonů. A to je to, co mě upřímně řečeno láká, co považuju pořád za výzvu a dokonce i za výzvu osobní.
Moderátor (Ondřej Černý):
Na druhou stranu se vám nelíbí nedostatek slušnosti v˙současné politice, ale není to třeba i problém strany, za níž kandidujete, ať už v˙podobě slovníku místopředsedy Miroslava Kalouska nebo třeba také v˙jednání, které předvedl bývalý poslanec za TOP 09 Ladislav Schuster?
Host (Bedřich Moldan):
Tak já se přiznám, že pana Schustera a jeho výroky nějak nejsou tím, co bych opravdu sledoval. Jistěže všude se najdou příklady dobré a příklady špatné. Já jsem do TOP 09 jaksi vstoupil nebo třeba ještě nevstoupil formálně, ale prostě s˙nimi velmi úzce spolupracuji a byl jsem osloven
Moderátor (Ondřej Černý):
Stanete se členem?
Host (Bedřich Moldan):
Já předpokládám, že ano. Nějak na to není ve chvatu současném čas a myslím si, že to je úplně jedno. Ale cítím se být příslušníkem jednoznačně této strany a to, proč tam jsem, je jednoduše to, že cítím, že tam právě pro tu ekologickou politiku je větší prostor, než jsem měl v˙ODS, to je velmi jednoduchý a zcela zásadní důvod.
Moderátor (Ondřej Černý):
Znamená to, že toto je šance, jak i třeba změnit ekologické vnímání právě v˙rámci TOP 09 větším tlakem ve vládě, protože zde máte volnou ruku?
Host (Bedřich Moldan):
No tak ve vládě to je něco, co je trošku vzdálené
Moderátor (Ondřej Černý):
Ale jste součástí třeba toho týmu, co se Šumavy týče.
Host (Bedřich Moldan):
Ano, to určitě, ale není to přímo jaksi ta exekutivní, ten exekutivní výkon, ale je to prostřednictvím zákonodárství.
Moderátor (Ondřej Černý):
Tolik dnešní Studio Česko, jehož hostem byl senátor a kandidát do Senátu tentokrát v˙dresu TOP 09 Bedřich Moldan. Děkujeme, že jste přišel a někdy příště ve vysílání Rádia Česko opět na slyšenou.
Host (Bedřich Moldan):
Děkuji za pozvání.
Moderátor (Ondřej Černý):
Pěkný den od mikrofonu přeje Ondřej Černý.
ČRo, 4. 10. 2010, Pořad: Studio Česko