„Evropa musí být schopna se ubránit bez ohledu na výsledky amerických voleb,“ říká v rozhovoru pro FinTag poslanec TOP 09 a člen Výboru pro obranu a bezpečnost Michal Zuna. Nevylučuje, že Rusko napadne další evropské země.
Co se po americké prezidentské volbě zásadně změní ve vztahu USA a Evropy v bezpečnostní oblasti?
Ano. Rusko nesmí vyjít z ukončení války lépe než Ukrajina. To by mohlo být způsobeno rychlým a velkým tlakem na ukončení války. Znamenalo by to posilnění ruských agresivních choutek. A jsem si jist, že další válka z jejich strany by tak následovala v horizontu jen pár let. Politika ústupků agresorovi nikdy nefungovala, s tím máme sami vlastní zkušenost.
Nejsem si jistý, zda jste mi odpověděl, co se po americké prezidentské volbě zásadně změní ve vztahu USA a Evropy v bezpečnostní oblasti? Donald Trump už ve svém prvním mandátu apeloval na Evropu, aby dávala víc na obranu…
Evropa musí být schopna se ubránit bez ohledu na výsledky amerických voleb. Dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu je absolutní minimum. Všichni víme, že v současné situaci je to zoufale málo. Je třeba vnímat dvě procenta jako minimum, nikoliv jako cíl. Evropa se musí lépe připravit a rozhodně zastávám, aby se ona příprava děla v rámci NATO, nikoliv formou evropské armády.
Je podle vás možno reálně dosáhnout spravedlivého míru tak, aby Ukrajina byla i po skončení války nezávislou a suverénní zemí?
Ne, pokud Rusko z takového míru odejde jako faktický vítěz války. Válku je třeba ukončit, avšak s důrazem na skutečnost, kdo je agresor.
Rýsuje se i podle vás možný scénář, že nový americký prezident zatlačí na Ukrajinu, aby trvale postoupila část svého území Rusku?
Umím si představit několik scénářů Trumpovy administrativy. Jedním je i postoupení části území v kombinaci s Krymem. Dalším pak hovory o příslibu a následné garanci vstupu do NATO pro zbylé území. Ale upřímně bych se divil, kdyby Ukrajina v současné situaci takovým slibům věřila. Víme, jak to dopadlo, když v rámci míru věřila naposledy. Vzdala se možnosti vlastní obrany likvidací jaderných zbraní, ale garantovaná bezpečnost nikým zajištěna nebyla.
Nabízí podle vás řešení plán ukrajinského prezidenta Zelenského na uzavření míru, který má pět bodů a tři tajné dodatky?
Vstup do NATO, posílení obrany Ukrajiny, odstrašení Ruska rozmístěním nejaderných zbraní, hospodářská podpora a následná poválečná pomoc ukrajinských vojáků při obraně Evropy. Mně to zní konstruktivně a rozhodně bych tomuto plánu dal šanci.
Měla by se stát v dlouhodobější perspektivě Ukrajina součástí NATO?
Rozhodně ano, čím dříve, tím lépe i pro naši bezpečnost.
Uvědomuje si podle vás Evropa, že USA v čele s Donaldem Trumpem už nemusejí být absolutním garantem její bezpečnosti?
Východní křídlo, tedy zejména Pobaltí, Polsko a ČR si to rozhodně začíná už uvědomovat. Rusko máme v bezprostřední blízkosti a vlastních zkušeností s okupací máme také více než dost. Němci zatím řeší bezpečnost Evropy přes hovory do Moskvy. Pak máme mnoho zemí s přímou úměrou. Čím dále od Ruska, tím méně dávají na obranu, například Španělsko, Portugalsko nebo Itálie.
Jak ale přesvědčit některé země, například Španělsko, které se nachází od současné války na Ukrajině přece jen dál než my?
Španělsku nejsme schopni nařídit ani národní legislativu. Nejsem si jist, že by mohla vzniknout evropská legislativa pouze pro členské státy NATO a nutit neutrální země do zbrojení nedává smysl. A ano, máte pravdu, pohled Španělska na geopolitické riziko z Ruska je velmi vzdálené. Ale pokud se nebude podílet na obraně, nemůže se v budoucnu divit případnému přílivu uprchlíků z Pobaltí, Polska či jiných napadených zemí. Právě riziko spojení současné migrace z jihu a nově případné migrace z východu by pro Španělsko mělo být dostatečným varováním.
Co říkáte na podporu obranného průmyslu ze strany evropských zemí, a vůbec jeho produkční kapacity?
Podpora obraně bezpečnostního průmyslu je klíčová. To je další důležitá role evropských států a společný postup může být jen ku prospěchu. Následně je potřeba vyrábět i „na sklad“ bez ohledu na probíhající konflikt na Ukrajině, či v době míru. Evropa se nesmí nechat uspat pomíjivým dojmem bezpečnosti po ukončení konfliktu. Rusko se opět probudí, je jen otázka času, za jak dlouho to bude.
Do války se zapojila Severní Korea vysláním svých vojáků. Někteří vojenští experti soudí, že by to mohlo na druhé straně legitimizovat možný vstup vojáků NATO do konfliktu na straně Ukrajiny. Je to reálné?
Může to být zejména impuls pro dodávky zbraní z Jižní Koreje, která to zvažuje, ale stále tak neučinila. Pro NATO toto zapojení KLDR fakticky nic nemění. Nemění se však také nic na potřebě dodat materiál a munici společně s povolením užívat ji na území Ruska, aby se Ukrajina mohla lépe bránit. Což se již naštěstí stalo, ale mohlo to být o 1000 dnů dříve.
Jaké dopady bude mít podle vás zapojení KLDR do konfliktu na Ukrajině?
Zapojení KLDR je rozhodně varovným signálem o silném spojenectví diktátora Putina a diktátora Kim Čong-una. V budoucnosti může znamenat ještě větší riziko geopolitických konfliktů i mimo Evropu. Západ by měl reagovat ještě výraznější aktivitou v oblasti uvalení sankcí na obě země včetně zaměření se na země, přes které se sankce snaží obcházet.
