Nemohu nereagovat na kritický komentář europoslance Iva Strejčka týkající se daňových změn. Předně, pan europoslanec zapomíná, že úsporná opatření schvaluje vláda i poslanecká sněmovna jako kolektivní orgán. Podpořili jej jak ministři jeho strany, tak jeho poslanečtí straničtí kolegové. Nabízí se tedy otázka, proč nekritizuje také své kolegy, kteří nesou za úsporná opatření svůj díl odpovědnosti.
Je škoda, že pan europoslanec nesledoval nedávnou tiskovou konferenci předsedy vlády a své strany, kde byla prezentována struktura úsporných kroků. Ty se z velké většiny odehrávají na výdajové straně rozpočtu (68 %), nikoli na příjmové. Ivo Strejček by pak nemohl napsat zcela nepravdivou větu, že se státní rozpočet stabilizuje jen zvyšováním daní.
Připomeňme, že koncept Lafferovy křivky, který při této příležitosti Ivo Strejček připomíná, byl vytvořen jako reakce na extrémně vysoké zdanění příjmů mezní sazbou převyšující 70 %, či dokonce 90 %. Pokud to porovnáme se změnou sazby DPH (z 10 % na 14 %), musí být všem jasné, že se jedná o poněkud odlišné úrovně, nemluvě o předmětu zdanění.
Tvrzením, že zvýšení spodní sazby DPH snížilo výnos této daně, ignoruje Ivo Strejček veškerá fakta. Především při meziročním srovnání opomíjí mimořádný vliv změny legislativy týkající se doby uplatňování nároků na odpočet daně v dubnu minulého roku, která způsobila nadměrné inkaso DPH v květnu 2011, zatímco v dalších měsících tento vliv odezníval. To logicky způsobuje zkreslení při meziročním porovnávání, přičemž vliv zcela odezní při porovnání za plných 12 měsíců. Vynášení definitivních soudů za pouhých sedm měsíců roku je z tohoto pohledu nutně zatíženo velkou chybou.
Výnos daní je ovlivňován mnoha faktory a jen těžko lze tvrdit, že jediným z nich je změna snížené sazby. Z analýzy dostupných čísel vyplývá, že dochází k růstu výběru DPH u položek ve snížené sazbě zhruba v očekávané výši, ale velmi výrazně (více než desetinásobně více) klesá u položek v nezměněné základní sazbě. Ta je mimochodem v sousedních státech v podstatě stejná, takže neznamená pobídku pro přeshraniční nákupy.
Kvůli poklesu důvěry ekonomických subjektů, opatrnějšímu chování a patrně vyššímu spoření na důchod (což samo o sobě není negativní) klesají spotřební výdaje a na DPH se nevybírá tolik, kolik se očekávalo na základě původní prognózy růstu ekonomiky.
Předběžně lze tedy říci, že veřejné rozpočty získají za rok 2012 ze zvýšení snížené sazby původně očekávaných zhruba 21 mld. Kč navíc, protože výdaje na položky v základní sazbě zatím zhruba stagnují, ale současně se výnos DPH sníží také o zhruba 20 mld. Kč, neboť výdaje na položky v základní sazbě se sníží odhadem o 100 mld. Kč.
Toto snížení výnosu tak není způsobeno primárně zvýšením snížené sazby DPH, ale jinými faktory, což dokládá také růst, nikoli pokles, nominálních příjmů lidí. Bez změny sazby DPH by se tak za stejného ekonomického vývoje inkaso snížilo o zhruba 20 mld. Kč.
Co se týče spotřební daně z pohonných hmot, pokud by pan europoslanec projevil zájem, rádi mu zašleme odbornou analýzu, ze které vyplývá, že vysoká cena pohonných hmot ČR je způsobena nedaňovými faktory. Zatímco naše zdanění se v rámci EU pohybuje na podprůměrné úrovni, větší roli při mezistátních rozdílech hrají jiné faktory, např. marže prodejců. Kromě toho, snížení spotřební daně by nevyvolalo tak velký růst spotřeby, aby nedošlo k výpadku příjmů veřejných rozpočtů, a tedy růstu jejich deficitu i dluhu. A to si v současné situaci dovolit nemůžeme.
Na závěr dodejme, že celkové daňové zatížení i přes plánované změny zůstane hluboko pod úrovní z dob sociálnědemokratických vlád a zároveň pod průměrem Evropské unie.
Jihlavské listy, 10. 8. 2012, Rubrika: Názory. str. 8
