Marek: Přiznávám, že se Ruska prostě bojím

Pane profesore, za TOP 09 kandidujete do Senátu v Brně. Jste vědec, pedagog, ale přesto chcete vyměnit svou dosavadní profesi za politický dres. Co vás k tomu přimělo?
V současné době intenzivně zažívám pocit, že se jedna etapa mého života, tedy třicet let intenzivní práce ve vědě a pro vědu, naplňuje. V posledních letech jsem se svými kolegy doslova z ničeho postavil - z evropských strukturálních fondů v programu VaVPi - nový ústav, excelentní pracoviště základního výzkumu dopadů globálních změn. Projekt měl sice finanční cenu téměř miliardu korun, ale byla to pro mne obrovská škola ve vyjednávání směrem ke zřízení nově vznikající instituce, a také v prosazování mých cílů. Během tří let pak z ústavu o třiceti pracovnících vyrostlo centrum, v němž pracuje 300 zaměstnanců. Navíc chci využít mých letitých zkušeností z aktivního fungování v EU, v evropských výborech pro vědu, kde zastupuji Českou republiku. Prostě jsem si řekl: Máš za sebou jistou životní dráhu, a tak možná nastává čas ji zúročit ve veřejné službě. Je v tom i jistá rodinná tradice, kdy navazuji na svého dědu, který byl aktivním politikem a sokolským odbojářem. Ten nám vždy vtloukal do hlavy, že v jisté fázi života nemáme nikdy zapomínat na službu vlasti.

Z vašeho životopisu lze vyčíst, že jste pracoval jako vědecký pracovník v Ústavu systematické a ekologické biologie ČSAV a jste dokonce členem švédské královské akademie zemědělských a lesnických věd. Jak lze poznatky z Vašeho oboru uplatnit v Senátu?
Ano, ale poslední léta se mé pracoviště nazývá Centrum výzkumu globální změny – CzechGlobe Akademie věd., v.v.i., na což jsem velmi hrdý, protože toto pracoviště je doslova mým dítětem. Co bych rád uplatnil v Senátu? Právě tyto bohaté zkušenosti z denního managementu, léta budovanou orientaci v prostředí národních a evropských institucí, či programů. A hlavně jsem se naučil vyjednávat, naslouchat a hledat řešení... Věda mě nadto naučila kritickému myšlení, kolektivní sounáležitosti a naslouchání názorům oponentů.

V Senátu bych chtěl uplatnit své znalosti z oboru vztahů společnosti a jejího životního prostředí. Jsem univerzitní profesor, takže problematika vzdělávání je mi velmi blízká a mám k ní co říci. Totéž v oblasti systému školství, vědy a inovací. Z jiné oblasti mám osobní zkušenosti se systémem péče o seniory a handicapované. Protože jsem měl dlouhá léta na starosti nemohoucí maminku, tak jsem založil agenturu péče o seniory, která se nazývá Jistoty Domova. Přitom jsem pochopil a pronikl do této velmi komplikované, ale tolik potřebné oblasti.

Který senátní výbor by vám byl nejbližší? jak chcete vlastně sloučit práci senátora s vaší dosavadní pracovní činností?
Nejbližší by mi byl asi výbor pro vědu a vzděláváni. Skloubit práci senátora s mou osobní pracovní činností ale dovedu. Již dlouhou dobu totiž pracuji - jak se říká - "na více frontách“ a tak si umím efektivně zorganizovat svůj pracovní režim.

Jistě vám neušly nedávné pře koaličních poslanců s opozicí ohledně služebního zákona. Co takovým hádkám říkáte?
Obecně mi velmi, ale opravdu velmi vadí ta hra na „kdo s koho“. A já se ptám proč? Jsem ze své dosavadní praxe zvyklý na kritické hledání nejlepší cesty, ale to neznamená, že musím být útočný a arogantní. Opravdu nám chybí noblesa.

Když už je řeč o služebním zákoně, prezident Miloš Zeman chce tuto normu vetovat, ale pokud poslanci novelu přehlasují s tím, že v ní ponechají paragraf o politických náměstcích, obrátí se prý Zeman se stížností na Ústavní soud. Jaký to na vás dělá dojem?
Opět „kohouti na dvorku“. Je to zbytečné a k ničemu to nepovede. Mám pocit, že pánové si přetřásají peří a hladí své ego. Je to na škodu věci.

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek se nechce omluvit poslanci z KSČM Zdeňkovi Ondráčkovi za svá slova o komunistickém fízlovi. Co říkáte tomu, že se ve sněmovně i po pětadvaceti letech vyskytují lidé, kteří kdysi pomáhali minulému režimu, podobně jako komunista Ondráček? A jak na vás ony dohady v dolní komoře kolem „komunistického fízla“ vlastně působily?
Je to šílené. Nechci podporovat štvanice na lidi jiného smýšlení. Rozumím mozaice politických názorů, ale tyto případy jsou pro mne strašné a varující.

Jakou politiku podle vás dělá vláda Bohuslava Sobotky?
Tato vláda podle mne naplňuje své vize. Jsem konzervativní, pravicově smýšlející člověk, což ovšem neznamená, že jsem asociální a sobecký. Jen si myslím, že styl “hospodáře“ je rozumný, kdy myslet na budoucnost a neprojíst vše hned by se mělo dodržovat. Dělání laciných gest je asi populární, ovšem je to hra na účet bez hostinského. Bude teď záležet na kvalitě pravicových stran, jak přesvědčí a dokáží své proklamace proměnit ve skutky. No, uvidíme.

Myslíte si, že si Andrej Babiš v pozici ministra financí počíná dobře a že jeho kroky povedou k šetření a efektivizaci státních výdajů?
Jé, to kdybych věděl! Stále totiž nevím, co si o tom všem mám myslet. Ještě potřebuji čas.

Jistě sledujete dění na Ukrajině. Jaké pocity ve vás vzbuzuje celá ukrajinská krize?
Jsem generace, která dvaadvacet let žila ve státě, kde pobývala ruská vojska. Proto přiznávám, že se prostě Ruska bojím. Jsem doslova rozhořčen tím, jak se Rusko chová a jak slabá je Evropská unie. Mám z toho strach. A jsem zoufalý z oportunních názorů některých politiků. K tomu nemůžeme být lhostejní!!!

Zatímco jedna strana je přesvědčena o tom, že za krizí na Ukrajině stojí expanzionistická politika Moskvy a kritizují kvůli tomu hlavně ruského prezidenta Vladimíra Putina, druzí tvrdí, že se ruská armáda bojů na Ukrajině neúčastní. K jakému názoru se přikláníte vy?
Jak jsem řekl: Mám z toho všeho strach. Rusko se nevzdalo imperiálních postojů, sny o velkém „Svazu“ ožívají a jsou krajně nebezpečné.

Jaký pocit máte z přitvrzení protiruských opatření? Nemálo odborníků totiž tvrdí, že sankce negativně ovlivní českou ekonomiku...
To je zase „chytrá horákyně“ české politiky. Jsme-li členy společenství, které nám jednoznačně dává garance našeho bytí, tak to také holt něco bude stát. Ty proklamované obavy považuji za přehnané, jsou to opět oportunní akce. Z dopadu sankcí totiž nemám velký strach.

S přitvrzením sankcí ovšem moc nesouhlasí český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který sankce považuje za kontraproduktivní. Co si o postoji premiéra myslíte?
Opět opakuji: jsme členy NATO a EU, tak proč si opětovně „čecháčci“ vymýšlejí něco extra? To mi vadí a hrubě s těmito názory nesouhlasím.