MUDr. Lenka Mergenthalová kandiduje do Senátu ve volebním obvodě č.76 – Kroměříž. Je primářkou anesteziologicko-resuscitačního oddělení Kroměřížské nemocnice a.s.
Paní Mergenthalová, kdy a proč jste se rozhodla vstoupit do politiky?
Asi nejsem sama, kdo byl ještě nedávno znechucen politickou kulturou, která tu panovala, atmosférou, která vyvrcholila vyslovením nedůvěry vládě v době předsednictví EU. Hrál tam i roli výsledek krajských voleb před dvěma lety. Když se objevila nová strana, se kterou jsem měla velmi podobné představy o tom, jak by to mělo fungovat, se kterou jsem se shodovala na tom, čeho chci dosáhnout a která přesně odpovídala mým ideám a postojům, dlouho jsem neváhala. V podstatě v okamžiku, kdy strana byla zaregistrována, jsem podala přihlášku. Takže od loňského léta jsem členkou TOP09.
A co vás vedlo k rozhodnutí kandidovat za TOP09 do Senátu?
Kandidovala jsem i v parlamentních volbách ve Zlínském kraji, dostala jsem poměrně velkou důvěru v mém regionu, preferenční hlasy. Krajská organizace top09 mne tedy nominovala i pro volby do Senátu. Mou osobní motivací pak samozřejmě bylo hlavně to, že chci co nejvíce prospět svému regionu k rozvoji a prosperitě, zužitkovat svoje zkušenosti z fungování zdravotnictví v regionu s velmi racionální sítí zdravotnických zařízení a zkušenost z manažerské pozice v představenstvu nemocnice.
Máte tedy ke Kroměříži blízký vztah?
Já pocházím původněze západních Čech, z Aše, ale ve velmi útlém věku jsme se vrátili do rodiště mé maminky a od té doby tady žijeme. K regionu mám vztah velmi blízký, hlavně k Holešovu, kde jsem vyrostla a maturovala a k samotné Kroměříži, kde posledních deset let žiju. Jako každý „kroměřížák“ jsem na ni velice hrdá. Takže bych této oblasti chtěla pomoci maximální možnou měrou.
Jaké jsou podle Vás zásadní problémy regionu a jak byste mohla k jejich řešení v Senátu přispět?
Největším problémem, který se váže na celý Zlínský kraj, je dopravní obslužnost – napojení na dálniční síť, rekonstrukce silnic, výstavba rychlostních silnic, které by pokračovaly dále na sever nebo na Slovensko – to je alfa a omega rozvoje celého regionu. Pokud tu nebude ta dopravní infrastruktura dobudována, tak je region v podstatě i podnikatelsky neatraktivní. Já si myslím, že to má zásadní dopad na velkou nezaměstnanost, která zde je. Pokud tedy budu mít šanci toto ovlivnit, tak v tom budu velmi důsledná.
Zmínila jste vysokou nezaměstnanost.
Ano, tu je potřeba řešit. Pokud by se připravovaly jakékoliv úpravy zákoníku práce, které by zpružnily pracovní trh, tak je budu podporovat. Myslím, že by se měl zpružnit fond pracovní doby a také nastavit efektivnější pravidla pro přijímání a propouštění zaměstnanců, aby se podnikatelé nebáli lidi zaměstnávat. A pak je tu samozřejmě téma, se kterým šla TOPka se Starosty do voleb – změna rozpočtového určení daní, srovnání nerovností mezi velkými městy a malými obcemi. To by do regionu přineslo finance do rozpočtu obcí, které jsou významnými zaměstnavateli a zadavateli veřejných zakázek.
Když se podíváte přímo na Kroměříž, co je potřeba zlepšit tam?
V Kroměříži jsou památky, které jsou na seznamu UNESCO, některé jsou v havarijním stavu. Díky UNESCO byly na jejich opravu získány evropské peníze, ale hlavně si myslím, že jsou obecně málo propagovány. Kroměříž má turistický potenciál, který není využit na maximum, tam je velká rezerva. Měly by se také zastavit diskuze o výstavbě kanálu Dunaj - Odra - Labe. Jeho výstavba by v Kroměříži zasáhla právě do zahrad, které jsou na seznamu UNESCO. Hrozilo by nám vyškrtnutí, jako to potkalo Drážďany. To je reálná hrozba. Navíc ve všech oblastech, kde je plánována výstavba kanálu, jsou tomu uzpůsobeny územní plány a jsou tam tak blokovány jiné činnosti – výstavba či podnikaní. Podle mne je to megalomanský plán, o kterém se sice mluví, že přinese spoustu pracovních míst, ale já si myslím, že přinese hlavně necitlivý zásah do kulturních památek a životního prostředí. A většina obyvatel měst a obcí, kterých se to týká, s ním nesouhlasí.
Chci se Vás zeptat na vaši profesi. Vy jste renomovaná anestezioložka. Kdy a proč jste se rozhodla věnovat medicíně?
Tam sehrála roli celá řada faktorů. Pocházím sice z rodiny, ve které nejsou žádní lékaři, ale už na základní škole mne bavily knihy z lékařského prostředí. Navíc mi v dětství zemřela sestra, takže i to mohlo sehrát svou roli. Rodiče mne v tom podporovali a když jsem si na gymnáziu přečetla životopis Christiaana Barnarda, který provedl první transplantaci srdce a zjistila jsem, že se narodil ve stejný den jako já, jen v roce ´22 (já v roce ´66), bylo, myslím, rozhodnuto. Ta profese mne prostě od dětství přitahovala, věděla jsem, že chci být lékařem, chci pomáhat lidem.
A jak jste si vybrala specializaci anestezioložky?
To jsem určila víceméně praxe, prostě jsem nastoupila na volné místo, které v nemocnici bylo. Musím říci, že jsem nikdy nelitovala. Je to dynamická práce. Můžete člověku okamžitě pomoci od bolesti, takže ten pocit, že pomáháte, je intenzívní. Je za vámi velmi rychle vidět výsledek. Mám ale také několikaletou praxi na záchrance.
Pokud se dostanete do senátu, budete se tam problematikou zdravotnictví zabývat?
Určitě, to je pro mne absolutní priorita. Chci zdravotnictví také vrátit to, co do mne nějakým způsobem investovalo. Za těch 19 let mám určitou zkušenost, tu problematiku znám. Podle mne je teď ideální doba, kdy se mohou uskutečnit reformy. V Senátu se budu snažit, aby reformní zákony, které projdou parlamentem, prošly i horní komorou. V našem kraji pracuji v Komisi pro zdravotnictví při Radě Zlínského kraje a některé záležitosti se snažím řešit na krajské úrovni. Když se připravoval program pro parlamentní volby a pak se tvořilo programové prohlášení vlády, tak se na nás z centra obraceli a my v regionech jsme ty věci připomínkovali, chtěla bych se na tom všem dále podílet. Senát je ovšem přímo zákonodárný orgán, takže tam by byla šance cokoliv ovlivnit větší.
Kdyby vám tedy teď někdo nabídl, že můžete prosadit jeden konkrétní zákon, který by zlepšil situaci ve zdravotnictví, jaký by to byl?
Určitě to je zákon o zdravotním pojištění, já myslím, že ten je velice důležitý, aby se vyjasnil rozsah pojišťovnami hrazené péče.
Mohu se zeptat na váš názor na regulační poplatky?
Jednoznačně s nimi souhlasím. Když byly zavedeny, byla to injekce do zdravotnictví ve správný čas. Zafungovalo to na správných místech. Lidé přestali nadužívat pohotovosti, přestali chodit s banalitami, se kterými nechtěli čekat přes den v čekárně. Určitě není ostudou přiznat, že poplatky nějaké peníze do zdravotnictví přinesly a určitě přispěly ke zkvalitnění služeb. Nesetkala jsem se ani s velkým odporem lidí, vím, že řada pacientů ve Zlínském kraji odmítala, aby za ně poplatky hradil kraj. Nevole provázela snad jen poplatky za recept, ale tam si myslím, že to bylo špatně komunikováno, protože ty poplatky neměly dopad na celkovou cenu léků.
Jak hodnotíte dosavadní působení pana ministra Hegera?
Já jsem jeho práci sledovala už když vedl hradeckou nemocnici, kterou pozvedl na skvělou úroveň. Považuji jej za nejlepší možnou volbu pro tuto republiku. Je to velmi zkušený manažer, který má o problematice skvělý přehled. Navíc je to člověk schopný kompromisu, nevyvolává emoce, umí se bavit s lidmi kolem sebe. To je velmi důležité, protože pro řadu těch reformních kroků – což i on sám říká – bude třeba najít shodu napříč stranami. Nelze rozjet reformu, kterou by případná další vláda zcela obrátila naruby. Zdravotnictví nejvíce trpí tím, že změny jsou omezeny na volební cyklus. Největším problémem je nejistota. Je důležité zklidnit situaci, stabilizovat systém a provést změny, ty jsou opravdu nezbytně nutné s ohledem na demografický vývoj a stárnutí populace.
