(editovaný přepis rozhovoru s poslankyní TOP 09 Helenou Langšádlovou)
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Před malou chvílí jsme od premiéra Andreje Babiše slyšeli, že není podstatné, kolik přijmeme sirotků, zda vůbec to budou sirotci, že to je pouze gesto.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, předsedkyně, podvýbor pro migraci a azylovou politiku, PS /TOP 09/
Řešení migrace je mimo Evropu a je pravdou, že to je více symbolické gesto, než řešení celkové situace dětí. Přesto si ale myslím, že Česká republika má takovéto gesta učinit, protože jsme opravdu pomáhali, posíláme peníze do uprchlických táborů, posíláme naše vojáky a další pracovníky do Frontexu a dalších organizací, ale ta naše pomoc nemá lidský rozměr. Nemá rozměr, který by podporoval to, že jsou ti uprchlíci především lidé. A já jsem od počátku krize říkala, že se máme zaměřit na pomoc těm nejzranitelnějším a nejpronásledovanějším. A mezi ně bezpochyby nezletilé děti patří. Myslím si, že teď je jasné, že část těch dětí je již v Evropě, jsou v Schengenu a uvízly v táborech. Pokud nám záleží na tom, aby alespoň část z nich dostala šanci, tak bychom to gesto měli udělat, jako to udělal třeba Izrael. Izrael má dlouhodobě velmi problematické vztahy se svými arabskými sousedy, přesto přijali sto dětí a nabídli jim dokonce občanství.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Ale další tisíce stále zůstaly v táborech, kterým nikdo nepomohl.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, předsedkyně, podvýbor pro migraci a azylovou politiku, PS /TOP 09/
Tak to bohužel je.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Ptá se divačka Zuzana: „Těmi sirotky média myslí nedoprovázené děti, z nichž jsou podle OSN až 93 procent mladí muži ve věku 15 až 17 let a podle švédských statistik 84 procent nezletilých o svém věku lže.“ Může být to, že někdo skutečně lže o svém věku a vůbec to nemusí být mladiství sirotek, problém?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, předsedkyně, podvýbor pro migraci a azylovou politiku, PS /TOP 09/
Vím o tom problému. Byla jsem na Sicílii v hotspotech a vím, že tam s tím mají problém. Jsem ale přesvědčena, že se můžeme zaměřit na mladší část nedoprovázených dětí, které jsou pod 15 let a prošly válečným konfliktem, dneska jsou tam bez rodin a je to nesmírně traumatizující. Jsem přesvědčena, že jim můžeme pomáhat v těch táborech, že speciálně těmto dětem je potřeba pomoct individuální péčí. V České republice jsou rodiny, které jsou připraveny pomáhat, které jsou připraveny takovéto děti přijmout, a to je něco, co bychom měli podpořit, abychom v naší společnosti podporovali kultivovanější formu diskuse o migraci.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Do jaké míry je podstatné debatovat o tom, kolik je dotyčnému let nebo i jaké pohlaví má vlastně mít? Lze skutečně říci: "Ne, tebe už nevezmeme, protože ti může být třeba 16?"
Helena LANGŠÁDLOVÁ, předsedkyně, podvýbor pro migraci a azylovou politiku, PS /TOP 09/
My jsme říkali i při diskusi v Poslanecké sněmovně, že to je na vládě, která musí prověřit, jaké děti tam jsou. Já osobně si myslím, že by bylo vhodnější vybrat ty mladší děti, protože jsou i více zranitelné než třeba 17letý muž. Je ale opravdu na vládě, aby tam proběhly bezpečnostní prověrky, aby se prověřilo co nejvíc informací o těch dětech.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Dobrá, ale jde o to, jestli to lze, když je sedmileté dítě uprostřed uprchlického tábora bez dospělého doprovodu, bez průkazu, bez možnosti jakkoli ověřit, odkud přišlo, kde se vzalo, zda to nejsou vlastně jenom slova.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, předsedkyně, podvýbor pro migraci a azylovou politiku, PS /TOP 09/
Nezlobte se, ale já jsem tohle říkala již před několika lety, když máte opravdu malé 7leté dítě, tak si myslím, že je o něm vždycky něco možné zjistit. Je to určitě dítě, které pomoc potřebuje, protože si nedovedeme představit, že někdo projde traumatem, že vidí třeba umírat své rodiče, své blízké, projde válečným konfliktem a pak je v uprchlickém táboře v podmínkách, jaké jsme viděli.
Zdroj: 90', ČT24, 19. 9. 2018
