Langšádlová: Skupiny vytvářející pocit ohrožení jsou rizikem pro demokratický vývoj Evropy
(editovaný přepis hlavních bodů vystoupení místopředsdkyně TOP 09 Heleny Langšádlové)
Daniel TAKÁČ, moderátor
Čím dál častěji se objevuje varování před tím, že v tom proudu uprchlíků mohou být teroristi. Jsou na to nějaká tvrdá data?
David CHOVANEC, ředitel odboru bezpečnostní politiky, ministerstvo vnitra
Tvrdá data na to asi nejsou. Nicméně v určitých zemích proběhly nějaké výzkumy. Víme to z těch kauz, které se staly, že se do Evropy dokázali migrační vlnou dostat lidé minimálně napojeni na terorismus, ale že by existovala tvrdá data, kterými bychom to dokázaly kvantifikovat, to ne.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Žádná tvrdá data, průzkumy, co tomu říkáte, paní poslankyně? A co s tím uděláte jakožto zákonodárce?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
To je velký problém, a proto podporuji resettlement z Turecka, kde dochází k prověření lidí, kteří přichází do České republiky. Myslím si, že to, co jsme viděli minulý rok, bylo velikou chybou, protože žádný stát nesmí ztratit kontrolu nad svými hranicemi a tím, kdo přichází. Jsem přesvědčena, byť je to velmi obtížné, že musí dojít ke zpětnému prověření lidí, kteří se do Evropy dostali.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Data Think-tanku Evropské hodnoty tvrdí, že právo šaría by zavedlo jako jediný nebo hlavní zdroj práva 72 % muslimů ve Francii, 69 % ve Velké Británii a jenom 13 % muslimů v Německu. Poprosím vás o komentář.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
O těch datech jsem mluvila i se zástupci Evropských hodnot. Zevrubně jsem si prohlížela ty studie a je potřeba říci, že zpracovali dostupná seriózní data. Chybí tam nicméně časové řady. Některé informace jsou starší. Myslím si, že by se měla Evropa této problematice věnovat, neměla by před ní zavírat oči. Velmi bych si přála, abychom měli data o tom, ze kterých skupin se rekrutují. Je zřejmé, že velká část muslimů se v Evropě integrovala, učí na univerzitách, jsou součástí společnosti, přijali evropský hodnoty. Část jsou fundamentální. Vychází to i z průzkumů. Část je opravdu bezpečnostním rizikem. To není otázka migrační krize, to je otázka minimálně 70 let vývoje v Evropě. Aby s tím Evropa mohla pracovat, tak potřebuje lepší data a evropské společnosti se tím musí hlouběji zabývat tím, odkud jsou lidé, kde je riziko radikalismu největší. Z jakých věkových a vzdělanostních struktur vlastně pochází. Opravdu si myslím, že je mimořádně důležité, abychom tomu věnovali velkou pozornost. Je k tomu ale potřeba říci, že situace v České republice je stabilní. I podle informací, které mám, tak díky tomu, že velká část muslimské komunity, která tady je, jsou lidé, kteří zde studovali vysokou školu. Jsou velmi dobře integrovaní. Podle informací, které mám, by tato rizika u nás neměla vznikat.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Robert Fico mluví o tom, že nechce, aby na Slovensku bylo několik desítek tisíc muslimů, kteří budou prosazovat své věci. Budou muslimové postupně podle evropských demokratických pravidel prosazovat své věci? Bude se Evropa v tomto smyslu měnit?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
To záleží na evropských společnostech. Západní země mnohé podcenily, když nechaly věci zajít příliš daleko a včas nenastavily hranice a pravidla. Tuhle chybu nesmíme opakovat. I ty Evropské země, které to doposud úplně nezvládly. V posledních měsících jsem byla několikrát v Německu, v Británii a dalších zemích. I tam si mnozí uvědomují, že musí dojít ke změně a už k nim dochází, včetně Rakouska, kde je známo, že přijali poměrně zásadní zákony.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Ještě bych na chvíli zůstal u toho islámu, protože islám není nic, co by mělo být spojováno s terorismem. Slovní útoky na toto náboženství by měly české orgány stíhat. To neříkám já, to řekl dnes České televizi turecký velvyslanec Ahmet Necati Bigali. Kolegovi Lukáši Dolanskému navíc vysvětlil, proč před nedávnem odešel ze semináře "Máme se bát islámu?" Navíc řekl, že spolu s ostatními velvyslanci posoudí, jestli na právničku Kláru Samkovou podá trestní oznámení. Dovolím si použít název konference, o které se tam mluvilo. Máme se bát islámu?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Máme se bát té radikální formy, to znamená islamismu. Tyto pojmy musíme velmi důsledně oddělovat. Z toho, co tady zaznělo, jsem přesvědčená, že obrovskou odpovědnost mají evropští muslimové, ale samozřejmě i muslimové v oblastech Blízkého východu a Severní Afriky. Stav, který dneska sledujeme, není řešitelný ani v západní Evropě jenom západní společností. Musí jít o odpovědnost a na té deradikalizaci se musí výrazně podílet vlastně i samotní evropští muslimové.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Tak to zobecněme a mluvme o extrémismu jako takovém. Nárůst extrémních názorů asi je. Minimálně některé volební výsledky to naznačují. Proč? Je tady souvislost jenom s tím islámem nebo to má i jiné důvody?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Téma migrace, které opravdu nebylo zvládnuto, má svá rizika. Bylo mimořádně zneužito k politickému radikalismu, k pravicovému radikalismu. Tato dva trendy mají dokonce některé společné prvky. Jak skupina radikalizujícího se islamismu, tak skupina pravicového extrémismu vytváří ve svých komunitách pocit ohrožení. Uzavírají se a militarizují. To znamená, že jsou mezi těmito dvěma trendy některé společné prvky a k oběma musí být demokratická společnost mimořádně obezřetná. Oba dva tyto trendy mají svá rizika pro budoucí demokratický vývoj v Evropě. Takže myslím si, že je potřeba být obezřetný, mluvit o tom racionálně, mít data a mít strategii, jak s těmito riziky pracovat - nepodléhat žádné hysterii, panice, ale otevřeně o tom hovořit a konkrétně konat.
zdroj: Události, komentáře, 26. 5. 2016