Langšádlová: Řešení migrace je vně Evropy
(editovaný přepis rozhovoru s poslankyní TOP 09 Helenou Langšádlovou)
Moderátorka
Nejen ministr Hamáček, ale i ministr zahraničí Petříček minuje, že Česká republika posílá vojáky i policisty do zemí na migračních trasách, aby pomáhali tamním úřadům. Důvodem je snaha vylepšit návratovou politiku. Jan Hamáček k tomu řekl: „Drtivá většina migrantů jsou ekonomičtí migranti a ti prostě nárok na azyl nemají a je potřeba tyto lidi vracet tam, odkud přišli, protože Evropská unie prostě není nafukovací. Souhlasíte s tím a je z tohoto pohledu Česko dostatečně aktivní zemí?
Helena Langšádlová, poslankyně /TOP 09/
Já bych kromě těchto forem pomoci, které byly zmíněny, zmínila také humanitární, protože posíláme například velké množství peněz do fondu do Afriku, také na program MEDEVAC na podporu lékařů a zdravotníků, děláme akce, které zlepšují život v táborech například Jordánsku. Těch věcí je celá řada a myslím si, že se podílíme na řešení migračních tlaků a mě velmi mrzí to, co řekl pan Seehofer, protože otázka kvót není otázkou řešení migrace, řešení migrace je opravdu vně Evropy.
Moderátorka
A souhlasíte s tím, co říkal pan Hamáček, že většina migrantů jsou ekonomičtí migranti?
Helena Langšádlová, poslankyně /TOP 09/
Jak jsem viděla ta čísla, tak opravdu většina jsou ekonomičtí migranti, ale mohou mezi nimi být i ti, kteří mohou dostat určitou formu ochrany, jelikož nadále se válčí v Jemenu, ve Středoafrické republice, v Súdánu nebo Eritree. Je mnoho zemí, odkud mohou přijít lidé do Evropy a žádat o určitou formu ochrany a mohou být úspěšní. Ale to, že dlouhodobě je většina ekonomičtích migrantů je fakt a já si myslím, že to je velká chyba. Místo toho, abychom pomáhali těm nejzranitelnějším, to znamená například ženám s dětmi, tak přichází ti, kteří na to mají sílu a peníze a nám se nedaří návratová politika.
Moderátorka
Evropská unie se už více než o kvótách baví o tom, že migraci je třeba řešit v zemích původu uprchlíků. To ale stále neříká, co s lidmi, kteří na území Evropy již jsou. Nemá tedy nakonec Seehofer pravdu, že Evropa nemá žádné svoje řešení v této oblasti?
Helena Langšádlová, poslankyně /TOP 09/
Evropa přijala od doby migrační krize celou řadu řešení a díky tomu je dneska počet lidí, kteří přichází na nižší úrovni, než bylo před krizí. Pan Seehofer to pravděpodobně říká z toho důvodu, že na něj, jako na německého představitele, je vytvářen velký nátlak. Ve chvíli, kdy po Středozemním moři plují lodě, které nemají povoleno zakotvit do té doby, dokud nemají dojednáno, že lidé, kteří se vyskytují na lodích, některá země přijme, cítí se pravděpodobně pan Seehofer pod tlakem. Přestože ten počet lidí je nesrovnatelně nižší, než kdy bylo a než bylo i v době migrační krize. Je potřeba také zdůraznit, že i v době, kdy se mluvilo kvótách, tak součástí také bylo, že Evropské země měly možnost si říci, koho na své území chtějí přijmout. Je opravdu velmi komplikované po zemích chtít, aby přijali lidi, o kterých nic nevědí, protože země mají právo přijímat na své území pouze ty, které prověří. Otázka bezpečnosti by měla být prioritou a proto si myslím, že je důležité se vrátit k myšlence hotspotu, tedy k tomu, že na okraji vnější hranice Schengenu vzniknou místa, kde lidé, kteří žádají o vstup do Evropy, budou prověřeni. O těch, kteří mají nárok na azyl, by bylo možné diskutovat, zda půjdou dál a ti, kteří jsou ekonomičtí migranti, by se navrátili zpět.
Moderátorka
Nicméně i tato místa budou i na území státu Evropské unie, tak jak toto se bude řešit?
Helena Langšádlová, poslankyně /TOP 09/
Tato zařízení již vytvořena byla, ale nefungují zatím tak, jak se o nich na začátku hovořilo.
Moderátorka
Řekli jste, že těch lidí je méně, ale stále plují. Jak tomu pomáhá nebo nepomáhá to, že se kriminalizuje, že lidé pomáhají lidem ve Středozemním moři?
Helena Langšádlová, poslankyně /TOP 09/
Často to kriminální čin je, jelikož od samého počátku pašeráci verbují lidi do Evropy a slibují jim, co je v Evropě čeká. Takže to, že tu máme obchod s lidmi, který dosahuje větší rovně než obchod s drogami a zbraněmi je bohužel realitou. A to, že lidé, kteří přichází, jsou obětí, je také pravda, takže si myslím, že je nutné zapojit i diplomatické služby, aby ti lidé už v zemích původu se dozvěděli reálné informace, kdo vůbec má šanci v Evropě získat azyl a jaké podmínky lidé zde mají.
Moderátorka
Německá kapitánka Carola Racketeová naložila na loď See-Watch migranty ve středozemním moři a Evropa má povinnost pomáhat lidem, kteří se dostanou do nouze v Evropských vodách. Pomáhá právě této situaci to, že se potom kriminalizují činy těchto lidí?
Helena Langšádlová, poslankyně /TOP 09/
Nedokážu přesně posoudit zákony, podle kterých byly její kroky posuzovány. Pokud vím, tak na moři mají opravdu lodě povinnost vzít trosečníky na palubu, nejspíše z toho vychází i tato kauza. Ve chvíli, kdy postupovala podle mezinárodního práva, tak by neměla být souzena.
Zdroj: Český rozhlas Plus, 18.7.2019