Firmám chybí více než 140 tisíc zaměstnanců a na Úřadu práce je v registru přibližně 380 tisíc nezaměstnaných. Obecně je možné, že požadavkům trhu práce nemusí zcela odpovídat regionální ani profesní struktura jak na straně nabídky, tak i poptávky. Podle informací z regionů je však jasné, že stát selhává, protože i v oblastech s vyšší nezaměstnaností se nedaří obsazovat ani pracovní místa, na která zaměstnavatelé nevyžadují žádné konkrétní vzdělání a specializace.
Vláda se populisticky zdráhá vrátit se k nástrojům pravicové vlády, které eliminovaly i práci načerno – v případě uchazečů registrovaných na Úřadu práce. Náklady jejího přístupu jsou přitom vysoké nejen kvůli výdajům na vyplácení sociálních dávek, ale i z důvodu ztrát příjmů rozpočtu z daní a odvodů.
Pracovní místa se nedaří obsazovat ani zaměstnanci z jiných evropských zemí. Za této situace nezbývá než nabídnout volné pozice zaměstnancům ze zemí mimo EU. Řízená migrace ze zemí kulturně blízkých je ekonomicky žádoucí, avšak současný postup vlády je zcela neuspokojivý. Ve chvíli, kdy na trhu práce chybí přibližně 140 tisíc zaměstnanců, považuji plánované zvýšení počtu zaměstnanců z Ukrajiny, o kterém tento týden jednala vláda, za zcela nedostatečné.
Vláda musí zvolit vhodné nástroje k tomu, aby přiměla nezaměstnané vstoupit na trh práce, nebo by měla výrazně zvýšit kapacity pro řízenou legální migraci. Stávající přístup povede nejen k útlumu ekonomiky, ale může také odradit další investory.
Helena Langšádlová, poslankyně a místopředsedkyně TOP 09
zdroj: Lidové noviny, 20. 1. 2017
