V souvislosti s tzv. brexitem se široce diskutuje další směřování EU. Měli bychom se zamýšlet, co chceme v tomto uskupení prosadit. Nezapomínejme ani na otázku, která ustoupila do pozadí, a to přijetí společné evropské měny.
O výhodách i nevýhodách eura bylo napsáno již mnohé a nehodlám zde opakovat všechny argumenty. Česká vláda by však měla jasně říci, že chce směřovat k euru. Takové jednoznačné vyjádření od ní postrádám. A učinit kroky jako je vstup do evropského mechanismu směnných kurzů, které budoucí vládě umožní se o vstupu do eurozóny svobodně rozhodnout.
Vláda tvrdí, že chce podporovat český export, tedy naši zaměstnanost. A s tím souvisí hlavní ekonomický přínos EU – nikoli dotace, ale odstraňování překážek mezinárodního obchodu. Ten je pro růst malé a otevřené ekonomiky bytostně důležitý. A právě jednou z překážek exportu jsou i rozdílné měny. Pohyb kurzu má podobný dopad, jako např. zavádění a změny celních sazeb. Znamená nejistotu a riziko pro české vývozce. Ty způsobují obrovské náklady a ztráty, např. na zajištění kurzu a neustálé přizpůsobování změnám cenových hladin. Euro tato rizika a náklady odstraňuje. Zlepšuje tedy podmínky pro export. Přináší také lepší prostředí pro zahraniční investice, které jsou velmi citlivé na pohyb kurzu. Kromě toho, ČR je příliš malá na to, aby uměla čelit masivním spekulacím na devizovém trhu. Pokud bude součástí velkého měnového bloku, nemůže se stát snadnou kořistí případných spekulantů.
Nelze přehlížet, že eurozóna musí řešit velké problémy a lze ji za spoustu věcí kritizovat. Bude ale lépe, jestliže se na jejich nápravě budeme podílet jako její plnohodnotný člen. Nikoli jako pozorovatel bez možnosti ovlivnit rozhodování, které se nás přímo dotýká. Je nutné si navíc uvědomit, že členství v eurozóně nemá pouze ekonomický rozměr, ale i rozměr politicko – strategický určující naší pozici v EU.
Helena Langšádlová, místopředsedkyně TOP 09
zdroj: echo24.cz, 18. 7. 2016
