Krůček: Jezdit domů na snídani se vyplatí
Rozhovor s náměstkem ministryně práce a sociálních věcí Petrem Krůčkem
Kdo vám dal jako první nabídku stát se prvním náměstkem na ministerstvu?
Oslovila mě ministryně Ludmila Müllerová. Volala mi o jarních prázdninách na hory, což bylo zhruba v polovině března. Poté jsem s ní měl ještě dvě schůzky.
Váhal jste?
S nadsázkou řečeno jsem dvě noci nespal, ale je to výzva, kterou nelze odmítnout.
Byl jste vysoce postaveným manažerem mezinárodní firmy ICZ, která podniká v informatice. Není to střet zájmů?
Necítím se ve střetu zájmů. Orientuji se na trhu informačních a komunikačních technologií s manažerským nadhledem. Hádám, že to byl hlavní důvod pro moji volbu. Těžko obsadit post náměstka někým bez historie.
Váš skok do vyšších pater politiky je obrovský. Snil jste o něm?
Vstoupil jsem do politiky před třemi a půl lety. Nelíbila se mi tehdejší situace. Datum, kdy jsem podal přihlášku do TOP 09, si dobře pamatuji, protože to bylo 9. 9. 2009. Žádný ze svých politických kroků jsem nedělal proto, abych získal nějaký post. Zkrátka mě to baví. Všechno, co dělám, se snažím dělat naplno.
Než jste mě přijal, nestihl jsem dočíst rozhovor s ministryní Müllerovou o sKartách. Co si o nich myslíte?
Rozhovor jsem také nečetl a nevím, co v něm paní ministryně říká. Myslím si, že sKarty nejsou jako pouhý identifikátor obhajitelné. Jejich přidanou hodnotou pro občany je jejich platební funkce, která by znamenala i úspory pro stát. Tolik se mluví o bankovních poplatcích, a zde je produkt, který prakticky nezatěžují poplatky při běžném využití.
Minimálně se na ně nevztahuje exekuce.
Držiteli sKaret jsou lidé, které sociálně podporuje stát. Právě tato vrstva obyvatelstva by takto měla vždy garantovaný příjem.
Tábor trápí vysoká nezaměstnanost. Měl byste na ni recept jako místní zastupitel? Podporujete třeba výstavbu průmyslové zóny?
Tábor není průmyslovou aglomerací a nikdy nejspíš nebude. Jsem pro to, aby město vytvořilo podmínky pro středně velké firmy a v Táboře by založily svá sídla nebo pobočky. Řada z nich by to určitě ocenila.
Mluvíte z vlastní zkušenosti?
Můj bývalý zaměstnavatel má hlavní sídlo v Praze, ale pobočku například v Českých Budějovicích. Tam pracovali lidé, kteří byli kvalitní a stabilnější než ti pražští. A náklady byly nižší.
S nadnárodními firmami by něco podobného nešlo? až bude hotová dálnice nebo alespoň železniční koridor, výrazně se zlepší dostupnost mezi Táborem a Prahou.
Nadnárodní společnosti se orientují spíš na velká města, kde jsou například univerzity. Potřebují vysoký počet kvalitních lidí.
Vy ale také neustále dojíždíte. Nevadí vám to?
Zrovna včera jsem přijel domů o půlnoci a vstával po páté ráno. Na druhou stranu stojí za to, abych nenechal rodinu úplně...
Bez dozoru?
Tak to není. Popovídat si ráno u snídaně s dcerami, byť jen čtvrt hodiny, je pro mě cenné.
V centru Prahy a ještě v historické budově se vám ale líbí, ne?
Předtím jsem pracoval na Pankráci v moderní prosklené budově, což je teď změna. Ale centrum jsem ještě neocenil. Za posledních pár dní mám za sebou tolik schůzek, přečtených spisů a naježděných kilometrů, že na takové věci vůbec nemyslím.
Z vašeho ministerstva dříve vzešla myšlenka, že by nezaměstnaní získali podporu 80 tisíc pro rozjezd vlastní firmy, když předloží kvalitní záměr. Co tomu říkáte?
Nejsem odborníkem na toto téma. Pouze za sebe říkám, že tomu úplně nevěřím. Když je kvalitní podnikatelský záměr, firma žije a vydělává. Když není, osmdesát tisíc to asi nezachrání.
5+2dny, 19. 4. 2013, rubrika: Táborsko, str. 4