V minulých dnech překvapil ministr školství Robert Plaga, když poprvé otevřeně řekl, že chce oddálit zavedení povinné maturity z matematiky. Ta má přitom nastat od roku 2021 na gymnáziích a lyceích a o rok později na většině ostatních středních škol. Jen některé školy – jako například umělecké nebo zdravotnické, mají mít výjimku. Ministr mluví o odložení tohoto záměru o osm až deset let, na dobu až poté, co se změní systém výuky. Jak tuto změnu postoje i povinnou maturitu z matematiky vidí předseda výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Jihočeského kraje Pavel Klíma, který je ředitele Základní školy v Malšicích na Táborsku, o tom je dnešní rozhovor.
Co si myslíte o veletočích kolem povinné maturity z matematiky?
Především je třeba si odpovědět na otázku, proč se chce povinná maturita z matematiky zavést. Protože rostlo procento studentů, kteří z ní neuspěli, přestože si ji vybrali. Zavedení povinné maturity z matematiky ale nezlepší její výuku. Všichni studenti středních škol přece projdou čtyřletou výukou matematiky. Podle mne by se měly poslední ročníky středních škol změnit v profilování směrem, kterým se chtějí studenti dále ubírat. Proč by měl z matematiky maturovat i ten, kdo se nehlásí na technické obory? Ano, slýchám i oponenty, proč by tedy měl technicky zaměřený student maturovat i z češtiny? To je ale něco jiného. Český jazyk je náš komunikační nástroj a literatura už dnes není literární dějepis, má formovat názory, takže o tom bych nediskutoval. A pokud vyjmeme a zdůrazníme matematiku jako maturitní ve spektru ostatních předmětů, neřešíme tím, aby se student profiloval. Otázka matematiky stojí jinak – jak se učí a kdo ji učí, a to už od první třídy základní školy.
O tom jako ředitel základní školy asi něco víte?
Naše školy trpí syndromem úspěšného školství z 80. let minulého století. Tehdy jsme byli na špici. Jenže my se nacházíme v roce 2019 a škola už není jediným zdrojem vědění. Ve školách učí na 70 tisíc učitelů a jestli přes ně neprojde změna, jak učit jinak a k čemu děti připravovat, tak se nepohneme z místa. Pořád přetrvává, že nasypeme před děti tvrdá data, pak je z nich přezkoušíme. Je to tak pohodlné. Ale je otázka, jestli ten, kdo má jedničku z chemie je dobrý chemikář nebo má spíš dobrou paměť. Otestovat kreativitu žáka a lásku k předmětu nejde. Jak je možné, že vítěz rybářské olympiády, který je nadšený do všeho kolem přírody, má trojku z přírodopisu?
Takže se přimlouváte za to, aby se upustilo od biflování znalostí nazpaměť, je to tak?
Existuje výzkum, který zkoumal, co je maturita. Je to balík znalostí a pojmů a ten, kdo se ho naučí, získá určitý certifikát. V tomto případě maturitní vysvědčení. Ten balík znalostí je ale umělý, nic moc neříká o tom, jaké má daný člověk dovednosti. To se prokázalo tím, že když dva roky po maturitě dali stejným lidem tytéž maturitní otázky, znaly odpovědi jen dvě až pět procenta z nich. To nás přece musí nutit k zamyšlení, jestli maturitní systém, který tu přetrvává od 19. století, není zastaralý. Jestli ho potřebujeme. A jestli hodnocení známkou není jen jeden ze způsobů zpětné vazby. Jde nám přece o to, aby děti nestudovaly jen kvůli známce. To je ale třeba nastavit v hlavách ředitelů, učitelů a rodičů.
A vy znáte cestu, jak toho dosáhnout?
V naší škole v Malšicích chci, aby celý můj učitelský sbor tímto procesem prošel a používal formativní hodnocení. To podává učiteli během učebního procesu informace o tom, jak se žák vypořádává s látkou, jestli látce porozuměl, případně jaký druh pomoci potřebuje ke zvládnutí učiva. Nejde o snížení nároků, ale o metody, které slouží k efektivnějšímu uchopení pojmů. Například metoda vzájemného učení, kdy si děti vzájemně kontrolují zadaný úkol, to má efekt i pro toho šikovnějšího žáka. Učí to i otevřenosti. Protože jsem viděl, že dětem se moc nechce do toho, aby nahlas řekly, že kamarád má v řešení chyby. Je to jiná práce učitele a její zavádění nemůže být partyzánština ředitelů, ale systematické řešení.
Myslíte, že to pomůže i výuce matematiky?
Já jsem pro, aby se pracovalo na tom, jak učit matematiku lépe. Záporná motivace, neboli strašák v podobě maturity z matematiky, tomu nepomůže. Výsledek státní maturity z matematiky navíc stejně nevypovídá o tom, jak se matematika ve školách učí. Povinná maturita z matematiky podle mne k ničemu nevede, kvalita výuky matematiky se tím nevyřeší, v tom s ministrem souhlasím. Nejspíš už teď jsme část studentů donutili sehnat si před maturitou doučování. Vše přitom záleží na kantorovi. A těch nám momentálně 6 000 chybí. K jejich společenskému docenění a ohodnocení jsme ještě zdaleka nedospěli. Ale to už je zase jiná kapitola.
Zdroj: JcTEĎ.cz, LIBUŠE KOVÁŘOVÁ, 10. 9. 2019
