V době, kdy švýcarské úřady vybízely Česko, aby nárokovalo miliardy v řízení kolem privatizace dolů, „vládl“ pražským žalobcům Vlastimil Rampula. Ministr financí Kalousek viní právě jeho lidi z nečinnosti. Ministr financí Miroslav Kalousek odmítá vinu za to, že se Česko nepřipojilo ke švýcarskému trestnímu řízení ohledně privatizace mosteckých dolů. Stát kvůli tomu ztratil možnost v rámci tohoto řízení nárokovat 12 miliard korun, které Švýcaři zadrželi na tamních účtech v souvislosti s prodejem dolů. Kalousek prý nedostal od žalobců informace o výši škody, která státu vznikla.
Švýcarsko obžalovalo sedm Čechů z praní špinavých peněz ohledně privatizace mosteckých dolů. Česko se přitom k trestnímu řízení s žádostí o náhradu škody nepřipojilo. Nepřipadá vám to zvláštní?
Ale já dodnes nevím, jestli je možné se ke švýcarskému trestnímu řízení připojit. Vrchní státní zastupitelství komunikuje se švýcarskými orgány od roku 2006 a stejně nám nic konkrétního neřekli. Už v roce 2010 jim došla žádost o připojení Česka k trestnímu řízení a my jsme rok nevěděli nic. Zjistili jsme to až v březnu 2011.
Tehdy vám však napsalo ministerstvo spravedlnosti dopis s informací, že se stát může k řízení připojit. Bylo ještě dost času, co jste tedy učinili?
Okamžitě jsme se ptali Vrchního státního zastupitelství v Praze i Švýcarů: Prosím vás, řekněte nám, zda někdo něco spáchal a co konkrétně. A my pak zvážíme případnou míru škody a to, zda se k trestnímu řízení připojíme. Jenže ve Švýcarsku nám odpovídali: Zeptejte se v Praze na vrchním státním zastupitelství, tam mají od nás veškeré informace. Tak jsme to udělali. A na vrchním státním zastupitelství nám sdělili, že žádné informace nemají. A tak pořád dokola.
Dost informací ale bylo známých, o případu často psala MF DNES. Podle švýcarských detektivů si doly koncem 90. let koupili jejich manažeři pro sebe, ovšem za peníze dolů. Nemohli jste se i tak zkusit do případu zapojit?
Vy požadujete, abychom napsali do Švýcarska dopis: „Dobrý den, zabavili jste peníze českým občanům, hlásíme se jako poškození. Neumíme sice říct, proč jsme poškození a kdo a co údajně spáchal, nicméně cítíme se poškozeni.“ To by ale nebylo příliš profesionální.
Bylo by to alespoň něco...
Ale vždyť by při neznalosti relevantních informací nesl takový krok velké riziko pro Českou republiku. Včetně nákladů v případě neúspěchu. Ne, toto je trestní řízení se svými přesnými pravidly a my musíme od vyšetřovatelů jasně slyšet něco ve smyslu: My se domníváme, že česká vláda v roce 1999 prodala Mosteckou uhelnou mnohem levněji, než měla. Nebo: My se domníváme, že ten a ten ukradl z Mostecké uhelné nějaké peníze. A my potom můžeme zvážit, jaká mohla vzniknout státu škoda, a případně se připojit. Ale to jsme ze Švýcarů ani vrchního státního zastupitelství nikdy nevyrazili. Nemůžeme si přece cucat škodu z prstu.
Vždyť byl za vámi letos v dubnu švýcarský velvyslanec. Nemohl jste od něj získat informace?
Nemyslím si, že v případu hrají Švýcaři otevřenou hru. Je to u nich velká politická kauza, což dokládá, že velvyslanec obcházel jednoho ministra za druhým a všechny přesvědčoval, že by se Česko mělo do případu připojit. Ale nikdy jsem se od něho nedozvěděl proč.
Způsob, jakým se čeští manažeři dostali v roce 1999 ke státní firmě, nebyl téměř jistě v pořádku.
Já si o tom také myslím svoje. Kdysi kvůli tomu podával šéf Fondu národního majetku Češka trestní oznámení. Deset let to v Česku policie vyšetřuje a nedokázala s tím nijak naložit. Tak co má dělat ministerstvo financí?
Je možné se k obstaveným miliardám ještě nějak dostat?
Pokud soud uzná obžalované vinnými, budeme je vymáhat civilní žalobou.
Mladá fronta DNES, 15. 11. 2011, Rubrika: Z domova, str. 2
