Kalousek: Zákaz tvrdého alkoholu se zmírní

Rozhovor s ministrem financí Miroslavem Kalouskem

19. 9. 2012

Kdy skončí prohibice na tvrdý alkohol?

Pracujeme tak, aby se prodej alkoholu bezpečného pro spotřebitele uvolňoval v řádu dnů, nikoli týdnů. To je bezesporu zájmem nás všech. Ve středu vláda projedná návrhy krizového štábu a veřejnost bude blíže informována, v jakých časových krocích to bude uvolňováno. Ale nemyslím si, že vláda zákaz prodeje úplně zruší.

Čím chcete pokrýt výpadek ve státním rozpočtu? Dalším zvýšením daní, např. DPH?

V žádném případě. Pravděpodobný výpadek je někde kolem dvaceti miliónů denně. Nemyslím si, že prohibice bude otázka několika týdnů, tudíž si nemyslím, že bychom museli řešit makroekonomický problém.

Nebudete se muset rozhodovat mezi zdravím lidí a udržením deficitu? Co by pro vás bylo důležitější?

Takové rozhodování by neexistovalo. Zdraví lidí má celou dobu přednost. O tom ať nejsou pochyby. A to říká největší rozpočtový jestřáb v zemi a myslí to vážně.

Problém s pančovaným alkoholem byl už před dvěma lety. Tehdy jste říkal, že je třeba zakročit. Co jste pro to udělali kromě zvýšení spotřební daně?

Upozorňuji, že zvýšení spotřební daně byl Janotův balíček, nikoli Kalouskův. To, že celní správa zintenzívnila boj s pančovaným etanolem, lze doložit čísly. Loni provedla více než deset tisíc kontrol a zajistila víc než 1500 hektolitrů pančovaného etanolu, tedy spotřební daň za 43 miliónů. Jsme v září 2012 a bylo provedeno přes osm tisíc kontrol a zajištěno přes 1300 hektolitrů. Je to samozřejmě boj, který nemůžete úplně vyhrát. Neexistuje země či trh, kde by se nevyskytoval nelegální výrobek zboží zatíženého spotřební daní. Stojím za svými lidmi, že v rámci daných pravidel dělají maximum, odmítám, že selhal stát.

Říkáte, že neselhal stát, přesto už zemřelo 23 lidí.

Není v silách státu, aby stál u každého prodejce, u každé láhve. Tuto trestní odpovědnost nese ten, kdo spáchal kriminální čin a dal do láhví s alkoholem metanol. Celní správa je správce daně a nemůže odpovídat za to, že nějaký darebák nalil metanol do láhve, kterou označil jako vodku nebo tuzemák. Represivní orgány nezanedbaly nic. Je otázka, zda represivním orgánům neulehčit zpřísněnými pravidly. S ministerstvem průmyslu a obchodu už několik měsíců pracujeme na myšlence, že obchod s pohonnými hmotami by byla nikoli volná, ale vázaná živnost podmíněná licencí. Řešili jsme to kvůli daňovým únikům u pohonných hmot, kde na rozdíl u etanolu to je makroekonomický problém. Docela bych rád diskusi rozšířil o to, že by se taková vázaná činnost týkala tabáku a alkoholu.

Co by to znamenalo?

Že by to prodávat směl jen ten, kdo by na to získal licenci, která by byla vázána na určité podmínky. Tento systém je v řadě zemí a vyžaduje neemotivní diskusi, protože s sebou nese řadu nevýhod.

Třeba byrokratizaci?

Je to regulace trhu, což by pro spotřebitele znamenalo menší komfort. Znamenalo by to, že si krabičku cigaret či láhev alkoholu nekoupíte na každém rohu, ale jen u toho, kdo má oprávnění s tím obchodovat. Takové subjekty jsou pak mnohem víc motivované, když už licenci získaly, aby o ni nepřišly. A jsou také snáze kontrolovatelné. Neříkám, že to chci stoprocentně zavést, ale chci vyvolat diskusi.

Takže by mohly vzniknout specializované obchody na tabák či alkohol, jako je to třeba ve Finsku při prodeji lihovin?

Ne specializované, můžete prodávat, co chcete. Ale pokud byste chtěl prodávat cigarety či alkohol, tak byste musel mít licenci. To znamená, že by byla spousta obchodů, kde byste si nekoupil, protože by provozovatel licenci neměl. Licence by byla vázaná na konkrétní podmínky, ale ty ze mě netlačte, protože mi jde o vyvolání diskuse.

Během metanolové aféry se po vás slehla zem. Kde jste byl?

To je přece nesmysl. Ještě ve středu na vládě, která sestavovala krizový štáb, jsem delegoval generálního ředitele cel a čile jsem komunikoval s novináři. Ve čtvrtek ráno jsem odlétal na Kypr, který předsedá EU a kde byla mimořádně důležitá schůzka ministrů financí a guvernérů centrálních bank k bankovní unii. Vrátil jsem se do ČR v neděli ráno. Celou tu dobu komunikoval můj první náměstek a říkal přesně to, co bych říkal já. Mí lidé dělají svou práci dobře a já za nimi stojím. Tedy stojím stoprocentně i za výroky svého prvního náměstka.

Cítíte nějakou spoluodpovědnost za to, co se děje?

Ne, cítím hluboký smutek, že se stal kriminální čin, jako vždy, když někdo umře. Je to, jako by někdo ožralý někoho zabil za volantem. Ale osobní odpovědnost opravdu necítím. Ani se nedomnívám, že za to může celní správa.

Jan Rovenský

Právo, 19. 9. 2012, Rubrika: Titulní strana, str. 1

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme