Kromě rozpočtové odpovědnosti a škrtů by summit evropské sedmadvacítky měl jednat i o podpoře růstu a o krocích proti nezaměstnanosti. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, hostem dnešních Impulsů je po čase ministr financí, první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Vítejte v Rádiu Impuls, přeji hezký dobrý večer, pane ministře.
Hezký podvečer, Impulsovi.
Připomínám, že i vy naši posluchači, tedy Impulsovi, se můžete ptát formou SMS zpráv na čísle 774999888, máte-li jakoukoliv otázku pro českého ministra financí Miroslava Kalouska, který je dnes hostem rádia Impuls, stačí když ji pošlete k nám sem do studia, číslo 774999888. Pane ministře, v rámci, jak sám říkáte, vyrovnání dlouhodobých nerovností v daňovém systému chceme údajně od roku 2013 zavést spotřební daň u vína. U vína je na rozdíl od piva a u lihovin nulová spotřební daň. S jakou sazbou spotřební daně u vína počítáte?
Tak vůbec nejsme ve fázi, kde bychom diskutovali o nějakém číslu daně, ale jestliže je mým záměrem a programem TOP 09 mít v daňové politice rovné podmínky pro všechny, tak samozřejmě je těžko ospravedlnitelné, že zatímco u piva, o lihu ani nemluvím, že jo, to je někde jinde, ale zatímco u piva je spotřební daň poměrně vysoká, tak u vína je nulová a to si také musíme uvědomit, že dovoz vína je poměrně veliký. To znamená, že i dovozce vína na český trh český daňový poplatník tímhle způsobem zvýhodňuje. Já si myslím, že by měly platit rovné podmínky pro všechny, pivo i víno jsou příjemné nástroje, ale obojí je v zásadě truňk a truňk nechť je zdaněn spotřební daní.
Říkáte, že nejste tak daleko, abyste se bavili o sazbě, nicméně když chcete tu spotřební daň na víno zavést k 1. lednu roku 2013, tak už byste asi měli promýšlet sazby, ne?
Tak samozřejmě, že já vím, co navrhnu, ale jsem ochoten samozřejmě, to jsou dva rozměry té diskuse. Diskutovat o tom, zda tiché víno, to znamená bez bublin, zda tiché víno zůstane nebo nezůstane oproštěno od daně. Já si myslím, že by nemělo být. Že tak jako pivo, tak jako lihoviny že by měly být zatíženy spotřební daní, protože bychom cigarety, víno, pivo měli zatěžovat daní a více ulevovat odvodům na pracovním místě. Protože bojujeme s nezaměstnaností a země, která bojuje s nezaměstnaností a má obrovským způsobem zdaněnou lidskou práci a nemá zdaněno víno, tak se nechová úplně logicky.
Ve víně je pravda, říká se, tudíž asi nějakou představu těch sazeb už máte?
Dobrá, vy to ze mě vyrazíte. Já do té diskuse chci vložit číslo, o kterém jsem ale připraven diskutovat, deset korun na litr. Jestli to pak skončí na osmi korunách, sedmi korunách není podstatné.
Deset korun za litr je vaše představa?
Deset korun na litr je moje představa.
Kolik by to vyneslo státnímu rozpočtu? Kolik se u nás vypije vína?
No budete se divit, ale je to poměrně dost. Ale tady ani nejde o to, že státní rozpočet za každou cenu z toho chce zinkasovat nějaké prostředky navíc, ale tady jde o narovnání podmínek.
Ale přesto to státnímu rozpočtu, druhé číslo z vás chci dostat. Kolik by to tedy vyneslo státnímu rozpočtu?
Jdete-li a to už vám neřeknu, jde-li, řekl jsem vám jednu věc, tu druhou až příště. Jdete-li do hospody, pane redaktore, tak přemýšlíte, jestli jdete na pivo nebo na víno. Měl byste se rozhodovat podle vlastní chuti, ne podle toho, že stát tu jednu komoditu zdaňuje a tu druhou nezdaňuje.
Když tedy, pane ministře, ale uvažujete o tom, že by litr nešumivého vína byl zdaněn desetikorunou spotřební daně, nemůže se stát, že se bude víno ve velkém dovážet z okolních zemí, protože vinaři už se bouří proti tomu vašemu návrhu a říkají, že ve všech okolních zemích, kde se víno vyrábí, je zdaněno nulovou spotřební daní, respektive že na něj spotřební daň uvalena není. Tedy v Německu, v Rakousku, v Maďarsku, na Slovensku. Nebude se dovážet víno ve velkém?
Já si nemyslím, že tohle by byl krok, který by výrazným způsobem zvýšil kontraband při způsobu ochrany našeho trhu. Ale znovu říkám, je to vstup do diskuse. Já jsem připraven o tom diskutovat, ale skutečně nechápu a nikdo mi racionálně nevysvětlí, proč má být zdaněno pivo, lihoviny a nemá být zdaněno víno.
Jen dodán, že to bublinkové je také zdaněno spotřební daní.
Ano. Usilujeme-li o rovné podmínky pro všechny, měli bychom nastavit rovné podmínky pro všechny.
I kvůli spotřební dani dostáváte za uši i od opozice, spotřební daň je totiž předmětem sporu, u zdanění benzínu a nafty ceny pohonných hmot přitom v Česku v těch uplynulých týdnech doslova lámaly rekordy.
Má ministr financí, první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který je dnes hostem Rádia Impuls, nějaký plán, jak by bylo možné zabránit skokovému zdražení cen pohonných hmot? Slyšeli jsme představy opozice, nějaká cenová regulace.
Tak zákon o cenách skutečně v kalamitních situacích, v okamžiku, kdy je nedostatek příslušného zboží na trhu a obchodního toho zneužívají, takovou možnost připouští. Ale taková situace teď není. To není situace současného růstu cen.
I kdyby benzín skočil na 40 korun?
Konec konců není pravdou, že teď jsou pohonné hmoty nejdražší v historii. Pokud to očistí o deflátor a vezmete skutečně reálné ceny vzhledem k reálným příjmům, tak například v roce 2005 benzín i nafta byl dražší než v letošním roce, v nominálních cenách samozřejmě ne, ale v reálných cenách ano. V reálných cenách už pohonné hmoty byly dražší než dnes. A také se nedělala žádná mimořádná opatření. Vy jste říkal, že Sociální demokracie navrhne snížení spotřební daně, já myslím, že přesnější by bylo, že někteří populisté ze sociální demokracie tak jako, kteří jsou dnes v opozici, tak jako dříve někteří populisté z ODS, například Vlastimil Tlustý a jiní, když byli v opozici, to bylo vlastní oběma dvěma těmto stranám populistickým, jak ODS, tak ČSSD, že v okamžiku růstu cen pohonných hmot navrhovaly snížení spotřební daně. Já tady…
Proti nim, proti těmto, jak vy říkáte, populistům stál nepopulistický Miroslav Kalousek, chápu to správně, že…
Ano, vždycky a …
Že jedině přes vaši mrtvolu se bude snižovat spotřební daň na benzín a naftu?
A musím si vážit i pana předsedy Sobotky, který ať dnes předsedou sociální demokracie, o to to má těžší, ale on také vždycky byl proti těmto populistickým návrhům, i když šly z jeho vlastní strany.
Ale ve sněmovně pro ně hlasovával.
Už jenom proto, že v roce 2005 byl ministr financí za Českou republiku, která v Manchesteru podepsala se pod dohodu, že výkyvy cen pohonných hmot, které jsou způsobeny kursovými vlivy nebo nedostatkem pohonných hmot na trhu, což je dnes íránská situace, nebudou státy, které se pod tuto dohodu podepíšou, takzvaná Manchesterská dohoda, nebudou kompenzovat a vyrovnávat výší spotřební daně. Pod tou dohodou je pan Sobotka podepsán a já pevně doufám, že se jí cítí do určité míry vázán.
Pane ministře, ale těch otázek od řidičů například kamionů té tranzitní dopravy přišlo mnoho, kdy jasně říkají, jak dlouho bude ještě ministr financí Miroslav Kalousek nečinně sledovat růst cen nafty? Tankujeme jen nezbytné množství v České republice a zbytek tankujeme v okolních zemích, viz. Polsko, kde je nafta levnější.
Já myslím, že si musíme říct naprosto jasná čísla. Co se týče výše spotřební daně na naftu, je míra zdanění v České republice stále jedno procento pod průměrem Evropské unie. A když očistíme ten výrobek, naftu, od všech daňových vlivů samozřejmě velikých, 48 procent té ceny jsou daně, spotřební daň a daň z přidané hodnoty, ale když ve všech zemích v Evropě očistíme od té daně tu cenu, tak zjistíme, že máme nejdražší naftu v Evropě. Že například Rakousko má téměř o osm procent levnější naftu než my, pokud do toho nezapočítáváme daňové vlivy.
Je to tedy dáno prodejci, chápu to správně?
Samozřejmě je to dáno výrobci a prodejci mnohem víc než fiskální politikou státu.
A co s tím tedy uděláte?
V této situaci skutečně nic. To je otázka konkurenční záležitosti, je to spíš otázka pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, zda tady nedochází k nějakým kartelovým dohodám, to se samozřejmě musí prokázat, já si mohu myslet, že ano, ale bez důkazů se to dá těžko tvrdit.
Máte jako ministerstvo financí, třeba Pavel Fojtík říká, jen na spotřební dani za naftu platí naše firma měsíčně státu o přibližně pět milionů méně než v roce 2010, tankujeme venku. Máte propočítáno, kolik tím, že je nafta levnější v Rakousku, v Polsku, o kolik přichází česká státní pokladna?
My jsme se tomu skutečně velmi věnovali pomocí nezávislých expertíz. V roce 2010 byla zvýšena spotřební cena z nafty. Já si nejsem jist, jestli ten krok zvýšení té spotřební ceny, jestli byl šťastný krok. To bych úplně stoprocentně hájit nechtěl. Ale jsem si naprosto jist, že když zpět snížíme tu spotřební daň, takže elasticita poptávky po téhle komoditě je tak malá, že to bude čistý propad do veřejných rozpočtů a rozhodně to nebude znamenat žádný prospěch. Samozřejmě, že všichni lobbyisté, kteří bojují za levnější naftu, tak jako nám bude vinař zdůvodňovat, pro nemůže být spotřební daň na víno, protože skončí svět…
No počkejte, posluchače asi Pavla Fojtíka nemůžete označovat za lobbyistu, on nebojuje za nižší spotřební daň, on si natankuje zkrátka jinde a vaše státní pokladna přijde o ty peníze.
Tak samozřejmě i Sdružení dopravců zdůvodňují, kolik bychom vydělali, kdybychom snížili spotřební daň. Opak je pravdou, prodělali. Jako u nepřímých daní, ať už je to DPH nebo spotřební daň, máte bohužel jednu jistotu. Pokud zvednete tu sazbu, tak se promítne do ceny. Když ji snížíte, tak se většinou do ceny nepromítne a nebo se promítne velmi málo. Minimálně by se distributoři o to snížení spotřební daně chtěli se státem alespoň z 50 procent rozdělit.
Tak vy stále opakujete společně s premiérem, že ve hře zůstává zvýšení daně z přidané hodnoty, tedy další daně, na 19 procentech. Připomínám, že v zákoně je, že se zvýší daň z přidané hodnoty, respektive bude jednotná daň ve výši 17,5 procenta. Když zveřejní ministerstvo financí zítra novou makroekonomickou prognózu, ve které bude tedy nulový růst ekonomiky…
Řekněme kladná nula. Já to přesné číslo znám, ale skutečně ho chceme zveřejnit až zítra ve 14 hodin…
Je tedy mírně nad nulou?
Ano. To jste řekl naprosto přesně, je skutečně o několik málo desetinek nad nulou.
Pohybujete se tedy mezi půl procentem a onou nulou.
Já tomu říkám kladná nula.
Vy tomu říkáte kladná nula. Znamená to, že oddalujete tu úvahu, ke které chcete lidově řečeno dokopat Věci veřejné, aby byla 19procentní sazba daně z přidané hodnoty, jinak řečeno, že nemusíte přijímat ten krizový scénář, kde se počítá s 19procentní sazbou DPH od 1. ledna roku 2013? Jasná odpověď.
To ne, to naopak. Já bych od 1.1.2013 chtěl skutečně jinou sazbu a teď se nepřeme o to, jestli 17,5, 18, 19 nebo 20, ale já bych skutečně od 1.1.2013 chtěl jiné číslo než 17,5 a …
A to opravdu navrhnete?
Zcela jistě. A to, že v roce 2012 předpokládáme kladnou nulu, je zpráva, že nemusíme jít do Poslanecké sněmovny s novelou zákona o státním rozpočtu, s čímž jsem upřímně řečeno počítal, protože jsem počítal s horším scénářem, nicméně těch zhruba 20-25 miliard, které budeme muset seškrtat na výdajích, to zvládne vláda sama, aniž by na to potřebovala novelu zákona o státním rozpočtu…
Rozpočet se tedy novelizovat nebude?
Nemusí, nemusí. Byť samozřejmě poctivě parlamentu oznámíme, jaké výdaje zkrátíme, tak není potřeba k tomu novelu zákona.
A budete škrtat zhruba 20 miliard tedy?
Zhruba 20 až 26, opravdu jako nechte nám ještě pár dní na tu úvahu, ale určitě to číslo nebude začínat trojkou tedy, abych byl.
Jak to pocítí běžný občan, to škrtání těch 20-25 miliard? Bude to jenom v běžných provozních výdajích státu?
Já předpokládám, alespoň to bude můj návrh, samozřejmě předložím několik variant a rozhodovat bude vláda, nicméně je to v provozních výdajích státu, což je veřejná služba. Já nemohu říct, že tam nebo onde se to nepocítí na té kvalitě veřejné služby, to už je potom otázka manažerské schopnosti jednotlivých správců kapitol, tedy jednotlivých ministrů.
Připomínám, že hostem dnešních Impulsů český ministr financí, první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Jak nezadlužovat státní rozpočty, to v těchto chvílích probírají v Bruselu lídři zemí evropské sedmadvacítky včetně českého premiéra Petra Nečase. Zástupci států a vlád Evropské unie mají dokončit dohodu o posílení rozpočtové disciplíny. Petr Nečas velmi často mluví v té souvislosti i o tom, že on jako premiér navrhne vládě přijetí finanční ústavy. Už jste se dohodli s premiérem, protože vy jste říkal, že Česká republika nepotřebuje finanční ústavu, protože má odpovědnou vládu?
Česká republika v této chvíli podle mého hlubokého přesvědčení nepotřebuje finanční ústavu, ale…
Přesto ji premiér navrhne vládě. Budete pro ni hlasovat?
Dokonce ji navrhnu já, protože to mám v plánu legislativních prací jako svůj úkol a je na to pracovní skupina vzhledem k tomu, že to má být i závazek v té mezinárodní smlouvě Fiskal Compact. Není to nic proti ničemu. Je to samozřejmě dobrá dluhová pojistka, pokud se k tomu přihlásí i opozice a to musí, protože to musí být ústavní zákon, tak je to dobrý signál vůči okolí.
Kdy předložíte vládě kompletní návrh finanční ústavy?
Rád bych nejpozději do poloviny tohoto roku.
Takže myslíte, že by po parlamentních prázdninách mohla Poslanecká sněmovna schvalovat finanční ústavu?
Ano, to bych si přál.
A v té finanční ústavě, bude hodně jednoduchá, že se jenom napíše do ústavy, že Česká republika bude mít vyrovnaný státní rozpočet od roku tolik a tolik?
Ne, ne, ne, tam jsou některé indikátory, které jsou velmi důležité, aby byly posuzovány jak Poslaneckou sněmovnou, tak institutem rozpočtové rady, kterou také chceme zřídit po vzoru celé řady zemí, kde to funguje. A jsou takové dva klíčové fiskální ukazatele, to je deficit v daném roce a míra dluhu celkového zadlužení vůči hrubému domácímu produktu. Tam jsou taková dvě kritická kritéria, deficit tři procenta, nicméně dlouhodobě udržitelný. To znamená, pokud při pětiprocentním růstu, jako mívali sociální demokraté, máte tříprocentní deficit, tak neznamená, že to kritérium plníte. Neplníte. Vy musíte mít takový takzvaně strukturální deficit, abyste si byl jist, že i při nerůstu se do těch tří procent vejdete. Tak to je to deficitní kritérium. A potom je to kritérium dluhu, kde je zase taková kritická mez z Maastrichtského kritéria, 60 procent celkové výše dluhu vůči ročnímu hrubému domácímu produktu a opět bych si velmi přál, aby v té legislativě bylo zakotveno, že blikají varovná světýlka, že při 40 procentech už se musí dělat nějaká opatření, při 50 procentech už svítí oranžová a zase se musí něco dělat a k těm 60 že to nesmí ani dojít. Musím tady říct, že jsem velmi mile potě To znamená, pokud při pětiprocentním růstu, jako mívali sociální demokraté, máte tříprocentní deficit, tak neznamená, že to kritérium plníte. Neplníte. Vy musíte mít takový takzvaně strukturální deficit, abyste si byl jist, že i při nerůstu se do těch tří procent vejdete. Tak to je to deficitní kritérium. A potom je to kritérium dluhu, kde je zase taková kritická mez z Maastrichtského kritéria, 60 procent celkové výše dluhu vůči ročnímu hrubému domácímu produktu a opět bych si velmi přál, aby v té legislativě bylo zakotveno, že blikají varovná světýlka, že při 40 procentech už se musí dělat nějaká opatření, při 50 procentech už svítí oranžová a zase se musí něco dělat a k těm 60 že to nesmí ani dojít. Musím tady říct, že jsem velmi mile potěšen přístupem sciální demokracie, protože mám pocit, že k tomu máme stejný přístup. Máme samozřejmě různý názor a vždycky budeme mít různý názor, jak k tomu cíli dojít, ale že ty cíle musíme držet za každou cenu v zájmu naší budoucnosti, tam jsme si zajedno a to si myslím, že je dobře.
Premiér Petr Nečas teďka, jak bylo řečeno, v Bruselu vyjednává o paktu oné rozpočtové stability, který má zavazovat k podstatě k vyrovnanému či přebytkovému strukturálnímu rozpočtu té dané …
Deficitu, strukturálnímu deficitu.
Deficitu dané země. Českému premiérovi vadí, že v navrhované podobě je dohoda pro Českou republiku nepřijatelná. Na tom se shodujete s premiérem, že bychom měli být účastni?
Ano, to konec konců jestli si dobře vzpomínáte, tak byly trochu rozruchy kolem večeří, které pořádal český ministr financí v Bruselu vždy, když zasedala eurozóna, tak český ministr financí pořádal večeře pro členy neeurozóny a tohle bylo hlavní téma těch večeří, že pokud budeme signatáři této dohody, tak bychom měli být také přítomni všech summitů eurozóny. Sice ne s hlasem rozhodovacím, ale měli bychom tam být, abychom mohli vznášet své připomínky, protože rozhodnutí eurozóny na nás bude dopadat, byť nejsme zeměmi eurozóny, velmi silně.
Myslíte, že Česká republika to vybojuje a že Petr Nečas přijede s tím, že přistoupíme k té dohodě?
Tak Česká republika to velmi podporuje. Lídři v tomhle případě jsou Poláci, protože Poláci na rozdíl od nás nevypouštějí naprosto nesrozumitelné bubliny o referendu a složité ratifikaci, ti mluví srozumitelnou řečí, my to chceme podepsat, my chceme, aby to pro nás bylo závazné, ale také chceme sedět u stolu.
Jinak řečeno, pokud se to vybojuje, tak to vybojují Poláci…
My samozřejmě také, ale pochopitelně náš hlas je poměrně oslaben tím že co se týče našeho podpisu, o tom snad pochybnost není, ale co se týče ratifikace u nás, díky postoji ODS a Věcí veřejných, tak říkáme takové to svoje jasné nekompromisní principiální možná. My vám to teď podškrábneme, ale opravdu fakt nevíme, jestli to někdy taky schválíme.
Otázky, které ještě přicházejí od posluchačů. Co si pan ministr myslí o návrhu finanční pomoci studentům a protestům, které chystají na středu vysokoškoláci v Brně?
Já jsem hluboce přesvědčen a mnoho let, že školné je nezbytný instrument. Můžeme se bavit o tom, jakým způsobem bude administrován, jak budou poskytována stipendia a půjčky, ale těžko ode mě někdo může očekávat, že řeknu, že školné není dobře. Školné samozřejmě je z mého pohledu naprosto nezbytné.
Jinak řečeno, podpoříte vy jako ministr financí ve vládě ty dva věcné záměry zákonů, proti kterým se teď bouří akademická obec a líbí se vám jako ministrovi financí ten věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům?
V obou dvou těch zákonech je spousta rozumných věcí a spousta věcí, kde mám vážné výhrady. Takže prosím, nechtějte teď po mě, abych vedl v Rádiu Impuls vládní diskusi. Já jasně říkám ano, školné ano. Reformu vysokých škol ano. Nicméně některé kroky ministerstva školství obtížně chápu a nad těmi věcnými názory tedy musíme vést vážnou diskusi.
Tady další otázky, které přicházejí, tak jsou reakcí na to, že jste říkal, že chcete změnit daň z přidané hodnoty z toho čísla 17,5 od 1. ledna příštího roku. Jaké číslo tedy budete navrhovat?
To číslo, pane redaktore a vážení posluchači, je vždycky otázkou prostě politické dohody. Já jsem přesvědčen, že pro konkurenceschopnost země a budeme se mít tak dobře, jak budeme konkurenceschopní, je co nejvíc snížit odvody na pracovním místě. My máme největší odvody v Evropě na sociálním a zdravotním pojištění. To zdražuje naše pracovní místo, snižuje naši konkurenceschopnost a komplikuje zaměstnávání. Když je něco hodně drahé, tak je to špatně dostupné. To znamená lidská práce taky. To znamená, já jsem přesvědčen, že musíme co nejvíc snížit odvody na pracovním místě, no a tuhle daňovou zátěž přenést do spotřeby, tedy i do DPH a to má své politické…
Je to jenom to 19procentní DPH, o němž mluvíte stále?
To má své politické limity. Takže kdyby bylo opravdu po mém, tak bych si přál i vyšší a o to víc bych snížil lidskou práci a daleko snáz bych tedy…
Kde je ta hranice, když říkáte vyšší, to znamená, mluvíte o 20 procentech nebo by se mohlo jít s DPH ještě výš?
Ta hranice je opravdu jenom na úrovni politické diskuse, protože když bychom to vzali ryze technokraticky, tak by byla ještě mnohem vyšší, ale to pak má své sociální i politické …
Zeptám se jinak, pro vás jako pro prvního místopředsedu TOP 09 je politicky ta hranice kde?
Odpovím vám jinak. Prvním krokem je snaha o snížení zdanění práce, to znamená snížení nezaměstnanosti. A za tuto cenu jsem ochoten připustit zvyšování DPH, protože v téhle zemi je nejvíc ze všech komodit zdaněna lidská práce, ne chleba nebo buřt. A lidé pak nemají na chleba a na buřta, protože jsou nezaměstnaní, právě proto, že ta lidská práce je tak strašně zdaněna.
Konstatuje ministr financí Miroslav Kalousek. Děkuji za rozhovor, těším se příště na shledanou.
Děkuji za pozvání.
Impuls, 30. 1. 2012, Pořad: Impulsy Václava Moravce
