Kalousek udělal další krok proti bankovní unii
Buď přijmou státy EU speciální deklaraci navrženou Českem, nebo evropská bankovní unie, která má pomoci vyřešit krizi v eurozóně, nevznikne. S tím včera přišel na jednání ministrů financí unie v Bruselu český zástupce Miroslav Kalousek. Schůzka nakonec skončila bez dohody. Jednat se bude znovu příští středu.
Česko chce, aby země neplatící eurem mohly zabránit přeměně svých bank, které jsou dceřinými firmami bank v eurozóně, na jejich pobočky. Jen tak lze totiž podle ministra Kalouska zabránit ztrátě kontroly nad tím, kam finanční ústavy přesouvají peníze včetně vkladů českých občanů. Český postoj podporuje Maďarsko a Bulharsko.
Devadesát procent bankovního sektoru v Česku vlastní zahraniční finanční domy, které jsou na tom většinou hůře než jejich české dceřiné společnosti. Například majitelem České spořitelny je rakouská Erste a Komerční banky francouzská Société Générale. Pokud by přeměnily své české firmy na pobočky, mohly by z nich snadněji vytáhnout peníze. Nyní přeměnu může zbrzdit ČNB, i když jí nemůže zcela zabránit. Po vzniku bankovní unie by měla pozici těžší. Zablokováním vzniku bankovní unie pohrozil nedávno i český premiér Petr Nečas. Banky v eurozóně - včetně jejich poboček - by totiž měla regulovat Evropská centrální banka místo bank národních.
„Mění se prostředí. Potřebujeme větší jistotu,“ míní Kalousek. Česko navrhuje, aby se zmínka o možnosti zabránit změně banky z dceřiné společnosti na pobočku objevila v úvodu směrnice o jednotném bankovní dohledu. Logicky by ovšem patřila až do dalších směrnic. Jenže ty už nemůže Česko vetovat. „Jen tady můžeme mít jistotu, že náš požadavek bude vnímán vážně,“ zdůrazňuje Kalousek.
Jaké jsou šance českého požadavku, není jasné. Zahraničním majitelům totiž možnost volně nakládat svým majetkem, tedy i firmami, zaručují i evropské předpisy. České hrozby vetem navíc tvrdě odmítl komisař pro finanční záležitosti Olli Rehn. Ostře proti vystoupilo například i Rakousko. Češi ovšem mohou na svém požadavku trvat. Navíc i další země, například Německo, Polsko či Švédsko, nesouhlasí s částí návrhů na bankovní unii.
Evropa chce přesto vznik bankovní unie schválit už na jednání hlav členských zemí na konci příštího týdne. Aby už mohl nový záchranný fond začít pomáhat bankám předlužených evropských zemí. Dosud to nejde a jejich problémy je tlačí k bankrotu.
Hospodářské noviny, 5. 12. 2012, rubrika: Titulní strana, str. 1