Evropská komise dnes výrazně zhoršila výhled české ekonomiky pro letošní rok. Ještě v listopadu počítala s růstem hrubého domácího produktu u nás o 7 desetin procenta. Podle nové prognózy Česko čeká stagnace. Podobně se zhoršily i další výhledy. Hospodářství eurozóny podle nové prognózy komise neporoste o půl procenta, ale naopak propadne o tři desetiny procenta. Celá unie má pak podle Bruselu v tomto roce stagnovat a recese pro letošek prý čeká devět ze sedmadvaceti členských zemí. Hostem Světa o jedné je teď ministr financí z TOP 09 Miroslav Kalousek. Dobrý den.
Dobrý den, děkuji za pozvání.
Výhled Bruselu odpovídá poslední prognóze České národní banky, ale je horší, než očekávání vašeho resortu. Na konci ledna jste předpověděli růst o dvě desetiny procenta. Budete ta čísla měnit, zpřesňovat?
Ne, tak upřímně řečeno, není to žádné překvapení, jestli na konci ledna my jsme prognózovali 0,2 a teď na konci února Evropská komise předpokládá nulu, tak jsou to v podstatě stejná čísla. Znamená to stagnaci, což upřímně řečeno je stále ještě z hlediska rizik, které v loňském roce byly, docela optimistický scénář. A je potřeba si uvědomit, že ta prognóza jak naše, tak Evropská komise je zatížena silnými riziky směrem dolů. To znamená, nelze očekávat, že by to bylo lepší, ale je mnoho rizik, že by to také mohlo být horší.
Co vlastně říkáte na ty dnešní prognózy z Bruselu? Teď nemyslím jenom tu naši, ale řekněme celoevropskou. Jsou podle vás realistické?
Opravdu to není žádné překvapení a koresponduje to jak s naší prognózou, tak s prognózou naší centrální banky. Je to prostě reflexe toho, co se nyní v Evropě děje, koneckonců i ve světové ekonomice. Je to reflexe vleklé dluhové krize a vleklé krize důvěry na finančních trzích. Doufejme, že se to podaří postupně zlepšovat a že nedojde k prudkému zhoršení, protože znovu říkám, je to zatíženo silnými riziky směrem dolů.
Jaké důsledky to právě může mít na náš státní rozpočet pro letošní rok? Budete ho více revidovat, nelze vyloučit další škrty v rozpočtu, bude zapotřebí měnit daně?
Tak já jsem říkal již loni na podzim, že jsou celkem tři scénáře - optimistický, pesimistický a katastrofický. Ten optimistický je tento. To znamená růst nebo stagnaci někde mezi dvou až nula celá jedna, který si vyžádá úspory na výdajové straně někde mezi dvaceti třemi, dvaceti šesti miliardami korun. To samozřejmě zvládne vláda vázáním svých provozních výdajů, aniž by musela předkládat novelu zákona o státním rozpočtu nebo aniž by musela měnit rozpočtovou legislativu, ať již daně nebo sociální dávky. Jiná věc je, že samozřejmě vzhledem k situaci nemůžeme očekávat tu situaci lepší ani v letech třináct a čtrnáct, v tom střednědobém výhledu. Stále v nejlepším případě můžeme počítat jenom se stagnací. A protože tam tedy nemůžeme počítat s přírůstky ekonomiky a s přírůstky rozpočtových příjmů pro léta třináct a čtrnáct, budeme muset navrhovat celou řadu opatření už z rozpočtové legislativy jak na výdajové, tak na příjmové straně.
Ministr financí Miroslav Kalousek, díky a na slyšenou.
Na slyšenou.
Český rozhlas - Rádio Česko, 23. 2. 2012, Pořad: Svět o jedné
