Na tiskové konferenci jste včera uvedl, že stát si půjčí o 110 až 140 miliard korun méně. Jak se to podařilo?
Je to díky dvěma fenoménům. Tím prvním fenoménem je zvyšující se důvěra České republiky na zahraničních trzích a tedy klesající úroky. V roce 2010 jsme přebírali po Fischerově vládě deficit ve výši 5,8 procenta HDP a úroky desetiletých dluhopisů byly 4,75 procent. V roce 2013 máme stabilizovaný deficit pod třemi procenty HDP a výnosy desetiletých dluhopisů jsou pod dvěma procenty. To přináší obrovskou stabilitu a důvěryhodnost z hlediska výpůjčních možností České republiky na trzích. Z hlediska suverenity České republiky na trzích není třeba mít velkou dluhovou rezervu. Když se podíváme na rizikové přirážky, které investoři dávají zemím podle toho, jak věří v jejich budoucí prosperitu, tak je evidentní, že máme nejnižší rizikové přirážky v regionu - nižší než Polsko, Slovensko, Belgie nebo Francie. Odevzdávám stav veřejných rozpočtů a důvěryhodnost České republiky na finančních trzích v neskonale lepším stavu.
A ten druhý fenomén?
Druhý fenomén je likviditní polštář nebo prostředky, které má státní rozpočet k dispozici díky projektu Státní pokladna, který umožňuje používat prostředky jednotlivých státních fondů pro svou aktuální potřebu. Stát si je "půjčuje" za podmínek neskonale výhodnějších, než kdyby si je půjčoval na trhu. Díky tomu má stát k dispozici likviditu za první pololetí o 66 miliard korun vyšší, než měl kdykoliv předtím. To jsou také peníze, které si díky tomu nemusí půjčovat. Dluhová služba si tedy půjčí buď o 110 miliard méně, nebo až o 140 miliard méně podle toho, jak bude vypadat likviditní polštář.
Co se Česku moc nepovedlo, je ale kontrola čerpání peněz z evropských fondů. Může s tím něco udělat váš nástupce Jan Fischer?
Je to už hotové. Audit Evropská komise činila za léta 2009 až 2011. Konstatovala nefunkčnost a ta byla způsobena tím, že ministerstvo financí bylo sice ústřední metodickou jednotkou, ale nemělo žádné výkonné pravomoci. Konkrétní výkonní auditoři, kteří byli u operačních programů, byli veškerou působností podřízení správcům programů. V případě regionálního operačního programu byl výkonný auditor podřízen hejtmanovi. Logicky potom se mohl lidově řečeno na nějaké ministerstvo vykašlat, protože jeho existence stála a padala s rozhodnutím regionální rady nebo hejtmana. Na základě toho Evropská komise trvala na tom, že audit musí být včetně výkonných složek podřízen ministerstvu financí. To platí od roku 2013.
A pomohlo to?
Od roku 2004, kdy se zahájilo čerpání, vláda Petra Nečase vyčerpala nejvíce prostředků. Ale ono je to tak, že audit nikdy nemůže zabránit podvodnému jednání, ať je podřízen komukoliv a probíhá perfektně. Audit probíhá ex-post. Když se podíváte na důvody, proč Evropská komise uplatnila pokuty kvůli operačním programům, tak je to špatný výběr projektů a chyby a manipulace při veřejných zakázkách. Tomu auditor nezabrání, protože to kontroluje až potom.
Co bude hlavním úkolem Jana Fischera v roli ministra financí? Zdědí po vás nějaký úkol?
To záleží na něm a na vládě, jaké úkoly mu dá. Případně pan prezident. Nepochybuji o tom, že pan prezident bude významným způsobem ovlivňovat rozhodování vlády. Já jen pevně doufám, že jeden z jeho hlavních úkolů nebude snadný přístup pana Nejedlého (místopředseda SPOZ a jednatel společnosti Lukoil - pozn. redaktora) k podnikům s majetkovou účastí státu, ať už je to ČEPRO, MERO nebo Správa hmotných rezerv. To by mě velmi mrzelo. Tady musí být kontrolní role Poslanecké sněmovny mimořádně významná.
Necháváte Fischerovi nějaký rozpracovaný zákon?
Já ho samozřejmě upozorním na některé věci, které jsou rozpracovány. Záleží mi na tom, aby ministerstvo financí jako instituce fungovalo. Nicméně instalaci této vlády tímto způsobem pokládám jako politik, jako poslanec a jako místopředseda parlamentní strany za nepřijatelnou. Mou povinností bude vysvětlit nově nastupující vládě i panu prezidentovi, že tento experiment je velmi nešťastný a neměl by se už nikdy opakovat. Vláda vychází z Poslanecké sněmovny, nikoliv z prezidentských voleb.
Trváte na kandidátce Miroslavy Němcové (ODS), nepokusíte se prosadit někoho z TOP 09? Němcovou přece už prezident jednou odmítl, navíc má ústavní funkci předsedkyně sněmovny.
101 poslanců se dohodlo, že jejich kandidátem na premiéra je Miroslava Němcová. Je stejným kandidátem TOP 09 jako ODS. Je to náš kandidát. Máme politickou většinu v Poslanecké sněmovně.
Co považujete za největší úspěch Nečasovy vlády?
Snad mi kolegové odpustí, že se nemohu odtáhnout od své agendy. Připouštím, že jsem zatížen subjektivním pohledem. Za největší úspěch pokládám stabilizaci veřejných rozpočtů a prudké zvýšení kreditu České republiky na zahraničních trzích. Jako jediná země v Evropě jsme zaznamenali prudký nárůst důvěryhodnosti v době krize. A za další úspěch pokládám to, že se po dvaceti letech hádek podařilo přivést v účinnost definitivní majetkové vyrovnání státu s církvemi.
Co se naopak vaší vládě moc nepodařilo?
Co mě mrzí je, že TOP 09 zůstala osamocená v přesvědčení, že druhý pilíř penzijní reformy má být povinný pro všechny, byl uzavřen kompromis a díky té dobrovolnosti bude ten první reformní krok umírat na úbytě.
Mnozí ekonomové tvrdí, že Česká republika byla v recesi déle, než je nutné. A to kvůli nedostatečným prorůstovým opatřením.
Tvrdit, že tříprocentní deficit v sobě neobsahuje prorůstové opatření, je odvážné. Já myslím, že jej obsahoval, ale každý kritik může říci, že jich mohl obsahovat více. Ale já patřím k těm, kteří tvrdí, že si nelze kupovat hospodářský růst na dluh. Ten, kdo to udělá, si krátkodobě vyřeší společenský tlak, ale z dlouhodobého hlediska se chová nezodpovědně. Jak to končí, vidíme v jižních státech Eurozóny. Budoucí prosperitu lze postavit podle mého přesvědčení pouze na zdravých makroekonomických základech, tedy na zdravých financích. Pak můžeme uvažovat o prorůstových impulsech.
Už několikrát jste řekl, že pokud úřednická vláda Jiřího Rusnoka zůstane a bude sestavovat státní rozpočet na příští rok, sněmovna pro něj hlasovat nebude. Co bude pro Českou republiku znamenat rozpočtové provizorium?
Rozpočtové provizorium, které trvá krátce, znamená velmi malý problém. Rozpočtové provizorium, které trvá dlouho a nikdo neví, kdy bude jeho konec, protože se neví, kdy bude schválen smysluplný rozpočet, má na ekonomiku země a její sociální prostředí fatální dopad. Ztrácíte důvěru na trzích, nesmíte investovat ze zdrojů Evropské unie. Dlouhodobé rozpočtové provizorium má fatální negativní dopad ve všech oblastech lidského života. To si musí pan prezident zvážit, je to jeho odpovědnost.
Není šance, že byste pro státní rozpočet, který sestaví Rusnokova vláda, hlasovali, abyste těmto důsledkům zabránili?
Vy byste byla ochotná svěřit své peníze někomu, ke komu nemáte důvěru? Já si myslím, že takový člověk na světě není. Stejnou odpovědnost má i Poslanecká sněmovna. Suverénem nad státním rozpočtem není ministr financí, vláda, ani prezident, ale sněmovna. Ty peníze může svěřit jen takové vládě, které věří. Žádné jiné. Vládu, které nevěříte, musíte svázat těmi nesmírně přísnými pravidly rozpočtového provizoria. Proto také v zákoně je. Je to povinnost Poslanecké sněmovny.
tyden.cz, 9. 7. 2013, rubrika: Rozhovor
