Další škrty ve výdajích na výstavbu silnic a dálnic, ale také snižování množství peněz určených na podporu vědy a výzkumu nebo na spolufinancování dotací z fondů Evropské unie. Tak vypadají opatření „krizového“ státního rozpočtu, který by ministr financí Miroslav Kalousek předložil v případě, že Poslanecká sněmovna neschválí balíček daňových změn, včetně navýšení daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod na 15 a 21 procent.
„Byl by to v zásadě postup ministra financí v demisi. Je to varianta, kterou vůbec nechci dávat na stůl jako srovnatelnou s řádným návrhem státního rozpočtu, který již vláda odsouhlasila a který pro příští rok počítá s deficitem 100 miliard korun,“ řekl včera Kalousek LN.
K prosazení státního rozpočtu na rok 2013 s deficitem 100 miliard korun je potřeba, aby poslanci odsouhlasili balíček daňových změn včetně navýšení DPH. S balíčkem ale nesouhlasí šest poslanců vládní ODS. Premiér Nečas opakovaně pohrozil, že neschválení balíčku by vyústilo v pád vlády.
Kalousek zase zdůrazňuje, že ani coby ministr financí v demisi by nesouhlasil, aby deficit rozpočtu překročil 100 miliard korun. Kalousek uvedl, že kdyby se nepodařilo prosadit daňový balíček, který by navýšil příjmy státního rozpočtu, musel by přistoupit k dalším škrtům ve výdajích.
„Samozřejmě se nechá seškrtat dalších 20 miliard korun ve výdajích. Do úvahy by přicházely další škrty v dopravní infrastruktuře, škrty v kofinancování Evropských dotací, škrty ve vědě a výzkumu. Bylo by to ale v oblastech, které jsou pro českou ekonomiku výrazně škodlivější než mírné navýšení zdanění spotřeby. Ministr financí v demisi by neměl žádnou jinou volbu, ten by to musel udělat,“ zdůraznil Kalousek. Uvedl zároveň, že věří, že „krizovou“ variantu rozpočtu nebude muset ze šuplíku vytahovat vůbec.
Její vytažení by opět podle všeho vyvolalo napětí. Například ministr dopravy Pavel Dobeš včera LN řekl, že v oblasti dopravní infrastruktury již prostor na miliardové úspory není.
Udržení deficitu do 100 miliard korun by stlačilo jeho podíl na hrubém domácím produktu pod tři procenta HDP. Podíl celkového veřejného dluhu by ale i tak narostl podle prognóz ministerstva financí z letošních 42,5 procenta na 44,2 procenta. Již dnes přitom vláda projedná návrh finanční ústavy, která počítá se zakotvením maximálního limitu pro výši veřejného dluhu na 50 procentech HDP. Jakmile by v budoucnosti došlo k překročení tohoto limitu, vláda by musela neprodleně požádat Poslaneckou sněmovnu o znovuvyslovení důvěry.
Finanční ústava, která by měla být účinná od počátku roku 2014, již řeší i nárůst veřejného dluhu nad 40 procent HDP, ke kterému došlo v letošním roce. Když veřejný dluh překročí hranici 40 procent, ale bude nižší než 45 procent HDP, vláda předloží sněmovně zdůvodnění takového vývoje a navrhne opatření ke snížení zadlužení. V případě dluhu mezi 45 až 48 procenty HDP by došlo v následujícím roce i ke snížení platů ústavních činitelů. Rovněž by se zastavil růst platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Ke schválení finanční ústavy budou zapotřebí i hlasy opozice. Kalousek přiznal, že vládní návrh bude patrně muset být „změkčen“. „Principiální je, že se rozpočtová odpovědnost bude týkat všech segmentů veřejných rozpočtů, včetně zdravotních pojišťoven, či veřejných vysokých škol,“ řekl Kalousek.
Lidové noviny, 10. 10. 2012, rubrika: Domov, str. 14
