Vláda povoluje rozpočtově odpovědný opasek a to, co získala zvýšením daní a uškudlila, teď rozpustí. Má dvě nové priority: popovodňové investice a podporu ekonomického růstu.
Škody z povodní ještě nejsou sečteny ani v plné míře patrné, ale vláda už má jasno: na náhrady se peníze bez problémů najdou v rozpočtu. Úhrada povodňových škod se zčásti překryje s prorůstovými opatřeními, dá zakázky firmám a opticky vylepší čísla ekonomického růstu.
Rok 2013 bude zřejmě rokem velkého rozpouštění rezerv. Mohou za to povodně a renesance podpory ekonomického růstu. „Umím si představit, že škody v řádu jednotek miliard zvládneme přeskupením priorit uvnitř schváleného státního rozpočtu,“ uvedl v České televizi ministr financí Miroslav Kalousek.
„Neplánujeme ani povodňové dluhopisy, ani jiná daňová opatření,“ doplnil k financování nápravy povodňových škod Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva financí. Povodňovou daň Češi platili naposledy v roce 2011. Každý daňový poplatník se musel na rok vzdát slevy na daň z příjmu ve výši stokoruny měsíčně. Do státního rozpočtu tak připlulo téměř pět miliard.
Jestliže ještě loni si vláda pohrávala s myšlenkou stlačit deficit v roce 2016 na nulu, tedy vyžít jen s tím, co se daný rok na daních vybere, letos už to není pravda. Při dobrém vývoji rozpočtu není snižování deficitu podle Kalouska aktuální. „Už jsme stabilizovali deficit hluboko pod tři procenta (limit EU) a je možné tyto prostředky uvolnit ve prospěch české ekonomiky,“ uvedl.
Výsledky rozpočtu po prvních pěti měsících udělaly ministrovi radost: na DPH se díky jejímu zvýšení vybralo o 13 miliard více než loni a Unie proplatila Česku dotace za 25 miliard, schodek byl nejmenší od roku 2008, uvedlo ministerstvo tento týden v tiskové zprávě k pokladnímu plnění za květen.
Vláda ještě před povodněmi ohlásila, že pro letošek, po půl druhém roce recese, chystá prorůstová opatření. „Budeme jednat o podpoře infrastruktury, vědy, výzkumu a inovací, školství,“ prohlásil minulý týden premiér Petr Nečas. Nejvíc půjde do dopravy. Na opravy silnic a železnic v majetku státu a krajů může jít celkem o 3,3 miliardy víc, než počítal rozpočet 2013, rozhodla včera vláda. Místo běžných opravy se bude ovšem muset nově sanovat i vodou poškozená infrastruktura.
Na mimořádné výdaje má vláda ze zákona v rozpočtu vytvořené rezervy v řádu zhruba čtyř miliard korun. Kdyby to spolu s přeskupením priorit nestačilo, další vatu dokáže ministr financí vyškrábnout ve vlastním rozpočtu. „Značnou rezervu si každý rok vláda skrytě vytváří nadhodnocením výdajů na dluhovou službu,“ upozorňuje David Marek, hlavní ekonom Patria Finance. V posledních dvou letech to bylo vždy přes 20 miliard korun, jimiž se v rozpočtu překryl například výpadek z neproplacených evropských dotací.
Rezervy se pokusí mobilizovat i ministerstvo pro místní rozvoj. „Po povodních z Fondu solidarity bude peníze žádat ministerstvo financí. MMR analyzuje, zda by na povodně nešlo uplatnit něco ze stávajících operačních programů,“ uvedla Jana Jabůrková, mluvčí MMR.
Vypomůže i Generální finanční ředitelství – nebude tak přísné při výběru daní a posečká povodněmi postiženým se splatností daně z příjmů. Promine také darovací daň u darů pro postižené povodněmi. Obce také mohou osvobodit nemovitosti postižené povodní od daně z nemovitosti až na pět let.
Mladá fronta DNES, 6. 6. 2013, rubrika: Ekonomika, str. 10
