Kalousek: Ochota spolupracovat s VV se blíží nule

Premiér doporučil velikonoční rozjímání. Vy na Velký pátek pracujete?

Já si nepamatuji, že bych za posledních deset let na Velký pátek nepracoval. Velký pátek, byť je to pro křesťany velký a zásadní den, tak pro katolíky je to přece jen o něco menší svátek než Vzkříšení ze soboty na neděli. Vždycky jsem tvrdil, že Velký pátek není moc co slavit. Spasitel světa visí na kříži, všichni na něj plivou, šlehají do něj bičem. To se má člověk spíš zamyslet než slavit. Práce mi přijde adekvátní. Co mi adekvátní nepřijde, je, že tenisová federace na Velikonoce udělá zápas Davisova poháru Česká republika – Srbsko. Obě země jsou křesťanské. A místo aby slavily Velikonoce, tak hrají Davis Cup. Takže já půjdu od tří do kostela a pak přijdu na tenis.

Co se tady v posledních dnech odehrává?

Neodehrálo se nic jiného, než že veřejnost uviděla to, co koaliční partneři Věcí veřejných vidí už řadu měsíců, co je to za zvláštní partu. K tomu mohu říct jediné: Vzhledem k tomu, co je to za lidi a jak se chovají, nerozumíme jejich hodnotovému ukotvení. TOP 09 vznikla jako strana na zcela jasně definovaném hodnotovém principu. Někomu se může líbit, někomu nemusí, ale jsme v tom čitelní. U Věcí veřejných to nikdy nikdo nevěděl. My už řadu měsíců víme, kde jsou hodnotově zakotvení. Veřejnost to uviděla až teď.

Kde jsou hodnotově zakotvení?

Kdekoliv, kde to má pro ně nějaký prospěch, i za tu cenu, že budou nahrávat vlastní močení na toaletě a pak to odevzdají u soudu. Je to nečitelný partner, který moc chápe jako cíl k vlastnímu prospěchu, nikoliv jako nástroj. Tam je ten problém. Každá politická strana usiluje omoc. Na tom je koneckonců postaven ústavní systém. Ale každá slušná politická strana usiluje o moc jako o nástroj, kterým prosadí hodnoty, v nichž je zakotvena. VV je úplně jedno, jaké hodnoty prosadí do společenské reality. To je vůbec nezajímá. Pro ně je důležité, že budou mít tu moc, za účelem vlastního prospěchu. To všichni víme už mnoho měsíců. Ne ty jejich skandály, ztrapňování a hloupé věty, ale tohle je ten důvod, proč ochota TOP 09 s nimi spolupracovat se limitně blíží nule. Nejen každý ministr a poslanec, ale i člen TOP 09 by byl šťasten, kdybychom řekli: ne, s touhle partou už nikdy nechceme mít nic společného, protože v politice hledají něco jiného než to, co má být cílem politiky.

Proč to neuděláte?

Jestliže dnes říkáme, že se skřípěním zubů jsme připraveni si za ten stůl sednout, tak proto, že jsme si vědomi té nesmírně složité situace, která je v celé Evropě. Pro stabilitu a prosperitu České republiky je nejdůležitější, abychom se neocitli v situaci celé řady zemí Evropské unie. Pokud budou VV ochotny na tento program přistoupit a podpořit ho, tak těch 24 hlasů je pro tento cíl příliš cenných, než abychom se toho cíle vzdali. Ale je to obrovské přemáhání.

Slova slizký a odpudivý jste nepoužíval, ani když jste se svého času znechuceně vymezoval vůči Stanislavu Grossovi nebo Jiřímu Čunkovi.

Ve všech těchto případech to bylo na velkou žaludeční nevolnost, ale nikdy ne až na takovou jako dnes. Vy máte nějaké přiměřenější výrazy pro chování Věcí veřejných?

Jak můžete s někým odpudivým a slizkým sedět ve vládě?

Jsem přesvědčen, že ty výrazy nebyly ani vulgární, ani expresivní. Jsem přesvědčen, že byly naprosto přiměřené tomu, co předvádějí. Tady není hrůza, co předvádějí, když si nahrávají, jak „ojebou“ své koaliční partnery. To jsou samozřejmě nepříjemnosti, ale není to ta hodnotová hrůza. Ta hrůza jde z té devalvace politiky. Tady desetiprocentní podporu získal subjekt, který nechápal moc jako nástroj k prosazení hodnot. To je fenomén, myslím, že se to tady stalo vůbec poprvé. Proto jsem volil ty pojmy. Volit jakékoliv měkčí termíny by bylo příliš podlézavé.

Vy jste je pustil do vlády, k výkonné moci.

Politická scéna je arénou různých společenských vlivů a přání. TOP 09 podepisovala koaliční smlouvu a programové prohlášení vlády, za které se nemusíme stydět. Ten program nám závidí celá řada našich sousedů v Evropě. Je to program, který v této situaci činí z České republiky stále ještě bezpečné prostředí pro životní úroveň občanů a pomoc těm nejslabším.

VV jsou tedy konstruktivní koaliční partner, který dovoluje prosazovat takový program.

Oni se podepsali pod takový, pro nás důležitý program, aby měly snazší přístup ke svým cílům a moci. A to teď všichni pochopili. Mnoha lidem se teď opravdu snižuje životní úroveň a mohou být nespokojeni. Já patřím mezi politiky, kteří na rovinu říkají, že jediným východiskem z této situace je, že si všichni trochu snížíme reálné příjmy, abychom zítra nebyli ztraceni. Vládní program je jedinou cestou k dlouhodobému bezpečí, jistotám a prosperitě. Jestliže budeme schopni udržet tuto cestu a nedáme to té druhé alternativě, která říká, volte nás, teď se vám bude dařit lépe, tak to je ta hodnota, kterou jsme ochotni prosazovat i s touhle podivnou partou. Ne jejich excesy a manýry, jen a výhradně tyhle hodnoty.

Kde je hranice, kdy už nebudete ochotni excesy VV tolerovat?

Pro TOP 09 zcela jistě a chci věřit, že i pro ODS navzdory všem jejich Janouškům a Jurečkům, je plnění programu prioritou hlavní. Pro VV je to cena za to, že se dostanou k moci. Nesmíme jim dovolit, aby získávaly profit, který výměnou za plnění pro nás zásadního programu žádají. Snad je možné je k tomu přimět. Kdyby nechtěly, tak to končí. Jestli vládní reformy sklízí největší kritiku za chaos, za to, že to každý týden bylo jinak, tak veřejnost konečně viděla, proč to každý týden bylo jinak. Vždycky jsme se nějak domluvili. Potom pan poslanec Bárta zašel na Hrad, tam se domluvili jinak. Pak si dali pár lahví francouzského červeného vína a nám řekli, že buď uděláme kotrmelec, nebo že ta reforma nebude. Tohle jsme prožívali rok a půl. Ten neustálý komunikační zmatek, těch šest kotrmelců za čtrnáct dní, to byla vůle pana poslance Bárty, kterou pravděpodobně načerpal u pana prezidenta Klause. Dlužno říct, že s námi docela cvičil. Nám i ODS strašně záleželo na prosazení těch změn, takže jsme dělali celou řadu kompromisů, aby bylo aspoň něco. Ta parta VV nakonec, ač nerada, přispěla k tomu, že se reformy prosadily. Ta parta to ale nevnímala jako něco, o co stojí. Pro ni to byla cena, kterou platí.

Dá se tímhle chaotickým stylem vládnout dál?

Jedna ze zásadních podmínek pokračování koalice je, že tohle prostě skončí. Není možné, aby Kosárkovo nábřeží (byt Víta Bárty – pozn. red.) cvičilo se Strakovou akademií.

Chodil jste na Kosárkovo nábřeží?

Byl jsem tam asi čtyřikrát. Povídal jsem si s panem Bártou, bylo to zajímavé. Fakt je, že vždycky při těch rozhovorech jsem si dával pozor, abych se tam cítil úplně stejně jako v Otázkách Václava Moravce.

Dal jste si těžké červené francouzské víno?

U Václava Moravce si také dávám pozor na každé slovo.

O kolik jsou předčasné volby horší než pokračování této vlády?

Mám dojem a myslím, že podobně uvažuje i ODS, že náklady obou řešení se k sobě začínají velmi přibližovat. Pořád ještě jsme přesvědčeni, že předčasné volby jsou to horší řešení. Propásneme šanci prosadit některé životně důležité reformy, které jsme patnáct let odkládali, a tohle byla historická příležitost. Proto si pořád máme důvod myslet, že předčasné volby jsou o něco horší řešení.

Předčasné volby by velmi pravděpodobně vyhrála ČSSD. Šli byste s ní do koalice?

Není pochyb o tom, že ČSSD je demokratická strana a že je to významný politický subjekt, se kterým je potřeba počítat. Všichni bychom si měli přát, aby to co nejdříve byla moderní levicová strana západoevropského střihu. Obávám se, že jí do toho chybí ještě strašně dlouhý kus cesty. Je ale v zájmu nás všech, aby se jim to povedlo. Já jim držím palce. Vždycky to bude partner, se kterým budeme muset tak či onak počítat. Jako občan České republiky, tatínek a dědeček si přeju, aby sociální demokracie byla co nejlepší. Léta jsem vášnivě hrál tenis a nikdy jsem neměl zájem hrát se špatnými soupeři. Vždycky jsem si přál hrát s těmi nejlepšími soupeři.

Šel byste po předčasných volbách do vlády se sociální demokracií Bohuslava Sobotky?

To je celkem jasná otázka a já na ni dám naprosto jasnou a pravdivou odpověď. Jsem samozřejmě jen jeden hlas v TOP 09. Mohu říct, co bych v naší vnitrostranické diskusi prosazoval. Tahle země nějakou stabilní vládu mít musí. Sociální demokracie je stranou, s níž si lze, sice velmi obtížně, ale lze, představit koaliční vládu. Za jedné nutné podmínky: součet sociálnědemokratických a komunistických mandátů ve sněmovně by nedával většinu. Kdyby došlo k ryze aritmetické situaci, že ČSSD by s komunisty dala 105 hlasů a s TOP 09 také přes 100 hlasů, tak bych do takové koalice nikdy nešel.

Co byste udělal?

V takové situaci bych ve straně prosazoval, abychom sociální demokracii nabídli, že budeme tolerovat menšinovou vládu. K jejím jednotlivým krokům se buď přihlásíme, nebo nepřihlásíme. Buď bude rozpočet úsporný a proreformní, a pak jsme připraveni ho s vládní stranou prohlasovat, nebo bude populistický a špidlovský, a pak ať si ho prohlasují s komunisty. Já jsem ve své politické praxi udělal mnoho chyb. Mnoho. A jen hlupák ty chyby opakuje. V takové situaci už jsem v roce 2006 jednou byl. Když mi pan Paroubek řekl: když mě teď neposlechneš, tak já si to prohlasuji s komunisty, byl jsem jak nahý v trní. Neměl jsem půl roku před volbami co říct svým voličům. To není doba na rozpad vlády. Byl jsem v pasti. TOP 09 a její voliči si nezaslouží, aby byli v pasti. Takže tuhle chybu už nikdy opakovat nebudu.

Jak by ta tolerance prakticky vypadala?

Ta vláda by zcela jistě dostala důvěru díky TOP 09. A veškeré legislativní kroky by pro nás buď byly přijatelné, a pak bychom pro ně s vládou hlasovali, nebo by přijatelné nebyly. Ta vláda by se musela rozhodnout, zda chce radši moderně s námi, nebo si to po stalinisticku prohlasují s komunisty. Ptáte se mě na něco, o čem od toho roku 2006 přemýšlím každou volnou chvíli. O chybách, které člověk udělal, má přemýšlet. KDU-ČSL udělala svého času dramatickou chybu, kdy proto, aby mohl být Cyril Svoboda ministrem zahraničí, vlezla do pasti.

Mluvil jste o tom s Bohuslavem Sobotkou?

I kdyby ano, tak bych vám to nepřiznal.

Své sympatie k politickým partnerům moc neskrýváte. S Bohuslavem Sobotkou nemáte zrovna idylické vztahy.

Své sympatie dávám najevo, protože jsem člověk z masa a kostí. Na druhé straně jsem do té míry profesionál, že se jimi nenechám unášet.

Politická profesionalita by se s Bohuslavem Sobotkou dala provozovat?

Zrovna tak jako jde s Petrem Nečasem.

Petr Nečas nedávno v rozhovoru pro časopis Týden řekl, že vás má rád.

Myslím, že to je vzájemné. My se známe dvacet let. Jsme stejně vysocí. My už jsme vlastně takoví zombie. Kolik je nás, co to děláme už dvacet let? Pan prezident Klaus, pan předseda Nečas, já… Máme řadu názorů diametrálně odlišných, řadu společných. Já jsem mu léta záviděl, že byl vždycky štíhlejší než já. Poslední dobou mi udělal velkou radost, že už tomu tak není.

Padla by s koalicí i přímá volba prezidenta?

Právě v tuto chvíli, když důvěru veřejnosti v politiku totálně nahlodávají různí kolibříci, různé nahrávky, různí kmotři, nám tady najednou chybí autorita, která udá nějaký základní směr. Proto vidím, jak strašně důležitá je přímá volba prezidenta. Proto je strašně důležité, abychom v přímé volbě nevolili hvězdy showbyznysu ani oblíbené oportunisty, ale abychom dokázali zvolit lidi, kteří celým svým životem takový směr udat mohou. A já znám jenom jednoho jediného.

Co musí v úterý koalice dojednat, aby se pokračovalo dál?

Úspory v rozpočtech na příští dva roky, jak už o nich měsíc jednala porada ekonomických ministrů. Zvýšení DPH, zmírnění valorizace důchodů. Pak je tam úspora 12 miliard zrušením agend státu. To je první, hlavní patro. V druhém patře jsou pak věci, které možná nejsou tak fiskálně zásadní, ale jsou nesmírně důležité z hlediska společenské sounáležitosti.

To jsou vyšší daně pro lidi s platem nad 100 tisíc měsíčně?

Při solidárním příspěvku vysokopříjmových lidí si samozřejmě vylomím čtyři špičáky, než ho podepíšu. Je nesystémový, ale je naprosto nezbytný. Zrovna tak paušály pro živnostníky. Nelze tolerovat, že tady 800 tisíc lidí neplatí žádné daně. Jestliže na jedné straně říkáte příjemcům sociálních dávek a důchodům, že musí udělat jistou oběť, že to dál není možné tímto tempem zvyšovat, současně musíte i jinou část společnosti požádat o solidární příspěvek. To je fér. Celý smysl rozpočtové konsolidace ve všech zemích Evropy je snížení reálných příjmů všeho obyvatelstva. Málokterý politik vám to řekne takhle otevřeně, tak si toho važte. Jedna z nutných podmínek přežití je, že si všichni snížíme reálné příjmy. Vláda se obrací na veřejnost a říká: prosím, pochopte to, nikomu se to nemůže vyhnout.