Mladá fronta DNES poukazuje na to, že vláda občanům prezentuje 68 procent z objemu úspor na straně výdajů, zatímco Evropské unii prý posílá jiná čísla. V aktuálním Konvergenčním programu ČR se píše o tom, že nově plánovaná konsolidační opatření v letech 2013–2015 budou spočívat ze 60 procent na příjmové straně rozpočtu, ze 40 procent na straně výdajů. Ačkoli to na první pohled vypadá jako nesoulad čísel, není tomu tak. Vysvětlení je velmi prosté – autorka článku míchá hrušky s jablky.
Ministerstvo financí vydalo minulý týden propočty, které se vztahují k celému období od počátku působení současné vlády. Zahrnují tedy i opatření provedená v letech 2010–2011 a také schválená opatření v roce 2012. Nesmíme zapomínat, že tato opatření se z velké většiny promítají do rozpočtu i v následujících letech a zlepšují v nich rozpočtovou bilanci. Například snížení objemu prostředků na platy státních zaměstnanců se neprojeví pouze v jednom roce, ale při jejich zmrazení i ve všech následujících letech. Na to ostatně v článku upozorňuje i ekonom Jiří Rusnok. Jinými slovy, naše propočty hodnotí rozpočtová opatření komplexně v celém období 2010–2014 a zohledňují délku jejich trvání.
Konvergenční program ČR je předkládán Evropské komisi, aby se mimo jiné dokumentovalo, jaká opatření plánují členské státy provést za účelem rozpočtové stabilizace. Mladá fronta DNES si vybrala pasáž, která hodnotí pouze nově projednaná opatření v letech 2013–2015, a to bez vlivu opatření v letech 2010–2012. To znamená, že došlo k vytržení pouze jedné části období, které se navíc v závěrečném roce nepřekrývá, a zároveň opomenutí vlivu předchozích opatření na roky následující. Kromě toho Konvergenční program používá jinou metodiku a týká se celých veřejných financí. Samozřejmě, odborníkům komise to v Konvergenčním programu „polopaticky“ vysvětlovat nemusíme, protože se v metodice kalkulování úspor proti autonomnímu vývoji (to jest kdyby se nic nedělalo) vyznají. Na rozdíl od autorky článku.
Je s podivem, že ačkoli byl tento údajný rozpor tiskovým oddělením MFD před napsáním článku vysvětlen, stejně bylo rozhodnuto vytvořit zdání spiknutí a podivné hry vůči občanům a Evropské unii. Tento přístup mě velmi mrzí.
Dále musím reagovat na hodnocení Davida Marka, který mylně analyzoval zlepšení salda veřejných financí v minulém roce. To se snížilo od v lednu očekávaného -3,7 procenta HDP na -3,1 procenta HDP. Toto snížení však nelze hodnotit tak, že „vláda loni zatáhla za brzdu veřejných financí více“.
Jednalo se o menší investiční aktivitu místních rozpočtů, příspěvkových organizací a veřejných vysokých škol, než se předpokládalo.
Zdůrazňuji, že šlo o předpokládané investice z vlastních zdrojů, nikoli ze státních dotací. Výsledek tedy není pozitivní informací, je způsoben menšími investičními aktivitami, tedy nižšími impulzy do ekonomiky, a nedošlo ke snížení vládní spotřeby. Není proto žádný důvod polevit v konsolidačním úsilí vlády.
Mladá fronta DNES, 23. 4. 2012, Rubrika: Názory, str. 10
