Vztahy mezi vládou a prezidentem se vyostřují. Poté, co prezident Václav Klaus tvrdě vyčetl premiérovi a ministru vnitra odvolání policejního prezidenta, je zaděláno na nový svár. A to kvůli církevním restitucím.
Šéfové koaličních stran se zdráhají osobně zaručit, že zákon nepovede k prolomení restituční hranice 25. února 1948. Přitom jejich osobní garancí prezident Václav Klaus podmiňuje svůj podpis zákona o majetkovém narovnání státu s církvemi.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) je Klausova podmínka „nesmyslná a neústavní“ a on by ji zcela ignoroval. „To je nepřípadná novelizace ústavy. Nechci mluvit za našeho předsedu (Karla Schwarzenberga), ale já bych na něco takového nereagoval,“ řekl včera Právu Kalousek.
Podle něj se ministři i poslanci za zákon zaručili tím, že pro něj hlasovali ve vládě a poté ve Sněmovně. „Všichni, kteří nejsme předsedové stran a hlasujeme se stejnou odpovědností, se tím můžeme cítit dotčeni,“ uvedl Kalousek.
Podle jeho názoru zákon nijak restituční hranici 1948 neohrožuje. Zároveň věří, že Klausovy výhrady nepodnítí některé poslance ODS k odporu vůči zákonu. „Proč by mělo být rozbuškou něco, co nedává žádný logický, ani ústavní smysl? A dopis pana prezidenta žádný logický, ani ústavní smysl nedává,“ uvedl.
Ministr zahraničí a šéf TOP Schwarzenberg se žádnou zárukou nepočítá. „Z dopisu pana prezidenta mi není jasné, co přesně má znamenat osobní garance,“ reagoval.
Premiér Petr Nečas byl včera skoupý na slovo: „Nejdříve se svým stanoviskem seznámím pana prezidenta a poté i veřejnost.“ Vicepremiérka a šéfka LIDEM Karolína Peake Právu sdělila, že sice s prezidentem nesouhlasí, ale nechá v Legislativní radě vlády přezkoumat, zda jsou Klausovy obavy opodstatněné. K dotazu, zda garance dá, se nevyjádřila. Je tedy zřejmé, že Klaus nakonec zákon nepodepíše, což jeho účinnosti nebrání, ale jeho názor může ovlivnit některé poslance ODS, kterým se restituce nelíbí.
O zákonu by měli příští týden napodruhé hlasovat poslanci, protože jim ho oranžový Senát vrátil. Zákon sice mluví o tom, že stát chce normou zmírnit křivdy, které se církvím a náboženským společnostem staly „v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990“, ale podle četných odpůrců to nestačí.
Argumentují tím, že církev by mohla získat i majetek, který jí znárodnila čs. vláda už v roce 1947 ve druhé pozemkové reformě, ale k formálnímu převodu po únoru 1948 už nedošlo. Pokud by takový majetek církev získala, mohli by např. šlechtici, některé řády či odsunutí Němci zpochybňovat Benešovy dekrety.
Právo, 31. 8. 2012, Rubrika: Titulní strana, str. 1
