Kalousek: ČSA v rukou aerolinek z východu mají logiku

"To, z jaké pocházejí oblasti, dává zařazení ČSA do jejich sítě podnikatelskou logiku. Věříme, že kterýkoliv z těch dvou je schopen zajistit rozvoj a perspektivu ČSA," řekl mimo jiné Kalousek o společnostech Qatar Airways a Korean Air.

Je počet zájemců, kteří potvrdili zájem o ČSA konečný, nebo se ještě nějaký může ukázat?

Miroslav Kalousek: Aeroholding na můj pokyn oslovil 50 společností, které vyhovovaly kritériím strategického investora. Každý měl do 30. listopadu čas, aby se vyjádřil, jestli se soutěže chce, nebo nechce zúčastnit. Druhé kolo začíná teď. To znamená, že ti dva, co se přihlásili, jsou definitivní počet. A teď budou předkládat svoje nabídky.

Samotné nabídky padnou kdy?

Další průběh je takový, že dál se komunikuje jen s těmito dvěma, kteří vyjádřili vážný zájem. Ještě před Vánocemi proběhne manažerská prezentace těmto společnostem. Do konce ledna budeme od nich chtít nezávaznou nabídku, v podstatě podnikatelský záměr, jak si dál představují budoucnost a rozvoj ČSA, jak je začlení do své sítě, jak tady udělají svůj druhý hub. Do konce února budeme chtít závaznou nabídku včetně ceny. Pak v březnu proběhne vyjednávání o smlouvě a vyhodnocení nabídek. Na přelomu března a dubna bychom chtěli vybrat lepší z těch dvou a rozhodnout. Podepsat smlouvu s odkládací podmínkou notifikace, protože se to musí notifikovat v Evropské unii. Což by samozřejmě neměl být problém, protože prodat ČSA je vůbec podmínkou schválení struktury Aeroholdingu, takže pokud to proběhne úspěšně, vlastně tím splníme podmínku, kterou jsme dostali od Evropské komise. To proběhnout musí, teprve pak může smlouva vstoupit v platnost. Když všechno dobře půjde, tak během druhého pololetí dojde k předání akcií.

Kolik akcií to bude? Jaký balík nový vlastník získá?

Vzhledem k tomu, že investoři nejsou z Evropské unie, tak je možné, aby si koupili pouze minoritní podíl. To znamená 50 procent akcií mínus jedna. Čili maximum, jaké si mohou koupit, je 49 procent, protože kdyby si koupili víc, tak by ČSA přišly o statut evropského přepravce.

Co by to znamenalo?

Tak by se ta firma stala naprosto bezcennou. O tom nikdo neuvažuje. Ale pokud tato podmínka existuje, tak nemůžou mít majoritu. Je samozřejmě velmi diskutabilní, jestli tahle podmínka majority má existovat. Uvažuje se o tom, a já bych tomu byl velmi nakloněn, aby byla zrušena. S největší pravděpodobností asi budou investoři chtít uplatnit opci, aby, kdyby tato blokační podmínka padla, tak by si toho koupili víc. Předpokládám, že to takhle budou chtít do smlouvy. Ale radši to nepište, to bude vypadat, že jim napovídám.

Čekal jste víc, nebo míň zájemců? Nebo jejich počet odpovídá stavu aerolinek a globální ekonomiky vůbec?

Přiznám se, že jsme všichni poctěni zájmem právě těchto investorů. Jsou bezpochyby důvěryhodní a silní. To, z jaké pocházejí oblasti, pak dává zařazení ČSA do jejich sítě podnikatelskou logiku. Věříme, že kterýkoliv z těch dvou je schopen zajistit rozvoj a perspektivu ČSA.

Během jednání o prodeji došlo údajně i k dohodě o zrušení Holidays Czech Airlines. V čem ta dohoda spočívá?

Ony nebudou zrušeny, jenom změní svou obchodní strategii. Samozřejmě, že investoři si identifikovali právní rizika, která na ČSA jsou. Travel Service vede s Aeroholdingem čtyři soudní spory před českými soudy a dva před evropskými institucemi. Všechno se to týká nerovného soutěžního prostředí vzhledem k veřejné podpoře, kterou ČSA kdysi dostaly od společnosti Osinek. Ty spory by se táhly ještě léta. A hlavně, kdyby pro českou stranu dopadly neúspěšně, tak celkové finanční riziko těch sporů představuje dvě a půl miliardy plus zhruba 160 milionů příslušenství. Samozřejmě že jakýkoliv investor, který do takové společnosti vstupuje, chce garanci, že v případě, že by to dopadlo neúspěšně, že to nebude muset platit, to znamená státní garanci. Státní garance v řádově vyšším objemu, než je privatizovaný majetek, to mi připadá velmi nelogické. Volili jsme proto jinou cestu a vedli jsme poměrně tvrdá jednání s Travel Servicem. Byla uzavřena dohoda, že oni stáhnou všechny žaloby, a za to Holidays, což je dceřiná společnost Aeroholdingu, která má šest letadel a 150 zaměstnanců, změní svoji obchodní strategii a přestane působit na charterovém trhu. Nic Travel Servicu neprodáváme, nic mu nepředáváme. On se na trhu bude muset poprat s konkurencí, ale tou konkurencí už nebude Holidays.

Znamená to, že lidé v Holidays přijdou o práci?

Ne, vůbec ne. Jen změní svoji obchodní strategii a přestanou dělat chartery.

Jaké příjmy z prodeje ČSA očekáváte?

Poslední ocenění ČSA jako celku bylo 150 milionů. Ale prioritou privatizace ČSA není získat peníze. Někdy něco prodáváte, protože chcete peníze. Tady není smyslem získat peníze, koneckonců výnos z této privatizace nebude příjmem státního rozpočtu, ale příjmem Aeroholdingu. ČSA jsou dceřiná společnost Aeroholdingu, který prodává její akcie, Aeroholding je stoprocentně vlastněn státem. Prioritou je zajistit ČSA dlouhodobý rozvoj a perspektivu. Proto jsme hledali obchodního partnera z oboru, nehledali jsme finančního investora.

Uvažuje vláda o nějaké další privatizaci? Ministr Kuba nedávno nadhodil něco o privatizaci státních lesů. Je tu ještě něco dalšího, co by vláda zvažovala prodat?

Upřímně řečeno se nedomnívám, že v tuhle chvíli existuje ideální investiční apetit pro nějakou privatizaci za každou cenu. Je tady samozřejmě celá řada titulů, která by si zasloužila možná odpovědnějšího správce, než je stát. Ale pro to také musí být vhodná situace na trhu, abychom prodali za co možná nejvýhodnějších podmínek.

A které by byly ty nejvhodnější tituly, které by si zasloužily lepšího správce?

Já nechci přes váš list rozpoutat mediální spekulace, abyste se za pět minut ptal nějakého mého kolegy: Kalousek si myslí, že by se mělo prodat támhleto, co vy na to.  V zásadě toho má stát vlastnit co nejmíň, co není strategicky důležité.

Lesy ČR do téhle kategorie spadají?

Nemá se prodávat za každou cenu. Měli bychom prodávat v situaci příhodného prostředí a velkého investičního apetitu, což není současný stav.