Kalousek: Bez Nečase s ODS nepovládneme

Jak pravděpodobné je, že za měsíc při hlasování ve sněmovně vláda padne?

Tohle ve vší úctě není otázka na mě, ale na ODS. Všechny tři vládní strany uzavřely nějakou dohodu, jistý kompromis pro nalezení východiska ze současné výjimečně složité ekonomické i rozpočtové situace. To, co navrhujeme, je myslím to nejlepší pro prosperitu a konkurenceschopnost České republiky. Při hlasování za měsíc se ukáže, jestli vláda má většinu, nebo nemá. Jestli nemá, tak pokračovat nebude. Je to prosté.

Jedná se u velmi skromné důchodové reformy a zvýšení DPH o jedno procento o tak důležité věci, že stojí za to kvůli nim vzdát vládu?

Nepochybně ano. Co se týká rozpočtu, nalézáme se uprostřed Evropy a já jsem si současnou situaci v Evropě nevymyslel. Rozpočtová legislativa a fiskální strategie vlád jsou dnes pro evropské vlády důležitější než řekněme jejich zahraničněpolitická nebo obranná strategie. Na tomhle totiž stojí a padá suverenita státu. Stát, který nemá odpovědnou fiskální strategii, ztrácí suverenitu, stává se rukojmím finančních skupin na kapitálovém trhu, a pokud nechce být jejich rukojmím, tak rukojmím mezinárodních institucí. Znají to Řekové, poznávají to Španělé, Portugalci... To prostě není politika, kterou by TOP 09 byla ochotna dělat. Zodpovědná rozpočtová politika, suverenita státu a jeho budoucí konkurenceschopnost jsou pro nás priority, přes které nejede vlak.

Souhlasíte s nedávným výrokem premiéra, že nedokončit zvyšování DPH by bylo na hranici politické a ekonomické debility?

Nenuťte mě vyjadřovat se k citátům kohokoliv. Nicméně situace je taková, že nějaké daně zvýšit musíme. Mrzí mě, že vy média to hrajete tak, že neděláme nic jiného, než že zvyšujeme daně. To samozřejmě není pravda. Dominantní část svého úsilí napíráme do úspor ve výdajové oblasti. Osmašedesát procent redukce schodku jsme dosáhli ve výdajích, to jsou stovky miliard, dvaatřicet procent na straně příjmové. Jsme historicky první vláda České republiky, která snižuje nominální výdaje z roku na rok. Ty slavné pravicové Klausovy vlády nikdy nesnižovaly nominální výdaje z roku na rok, to děláme teprve my. Zvyšování daní není nic, co bychom dělali rádi, je to nicméně nezbytný nástroj k tomu, abychom snížili státní dluh. Což je o něco vyšší priorita než udržet o jedno procento nižší DPH.

Jak se vám kritika, že zvyšujete daně, poslouchá od opozice? Bylo nutné muset si takové věci nechat předhazovat od levice?

Ona ta naše opozice říká, že nechce zvyšovat DPH a zatěžovat domácnosti, ale současně chce zvýšit daňovou kvótu o tři až čtyři procenta. Tím sociální demokraté říkají, že vytáhnou lidem z kapes o 120 až 160 miliard ročně víc, jenom že to nechtějí dělat přímo, chtějí to dělat přes korporace, přes banky a ceny jejich produktů. To je pokrytectví a ošklivá politika.

U té DPH se jedná o 17 miliard korun. Takovou částku vy skutečně už ve výdajích neumíte najít a škrtnout?

Kdybyste se mě takhle ptal před dvěma třemi lety, tak by vaše otázka byla naprosto namístě. V roce 2010 dokázala naše vláda po slabé Fischerově vládě z roku na rok snížit výdaje o 70 miliard korun. A tímto tempem jsme pokračovali i nadále. Jenže taková cesta má nějaké limity. Teď už je to na kost, pokud nezrušíme celou řadu institucí a agend. Pro rozpočet roku 2013, kdy strukturální reformy ještě nezačnou nést plody, je proto 17 miliard mimořádně vysoký výdaj -mimo jiné celá rozpočtová kapitola ministerstva financí včetně celní a finanční správy a berňáků.

Proč například rozpočet ministerstva dopravy vzroste příští rok o osm miliard?

Protože chceme vyčerpat všechny vyčleněné prostředky z Evropské unie na rozvoj naší infrastruktury. To, o čem mluvíte, jsou peníze do českého fondu dopravní infrastruktury. Fond z těchto našich dotací bude kofinancovat dotace evropské, a jestliže kofinancujeme v poměru 15 procent našich peněz k 85 procentům evropských peněz, znamená to, že jednou takto ušetřenou korunou bychom další čtyři ztratili. Děkuji vám, že jste zvolil klasický příklad, na němž vám mohu ukázat, že má smysl trochu víc zdanit spotřebu a zaplatit si například moderní infrastrukturu.

A co třeba nárůst rozpočtu ministerstva životního prostředí o čtyři miliardy?

To je zase kofinancování programu životního prostředí, čili všechna ta zateplování budov a programy vedoucí k energetickým úsporám. Program Zelená úsporám má dvojí efekt: za prvé díky němu lidem a firmám vznikají energetické úspory, za druhé se tím v krajích živí spousta středních a malých firem specializovaných na zateplování budov. Opět souhlasím: ano, dá se tam škrtat, ale i v tomto případě by to pro ekonomiku bylo mnohem škodlivější než mírné zdanění spotřeby. Ano, jistě, v těchto oblastech se dá klidně škrtnout 20 miliard. A pokud sněmovna náš daňový balíček ani napodruhé neschválí, tak ministrovi financí v demisi, nebudeli se měnit, stejně nezbude nic jiného, než aby právě na takových místech škrtal. Ale bude to pokládat za špatné řešení pro budoucnost české ekonomiky.

Po prvním zvýšení DPH se skoro nezvedl výnos z daně. Nepokračujete teď v daném kurzu hlavně proto, že jste spolu s premiérem zajatcem svých starších výroků a bojíte se ztráty tváře?

Mě tenhle pohled neuráží, ale je to povrchní pohled, který lze získat z novinových článků nebo televizních reportáží. Já musím do zblbnutí opakovat dvě věty, které neříkám rád, které ale jsou hluboce pravdivé. A já lhát nesmím. První věta: nelze dál konsolidovat rozpočty bezmírného zvýšení daní. A pokud platí, že daně by musel zvyšovat každý, platí i věta druhá, že pokládáme za méně škodlivé zdanit spotřebu než zdaňovat výkon, tvořivost a konkurenceschopnost.

Prezident Klaus premiérovi, ale nepřímo i zbytku vlády, a tedy i vám v úterý z Ameriky vzkázal, abyste situaci zbytečně nevyhrocovali. Prý nechápe, proč s tím daňovým balíčkem svazujete osud vlády.

Ale pan prezident celou situaci chápe velmi dobře a je mu zcela zřejmé, že vláda, která nemůže konsolidovat rozpočty, nemůže dál vládnout. Vzhledem k tomu, jak pan prezident poslední dva třiměsíce argumentuje, jak si velmi často protiřečí, jak není konzistentní, tak si nemohu myslet nic jiného, než že mu jde o co největší destrukci a oslabení této vlády. Možná nesleduje její konec, ale určitě sleduje její maximální oslabení, zejména co se týká ODS. Prezident si přeje co nejvíc dezorientovanou ODS.

K čemu by mu to bylo?

No aby se pak řídila slovy jasného vůdce. Jsem o tom hluboce přesvědčen.

Jmenoval byste konkrétní příklad, kdy si za ty poslední dva tři měsíce protiřečil?

Příklad, který mě osobně šokoval, je právě ten nejčerstvější - prezidentovo veto k technické prováděcí novele penzijní reformy. Loni se tady udála mimořádná politická bitva o to, zda penzijní reforma ano či ne, zda vznikne druhý pilíř. Trávili jsme tehdy v parlamentu dlouhé noci kvůli obstrukcím sociální demokracie. Nakonec byl druhý pilíř prosazen. Já bych ten výsledek taky uměl kritizovat, já si to také představoval jinak. Ale byl to kompromis a přese všechno je to krok dopředu, k větší míře odpovědnosti každého občana za vlastní stáří. Pan prezident to kritizoval, což je fér připomenout, ale současně nevetoval, takže svým postojem přispěl k tomu, že se naše dohoda stala součástí právního řádu České republiky. Nastal právní stav, kdy vy máte ze zákona svaté právo k 1. 1. 2013 neplatit už 28 procent z ceny své práce do průběžného pilíře, ale jen 25 procent výměnou za to, že dalších pět procent si budete spořit na svůj soukromý účet. Pan prezident nevetoval tuto skutečnost, ale technickou prováděcí normu, s jejíž pomocí stát zařídí, aby se těch vašich pět procent dostalo od vás ke společnosti, která vám má vaše úspory na stáří spravovat. Je to naprosto absurdní situace: pan prezident nezablokoval skutečnost, aby vstoupila v platnost, on zablokoval jenom hadici mezi vámi, svobodným občanem, a penzijní společností. Takže stát vám dnes není schopen splnit vaše svaté právo. A já jako ministr financí to právo bohužel pouhou vyhláškou prosadit nemůžu.

Jaké by prezidentovo veto mohlo mít hmatatelné následky?

Mohl by vzniknout obrovský chaos. Amohli bychom zažít soudní procesy. Upřímně řečeno, já, i když jsem ministr financí, jsem také občan České republiky a já prvního ledna chci vstoupit do druhého pilíře. Pokud mi to tenhle stát neumožní, tak... No, já to asi neudělám, neumím si představit, že bych se soudil s vlastním státem, ale desetitisíce dalších lidí se soudit budou a budoumít pravdu. A ještě větší pravdu budou mít penzijní společnosti, které se na to připravovaly, investovaly do přípravy, řada z nich má sídlo v zahraničí, čili mohou podle mezinárodních smluv spustit arbitráž se státem. Snad ještě vícmě ale znepokojuje, jak moc na frak tím dostává právní jistota pro obyvatelstvo. Od loňského listopadu platí právní jistota, že od prvního ledna 2013 máte svaté právo odvádět si pět procent do druhého pilíře. Pan prezident je příliš zkušený politik, než aby si neuvědomil, jak tuto právní jistotu rozkolísává. Kdyby vetoval už loni systémovou změnu, bylo by to fér. Ale prezident, který nechá projít systémovou změnu v penzích, historickou a první v České republice, aby potom vetoval technickou prováděcí normu, která jenom vyplývá z kroku prvního, se dopustil neuvěřitelné zlomyslnosti a ztratil moji úctu.

Jak byste mu odpověděl na argument, že reformě chybí širší politická podpora, a je proto velmi zranitelná?

Já jsem léta tvrdil, že by bylo ideální mít pro penzijní reformu široký konsenzus. Po dvaceti letech všichni víme, že to je klišé a plk. Pan prezident mohl tuto zkušenost jako předseda vlády nabývat celá devadesátá léta. Pak v dobách opoziční smlouvy, kdy přicmrndával Miloši Zemanovi, jako předseda sněmovny sám sebe nechal jmenovat do čela komise pro penzijní reformu, aby hledal široký politický konsenzus. Hledal čtyři roky jako o život, nenašel nic. Já mu to nevyčítám, nemyslím si, že bych na jeho místě byl úspěšnější, ale ta reforma se buď udělá, nebo ne. A když budeme pořád plkat o širokém politickém konsenzu, neuděláme nic. Ano, i to je řešení, neudělat nic. Za dvacet let nebudeme brát žádné důchody, společnost se s tím nějak vyrovná, důchodce budou muset živit jejich rodiny. I to jemodel, ale odpovědný politik se snaží učinit celý systém udržitelným.

A riziko, že až se ČSSD dostanek moci, druhý pilíř stejně zruší, vás nezneklidňuje?

Pokud se reforma rozběhne k 1. lednu 2013, tak scénář, že sociální demokracie druhý pilíř zruší, je absurdní. Oni dobře vědí, že to nemohou zrušit, stejně jako pan Fico na Slovensku by hrozně rád rušil, ale nemůže, protože tam systém běžel příliš dlouho na to, aby se teď dal zrušit. Kdyby byl start důchodové reformy u nás odložen byť jenom o rok, tak se reforma samozřejmě zrušit dá, protože pak do systému stačí vstoupit velmi málo lidí. Proto úspěch penzijní reformy stojí a padá se zápasem o termín 1. ledna 2013. Pokud tento termín stihneme, pak reforma, sice nesměle a klopýtavě, ale začne. Další politické reprezentace, až já už budu hnít na hřbitově, budou reformu vylepšovat a rozvíjet. Jestliže to ale nespustíme k prvnímu lednu 2013, tak promarníme možná dalších dvacet let.

Litujete po posledních zkušenostech, že jste Václava Klause volil za prezidenta?

Já jsem šokován tím, jak se dnes pan prezident chová destruktivně, a mimořádně nesouhlasím s jeho názory. Je asi paradox, že to říkám já, bez jehož úsilí a hlasů on by prezidentem nikdy nebyl. Nicméně když se vrátím zpět k oběma volbám a vzpomenu si jak na alternativy, tak na tehdejší společenskou a politickou situaci, tak jsem volil správně.

Pokud by se ODS na svém kongresu náhodou zbavila předsedy Nečase a nabídla nového premiéra, TOP 09 by pokračovala ve vládě s ODS, nebo byste prosazovali předčasné volby?

My koalici nesvazujeme s žádným jménem, ale s programem, což ovšem v tomto případě spolu souvisí. Samozřejmě že těm takzvaným rebelům - podle mě vnitrostranickým pučistům - nezáleží na reformě penzí ani na rozpočtových zákonech, těm záleží pouze na tom, aby se zbavili Petra Nečase. Kdyby se ho mohli zbavit, já nevím na zákonu o pohřebnictví, použijí klidně zákon o pohřebnictví. Jim je to úplně jedno. Jenže dovnitř ODS mohou působit přesvědčivě jedině při diskusích o rozpočtové legislativě. Proto na Petra Nečase útočí přes rozpočtovou legislativu, která je ovšem pro TOP 09 zásadní prioritou. Jestli se tito pánové utěšují představou, že sestřelením vládní legislativy sestřelí Petra Nečase, a pak budeme nějak pokračovat, tak nebudeme. Protože tím nesestřelí Nečase, ale vládní priority - bezpečnost, suverenitu a budoucí prosperitu státu -, kterým my věříme.

Takže když už, tak radši předčasné volby?

Pokud pučisté s Petrem Hájkem, Jaklem a Paynem počítají s námi do nějakého slepence bez Petra Nečase, tak si nevidí na špičku nosu. V tom my nejedeme.