Jsem spokojený s tím, jak Evropa funguje

(rozhovor s europoslancem a předsedou TOP 09 Jiřím Pospíšilem)

V evropských volbách zkoušíte uspět se společnou kandidátkou TOP 09, STAN a dalších menších uskupení. Čím chcete oslovit voliče? 

Program je postaven na bezpečnosti, což je ohromně důležité téma. Nejen z poněkud technicistního pohledu ochrany vnějších hranic Evropské unie. Jde nám o zachování orientace na Západ. Jako jedna z mála stran opakovaně varujeme před nebezpečím Ruska. Ať již jde o jeho narůstající politický, nebo ekonomický vliv na našem území. Obranou proti těmto nebezpečným tendencím je právě naše pevné zakotvení v západních strukturách. Jiná varianta v tomto směru prostě není. Druhá programová teze vás možná překvapí, ale jde o životní prostředí. Je to bod, který považujeme za velice, velice důležitý. Každý člověk by měl vidět, že otázka ochrany klimatu, klimatických změn, nedostatku vody nebo znečištění plasty je něco, co bude budoucnost lidstva obrovským způsobem ovlivňovat. Proto těmto tématům věnujeme důležitou část programu a zároveň máme na kandidátce zástupce Strany zelených, Liberálně ekologické strany (LES), ale i vlastního kandidáta – profesora Jakuba Hrušku, který se ekologii věnuje. Mým osobním tématem je ostatně ochrana zvířat, což se toho také částečně dotýká. 

K eurovolbám chodí minimum Čechů. Jak to změnit? 

Mám dojem, že jde spíše o sociologický fenomén. Mrzí mě to, je však typický pro celou střední Evropu, nejenom pro nás. Je to problém, který nelze vyřešit jen formou volební kampaně. Kořeny leží spíše v tom, jakým způsobem je Evropská unie prezentována po celé volební období. A to nejen samotnými europoslanci, ale hlavně národními politiky či médii. Jde o to, jaká debata se o významu EU ve společnosti vede. Podíl na tom má i část politiků, kteří staví svou kariéru na kritizování evropského projektu, často navíc podloženém nepravdivými argumenty. To vše vede k tomu, že je podpora EU v nových státech, jež byly před rokem 1989 za železnou oponou, o dost nižší než v takzvaně „starých“ státech ze západní Evropy. Na řešení neexistuje jednoduchý recept.

Co pro to konkrétně děláte vy, TOP 09 a její spojenci? 

Hodláme představovat to, co pozitivního EU dělá pro lidi. Chceme prezentovat třeba opatření v oblasti vnitřního trhu a spotřebitelského práva, z nichž profitují i čeští občané. Spadá sem roaming, rušení bankovních poplatků, boj proti dvojí kvalitě potravin či třeba sporná směrnice o zbraních, jež budí velké emoce. Přispěli jsme k tomu, že konečná podoba je mnohem mírnější než ta původní. A budeme propagovat i to, čemu pracovně říkám „kvalitní život Evropanů“. Prostě lidem ukázat konkrétní výhody, jež jim členství v EU přináší. Nesmí to být jen imaginární věci, jako že nám o dvě procenta vzrostl HDP či sem připlulo tolik a tolik miliard na dotacích. 

Množí se hlasy, jež říkají, že se Evropský parlament po květnových volbách po letech výrazně promění. Co čekáte vy? 

Těžko říct. Mnohem více než na tradiční levici a pravici se Evropský parlament dělí na proevropské a protievropské frakce. Nedokážu odhadnout, jestli proevropské síly budou mít po volbách většinu, či nikoli. Doufám, že nějaká stabilní většina bude. Protože kdyby nebyla stabilní většina, jež bude podporovat Evropskou komisi, mohlo by hrozit, že parlament nebude schopen přijímat rozhodnutí, evropskou legislativu a teoreticky může být zablokován. 

TOP 09 se profiluje jako silně proevropská. Obáváte se posilování stran, které k Unii tak přátelské nejsou?

Dohodli jsme se, že na kandidátku vezmeme i Stranu zelených. A to právě kvůli tomu, že je jasně proevropská. Třeba na národní úrovni a v ekonomické oblasti máme mnohem blíže k ODS, ale v Evropském parlamentu, protože jsme takto silně proevropští, zase stojíme blízko Zelených. Z hlediska evropské politiky by proto byl rozpor spojovat se s ODS. Naším cílem bylo, aby tady zbytečně nepropadly proevropské hlasy. A to právě proto, že je ohromně důležité, jak bude po volbách vypadat unijní parlament. Zda tam bude většina proevropských poslanců. Takových, kteří mají jasnou vizi, kam se má Evropa dále vyvíjet. Proto bychom chtěli přispět nějakými třemi mandáty do balíku proevropsky orientovaných poslanců. 

Vysněná meta je pro vás tedy zisk tří křesel v europarlamentu? 

Tři mandáty považuji za reálné. Čtyři za velký úspěch. 

Posílí výrazně populistické projekty? 

Určité nebezpečí tady je. Nedokážu teď posoudit, jak to bude v celoevropském kontextu, neboť nejsem takový znalec národních politických scén v jednotlivých členských zemích. Myslím si, že nárůst bude menší, než se čekalo v době, kdy zde vrcholila migrační krize. Evropa nebyla schopna migrační krizi řešit. Kvóty nebyly řešení, to bylo jasné od počátku. Kdyby v té době probíhaly evropské volby, domnívám se, že by došlo k výraznějšímu nárůstu populistických stran. Myslím si, že teď, vzhledem k tomu, že Evropě aktuálně – a to aktuálně zdůrazňuji – migrační krize nehrozí, populisté v Evropském parlamentu neposílí. Ale je to nevyzpytatelné. 

Bude migrace ještě tématem voleb? 

Nevím, jestli bude součástí volební kampaně, ale my říkáme, že to je důležité téma. Evropa nesmí rezignovat na preventivní projekty, které pomohou v budoucnu, pokud nějaká další migrační krize nastane. A ona může nastat. Jde o to, aby Unie případnou novou krizi zvládla lépe, než jak se ji pokoušela politicky vyřešit před několika lety. Preventivní opatření Evropa zná. Jsou to investice do rizikových oblastí, speciální garanční fond pro Afriku a trochu mám pocit, že v době, kdy krize odezněla, se preventivní projekty ne snad pozastavily, ale nejsou v takovém hledáčku ani politiků, ani médií jako v době, kdy krize kulminovala. Nesmíme rezignovat na to, abychom měli vytipována potenciálně riziková místa, investovali do lepší životní úrovně lidí, bavili se o možných záchytných táborech v oblasti severní Afriky. Nesmíme žít v domnění, že jsme migraci jednou provždy vyřešili. 

Jste ze svého pohledu spokojen s tím, jak funguje EU? 

Jsem dlouho v politice, a jsem tím pádem politický realista. Jsem spokojený s tím, jak Evropa funguje. Je to prostor svobody, demokracie, který nám zajišťuje ekonomickou prosperitu. Ale určitě jsou problémy, o nichž se můžeme bavit a jež můžeme řešit. Třeba přílišná byrokracie, často pomalé rozhodování. To lze vylepšit. Pojďme se bavit o tom, že některé směrnice, jež nefungují, napíšeme lépe, že některé regulace nepotřebujeme. Naopak v některých oblastech je společná politika efektivnější, než když ten problém řeší každá země zvlášť. Ale nevěřím v to, že přijde někdo s nějakým zázračným scénářem, jímž vyřeší všechny problémy EU. Tak to není. Protože si přiznejme, že když mnohdy zdlouhavá jednání zrychlíme, omezíme demokratičnost toho procesu. A demokratický deficit je také problém.