Jiří Besser dnes po šestnácti letech opouští křeslo starosty
Rozhovor s ministrem kultury Jiřím Besserem
* Dnes se po téměř šestnácti letech rozloučíte s postem starosty Berouna. Jaké máte pocity?
Cítím nostalgii. Kdybych odcházel z veřejného života, byly by mé pocity mnohem silnější. Takhle přecházím z jedné veřejné služby do druhé. Z jedné strany je mi líto, že nezavrším v roli starosty celých šestnáct let, k tomu mi budou scházet dva měsíce. Ale složení funkce pro mě bude časová úleva. Kdo chce svou práci dělat pořádně, nemůže se věnovat na sto procent městu i ministerstvu.
* Co osobně považujete za svůj největší úspěch, kterého jste jako starosta dosáhl?
Za 16 let se nedá říct jedna konkrétní věc, kterou považuji za svůj největší úspěch. Je to zkrátka současný stav města Beroun. A to jak vizuální, tak ekonomický. Mám velkou radost, že se mi podařilo dotáhnout do konce vyúčtování výstavby kanalizace Beroun -Králův Dvůr. Mám na mysli zádržné v Bruselu ve výši zhruba 28 milionů. Minulý týden Evropská komise celý projekt vyhodnotila a město obdrží všechny peníze. Dále jsem rád, že v současné době bude zahájena stavba protipovodňové ochrany města, což je pro obyvatele, kteří zažili ničivé povodně z roku 2002, určitě velmi důležitá zpráva.
* A vezměme to z druhé stránky. Co považujete za váš neúspěch?
Přes veškerou snahu se mi nepovedlo přesvědčit lidi, že pokud se něco nemohlo zrealizovat, bylo to z technických nebo ekonomických důvodů. Přitom ekonomické důvody byly většinou sekundární. Stačí se podívat na Beroun a porovnat ho s ostatními městy, co se zde podařilo zrealizovat a kolik peněz bylo investováno. Aco se nestihlo, to už bude práce mých nástupců.
* Obyvatelé Berouna nyní často poukazují na skutečnost, že ačkoli jste nyní ministr kultury, právě kulturních zařízení ve městě, kde jste byl v čele radnice čtyři volební období, příliš není. Chybí zde kluby, jako třeba hořovické Labe nebo loděnický klub Kino. Řada občanů například kritizuje zrušení klubu Pod Homolkou.
Nesouhlasím s tím, že v Berouně není dost kulturních zařízení. Kino na špičkové úrovni, letní kino, nová moderní městská knihovna, Městská galerie, kavárna Jiná káva, Kulturní dům Plzeňka, pivovar Berounský medvěd a celá nabídka kulturních programů dotovaných každoročně v rámci městských kulturních grantů, to je málo? K tomu mezinárodní hudební festival Talichův Beroun, udělování cen Trilobit a dvoje hrnčířské trhy. Myslím, že na 18ti tisícové město, to je až dost. Klub Pod Homolkou byl problémový, často byl i cílem policejních výjezdů. Záleží na tom, co a jak kdo provozuje. Klubová činnost je vždy věcí provozovatele klubu, a ten si svojí činností buď podporu z veřejných peněz zaslouží či ne! Ale aby přímo město provozovalo klub je nesmysl.
Berounský deník, 9. 8. 2010, Rubrika: Berounsko, Strana: 3