Stranictví zdiskreditoval minulý komunistický režim. Patrně proto se všechny politické strany v České republice potýkají s menším počtem členů,“ říká v rozhovoru pro FinTag.cz místopředseda TOP 09 Jan Jakob.
Také ale dodává: „V posledních letech se však stále více do politiky zapojují mladí lidé. Z toho mám velkou radost a vidím v tom budoucnost i naději na změnu vnímání politiky, protože bez demokratických politických stran nemůže demokracie existovat.“
Kolik členů má nyní TOP 09. Kolik jí přibylo či ubylo členů v loňském roce?
V současné době má TOP 09 2 267 členů. Před rokem, k 30. 6. 2022, jsme evidovali 2 487 členů.
Jak tento výsledek hodnotíte?
Úbytek členů nás samozřejmě netěší. Nicméně se jedná o obvyklý každoroční stav, kdy v době po uplynutí lhůt pro zaplacení členských příspěvků dochází k mírnému úbytku členů z důvodu nezaplacení členských příspěvků. Tento úbytek se snažíme kompenzovat, v tomto roce mimo jiné náborovou kampaní. Tu jsme spustili minulý měsíc.
Jak dlouho v průměru trvá, než TOP 09 přijme nového člena od podání přihlášky?
Nové členy přijímají místní a regionální výbory. Od přijetí přihlášky musí rozhodnutí o přijetí proběhnout nejpozději do 90 dnů i s prostorem pro uskutečnění osobního pohovoru. Naším cílem však je, aby celý proces trval co nejkratší dobu. V praxi proto výbory tuto lhůtu zdaleka nevyužívají celou a průměrně trvá rozhodování okolo 40 dnů.
Proč podle vás lidé vstupují do TOP 09? A je zájem o vstup do TOP 09 mezi lidmi?
Zájem o vstup do naší strany je. Většinou k nám lidé vstupují, protože chtějí podpořit myšlenky a směr politiky, který TOP 09 prosazuje. Například prozápadní směřování naší země a jasné ukotvení v Evropské unii či NATO. Je to však velmi individuální, každý má trochu jiné pohnutky pro vstup do TOP 09.
Je TOP 09 otevřena novým členům? Pokud ano, čím byste mě o tomto přesvědčil?
Určitě mohu s klidným svědomím prohlásit, že jsme strana otevřená novým členům. Pro příklady ostatně nemusím chodit daleko. I v našem poslaneckém klubu najdete tváře, které nepatří k žádným „zasloužilým straníkům“. Třeba poslankyně Martina Ochodnická nebo poslanec Pavel Svoboda jsou členy teprve od roku 2021. Anebo kolega Matěj Ondřej Havel, který vstoupil do TOP 09 po nepříliš úspěšných volbách do Sněmovny v roce 2017, ale hned v těch dalších byl lídrem do Poslanecké sněmovny za Královéhradecký kraj. Novým členům dáváme příležitosti i v jiných typech voleb, nejvíce v těch komunálních. Kromě toho se snažíme nové členy aktivně hledat a přijímací proces co nejvíce zkrátit.
Už jste to zmínil, ale jak provádíte aktivní politiku náboru nových členů? O co jde ve vámi zmíněné kampani?
Nové členy se snažíme aktivně oslovovat. Minulý měsíc jsme spustili náborovou kampaň „Jsem v TOPu“. Ta běží na webu, ale i na sociálních sítích TOP 09. Jejím cílem je oslovit právě nové členy a přitáhnout mladé lidi k zájmu o politiku.
Jak vypadá proces přijetí nového člena?
Proces přijetí nového člena probíhá tak, že se zástupce místního či regionálního výboru sejde se zájemcem o členství a proběhne pohovor. Na tomto pohovoru se zpravidla zástupci TOP 09 zajímají o motivaci pro vstup do strany. Následně po pohovoru rozhoduje místní a regionální výbor o přijetí zájemce do strany.
Koho jistě vezmete, koho nevezmete?
Členem strany může být občan starší 18 let, který je plně způsobilý k právním úkonům a není členem jiné politické strany nebo politického hnutí. Zároveň do roku 1990 nebyl členem Lidových milicí, StB, vojenských zpravodajských služeb či agentem StB a vojenských zpravodajských služeb.
Proč se podle vás v Česku říká, že „solidní člověk do politiky nevleze“? Je to pravda?
Určitě není pravda, že v politice nejsou slušní a solidní lidé, sám znám v politice mnoho slušných a solidních lidí. Na druhou stranu zřejmě obecná nechuť ke vstupu do politických stran ve společnosti stále přetrvává.
Čím si ji vysvětlujete?
Osobně si ji vysvětluji stále ještě tím, jak stranictví zdiskreditoval minulý komunistický režim. Patrně proto se všechny politické strany v České republice potýkají s menším počtem členů. V posledních letech se však stále více do politiky zapojují mladí lidé. Z toho mám velkou radost a vidím v tom budoucnost i naději na změnu vnímání politiky, protože bez demokratických politických stran nemůže demokracie existovat.
Vrátím se k vaší členské základně. Jakým způsobem TOP 09 vybírá členy, případně nestraníky, na kandidátky do voleb?
Jakýkoliv člen, ale i nestraník musí projít standartním demokratickým nominačním procesem. Ten se v různých typech voleb v detailech liší. Obecně ale probíhá tak, že v první fázi mohou podávat nominace všichni členové TOP 09. Následně se nominacemi zabývají orgány TOP 09 od místních výborů, přes regionální, krajské až po výkonný výbor. A dle typu voleb o složení kandidátky rozhodují tyto orgány.
Je podle vás důležité, aby politické strany obměňovaly svou členskou základnu?
Je důležité najít určitou rovnováhu. Myslím si, že je určitě potřeba členskou základnu rozšiřovat a dávat příležitost i novým lidem. Zároveň však je vhodné uchovat i určitou míru kontinuity.
Pokud je to důležité, proč vidíme v TOP 09, obecně v politických stranách, ve vrcholových funkcích stále ty stejné tváře?
Nemohu s vámi souhlasit, že ve vrcholových funkcích vidíme stále stejné tváře. Velkou část poslaneckého klubu TOP 09 tvoří právě nové tváře. Poslanci jsou v tomto období poprvé již zmiňovaní kolegové Matěj Ondřej Havel, Martina Ochodnická a Pavel Svoboda, ale také Miloš Nový, Jiří Slavík, Ondřej Kolář, Michal Zuna nebo Pavel Klíma. To všechno jsou „nové tváře“ a je to více než polovina našeho poslaneckého klubu. Rovněž třeba ministr Vlastimil Válek byl pouze jedno volební období poslancem předtím, než se stal ministrem. Už jen z těchto příkladů je myslím patrné, že k přirozené obměně lidí na důležitých pozicích v TOP 09 dochází a je to tak dobře.
S čím musí počítat člověk, který se rozhodne vstoupit do politické strany a zároveň se jako člen třeba TOP 09 aktivně politiky účastní?
To vše záleží na tom, jakou cestou se vydá. Zda bude v nějakých volbách kandidovat, či nikoli, samozřejmě kandidáti musí unést například větší míru kritiky vůči své osobě, zvlášť během volební kampaně.
Zdroj: fintag.cz, 13. 5. 2023
