Jakob: Jednání s developery jsou tvrdá

Dobrý večer, vážení posluchači, začíná dnešní vydání pořadu Člověk a obec. Od mikrofonu vás zdraví a při poslechu vítá Ivana Denčevová. Jak se žije městu, které je tak blízko od Prahy, že dojedete vlakem nebo autobusem patnáct minut? Do jaké míry je to jenom výhodou, anebo se také objevují některé skutečnosti, které můžeme nazvat nevýhodou? Jak  se vůbec změnila právě taková města v dosahu našich největších měst? I to budou otázky dnešního pořadu a stejně tak také téma, které nás provázelo několik měsíců, můžeme říci, několik let, rozpočtové určení daní, tedy kolik naše obce a naše města získají peněz. A právě údajně města v této kategorii, já vám hned řeknu, že město, o kterém budeme hovořit, má zhruba 8 tisíc obyvatel, patří údajně mezi ty, kteří získají více peněz pro ty, kteří tam žijí. Tak i to budou dnešní otázky. Mým dnešním hostem je starosta města Roztoky, dodávám u Prahy, pan Jan Jakob.

Dobrý večer vám i posluchačům Českého rozhlasu.

A já vám samozřejmě přeji příjemný poslech. Osm tisíc obyvatel, tak to je takové větší menší město, bych řekla, větší menší město v naší administrativně roztříštěné České republice. A říkala jsem, že je opravdu kousek od Prahy, patnáct, šestnáct minut autobusem, vlakem. Je to hlavně výhoda, nebo jsou tam i nevýhody?

Tak je to samozřejmě výhoda pro obyvatele, kteří většina z nich pracují v Praze. A ta dostupnost je opravdu výjimečná. Nicméně nese to sebou i nevýhody, protože oblast kolem Prahy se velmi rozrůstá, přibývají obyvatelé, mnohdy je ten vývoj nekoordinovaný a nese to sebou náklady na tu infrastrukturu města. Jako takový velký příklad bych uvedl kapacity škol a školek, kdy nejenom my, ale i ostatní obce a města v okolí Prahy s tím mají opravdu velký problém.

Říkáte, že někdy je ten rozvoj měst, rozvoj míst živelný. Byly některé případy, které už byly na hranici vůbec možnosti fungování, nárůst nových bytů, nových domů. A nejen zařízení, o kterých jste hovořil, ale třeba i také možnosti odpadního hospodářství, případně kanalizace. Teď k tomu vážící se problémy, že řada nových obyvatel tam nemá to nešťastné trvalé bydliště, tudíž město na ně nezískává peníze. A takový je začarovaný kruh. Máte s tím problémy i v Roztokách?

Určitě. Ten vývoj, rozvoj Roztok byl hodně nekoordinovaný v minulosti. Musím říct, že už i naši předchůdci na radnici zvolili cestu stavební uzávěry, která bohužel neplatí úplně pro celé Roztoky. Takže ten rozvoj se svým způsobem přibrzdil. Nicméně ta vyjednávání s developery, kteří  chtějí stavět, tak jsou velmi tvrdá. Snažíme se, aby z toho měl nějaký prospěch, mělo i město a jeho obyvatelé. Týká se to právě těch školek a jiných zařízení. Samozřejmě i čistírna odpadních vod například nemá kapacitu neomezenou a začíná to být také problémem.

Když říkáte, vyjednávat s developery, kteří chtějí stavět. Co tak se s nimi dá vyjednávat?

Je to vždycky velmi těžké balancování. Oni si samozřejmě jsou velmi vědomi toho, co my můžeme, co můžou oni. Stavební zákon je napsaný tak, jak je, takže je to velmi tvrdé vyjednávání. Jsem rád, že jsou i developeři takoví, s kterýma se opravdu rozumně dohodnout dá. Bývají to developeři, kteří osobně žijí i v tom městě a mají k tomu nějaký vztah. Takže ta cesta je možná, ale bohužel ne s každým.

Říká starosta města Roztoky Jan Jakob. Říkáte, vyjednávání, developeři. Asi si každý aspoň trochu vzdáleně umíme představit, jak někdy mohou být tato jednání náročná. Vám bude za pár dnů třicet, nejste v tom jednadvacetičlenném zastupitelstvu roztockém nejmladší?

Jsem a dlouho jsem byl i na úřadu nejmladší. Tam máme přes třicet zaměstnanců. Takže, když jsem nastoupil, tak to byla taková svérázná role, nicméně teď už nejmladší na úřadu nejsem, v zastupitelstvu pořád ano.

Tak nebyl jste pro, aby tajemník záměrně přibral nějakého mladého úředníka či úřednici, abyste se tohoto prvenství zbavil, když tam mezi ně chodil široko daleko nejmladší, který to město řídí?

To samozřejmě takto ne. Nicméně byly potřeba tam udělat i personální změny. A úpravy na úřadě. Takže ono to vzniklo samo od sebe. Nicméně já jsem vyměnil i tajemníka. A ten už je mladší než já.

Takže možná záměrně, abyste právě se zbavil toho prvenství. Jak na to reagovalo zastupitelstvo, když jste byl navržen, i po všech, řekněme, vyjednáváních, které s tím souvisejí, na starostu a opravdu jste byl tím nejmladším?

Tak ty reakce nejenom v zastupitelstvu ale i obecně byly rozporuplné. Jednak vzhledem k mému věku.

Říkali, že ničemu nerozumíte?

To snad ani jsem neslyšel, ale určitě to po Roztokách, které jsou městem relativně velkým, ale zároveň  je to pořád taková menší vesnice, takže určitě to tam padlo. Nicméně druhým problémem bylo to, že jsem se do Roztok přistěhoval asi před osmi lety a ta nevraživost mezi starousedlíky a takzvanými náplavami tam je. Zároveň musím říct, že jsem to bral jako výhodu, protože ti zastupitelé tam sedí dlouhá léta a já jsem tam neměl na nikoho vazby, takže jsem se mohl od začátku chovat neutrálně.

Nejen náplava, nejen nejmladší, nejen vlastně všechno to, co bychom zařadili mezi negativní faktory, bylo to pro vás jistým překvapením, když jste v rámci vyjednávání  byl zvolen starostou?

Tak při tom samotném zvolení už ne, ale ta ...

Tak přesto, do poslední chvíle počítá se do poslední chvíle.

Samozřejmě, máme koalici, kde máme těsnou většinu, takže člověk byl nervózní, jestli to klapne tak,  jak má. Nutno podotknout, že všichni koaliční zastupitelé se zachovali podle dohod, čehož si vážím.

Já jsem říkala, milí posluchači, že budeme také hovořit o tom, jak  se změní příjmy pro naše obce, pro naše města, pro ty, kteří měli výrazně méně než právě obyvatelé největších měst. Rozpočtové určení daní, ne úplně hezká zkratka RUD, ale ta právě říká, kolik se do daného místa, města dostane peněz. Bylo to také jedno z hlavních témat, se kterým do vládní koalice vstupovalo uskupení politická strana TOP 09 a hnutí Starostové. Předseda hnutí Starostové a také předseda toho poslaneckého klubu je dnes s námi v telefonickém kontaktu v našem pořadu Člověk a obec na stanici Český rozhlas 6, dobrý večer, pane Gazdíku.

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové /STAN/

Dobrý večer, paní redaktorko. I všem přátelům obcí a měst.

Tak já doufám, že jsme přátelé obcí i měst, byť vysíláme z pražského studia a samozřejmě milionová Praha, připočtěme k tomu obyvatele dalších měst, Brno, Ostrava, kteří dostanou méně. Řekněte, proč to bylo pro vás jako priorita pro hnutí  Starostové? Pro vás třeba osobně jako představitele.

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové /STAN/

Ono se to netýká jenom obcí a měst, ono se to týká svobody v České republice. Současné samosprávy, zejména v těch menších nebo středních obcích a malých městech vypadaly asi tak, jako když vám dám padesát korun a postavím vás do velkého nákupního centra a řeknu vám, samospravujte se, kupte si v tom nákupním centru, co chcete. Tak mnohdy na tom zle byly některé samosprávy. My za rozpočtové určení daní, kvůli tomu, aby ty samosprávy byly svobodné, aby u nás samospráva skutečně fungovala v obcích a městech, aby občané města vytvářeli kvalitní zázemí pro své občany, aby se jim tam žilo šťastně a spokojeně, tak za to bojuje už od roku 2007, kdy několik obcí moravského Slovácka a Valašska zažalovalo Českou republiku k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku a tehdy došlo k první změně rozpočtového určení daní v roce 2008, která byla zásadní nebo která byla zásadnější pro zejména ty nejmenší obce a města.

Šel byste znovu k tomu soudu, pane Petře Gazdíku, znovu byste zažaloval Českou republiku?

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové /STAN/

Ano, moje obec, ve které jsem byl starostou, byla jednou z těch obcí, která zažalovala Českou republiku a udělal bych to znovu. A protože ta změna, která nastala od prvního ledna 2008, byla pro nejmenší obce, zejména ty do tisíce obyvatel, velmi pozitivní. A dnes jsme udělali další krok. Dnes po tom, co pak Ústavní soud na stížnost senátorů řekl, že pakliže chceme změnit rozpočtové určení daní, tak je to věcí politické soutěže a my máme kandidovat v politice a snažit se ostatní kolegy v politice přesvědčit. To, jak je vidno na příkladu hnutí Starostové a Nezávislí, činíme, a to se nám 28. srpna definitivně podařilo.

Řekněte, jaká základní změna vyplývá z toho, nejen to, že velká města přijdou o peníze a říkají, že to pro ně bude velmi vážná situace, poněvadž plní roli nejenom města klasického, ale také toho spádového města pro širší okolí. A co to přinese těm, kteří byli podle vašeho názoru a také podle údajů statistických znevýhodněni, když se podíváme na ty takzvané nůžky, které se rozevíraly mezi menšími obcemi a velkými městy a srovnáme třeba s některými zeměmi v Evropské unii.

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové /STAN/

To je evergreen, o kterém mluví Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, že oni plní nějaké jiné samosprávné funkce. Zatím mně ale nikdo nebyl schopen odpovědět na otázku, jaký je rozdíl mezi samosprávnými  funkcemi, které plní například taková Plzeň, a samosprávnými funkcemi, které plní České Budějovice. Obě dvě ty města jsou centry svých krajů, mají naprosto stejné samosprávné funkce. A přesto dostávala donedávna Plzeň na jednoho Plzeňana asi 1,18 násobek toho, co dostávaly České Budějovice na jednoho Českobudějovičana. To bylo skutečně nepoměr. Takže navíc to, ta dohoda, která se podařila, tak těm, zejména Praze, Brnu, Ostravě a Plzni ubírá asi 1,1 miliardy, což jsou řády procent. Jejich rozpočtové určení daní u některých to dělá 1,3%, u některých to  dělá 3%. To skutečně není, to nejsou úplně nejzásadnější položky. V době hospodářské krize, po roce 2008 se to obce a města vlivem hospodářské krize musely potýkat s mnohem větším propadem.

Přesto objevují se obce, je jich údajně několik desítek, který prý jsou právě touto změnou rozpočtového určení daní výrazně poškozeny. Mohu jmenovat například Vikantice v Jeseníkách. Je tomu tak, že jsou některé malé obce, které na tom budou hůře, než na tom jsou dnes?

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové /STAN/

Zrovna Vikantice na tom úplně nebudou, oni by měly dostat o 80 tisíc víc, než měly. Je to obec, která má 85 obyvatel. A u ní ta nejzásadnější změna, jak jsem o tom mluvil, nastala v roce 2008. Tehdy zhruba pětsetitisícového příjmu z rozpočtového určení  daní se ten příjem zvýšil na asi milion sto tisíc, to je víc než zdvojnásobil se. Dělá to koeficient, který tehdy měl tři procenta. A to je velikost katastru, který zejména u těch málo početných obcí s obrovským katastrem skutečně znamenal mnohem větší příjem, než je další průměr. Nicméně pojďme si říct v číslech, co to rozpočtové určení daní udělá. Ano, je 70 obcí, které na něm mírně prodělají, protože měly obrovské katastry a doteďka oproti ostatním získávaly neúměrně moc. Byly obce, které, například známá je obec  Modrava, která získávala asi 70 až 80 tisíc na obyvatele. Přitom průměr ostatních obcí jí podobných byl nějakých sedm tisíc na obyvatele. To je skutečně obrovský nepoměr, který tady byl. Ale celkem těch 70 obcí přijde zhruba o sto milionů korun, ale těch dalších  6150 obcí zhruba si polepší o celkem dvanáct miliard. Takže ten nepoměrný význam je tu obrovský, který obce získají.

Přesto není to argument pro ty nejmenší obce, jak jsme zmiňovali, osmdesát obyvatel, největší katastr, pro ně to znamená samozřejmě vynaložení finančních prostředků na správu katastru. Alespoň to, za co je obec zodpovědná, že se cítí třeba oprávněně poškozeni?

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové /STAN/

Víte, ten hlavní problém těch obcí a zejména u těch šumavských obcí nebo u obce Vikantice je v tom, že ty obce se většinou nachází v chráněných krajinných oblastech či národních parcích. A tam je ten zásadní problém, že stát neplatí daň z nemovitosti u lesů zvláštního uřčení, u dalších  státní lesů, a tím pádem jsou ty obce o toto ochuzeny. Tady je ten problém ve změně zákona o dani z nemovitosti. Nicméně pořád jako starosta vím, že obec rozhodně nedává do údržby svého katastru v přepočtu na obyvatele desetitisíce, zatímco na všechno ostatní dává průměrná obec nějakých sedm tisíc, to je skutečně obrovský nepoměr. A myslím, že ten strop, který tam byl, byl dohodnut, který ministerstvo financí navrhlo a nakonec se ještě posunul na deset hektarů na obyvatele, je poměrně rozumný. A jak jsem říkal, třeba u obce Vikantice to zdvojnásobení proti, ten obrovský nárůst, který nastal v roce 2008, se teď mírně ztlumil. A i tak obec Vikantice na tom vydělá zhruba 80 tisíc, abych byl přesný. Současným jejím příjmem z rozpočtového určení daní 11 400 na obyvatele, přičemž průměr ostatních obcí doposud byl zhruba sedm tisíc. A ten nárůst bude na 12 400, což není úplně málo.

Říká Petr Gazdík, náš dnešní host v pořadu Člověk a obec, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a předseda hnutí Starostové a Nezávislí. Zdravíme z pražského studia, děkuji, že jste s námi byl v dnešním pořadu, přeji vám pěkný večer.

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové /STAN/

I vám pěkný večer, paní redaktorko, i vašemu hostovi.

Děkujeme, na slyšenou. A my pokračujeme z pražského studia. Hostem je starosta města Roztoky Jan Jakob. Slyšeli jsem o rozpočtovém určení daní. A domnívám se, že právě tím modelovým příkladem mohou být Roztoky. Jak na tom byly, jak na tom jsou, vydělaly, prodělaly?

Tak já předně musím poděkovat Petru Gazdíkovi za to úspěšné tažení, kdy bojoval za obce a města celé republiky.

Není to tím, že máte trošku podobný stranický dres?

Tak máme, ale povedla se mu dobrá věc. Roztoky konkrétně na tom samozřejmě také vydělaly. Dříve jsme měli něco málo přes sedm tisíc z rozpočtového určení na jednoho obyvatele, nyní budeme mít kolem devíti tisíc. Fakticky to pro náš rozpočet při střízlivém odhadu bude znamenat cirka osm milionů, což odpovídá osmi procentům našeho rozpočtu. A tyto prostředky samozřejmě budeme moci použít na ty problémy, které nás trápí, ať už jsou školky, škola či silnice.

Takže domníváte se, že právě obce, města typu Roztok v této kategorii všichni na tom takzvaně vydělali?

Jednoznačně. Těch příkladů, kterých jste se tady bavili před chvílí, tak je opravdu málo. 99% obcí v celé zemi na tom jenom vydělá. A já bych možná ještě rád řekl, proč si myslím, že je to dobře. Ony ty peníze jsou ve veřejném sektoru tak jak tak, ale já si myslím, že je to dobře právě proto, že ty obce nejlépe vědí, jaké mají problémy, co je trápí a můžou ty nové peníze použít tak, aby  byli spokojeni jejich obyvatelé.

Někdy v souvislosti s financováním se také vedou debaty o tom, zda vůbec mají existovat dotační tituly. Jsou různé typy, ty tuzemské, ty, které pouze jaksi administrujeme z Evropské unie, také samozřejmě je to nejenom náročnost vůbec vysledovat několik desítek, stovek dotačních titulů, mít také aparát úřednický, který to zpracuje. Jaký je váš názor a jaké jsou vaše zkušenosti z Roztok?

Tak my jsme několik dotací samozřejmě využili. Ono to nejde ani jinak. Nicméně dotace jako takové, já si myslím, že skýtají spoustu problémů. Dá  se říct, že jsou povětšinou netransparentní,  vytvářejí prostor pro korupci, protože ať je systém přidělování dotací sebe líp nastaven, tak vždycky tam rozhodují lidé a může to vést k tomu, a my jsme součástí středních Čech, a troufnu si tvrdit, že dotace v minulém funkčním období neblaze proslulého našeho hejtmana byly vybírány selektivním způsobem do obcí, které byly nějak spřízněny s krajským vedením. To je jeden problém. Další problém je ona administrativní náročnost, takže díky tomu zvlášť pak malé obce si musí najít odborníky, kteří umí ty složité dotazníky a formuláře vyplnit. A to je problém především evropských dotací. Tak jsou na to díky tomuto větší, řekněme, transakční náklady. Tedy, že ty obce musí  tyto společnosti platit. Další nevýhodou dotačních systémů bývá to, že bych řekl, že jsou až mnohdy nesmyslné, protože obce se nerozhodují podle toho, co potřebují, co potřebují jejich obyvatelé, ale podle toho, jaké jsou vypsané dotační tituly.

Máte s tím zkušenosti, že to tak opravdu bývá, že se hledá, na co budou dotace a tomu rychle vymyslíme téma?

Určitě to tak bývá. A spousta kolegů to tak dělá. Já za sebe hledám z těch  dotačních titulů to, co má smysl, i když mnohdy s tím nemusím souhlasit, že právě toto se poskytují dotace.

Vybaví se vám něco?

Samozřejmě, před rokem a půl jsme díky dotaci spustili farmářské trhy. Je to fajn, je to dobře, lidé si na to zvykli. Nicméně nemyslím si, že stát by měl zrovna toto dotovat.

Když jsme hovořili o rozpočtovém určení daní, pan poslanec Petr Gazdík hovořil o svobodě pro obce, vy jste zmiňoval těch osm milionů, rovná se osm procent do rozpočtu roztockého, tak jste říkal, jak je pro vás klíčové, že můžete o těchto penězích, o této částce rozhodovat sami. Hypotetická otázka. Kdyby se zrušily dotační tituly an block, nerozebírejme ty jednotlivosti, na to nemáme ani čas a já bezpochyby tady před sebou i nějaký seznam, a tyto peníze by se podobným klíčem, nebo shodným klíčem, jako se dnes používá rozpočtové určení daní přerozdělily na všechny obce a města. Domníváte se, že by to bylo smysluplnější, anebo naopak, že by to ničemu neprospělo?

Já si myslím, že by to v zásadě smysluplnější bylo. Už jenom z toho důvodu, že by samy obce mohly rozhodovat. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že dotace jsou a budou potřeba. Zejména u těch malých obcí, které nemají dostatečně velké rozpočty, aby z nich zabezpečily všechno, co zabezpečit mají. Jsou tak malé obce, které nikdy nebudou mít na to, aby postavily kanalizaci, aby si postavily čističku odpadních vod, takže to je prostor, kde si myslím, že ty dotační tituly existovat musí, tedy pomoct těm malým obcím, které na to samy mít nebudou. Druhou otázkou je, zdali máme mít takový počet obcí a takto malé obce, ale to bychom se asi dostali trošku do jiného tématu.

Vášnivá debata zastánců obcí, kteří říkají, nechte nám naše obce, nenuťte nás ničím, je to prostě rozhodnutí samosprávné.

Samozřejmě, je to vždycky složité a rozumím i patriotismu místních obyvatel malých obcí. Ale možná bych ještě jednou řekl, že obce nejlépe vědí, co potřebují. Stát a Evropská unie z takové dálky to nikdy vědět nemůže. Proto i přes ten problém malých obcí bych byl pro zrušení nesmyslných dotačních titulů a pro to, aby si obce mohly s těmi prostředky rozhodovat samy.

Říká starosta města Roztoky Jan Jakob. Hovoříme o financích, o tom, kolik Roztoky získají, také jaký je rozpočet, dotační tituly a dostáváme se k další položce, kterou města a obce samy vybírají a odborníci říkají, tak právě tam je velký prostor pro to, aby se tato konkrétní daň zvýšila, poněvadž je výrazně nižší než ve srovnatelných státech Evropské unie, je to daň z nemovitosti. Tedy nejenom daň z nemovitosti za domy, ale také samozřejmě se to týká zemědělské půdy, také lesní půdy. A už dnes mají obecní zastupitelstva možnost zvýšit tuto daň. Co vy na to, pane starosto, jak v těch Roztokách jste se snažili posílit rozpočet města, abyste případně využili navýšení ceny daně z nemovitosti?

Tak já bych předně řekl, že vnímám daně a místní poplatky jako spojité nádoby. Nelze se bavit o zvyšování daně z nemovitosti a zároveň se nebavit o místních poplatcích. Každopádně my máme historicky v Roztokách daň z nemovitostí na velmi nízké úrovni.

A je to korektní, když jste tak blízko od Prahy, je o vás takový zájem developerů, mohly by Roztoky na tom vydělávat peníze. Nejste přece jen odlehlou vesnicí, kde je jiná příjmová skupina, jiná kupní síla. A tak bych mohla vyjmenovávat.

Faktem je, že Roztoky jsou jednou z opravdu nejdražších lokalit v této zemi. Proto se taky domnívám, že tato daň je vzhledem k tomu nízká a můžeme porovnat i s okolními městy a obcemi. Například v Černošicích mají daň z nemovitosti pětkrát vyšší, v Dolních Břežanech třikrát vyšší. Já jsem ochoten a budu se s koaličními partnery se zastupiteli o tom bavit. Nicméně dodávám to, že to musí jít ruku v ruce s diskusí o místních poplatcích. A možná i s tím se zamyslet, zdali tyto poplatky vůbec má smysl vybírat.

Jsou někteří kritikové, kteří právě říkají, místní poplatky, ať je to třeba taková ta jednoduchá tabule před prodejnu nebo jednoduchá upoutávka, že vlastně je tak malý příjem pro to město, že i ta administrace je zbytečná a že vlastně je to zase ve prospěch  města, byť je to třeba  drobný živnostník. Vzpomeňme či připomeňme si názor teplického starosty a také senátora, pan Kubery, který říká, zrušit daň ze psů, poněvadž výběr daní, poplatků, promiňte, poplatků ze psů je nižší to, co vybereme, než kolik nás to stojí. Máte na mysli tyto poplatky?

Ano, nicméně ony jsou takové čtyři základní poplatky místní. Začala jste užíváním veřejného prostranství, tam to smysl má. I ty cedule drobné, protože tam bývají celý rok, tak ty nájmy jsou poměrně dlouhodobé. Ostatně i Teplice vybírají právě tento poplatek. Dalším asi takovým nejzásadnějším poplatkem je poplatek za likvidaci komunálního odpadu. Tam si myslím, že je prostor, a i díky nové legislativě obce můžou volit mezi vlastně žádným poplatkem, což je jeden extrém, a neznám jiným příklad, než jsou Teplice, kde se tento poplatek neplatí. A vyšší poplatkem, díky novele můžou města a obce vybírat až 750 korun za netříděný odpad, 250 korun za tříděný. Samozřejmě má to strop v tom, že musí prokázat obec, že ty náklady skutečně takové jsou.

Pak jsou ty poplatky za psy.

Pak jsou poplatky za psy. Já jsem se dneska schválně na Teplice díval a nemýlím-li se, tak soudě podle jejich rozpočtu, tak ten poplatek tam pořád existuje. A tento poplatek určitě obce mají taky možnost, nemusí ho vybírat, a tady vidím také prostor pro úsporu v tom, že vybírání tohoto poplatku přináší náklady. Velmi těžce se tyto poplatky, když jsou neplatiči a není jich  málo, tak se velmi těžce vymáhají.

Můžeme říci, že na straně jedné je to tedy to, co města a obce získají za finance od nás všech, tak, jak přerozdělíme, a na straně druhé zůstává jistá možnost, ať je to daně z nemovitostí, ať je to poplatky, ať je to vůbec správa, fungování, které je klíčové pro zastupitelstvo, kde může i peníze získat, ale musí třeba také přikročit i k tomu, co je nepopulární vůči místním občanům? To je moje závěrečná otázka.

Tak určitě ano. Ale já opět zopakuji, že to musí jít ruku v ruce. Nelze zdražovat na všech úrovních, zvyšovat i daně z nemovitostí bez toho, aby třeba to ne mnohdy efektivní vybírání poplatků místních třeba nebylo i zrušeno.

Domníváte se, že máte šanci uspět ve vašem roztockém zastupitelstvu s tímto názorem?

Já pevně doufám, že ano, protože to bude úleva i pro obyvatele, kteří nebudou muset chodit na úřad. A zaplatí jeden jediný poplatek, a to bude daň z nemovitostí.

Tak to říká starosta města Roztoky Jan Jakob. A to byl také host dnešního vydání pořadu Člověk a obec. Technicky spolupracovala Markéta Bydžovská a Irena Hýsková. A od mikrofonu Českého rozhlasu 6 se s vámi loučí a na slyšenou těší Ivana Denčevová.

Děkuji za pozvání, na shledanou.