Lenka DOLANSKÁ, redaktorka
--------------------
Ještě předloni až na výjimky platilo, kdo pracovat chce, práci najde. Podnikatelé si stěžovali, že nejsou lidi, platy rostly, do země proudily tisícovky zahraničních dělníků. Loni zažil trh práce šok. V Česku zaniklo nejvíc pracovních míst v historii. Recesi pocítili na vlastní kůži desítky tisíc lidí. Fronty se začaly stát i na zametání ulic. Zatímco koncem roku 2008 bylo bez práce 352 tisíc lidí, o rok později už to bylo 539 tisíc. Úřady práce praskaly ve švech i tam, kde v minulosti zely prázdnotou. K tradičním baštám nezaměstnanosti, jako severním Čechám a Moravě se přidaly i některé regiony jižní Moravy. A lidí bez práce rapidně přibylo i v Praze. Dlouhodobé Achilově patě českého trhu práce strukturální nezaměstnanosti, tedy nesouladu mezi nabídkou a poptávkou, přibyla i ta cyklická, daná recesí. Vyšší počty lidí bez práce stály českou ekonomiku podle odhadů za poslední rok 60 miliard korun. Na sociálních dávkách pak stát vyplácel o polovinu víc než v minulosti. Letos v únoru míra nezaměstnanosti bez jedné desetiny vyšplhala k 10 %. Rekord od zavedení současného způsobu měření. I když dubnová čísla ukazují pokles, na zvrácení nastoupeného trendu to zatím nevypadá. Po skončení sezónních prací se lidé vrátí na pracovní úřady. Ekonomové proto varují před přehnaným optimismem. Historie ukazuje, při mírném oživení ekonomiky nevznikají nová místa v podnicích hned, ale až za několik čtvrtletí. Z firem přitom zaznívá: Jedeme na doraz. Nebudeme sice propouštět, ale ani nabírat nové posily. Mohlo by být líp, kdyby se Češi ochotněji stěhovali za prací. V tom jsme pozadu dokonce i za konzervativními Němci a Rakušany. Jenže, jak ukazují čísla o dlouhodobě nezaměstnaných, na podpoře a sociálních dávkách se dá u nás velmi slušně přežívat. Bez povinných veřejných prací nebo kurzů matematiky.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Námětů na debatu víc než dost. Pojďme ji tedy odstartovat. Začneme ale ve Štětí. Davide, kdo padne jako první za oběť tvým otázkám?
David BOREK, moderátor
--------------------
Hezký večer. Nevím, jestli bych to nazýval úplně obětí mých otázek, ale každopádně prvním respondentem naší debaty bude starostka Štětí Zdeňka Rulíšková, kterou zde vítám. Hezký den.
Zdeňka RULÍŠKOVÁ, starostka Štětí
--------------------
Dobrý den.
David BOREK, moderátor
--------------------
Vítám ji zde také proto, jako prvního respondenta, protože ona a občané Štětí jsou ti, kteří pociťují nezaměstnanost doslova na vlastní kůži. Paní starostko, vysvětlete mi, prosím, jak je možné, že v úrodném pásu České země máte 16 % lidí bez práce?
Zdeňka RULÍŠKOVÁ, starostka Štětí
--------------------
To procento těch 16 je opravdu relativně vysoké, ale musím říct, že je to číslo, které není nějak katastrofální v našem regionu. Většina těch lidí bohužel je nezaměstnatelných. Máme tady silného zaměstnavatele, čili lidi, který jsou kvalifikovaní, by práci opravdu našli. Dneska už máme výhodu v dostupnosti Prahy, máme tady velice dobré spojení, buď po dálnici nebo vlakové teda, ale ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Ale není to výzva, aby všichni obyvatelé Štětí opustili vaše město a přestěhovali se do metropole?
Zdeňka RULÍŠKOVÁ, starostka Štětí
--------------------
Samozřejmě ne. Ale znám tuto problematiku i z hospodářské a sociální rady Litoměřicka, ve které pracuji a je velkým problémem zaměstnavatelů sehnat kvalifikované lidi.
David BOREK, moderátor
--------------------
Tak, já vám děkuji za některé náměty, které nepochybně využijeme v naší debatě. To tedy byla slova někoho, kdo pociťuje nezaměstnanost doslova zezdola, od podlahy, od kořenů, tam, kde se rodí. Pojďme se nyní zeptat těch, kteří mají možnost kromě tohoto primárního lidského pocitu s tím ještě možná dělat něco více, než běžný občan, mám-li použít takto smělý, možná nedemokratický výraz. Každopádně zde vítám politiky, kteří se budou účastnit naší dnešní debaty. Hezký večer. A pojďme je tedy představit, kdo vlastně s námi dnes bude na téma nezaměstnanost diskutovat. Já zde vítám Kateřinu Konečnou z KSČM.
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
Krásný večer.
David BOREK, moderátor
--------------------
Milana Štěcha z ČSSD.
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Dobrý večer.
David BOREK, moderátor
--------------------
Přišel sem také Jaromír Drábek z TOP 09.
Jaromír DRÁBEK, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Dobrý večer.
David BOREK, moderátor
--------------------
A Petr Gandalovič za občanské demokraty. Hezký den.
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Hezký den.
David BOREK, moderátor
--------------------
Tak, 16 % nezaměstnanost. Co vaše strany? A teď je to možná hodně velké tedy volební slibování, ale já vás k němu vlastně vyzývám. Co vaše strany mohou slíbit občanům Štětí, že bude s nezaměstnaností dejme tomu za 4 roky, až možná skončí váš politický mandát? Paní Konečná?
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
Tak, my určitě vidíme problém nezaměstnanosti především v tom, že se nevyřeší nějakými krátkodobými opatřeními, ale vyřeší se pouze tím, že zajistíme odbyt. A to jak odbyt domácí, to znamená tady u nás, tak samozřejmě proexportní politikou. Protože 70 % naší ekonomiky je vázáno na export, a pokud si neuvědomíme, že místo vojenské diplomacie bychom měli začít dělat třeba tu ekonomickou, tak si myslím, že to o moc lepší nebude.
David BOREK, moderátor
--------------------
Tak, poprosím o slogan také ČSSD.
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Tak, my vidíme tu šanci na zaměstnanost především nastartování hospodářského růstu. Ten hospodářský růst si myslíme, že je možno nastartovat klasickými formami, jako to bylo v letech 98 až 2006. To znamená, aby stát se nebál také investovat, aby podporoval projekty soukromého a veřejného sektoru. Samozřejmě záleží to hodně na kvalitní infrastruktuře, protože je zcela zřejmý, že investoři jdou přednostně tam, kde je dobře zajištěná ta infrastrukturální síť.
David BOREK, moderátor
--------------------
Co TOP 09?
Jaromír DRÁBEK, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
TOP 09 určitě vidí základní kroky v těch systémových opatřeních. To je zlepšování infrastruktury, ale také zlepšování vzdělávání, vzdělanosti. Protože tak, jak tady padlo v tom úvodním příspěvku, je to především o tom, aby bylo dostatek kvalifikovaných pracovních sil. Ale co je v tuto chvíli nejdůležitější, a zase to padlo úplně jasně v tom prvním příspěvku, pokud se nám nepodaří oddělit ty, kteří skutečně chtějí pracovat od těch, kteří se jenom vezou a těch je i v současné době ekonomické krize předpokládám přibližně polovina z těch nezaměstnaných, tak se neposuneme dál.
David BOREK, moderátor
--------------------
ODS poprosím o názor.
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Tak, oni to jsou asi 4 skupiny. Jednak jsou to zaměstnavatelé, potom jsou to ti zaměstnaní, potom jsou to ti, kteří jsou nezaměstnaní a je na ně potřeba vytvářet nějaký tlak a potom je to vzdělání. Na straně těch zaměstnavatelů bychom chtěli zjednodušit způsob, jak vytvářet nová pracovní místa a pomoci těm,kteří pracovní místo vytvoří. Na straně těch zaměstnaných chceme vytvořit lepší podmínky, flexibilnější podmínky v těch podmínkách pracovního práva a podobně tak, aby mohl zaměstnavatel třeba pružněji nakládat se svoji pracovní silou a nemusel nutně hned pracovníka propustit. Na ty nezaměstnané, kteří se nesnaží si svou práci najít, je potřeba vytvořit podstatně větší tlak, to už tady bylo řečeno. No a potom je to ta poslední otázka, to je vzdělání. Připravovat takové obory, které jsou na trhu práce uplatnitelné.
David BOREK, moderátor
--------------------
Tak to byl možná základní rozstřel. Ale já ten rozstřel, s dovolením, už rovnou přenesu a přesunu na jedno podtéma, které musíme tady zmínit a které dominuje z velké části agendě související s nezaměstnaností a s pracovním trhem, a to je zákoník práce. Velké spory, mimochodem to nejsou spory sezóny 2010, to jsou spory minimálně sezóny 2006, ne-li ještě hlouběji v historii. Jak to vypadá na levici? Je pro levicové strany zákoník práce něčím, co je rigidní v tom smyslu, že by nemělo absolutně měnit? Paní Konečná.
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
Tak, my ba naopak si myslíme, že by měl zákoník práce ještě více pomáhat zaměstnancům. Protože já nemůžu souhlasit s tím že flexibilita zákoníku práce nám umožní zvyšování počtu pracovních míst, ona pouze nahraje tomu, aby lidé přijímali horší a horší práci, abysme se dostali k tomu, že tam nebudeme stát pouze fronty na úřadech práce, ale že budeme stát i fronty před zaměstnavateli, aby každý den přibírali jiného a jiného člověka. Takže já nemůžu souhlasit s politikou pravice v této věci, s politikou ODS. My si vážíme zaměstnanců a chceme hájit jejich práva a v tomto případě, jakékoliv osekávání zákoníku práce je pro nás nepřijatelné.
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že diskuse o zákoníku práce je naprosto zavádějící. Českým problémem je, že nemáme dostatek zakázek a ne, že zaměstnanci by nechtěli pracovat podle představ zaměstnavatelů ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Jasně, ale vaše strana také používá ve své předvolební kampani poměrně výraznou ...
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Já vám ukážu jednu věc kameře. Tady je graf Evropské komise,který ukazuje, tady jsou země, který mají vysokou pružnost pracovního trhu. Tady je Česká republika v tom. To znamená, že máme nadprůměrně pružný pracovní trh a tadyk je nízká ochrana zaměstnanců. A my jsme tady také. To znamená, že český pracovní právo není vůbec bohužel tak ochranářské, jako je průměr Evropské unie a je docela na zaměstnance přísné. Takže já bych prosil, abysme porovnávali porovnatelné věci ...
David BOREK, moderátor
--------------------
A znamená to tedy, že změny žádné?
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
My se nebráníme diskusi o zákoníku práce, které musí být do určité míry předjednány a musí být konsensus sociálních partnerů. To sociální partner umí v tripartitě vidět v současné době, kdy se dokonce domluvili na opatřeních jako východiska z krize.
David BOREK, moderátor
--------------------
Dejme ještě krátce slovo tedy také zástupcům pravicových stran, které nepochybně neberou zákoník práce jako něco rigidního, něco neměnného. Pane Drábku, jaké změny tedy plánujete pro lidi, kteří třeba podle zákoníku práce určují svůj vztah k firmě, ve které pracují?
Jaromír DRÁBEK, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Tak, já se z předchozími dvěma respondenty určitě shodnu na tom, že je potřeba hájit práva zaměstnanců. Ale právě proto, aby zaměstnanci byli schopni sehnat práci, tak musíme ze zákoníku práce odstranit některé věci,které jsou naprosto nesystémové. Jako například velmi nesprávné ustanovení o omezení práce na dobu určitou. Proč naši absolventi,kteří vycházejí ze středních a vysokých škol nejsou schopni sehnat práci? No, protože zaměstnavatel je může zaměstnat jedině na dobu neurčitou. A to samozřejmě žádný odpovědný zaměstnavatel neudělá. Tím chci ukázat, že pokud je to právo příliš rigidní, pokud dává příliš velká omezení, tak se to potom obrátí proti těm, kteří práci hledají.
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
No, já navážu. My jsme samozřejmě s panem Štěchem strávili mnoho času na těch tripartitách a na mě to dělalo skutečně tehdy dojem, že oni hájí práva zaměstnanců. Ale u je jim tak trošku jedno, jak jsou na tom ti nezaměstnaní. Prostě toto jsou určité dvě strany jedné rovnice, kdy samozřejmě čím více zvětšíme práva zaměstnanců, tím omezujeme zaměstnavateli možnost ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Kde zásadní změnou ODS ...
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Tak my třeba vidíme v tom otázku v tom řetězení právě těch smluv na dobu určitou. Otázka různých možností přidělení k jinému zaměstnavateli na určitou dobu a podobně. A celý ten smysl náš je v tom, abychom prostě tomu zaměstnavateli umožnili ponechat si toho pracovníka, i když pro něj v tu chvíli nemá třeba zcela úplné uplatnění, protože to je pořád lepší, než když toho pracovníka propustí, ten jde na pracovní úřad, přestane platit sociální a zdravotní pojištění a fakticky se stává nákladem pro státní rozpočet.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pan Štěch tady už napřahuje pravici. Ale já vám seberu slovo, protože musíme dát ještě slovo také pražským hostům, pražským odborníkům, kteří možná některá témata, která jsme teď pozdvihli, mohou zanalyzovat ze svého úhlu pohledu.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, Davide díky za slovo. Nejvyšší čas představit také hosty v našem pražském studiu. David Marek, analytik Patria Finance. Dobrý večer.
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Dobrý večer.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A vítám také Martina Potůčka z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. I vám pěkný večer.
Martin POTŮČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK
--------------------
Dobrý večer.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Slyšeli jsme tedy debatu o zákoníku práce, zda ho měnit nebo neměnit. Měl by se změnit a případně jakým směrem? Šel byste spíš tím, co nastolila levice? To znamená, že uvolnit pracovně právní vztahy ve prospěch zaměstnance a nebo spíše regulovat to na straně zaměstnavatelů?
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Z mého pohledu není důležité, co říká pravice nebo levice. Důležité je to odborné hledisko a tam se většina odborných institucí, které se zabývají trhem práce, přiklánějí spíše k tomu, že by regulace na trhu práce neměla být nadměrná tak, aby opravdu nevedla k tomu, že zaměstnanci jsou sice chráněni, ale nevznikají nová pracovní místa. A bohužel v tomto ohledu je náš, naše pracovně právní legislativa hodnocena jako příliš rigidní, tedy taková, která spíše brání tomu, aby vznikala nová pracovní místa.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybyste měl ...
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Chrání zaměstnance, ale bohužel inhibuje nezaměstnané.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybyste měl ale jmenovat pár konkrétních opatření, čím byste právě zpružnil pracovní trh, aby se mohli více najímat noví lidé a tak podobně, co byste jmenoval?
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Tak určitě by to bylo asi omezení zaměstnávání na dobu neurčitou. To je klíčová věc. Dále potom by to byla opatření, která se týkají zpružnění trhu práce díky zpružnění trhu s bydlením. To jsou další zásadní věci, které mohou pomoci. Tedy zkrátka, aby lidé, pokud chtějí, tak aby se mohli snadněji stěhovat za prací, než mohou nyní.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Potůčku, váš názor. Kterým směrem byste se vydal vy, co byste doporučoval firmám, jak by měly, nebo respektive i politikům, co by měli navrhovat?
Martin POTŮČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK
--------------------
Tak, základní otázka je, jestli současná ustanovení regulující trh práce a pracovní kontrakty, jestli jsou rigidní nebo pružnější. Celkově na tom nejsme a konstatuji poslední studie například v nové /nesrozumitelné/ Idea z března tohoto roku, vůbec špatně v Evropě. To znamená, flexibilita je tady u nás na tom nadprůměrně dobře. Je však třeba rozlišovat mezi krátkodobými pracovními kontrakty, kde ta pružnost je velmi dobrá a mezi těmi dlouhodobými pracovními kontrakty, které jsou vlastně v té podobě, kde skutečně chrání toho pracovníka v daném pracovním místě.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Na druhou stranu, OECD vidí naše pracovní právo jako velmi zastaralé. Co jsem se dočetla, takže zřejmě budou muset nastat nějaké změny. Podporoval byste některé konkrétní, kdybyste měl jmenovat?
Martin POTŮČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK
--------------------
Víte co, na straně takové té jistoty zaměstnance, že neztratí místo třeba bezdůvodně a svévolně, tam je třeba vytvářet podmínky mimo ten vlastní pracovní kontrakt. To znamená tam by měl mít ten pracovník tu jistotu, že když to místo ztratí, když učiníme to právní prostředí pružnější, takže vlastně se neztratí na tom trhu práce a že dostane novou příležitost. A tady je česká politika zaměstnanosti velmi zanedbaná.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme se posunout ještě o malinko dál. Nezaměstnanosti nahrává i velmi omezený výběr pracovně právních vztahů. Klasický zaměstnanecký poměr je pro firmy příliš nákladný. Dohody o provedení práce jsou zase omezeny délkou a množstvím práce. Podnikatelé proto stále častěji využívají takzvaný Schwarz systém. Jenže ten obchází zákon a stát přichází o nemalé částky. Vyplývá to z analýzy institutu rozvoje podnikání při VŠE. Ten proto navrhl modifikovanou verzi, takzvaný Křížkův systém.
Miroslav KŘÍŽEK, ředitel Institut rozvoje podnikání VŠE
--------------------
Pokud se zaměstnavatelům umožní zaměstnávat osoby zcela legálním způsobem na základě živnostenského oprávnění, ale tak, že každý zaměstnavatel bude za svého zaměstnance platit paušální částku. My jsme tu paušální částku vypočetli a stanovili na 2 tisíce korun za jednoho každého zaměstnance. A má to spoustu výhod. Protože ten systém je potom jednoduchý, transparentní, ten podnikatel si snadno může dopočítat, kolik ho ten zaměstnanec bude stát, nepotřebuje na to dokonce ani kalkulačku, stačí mu prsty na ruce a troška selského rozumu. My jsme spočítali, že České republice to může ročně přinést až 7,6 miliardy korun. Má to několik omezení. Aby tento systém nebyl zneužíván, stanovili jsme limity pro, obratové limity pro firmy, aby tohoto systému nezneužívaly ty největší české firmy. Takže stanovili jsme limit na 20 milionů korun měsíčně obratu a stanovili jsme druhý limit, a to je 20 % všech zaměstnanců ve firmě může využívat systém v zásadě legálního Schwarz systému.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka víc než jasná. Davide, jak se s upravenou verzí Schwarz systému popasují politici?
David BOREK, moderátor
--------------------
Tak pojďme na to. A zeptejme se tedy Milana Štěcha, který už se tak trochu napřahoval v předchozím stupu k replice na názory pravice. Teď jsme slyšeli tedy ještě něco jiného. Schwarz systém, možnost legalizace. Koneckonců i pan Potůček v pražském studiu říkal, že vlastně není to až takový problém, kdyby se zpružnil zákoník práce, snadnější propouštění ale zároveň snazší nabírání lidí do nových pracovních míst. Dostat druhou šanci.
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Já jsem přesvědčen, že toto u nás je možný a funguje. Znova říkám, problémem naší ekonomiky není nějaká rigorózní povaha pracovního práva,ale je to nedostatek zakázek. A jak tady hovořil pan Gandalovič, že by firmy chtěly ty zaměstnance jaksi si ponechávat a aby ty zaměstnance nemuseli jaksi tolik platit, to je přece německý model Kurzarbeitu, my jsme ho navrhovali. Bohužel váš ministr práce a sociálních věcí pan Nečas na to nechtěl slyšet. Současná vláda už na to slyší, ale bude to nějakou dobu trvat ...
David BOREK, moderátor
--------------------
/souzvuk hlasů/ Kurzarbeit tedy to, že když nejsou zakázky, tak se pracuje 4 dny místo 5 dnů? Ale lidé jsou zachováni? Jak je to tedy?
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
To je tak, že se o ty náklady, pokud se tedy ten zaměstnavatel ty lidi ponechá, a buď jim tu práci rozdělí a on je převážně vzdělává, drží je v těch návycích té zaměstnanosti, tak ty náklady si prostě rozdělí, který jsou tam ty ztráty, mezi zaměstnavatele, stát a částečně zaměstnance. Čili to nejmenší, nejmenší míře, protože se nechce, aby klesla kupní síla obyvatel.
David BOREK, moderátor
--------------------
Čili pracuje se 4 dny,ale ten pátý den se třeba zaměstnanec školí.
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Třeba se pracuje méně.
David BOREK, moderátor
--------------------
Já se zeptám vás. Je to tedy možnost už teď, možná už po té zkušenosti s Německem se k tomuto dostat? Připomeňme, že jsme teď ve Štětí, ve kterém opět 16 % lidí bez práce, možná leckdo přišel o práci proto, že firma neměla zakázky a propustila.
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Zase je potřeba vážit obě dvě ty strany mince. Kurzarbeit je zajímavý nápad, ale ukazuje se, že v řadě oborů vede fakticky k ponechání těch nekonkurenceschopných oborů, prostě jenom tím, že stát doplácí tu ztrátu, kterou by podnikatel jinak měl s tím, že vlastně dělá v oboru, který není ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Chápu vaše argumenty. Je tady možná dohoda napříč tedy levice, pravice o tom, že by Kurzarbeit byl zaveden třeba pouze na jeden rok v této zemi?
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
My si myslíme, že je to je určitě k diskusi. Na druhé straně právě dáváme spíše důraz na tu flexibilitu toho práva zaměstnaneckého.
David BOREK, moderátor
--------------------
Dejme slovo také dalším účastníkům naší debaty. Paní Konečná?
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
Tak určitě je to vážně téma k diskusi. Ihned po volbách já s tím mám problém, protože ty velké podniky to vlastně z části už využily ve chvíli, kdy používali peníze dané na rekvalifikace a nebylo jich málo, které investovali a vnímají to velmi pozitivně. Ale já si myslím, že to musí mít smysl a má smysl,protože já když se s těmi zaměstnavateli bavím, tak oni mě právě upozorňujou na to, že ve chvíli, kdy by propustili toho zaměstnance, takže je to stojí podstatně víc peněz i potom třeba nabrat nového, než ten měsíc toho zaměstnance držet v jakési takovéto formě. Takže já s tím nemám problém.
David BOREK, moderátor
--------------------
TOP 09.
Jaromír DRÁBEK, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Kurzarbeit strašné slovo, ale myšlenka je to výborná. Leč jde o to, jak ji prakticky zavést. A když se podíváme dneska na zkušenosti do Německa, tak už po několika měsících vidíme, že i ten německý systém Kurzarbeitu se dostává do výrazných finančních problémů. Jde o to totiž, nakolik jsou schopni přispět do toho balíku peněz, který se používá na podporu zkrácených pracovních úvazků, nakolik je do toho schopen přispět zaměstnavatel nebo nějaké společenství zaměstnavatelů a nakolik stát. Pokud by do toho měl stát výrazně přispívat, tak se dostaneme i v České republice po několika měsících do stejných problémů jako v Německu. Tedy teoretická myšlenka výborná, prakticky velmi těžko realizovatelná.
David BOREK, moderátor
--------------------
Nechme to být. Ale vraťme se k tomu, co padlo v reportáži před námi, a to je onen, tedy Křížkův systém. Nápad legalizovat Schwarz systém tím, že by byl povolen, ale firmy by museli za každého takto zaměstnaného, v uvozovkách zaměstnaného, člověka odvádět jakousi daň z hlavy. Co na to říká ČSSD, která má problém se Schwarz systémem?
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Tak, my ten Křížkův systém slyšíme poprvé, pokud je mi známo. Měl jsem pocit, že ty 2 tisíce odvodů by znamenaly poměrně velké propady pro veřejné rozpočty, kdyby byly realizovány ve větší míře. Já si ...
David BOREK, moderátor
--------------------
A není to, pardon, tak, že tisíce lidí pracují ...
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, pane redaktore ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Na v onom Schwarz systému, aniž by platili cokoliv?
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Já vám řeknu jednu věc. My se tady bavíme o Schwarz systému, jako kdyby to byl chleba. Schwarz systém je přece protizákonná věc. Co to je za morálku, že to vůbec takhle dovolíme o tom mluvit. Jestli je někde Schwarz systém, tak tam mají zakročit kompetentní úřady státu a Schwarz systém zlikvidovat.
David BOREK, moderátor
--------------------
V některých zemích je nelegální alkohol a také se z toho odvádí daně.
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Ano, a také musí se proti tomu bojovat, protože kdyby se nebojovalo, tak to dopadne špatně. Já si myslím, že ty nerovné podmínky, které jsou tam nastaveny, jsou problém. Je to potřeba řešit jinými způsoby. Já neříkám to okamžitě zvedat, ale myslím si, že Schwarz systém už bylo uzákoněno, že je protizákonný.
David BOREK, moderátor
--------------------
ODS.
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Tak my jsme s tím zas takový problém neměli. My například navrhujeme ten maximální rozsah zaměstnání na dohodu zvýšit ze 150 na 300 hodin. To znamená, že fakticky jsme pro to, aby ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Fakticky podporujete to, aby Schwarz systém byl legalizován v této zemi?
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Tady byla, pokud dojde k určitému ošetření těch odvodových povinností, ta Křížkova nebo Křižíkova varianta, tak to určitě je na diskusi.
David BOREK, moderátor
--------------------
Křížkova, Křižíkova je fontána. Tak já vám prozatím opět poděkuji a prozatím opět předám slovo do Prahy, do pražského studia, kde snad přineseme nová podtémata v onom velkém tématu jménem nezaměstnanost.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, Davide, my bychom nejraději prvně reagovali na to, co bylo řečeno. Kurzarbeit, poměrně cize znějící slovo, pane Potůčku. Vy byste byl pro to, aby se v České republice umožnily kroky k tomu, aby lidé mohli být tímto způsobem zaměstnáváni?
Martin POTŮČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK
--------------------
Je to jeden z možných kroků, ale předpokládá to, o čem se tam v té diskusi už také mluvilo, že veřejný sektor, veřejné rozpočty budou mít dostatek prostředků na to, aby takový a podobné systémy byly schopny ufinancovat. A tady bych rád uvedl jedno, jednu informaci o tom, kolik vlastně v tuto chvíli Český stát vynakládá na politiku zaměstnanosti. Je to 0,6 % hrubého domácího produktu. Zatímco průměr zemí Evropské unie je 1,3 %, čili ...
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže si myslíte, že v tomto ohledu má Česká republika co dohánět?
Martin POTŮČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK
--------------------
Čili je to, čili my na celou tuhle tu složitou a velmi důležitou oblast pro lidi i pro stát, vynakládáme méně než polovinu toho, co vynakládá průměr Evropské unie.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Marku, vy byste byl pro to, aby stát víceméně dotoval určité firmy v případě Kurzarbeitu?
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Já myslím, že jde o určité, řekněme příměrem, povodňové opatření. Může to být zavedeno jako reakce na opravdu hlubokou, nečekanou krizi, opatření krátkodobé. Ono má totiž ...
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená třeba opravdu, jak bylo řečeno ve studiu s politiky, na dobu jednoho roku, dejme tomu.
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Maximálně. Důvody jsou dva. Jednak je to nákladnost pro veřejné rozpočty. To už tu byla zmíněná a druhý důvod je také to, že tento systém je demotivující jak pro zaměstnavatele tak pro zaměstnance. V okamžiku, kdy by trval déle, potom firmy nebudou motivovány k tomu, aby si našli nový výrobní program, aby si hledaly zakázky a aby mohly samy platit zaměstnance. Zkrátka takto velmi snadno přenesou část břemene svých nákladů na stát a budou se obtížně potom chtít zbavit tohoto břemene. Zkrátka zvyknou si na to, že za ně někdo platí část výrobních nákladů. A to určitě není dobře.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Další cize znějící slovo. Takzvaný Schwarz systém. Také o tom politici mluvili. To byste byl pro, aby se zlegalizoval? Třeba i podle té upravené metody, o které byla řeč před chvílí?
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Má myslím, že není potřeba zacházet ani do kriminalizace Schwarz systému, ani do zavádění nových systémů. Tady je velmi jednoduchá rada, kterou nám doporučí, doporučuje řada odborníků. A to je sladit daňové podmínky pro oba dva typy zaměstnávání. Ať již je to přes zaměstnanecký poměr nebo přes živnostenský list. V okamžiku, kdy ty podmínky budou víceméně stejné, potom nebude motivace pro zaměstnavatele využívat prioritně jednoho nebo druhého typu kontraktu. Samozřejmě zaměstnanec si potom, nebo člověk si vybere ten typ kontraktu, který spíše vyhovuje jeho typu práce. Jinak bude pracovat advokát a jinak bude pracovat asi zaměstnanec v továrně. A myslím si,že by to mělo spíše odpovídat charakteru práce než tomu, že jsou, existují daňové rozdíly v obou dvou typech kontraktů.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Potůčku, souhlasíte?
Martin POTŮČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK
--------------------
S tím já naprosto souhlasím. Myslím si, že to je ta hlavní příčina toho, proč někteří zaměstnanci, zaměstnavatelé mají tendenci řešit ten problém právě takovýmhle únikem. A pokud jde o ten systém. Já bych ho nedoporučoval prostě proto, poněvadž by to byl další vpád do stávajících pravidel fungování českého sociálního státu a znamenalo by to v zásadě další institucionální rozklad toho systému.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Průměrná nezaměstnanost dosáhla v dubnu tohoto roku v Česku 9,2 %. Mezi jednotlivými obcemi jsou ale propastné rozdíly. Podívejme se na dva extrémy. Zatímco v Husí Lhotě mají práci všichni, ve Vikanticích je bez práce skoro polovina obyvatel.
redaktorka
--------------------
V Husí Lhotě poblíž Mladé Boleslavi žije přibližně 100 lidí. V produktivním věku asi polovina. Všichni mají práci, v dnešním Česku je takových obcí jen hrstka. Z více jak 6 tisíc se jich může stoprocentní zaměstnaností pochlubit jen 9. 6 z nich je ve Středočeském, zbylé tři v Královéhradeckém kraji. Mají obyvatelé Husí Lhoty recept na plnou zaměstnanost i v době tržního hospodářství a nebo je to všechno jenom dílem šťastné náhody?
Blanka ŠLEMENDOVÁ, obyvatelka Husí Lhota
--------------------
Je to hlavně daný tím, že tady v blízkosti je Auto Škoda v Mladý Boleslavi. Tím pádem hodně lidí je zaměstnaných tam a i dost lidí se věnuje soukromýmu podnikání. Takže kdo práci chce, tak si ji najde.
Milada BROŽKOVÁ, obyvatelka Husí Lhota
--------------------
Jsou ochotni dojíždět za prací a myslím si, že ta práce ve škodovce je pro ně zajímavá jak finanční tak i po pracovní stránce. Já si myslím, že se ta práce vždycky najde. Když člověk chce pracovat, tak si ji vždycky najde.
redaktorka
--------------------
Dokazují to i poutače na plotech místních obydlí. Je tu například veterina nebo prodej laminovaných desek. Ne všude se ale lidem daří. Vikantice, patrně nejchudší obec v České republice. Žije tady 87 obyvatel. Lidem se tady v podhůří Jeseníků žije těžce. Loni jim zavřeli obchod, autobus jezdí minimálně a hospoda funguje nepravidelně. Josef Galčík žije ve Vikanticích 42 let. TeĎ je v invalidním důchodu. Dříve pracoval u bývalého zemědělského družstva.
Josef GALČÍK, obyvatel obce Vikantice
--------------------
My si tady vždycky sedneme, tady na lávku, dáme si pivo nebo opečeme něco, nebo takhle no.
Josef ŠTĚPÁNEK, obyvatel obce Vikantice
--------------------
Zrušili, jak se rušily státní statek tady, v Jindřichově papírnu zrušili, protože z tadyma jezdili do toho Jindřichova, zrušili všechno, no není tu nic.
redaktorka
--------------------
Pokud se lidem podaří práci, musejí za ní dojíždět.
Petr HABICH, zástupce ředitele, Úřad práce Šumperk
--------------------
Dlouhodobě zde byli lidé většinou zaměstnáni v zemědělství nebo v lesním hospodářství, zde už skutečně několik let dochází k velkému úbytku zaměstnanců.
Vladimír KRATOCHVÍL, obyvatel obce Vikantice
--------------------
Já dělám ve světě, já dělám v Brně. Tady je málo práce no, víceméně tady práce není. Přes zimu vůbec, to, kde, do lesa se nemůže a ...
redaktorka
--------------------
Téměř polovinu domů využívají rekreanti, kteří přijíždějí na víkendy. Turisté by mohli podle místních lidí vesnici oživit. Soukromý investor koupil budovu bývalé školy a chtěl by zde otevřít penzion. Ve Vikanticích na Šumpersku dosahuje nezaměstnanost plných 45,2 %. Jen o něco lepší čísla mají Vřesová u Sokolova a Bílence na Chomutovsku. Martina Vysloužilová a Hana Vorlíčková, Česká televize.
David BOREK, moderátor
--------------------
Tolik dva extrémní příklady z České republiky. Nemáme ambici říkat, že tyto příklady vypovídají o České republice jako takové, ale některá témata tam byla pozdvižena. Mimochodem jedno z těch témat je přílišná závislost na jednom průmyslovém odvětví, v jednom případě dobrá, ve druhém příkladě asi špatná. Ten dobrý případ, tedy Mladá Boleslav a ona obec bez nezaměstnaných. Druhý případ, obec, kde byl státní statek, který zkrachoval a vlastně my se nacházíme ve Štětí, které dlouhodobě, už desítky let je bytostně provázáno s jedním průmyslovým odvětvím. Prosím o reakci na toto a prosím o reakci na systém, jak přilákat do takovýchto obcí nový průmysl, nové firmy a pokud ano, jak se vyhnout tomu, aby to bylo jednostranné? Paní Konečná.
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
Tak určitě my to zažíváme, já jsem z Moravskoslezského kraje a my jsme dlouho bojovali o dostavbu D47 a vůbec dopravní infrastruktury, do dneška nám chybí,přesto, že D47 máme vlastně do Bohumína, tak nám chybí napojení na Polsko a spousta sjezdů, objezdů měst a podobně. A ta dopravní infrastruktura v tom, jak přilákat investory určitě dělá velkou část ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Nepochybně, ale systém investičních pobídek jako takový KSČM podporuje?
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
Investiční pobídky ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Nebo pře, pře, pardon, přeložme to, daňové úlevy nebo různé, různá zvýhodnění pro firmy, které v této republice vytvoří pracovní místo?
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
My si nemyslíme, že by nezaměstnanost mohly vyřešit investiční pobídky, nebo daňové úlevy. Nezaměstnanost řeší odbyt našich výrobků, respektive výrobků, které se v České republice vyrobí a my musíme najít způsob, jak ten odbyt zajistit. Takže pro nás je to jakési krátkodobé opatření spíše pro malé a střední podnikatele, ale nevidíme v tom smysl řešení nezaměstnanosti.
David BOREK, moderátor
--------------------
Skepticismus Kateřiny Konečný, jakoby trochu jí přibližoval k ODS. Máte v tomto ohledu podobné názory?
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Já spíš obdivuji ten optimismus v tom jak KSČM chce nalézt odbyt pro výrobky soukromých firem. Já si myslím, že ten odbyt si musejí najít především sami. Stát jim k tomu musí vytvořit dobré podmínky. Z našeho pohledu nejlepší investiční pobídkou jsou nízké daně, nízké sociální pojištění ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Žádný program. Specifický program lákání firem do České republiky.
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Tak víte, že naše vláda postupně ten systém investičních pobídek z těch předchozích vlád utlumuje, neutlumovala, bylo to také nakonec v důsledku toho, že celá řada těch investorů, kteří získali investiční pobídky, tak zase sbalili kufry a šli na východ. Myslím si, že skutečně naše republika má mít jednu jedinou velkou investiční pobídku pro všechny. To znamená, nízké daně, nízké sociální pojištění.
David BOREK, moderátor
--------------------
Jak se dívá ČSSD, tedy strana, která je do jisté míry spojená s oním projektem investičních pobídek, na jeho bilanci po jedné dekádě, na bilanci, kterou jsme taky mohli vidět v některých tedy extrémních případech závislosti na jednom průmyslovém odvětví?
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Já povím. Já jenom chci udělat jednu poznámku k předřečníkovi. Potvrzuje se v současné době hospodářské krize, že prakticky všechny země, který se vydaly cestou, v Evropě, laciné práce, nízkých daní a nízkých daní a nízkýho pojištění. Jsou v hospodářské krizi. Je tam nestabilní stav kupní síly a podobně a vnitřní poptávka je velmi důležitý fenomén. Řecko, pane kolego, 8 let pravicový vlády, která dělal to, co jste tady vy dělali 4 předchozí roky. Ale abych se dostal k těm investičním pobídkám. Já jsem v nedávné době slyšel, motnovny, jak to bylo špatný. Tady je nezávislá studie auditu Deloitu, kteří hovoří o tom, že u nás vzniklo 308 pracovních míst díky investičním pobídkám, z toho 73 % dodavatelských firmách, velice se to vyplatilo. 8,5 násobek byl de facto zisk, nebo přínos pro naši zemi a víte, já bych byl radši, kdyby čeští zaměstnanci mohli dělat v těch sofistikovaných oborech, kdybysme tu byli samí technologové, vědci, kdyby více na podílu HDP dělaly služby, ale je to prostě realita, my jsme rádi za ty, takže jsme pro investiční pobídky samozřejmě modifikovaný na současnou dobu.
David BOREK, moderátor
--------------------
A modifikovaný v tom smyslu tedy, že zvýšíte opět na rozdíl od vlád ODS podporu oněm montovnám, tedy pokud mám použít tento termín?
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Ty, kteří budou splňovat ty kritéria samozřejmě do regionu, kde je vyšší nezaměstnanost, kde je to prioritní zájem společnosti, aby tam lidi ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Tedy nikoliv v sektoru ...
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Byli zapojení.
David BOREK, moderátor
--------------------
Sektorově, ale spíš regionální.
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Sektorově můžeme taky zvážit, kde bude naděje, že ta investice bude dlouhodobější.
David BOREK, moderátor
--------------------
Jaromír Drábek.
Jaromír DRÁBEK, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Tady padlo, že vnitřní poptávka je rozhodující, to samozřejmě vůbec není pravda vzhledem k zaměření naší ekonomiky. 80 % HDP na zahraničních trzích, je to naprosto nepodstatný argument. Ale co se týká investičních pobídek. Přece všichni víme, že investiční pobídky jsou až na 5.místě, co se týká atraktivity jejich podnikatelského prostředí nebo podnikatelských a investičních příležitostích, až po daních, po administrativní zátěži, po infrastruktuře, po vzdělávání. A ještě navíc investiční pobídky mají tu zásadní nevýhodu, a to riziko, že zkreslují rovné příležitosti, zkreslují konkurenční trh. A to je hlavní důvod, proč TOP 09 se staví velmi výrazně proti investičním pobídkám. Potom můžeme vidět i některé skutečnosti a opřu to čísla, které například sociálně demokratická vláda prosadila, když potom zřízení jednoho pracovního místa v nově vytvořené průmyslové zóně stojí více než 1,5 milionu korun, tak to jsou skutečně neefektivně vynaložené veřejné prostředky.
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Já musím reagovat. Prosím vás, tady je studie nezávislých auditorů, která jasně hovoří o tom, jak to bylo efektivní a víte, kdyby ty investiční pobídky nebyly, tak dneska máme nezaměstnanost, jaká si ani, jakou si neumíme představit. Všechny prakticky země se touto cestou vydaly, Polsko, Slovensko, Maďarsko, všechny okolní země.
David BOREK, moderátor
--------------------
Nechme to, možná to vraťme zpátky do Štětí, vraťme to tedy do města, které to prožilo, které mělo investiční pobídku, myslím ještě za Československé socialistické republiky v podobě obřího papírenského komplexu, který evidentně je břemenem, požehnáním, ale i břemenem. Toto není varování. Nebavíme se o jednom funkčním období, bavíme se o desítkách let.
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že ten velký podnik,který tady byl, že tady byl z období před rokem 89 a toto je určitá monokultura, která byla v řadě regionů a každý takový region měl problémy. Já věřím tomu, že kdyby přes Štětí vedla kvalitní silnice, bylo tady dobré spojení, bylo tady třeba splavný Labe sem, tak že tady situace bude naprosto jiná. Takže nesvádějme to na investiční pobídky, protože investiční pobídky, já si myslím, že ve Štětí té papírně příliš moc nebyly.
David BOREK, moderátor
--------------------
Mimochodem, už jste druhý politik, který zmínil fenomén dopravní obslužnosti. Jak se na to dívá pravice? Je opravdu dálnice, ono Štětí tedy dálnici má, ale není tady úplně sjezd, který by vedl až k městu, nicméně, je dálnice čímsi, co je automatickou spásou pro obec, která má problémy se zaměstnaností? Je to absolutní priorita i třeba pro ODS?
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Já bych řekl, že to je podmínka nutná, nikoliv postačující. Tady mezi námi asi nenaleznete velkého rozporu v tom, že je potřeba do těch regionů, právě do těch strukturálně postižených přednostně se snažit vybudovat infrastrukturu, protože prostě pokud tady jsou potom splněny ty další podmínky, to znamená, pokud možno nízké daně a podobně, tak už se sem ti investoři cestu najdou. Takže ano, doprava je jedním ze zásadních nástrojů, jak to zlepšit.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Drábku, máte v sobě ještě výhodu, že spojujete tedy politika a bývalého vysokého činovníka Hospodářské komory. Pozoruje Hospodářská komora, pozorují firmy automatický efekt toho, kde se dokončí dálnice, klesne nezaměstnanost? A pokud ano, tak bude tedy vaše strana teď podporovat?
Jaromír DRÁBEK, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Ano, určitě je to významný podnět ke zvýšení ekonomické aktivity. My chceme podporovat jako TOP 09 rozvoj infrastruktury, ale nejenom dálnice. Tady je potřeba říci, že to není jenom záležitost dálniční sítě a napojení na jednotlivé regiony, ale také rozvoj železniční sítě. Tady ve Štětí konkrétně je specifická situace v tom, že několik set metrů vedle Štětí vede páteřní trať, po které skutečně i lidé mohou cestovat za prací. To znamená, ta možnost mobility pracovní síly je tady velmi výrazně zvýšená. A to je také jeden z velmi důležitých podnětů pro zvýšení ekonomické aktivity.
David BOREK, moderátor
--------------------
Vy jste přitakávala během, tak tady asi se shodujete, ne, politická reprezentace?
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
Určitě i ta ekologická doprava by neměla zůstávat skryta pouze té dálniční, to bez pochyby.
David BOREK, moderátor
--------------------
Když řeknu jeden příklad. Okres Tachov, nejzazší výspa Plzeňského kraje, která má ale trvale vysokou nezaměstnanost, i když už tam 10 let a něco ještě víc, vede dálnice na Rozvadov. Je tady dálnice a dopravní spojení opravdu tak efektivní nástroj pro boj s nezaměstnaností? Nepochybně by se našly i jiné okresy než Tachov.
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
Určitě je to jedna z těch věcí, nebo jeden z těch nástrojů. Nikdy nemůžeme považovat, nebo ten, kdo vymyslí jeden nástroj na boj s nezaměstnaností, tak asi dostane jedou Nobelovu cenu, ale těch nástrojů je několik. Těch opatření a dálnice, respektive dostupnost dopravy musí být i jedním z nástrojů, které jsou prioritní a jak tady bylo řečeno i pro ty podnikatelské subjekty, pokud se rozhodují, kam do toho regionu budou investovat.
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Já musím tohle to potvrdit. U nás v Ústí nad Labem je jedna nejmenovaná firma, která vyrábí ruční nářadí, jak pro amatéry, tak pro profesionály ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Rozhodně jméno neříkejte.
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Nebudu říkat její jméno, samozřejmě znám vaše pravidla, na druhou stranu, když jsem s jejími manažery mluvil, tak právě přemístění té výroby z jedné nejmenované západoevropské země sem do Ústí nad Labem byla ta dálnice, bylo to, že oni vlastně veškerou tu produkci mohou rovnou po kamionech vozit do Evropy. Takže jednoznačně je to, jak už jsem řekl, podmínka nutná, kterou musíme dobudovat. Ale je tam celá řada těch dalších věcí, o kterých se ještě musíme bavit.
David BOREK, moderátor
--------------------
Na kterých a na kterých se neshodujete prozatím. Tak já vám také prozatím děkuji. My se posuneme v našem pořadu dál.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Daly by se předpokládat, že v problematických regionech, kde je vysoká nezaměstnanost už tradiční záležitostí, se budou lidi o práci rvát. Neplatí to ale vždycky. Například společnost ActiveCall, který provozuje aktivní telemarketing řeší překvapivý problém. Má pracovní místa, ale nemá je kým zaplnit do Ostravy zdravím generálního ředitele společnosti Aleše Bastina. Pěkný večer.
Aleš BASTIN, generální ředitel, ActiveCall
--------------------
Dobrý večer.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Bastine, tak nám řekněte podrobnosti, kolik míst máte ještě volných a opravdu platí, že o ně lidé nemají zájem?
Aleš BASTIN, generální ředitel, ActiveCall
--------------------
My v této chvíli máme vlastně připravených asi zhruba 70 pracovních míst, přičemž aktivně máme vlastně neobsazeno zhruba 20 pracovních míst. Já jsem si tady připravil ještě jedno docela zajímavé číslo ...
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych se zastavila nejprve tady u tohoto problému. Čím si to vůbec vysvětlujete, jak je to možné, že lidé v tak problematickém regionu nemají o pracovní místa vůbec zájem?
Aleš BASTIN, generální ředitel, ActiveCall
--------------------
Vysvětluju si to především tím, že ten systém, který je tady vlastně nastaven, bohužel nenutí ty občany nějakým způsobem se aktivně o to zaměstnání zajímat.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď mi dovolte tuto otázku. Není to ale třeba i vaší vinou, že jste špatně nastavili podmínky, nenabízíte dostatečné finanční ohodnocení za práci?
Aleš BASTIN, generální ředitel, ActiveCall
--------------------
Nemyslím si, že to je až tak strašné. My vlastně jako jedna z mála těchto telemarketingových společností v Ostravě nabízíme pracovní smlouvu na dobu neurčitou a zároveň vlastně ten základ se pohybuje od 13 zhruba do 16 tisíc korun, plus je tam pohyblivá složka mzdy, kdy se dá říct, že takoví ti lepší operátoři se dneska pohybují řádově mezi 3 až 4 tisícema, tisíc korun vlastně v právě v této pohyblivé složce mzdy.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Co děláte tedy pro to, abyste tato místa obsadili, komunikujete nějak s pracovními úřady, dáváte na odiv, že ta místa máte pro občany?
Aleš BASTIN, generální ředitel, ActiveCall
--------------------
My jsme se zapojili vlastně i aktivně do komunikace s Úřadem práce v Ostravě a tam musím říct, že jsme se chtěli nějakým způsobem řešit oblast vlastně rekvalifikací a což je strašně zajímavé, zhruba 21 tisíc nezaměstnaných a pouze 373 osob projevilo zájem o rekvalifikační kurty. Přičemž v naší firmě, když jsme se jaksi nabídli tuto možnost rekvalifikačních kurzů, tak projevilo zájem pouze vlastně 2 osoby.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Čí je to vina? Na koho byste to svalil, lidově řečeno?
Aleš BASTIN, generální ředitel, ActiveCall
--------------------
No, myslím si, že to je právě v tom, trošku v tom regionu a i bych se snažil ze strany krajského úřadu a vlastně i okresních úřadů nějakým způsobem přinutit tyto nezaměstnané, aby ty rekvalifikační kurzy určitě využívaly. Protože třeba do konce letošního roku Ostrava má, nebo ostravský okres má nějakým způsobem vyčleněno 27 milionů na využití právě v těch rekvalifikačních kurzech jako jo a já se ptám vlastně, proč ty peníze takovýmhle způsobem nejsou využity aktivně, a co udělá vlastně místní garnitura pro to, aby podpořila tyto věci.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Aleš Bastin, generální ředitel ActiveCall. Děkuju do Ostravy a přeju hezký večer.
Aleš BASTIN, generální ředitel, ActiveCall
--------------------
Taky. Hezký večer.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, slyšeli jsme to tedy, pracovní místa sice jsou, ale nejsou pro ně uchazeči. Čím si to vysvětlovat, dělají politici dost pro to, aby třeba zdůrazňovali možnost rekvalifikačních kurzů a přesto, že víceméně všechny strany to mají ve svých programech. Proč o to lidé nemají zájem?
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Já myslím, že tady nepadly tři důležité oblasti, které se týkají vůbec trhu práce, motivaci zapojit se do trhu práce. Jednak tady teda padlo, je to, nebo částečně bylo naznačné to nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, respektive mezi absolventy a tím, co požaduje trh práce. A tady překvapivě ten nesoulad je jak u nízkopříjmových zaměstnanců, tak už těch vysoce kvalifikovaných také. To je možná zarážející a opravdu naše školství v tomto ohledu odvádí špatnou práci, je špatně nastaveno na to, co trh práce požaduje. Druhá oblast, zdanění práce. Padlo to tady jenom okrajově a myslím si, ale že to je alfa omega, je to opravdu základní kámen, který by se měl řešit. Při otázce zaměstnanosti, respektive nezaměstnanosti. A třetí potom je nesoulad mezi sociálním systémem a daňovým systémem. U nás tyto dvě oblasti nastaví dvě různá ministerstva a nekomunikují dostatečně tak, aby tento celkový model poskytoval opravdu motivaci, která bude jednoznačně pozitivní pro to, aby lidé, třeba volná pracovní místa, která tady v Ostravě vidíme, že jsou, aby byla využita. A tady se dá pracovat na obou dvou stranách. Na straně daní i straně sociálních dávek. A těch receptů je spousta. My máme opravdu v tomto ohledu řekněme téměř pravěký systém daní a sociálních dávek. S tím se dá pracovat daleko lépe a myslím si, že ty plody na trhu práce by byly velmi citelně vidět.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Potůčku, souhlasíte s tím, vy přikyvujete? Doplnil byste ještě nějaký další recept, aby se podobný případ, podobné případy nestávaly?
Martin POTŮČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK
--------------------
No, víte co, já nevěřím, že mezi těmi 18 tisíci nezaměstnanými by se nenašlo těch 20 nebo 50, kteří by nakonec měli zájem o tu rekvalifikaci. Tady narážíme znovu na nedostatečnou kapacitu úřadů práce. Tam s tou zvýšenou mírou nezaměstnanosti jsou ti úředníci zavaleni vlastně byrokracií, která souvisí s prací s těmi registrovanými nezaměstnanými a nemají čas na individuální práci s těmi klienty. A je to dáno například tím, že v době, kdy byl ministrem práce Zdeněk Škromach, tak mu vláda a nakonec vlastně parlament mu neschválil navýšení pracovníků úřadů práce, aby se ten poměr nezaměstnaných a těch, kteří mají s těmi klienty individuálně pracovat ...
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že čekáte, že by se to vylepšilo, pokud by bylo více lidí zaměstnaných na úřadech práce, že v tom je ten ....
Martin POTŮČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK
--------------------
Dozajista, já vám, já jsem si jist, že kdyby skutečně tam byl prostor pro individuální práci s těmi nezaměstnanými, takže by se ten zájem a ty předpoklady pro to, aby absolvovali tu rekvalifikaci, že by se tam určitě našel.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Na druhou stranu, velice stručně, prosím o stručnou reakci. Nemáte pocit, že by si lidé sami měli aktivně shánět práci a ne, že by ještě měli být nastolováni další úředníci na úřady?
Martin POTŮČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK
--------------------
To určitě také, ale pokud chceme zavést ten princip flexijistoty, tak je třeba zvýšit kompetenci, kvalitu služeb zaměstnanosti.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejvyšší čas vydat se opět do Štětí a zeptat se politiků, jak by nastolený problém řešili oni. Davide.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ano, je to tak. A já opět připomenu onu vazbu na region a na místo, ve kterém natáčíme, protože opakuji, toto město, jak koneckonců řekla paní starostka, když jsme si spolu povídali, má se zaměstnaností, s počtem lidí bez práce dlouhodobý problém a je zde část zaměstnaných, kteří pracovat nechtějí nebo nemůžou. Každopádně je to dlouhodobá věc, je to věc pro někoho v dekádách možná i generační. Pojďme to rozebrat. Pojďme to rozebrat, co na to říká ČSSD? Reportáž před tím, rozhovor předtím z Ostravy. Jak donutit lidi, kteří nechtějí pracovat, aby pracovali a nebo je to mýtus a vlastně žádná volná práce pro lidi není?
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Já předně chci říci, že jsem přesvědčenej hluboce ze svý každodenní praxe, že většina lidí, kteří ztratili práci, pracovat chtějí. Existuje nějaké malé procento lidí, který ztratili návyky a nemohou si na nové podmínky nebo na to, aby znova šli pracovat třeba zvyknout. Otázkou je, že oni se často bohužel taky uplatňují v šedé ekonomice a tam jim někdo tu práci nabízí. A to je ten problém. Já nevidím tu vinu i nich, ale já vidím u těch, co ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Vy jste se trochu díval na pana Gandaloviče, jakoby to byl ...
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Ne, já jsem tady viděl, že kolega Drábek vedle pokyvuje, takže jsem byl rád, že s tím souhlasí. Takže já si myslím, že je potřeba každou tu oblast do určité míry zkoumat ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Dobře, ale jaký ...
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
A víte, já nevěřím, že v Ostravě s tak vysokou nezaměstnaností nebo na severní Moravě by nechtělo 70 lidí přijmout práci. Já si myslím, že tam něco nefunguje. I ten pan manažer, ať mi promine, ale on tam mluvil o okresních úřadech, ty prostě neexistujou. Nevím, jestli tam je znalost vůbec krajské úřady příliš nemají nástroje, ale stát, úřady práce a podobně ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Dobře, tak nemají na tento konkrétní příklad, ale nechme ten konkrétní příklad. Ale jaký, pokud tedy použiji onu dichotomii mezi cukrem a bičem, jaký bič ČSSD chystá pro ty, kteří opravdu, a podle vás se jedná o menšinu, nechtějí pracovat?
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Ne, žádný, žádný, já si myslím, že tady nejde o žádný bič. Když se podíváte na stránky ministerstva práce a sociálních věcí, pan ministr bývalý Nečas hovoří o tom jak ten systém změnil, jak je prostě moderní všechno, já si myslím, že tady jde spíše o tu nabídku práce s těmi klienty a těmi systémy, o kterých jsme tady mluvili, třeba Kurzarbeit nedovolit, aby příliš ty lidé byli bez tý práce. Jak si jednou odvyknou pracovat, tak samozřejmě to u některých může být problém.
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Tak my si myslíme, že musí být určitý tlak ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Bič.
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Řekněme tlak, zejména v některých regionech. Na ty lidi prostě musí být tlak takový, aby pro ně nebylo jednodušší zůstat doma na dávkách. Za naší vlády, jak víte, byla zavedena takzvaná veřejná služba. To znamená těch minimálně 20 hodin práce ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Bavte se, bavte o budoucnosti. Co tedy v tomto ohledu nabídnete?
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
My bychom chtěli v tomto systému pokračovat a rozšířit ho, ty parametry nastavit lépe tak, aby ta motivace tam byla větší. To znamená například už po dvou měsících nezaměstnanosti by se ten nezaměstnaný musel rozhodnout, jestli nastoupí veřejnou službu, nastoupí ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Co to je veřejná služba, zametání ulice?
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
To je jakákoliv práce pro obec, nemusí to být takto jakoby, jak to jste trošku teďka nehezky řekl, ale je to prostě práce pro obec i klidně v sociální oblasti, je to prostě něco, co ten zaměstnanec nebo teda ten nezaměstnaný musí pro obec odpracovat. Já bych to chtěl ještě doplnit, buď veřejná služba, nebo rekvalifikační kurz, anebo vzdělávací kurz a tady bychom chtěli skutečně navázat na celou řadu těch evropských zkušeností, například kurzy jazyka, kde skutečně pro řadu těch nezaměstnaných samotný kurz jazyka je důležitý pro to, aby se potom chytli v dalším pracovním procesu ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Nechme reagovat, nechme také reagovat Kateřinu Konečnou z KSČM.
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
My si obecně myslíme, že práce musí zaplatit lidi, ne sociální dávky, to znamená ve chvíli, kdy se nám podaří pro lidi získat práci za spravedlivou odměnu, ne za minimální mzdu, která je 8 tisíc dneska, což je de facto to, co můžou kolikrát lidé získat i na sociálních dávkách, tak poté se nám samozřejmě sníží i ty ..., ty výdaje do státního rozpočtu, které vynakládáme na nezaměstnanost ...
David BOREK, moderátor
--------------------
A aktivní, nechci teď používat slovo bič, ale represe ...
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
Aktivní politika zaměstnanosti ...
David BOREK, moderátor
--------------------
... represe v tom smyslu, že někdo pracovat nechce, není potřeba v tomto ohledu?
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
Já nevím, koho chcete trestat, protože já neznám nezaměstnané, kteří by pracovat nechtěli, já je ...
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Já znám, já se obávám ...
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
... já znám nezaměstnané v Moravskoslezském kraji, kteří pracovat chtějí, ano, možná jsou tam 2 procenta, ale ne 10 procent ...
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Dost velké procento.
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
... 2 procenta máte v Praze, 10 procent máme na severní Moravě a neříkejte mi, že na severní Moravě lidé nechtějí pracovat, pane kolego.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ne, ale už nic neříkejte, protože teď bude říkat Jaromír Drábek.
Jaromír DRÁBEK, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Dobře.
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
Já se omlouvám.
Jaromír DRÁBEK, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Přece pokud konkrétně tady v Ústeckém kraji je vnímán jako druhý nejdůležitější problém hned po nezaměstnanosti ta míra zneužívání sociálních dávek, tak to není tak, jak říkají tady kolegové na levé straně spektra, že těch lidí je minimálně a že jsou to ojedinělé výjimky, není to pravda, těch lidí, kteří se vezou ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Dobře, tak tak je situace, co s ní?
Jaromír DRÁBEK, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Jednoznačně 20 hodin týdně veřejné služby pro všechny, kteří chtějí podporu od státu, zamezí to práci načerno, protože ti lidé nebudou mít prostor pro to, aby pracovali načerno, bude to motivovat ty lidi, aby neukazovali svým sousedům, že se vyplatí nepracovat a zároveň je potřeba říci, že, že je nutné velmi výrazně zpřísnit kontrolu, to, co už dnes některá města dělají, aby lidé, kteří berou sociální dávky, tak aby skutečně uváděli pravdivé údaje do těch dotazníků a ne, aby lhali.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Drábku, děkuji, jenom, jenom, jenom technická poznámka ...
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Prosím vás, v platném zákoně, kdy lidé chtějí dostávat teda minimální částku na živobytí, všechny tady ty 30 hodin, 20 hodin jsou, ale vy jste tady dali hodně nabídek, veřejná služba, rekvalifikace, vzdělávání, na to, já s tím souhlasím, ale na to je třeba peníze, ty peníze na to musíte dát a vy je na to dávat bohužel nechcete, vy jste ty veřejný finance podtrhli, vy je na to nemáte teďko ...
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
My jsme připraveni zrovna na toto peníze vynakládat ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Tak konec, konec, konec, alespoň našeho pořadu, samozřejmě ne konec tohoto tématu, já děkuji svým hostům, se kterými jsme řešili téma nezaměstnanosti. Děkuji a na shledanou.
Kateřina KONEČNÁ, volební lídryně v Moravskoslezském kraji /KSČM/
--------------------
Hezký večer.
Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/
--------------------
Děkujeme na shledanou.
Jaromír DRÁBEK, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Na shledanou.
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Na shledanou.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak už naznačil David, jsme na konci, ne, že by se nedalo o nezaměstnanosti mluvit déle, prostor ale musí dostat i další pořady na zpravodajské stanici ČT 24.
David BOREK, moderátor
--------------------
A už za týden to bude téma daně, poslední díl Ekonomické inventury, klíčové téma volební kampaně, tak se na to těšte.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Mějte se hezky a na viděnou.
ČT 24, 17. 5. 2010, Pořad:Eekonomika
