Přiznám se, že když jsem připravoval rozhovor se starostkou Spešova Mgr. Ivanou Holomkovou, která za TOP 09 kandiduje do senátu ve volebním obvodu Blansko, musel jsem se nejprve podívat do mapy, kde tato obec leží. Dnes vím, že je to v krásném prostředí Moravského Krasu a že pozvání paní starostky někdy určitě využiji.
Paní Holomková, jako starostka malé obce Spešov se v komunální politice pohybujete již dlouho, ale nemýlím-li se do nějaké politické strany jste vstoupila až loni do TOP09. Nyní za ni kandidujete do Senátu. Proč právě TOPka?
Myslím, že je to takový logický krok v mém životě. Nikdy jsem nedělala velké změny, všechno přicházelo tak, jak mělo. Nechtěla jsem ve dvaceti řídit svět, chtěla jsem dodělat školu, najit práci, být v ní dobrá, mít děti a zajistit jim hezké dětství. Když jsem se v roce 2002 stala starostkou, necítila jsem jako nutné vstupovat do strany a upřímně v té době tady ani nebyla žádná, která by mě přesvědčila, že se mám stát její součásti. Po osmi letech ve funkci jsem cítila, že je čas na změnu. Děti dospěly, mají svůj život, obec funguje, mám hodně kontaktů a představu, jak věci funguji a jak by fungovat mohly. Program TOPky mi byl sympatický hlavně tím, ze říkal věci na rovinu, nepřibarvoval, zároveň myslel na tradice i odpovědnost pro naše děti. A protože jsem byla vždycky pravicový volič, řekla jsem si, že možná nastal čas zkusit si „větší“ politiku. Ale s úsměvem říkám, že v době, kdy jsem do TOPky vstupovala, byly její preference kolem tří procent.
Přiznám se bez mučení, o obci Spešov slyším poprvé. Mohla byste nám ji přiblížit? Na co byste nás do Spešova pozvala? Co se vám za dobu starostování podařilo, na co jste nejvíce hrdá?
To je škoda J. Máme hezké koupaliště, upravenou obec, překrásné kopce v okolí, řeku Svitavu, příjemné lidi, aktivní spolky, plesy, taneční zábavy, hospůdku nebo spravené silnice. Jsme obec, která dříve patřila k Blansku, ale diky osamostatněni v roce 2000 dostala novou šťávu. Děláme si věci po svém, děláme sami na sebe, zodpovídáme si sami sobě a fungujeme! Postupujeme po malých krocích, ale řešíme naši budoucnost koncepčně a víme, kam chceme dojit a jakou cenu jsme ochotni obětovat. Podílím se na tom od roku 2000 jako zastupitelka a od roku 2002 jako starostka. Myslím, že se nemáme za co stydět, ale to nejlépe posoudíte, když přijedete na návštěvu!
Vaším volebním obvodem je Blanensko. Jaké jsou jeho největší problémy a jak byste mu chtěla a mohla v Senátu pomoci?
Jsem místní, vždycky jsem tu žila a ráda bych tu žila i dál. Jako dítě jsem bydlela v Adamově, učila jsem v Rájci-Jestřebí, bydlím a starostuji ve Spešově. Myslím, že místní problémy i mentalitu místních lidí znám dobře. Mám zkušenosti s dotační politikou a vím, že když je vize a dobře sepsaný projekt, má šanci uspět. Proto bych chtěla pomoci dobrým vizím, chtěla bych lidi vyburcovat, že na to mají, že je dobře, když v životě tvoří, když od života něco chtějí a nenadávají pouze u televize, že je všechno špatné. Máme být na co pyšní – máme tu Moravský kras s desetitisíci turisty ročně, kulturní Boskovice, rozvíjející se Blansko, Křetinku. Samozřejmě také problémy – například nezaměstnanost a provozy, které ztrácejí dech. Nemáme dořešenu infrastrukturu. Hodně obcí by mohlo žit víc a víc si věřit. Chci slíbit, že kdybych se stala senátorkou – budu skutečnou senátorkou, která byla zvolena v tomto regionu a chce tu být vidět a pro tento region usilovně pracovat. A dodat lidem elán, že mohou věci měnit.
Jste také aktivní ve Spolku pro Moravský Kras. Jaká je náplň činnosti tohoto spolku? Jaké jsou aktuální problémy Moravského Krasu?
Ano, jsem v předsednictvu spolku, který sdružuje kolem 28 obcí. Hlavním cílem je usilovná a společná práce na rozvoji regionu, příprava koncepčních projektů, propojení všech subjektů, vzájemná pomoc i propagace. Moravský kras je překrásné ekologicky čisté území s pohádkovým podzemím. Nabízí tedy široké možnosti pro cestovní ruch, který se musí rozvíjet citlivě, musí mít jasnou koncepci, správný marketing a společný tah na bránu i úzkou spolupráci s Jihomoravským krajem, což není lehký úkol.
Původním povoláním jste učitelka, máte za sebou bohatou profesní kariéru, zkušenosti s tradičními i alternativními formami výuky. Budete se v Senátu také věnovat školství?
Ráda bych. Strávila jsem ve školství více než dvě třetiny života a mám představu, v čem jsou jeho přednosti i slabiny. Ještě v Rájci jsme rozjížděli spoustu ambiciózních projektů – sportovní třídy, Relax klub, Daltonské vyučování, alternativní výuku plnou projektů. Školství a věda je pro Českou republiku klíčová otázka. Pokud chceme byt odpovědni k naší budoucnosti (a to minimálně jako TOP09 chceme), musíme žáky připravovat pro praxi. Žáci musí pochopit, že studují proto, aby se v životě neztratili a dokázali uživit sebe i své blízké. Že škola není jen prodlužováním bezstarostnosti, ale aktivní příprava pro život. Musíme být blízko praxi, neprodukovat tisíce nepotřebných, kteří ve škole strávili dlouhá léta. Ale lidi, kteří se v pracovním životě neztratí.
A jaký je tedy váš názor na aktuální stav českého školství.
Má odpověď hodně vychází z té předchozí. Naše školství není špatné, máme kvalitní učitele, kteří za malé peníze předávají své zkušenosti. A mnoho z nich to dělá dobře i skvěle. Ale nedostatky vidím v tom, co jsem už popisovala. Je rok 2010 a žáci musí být připraveni pro život. Pokud se bifluji, není to na škodu, protože memorování je důležité. Ale nesmi se biflovat samoúčelně. Musí cítit využití v praxi. Pracovat s počítačem, dělat projekty, prezentovat svoje výsledky, formovat svoje názory, pochopit čtený text, třídit své znalosti a dávat je do souvislosti. Hlavně však musi cítit, že to, co dělají, nedělají proto, že pani učitelka chce, ale že to má význam a jednou si třeba diky tomu najdou své místo v životě, seberealizaci i slušný výdělek a budou v životě úspěšní a spokojení.
I když jste se pohybovala v základním školství, nedá mi to se nezeptat – jaký je váš názor na státní maturity?
Myšlenka samotná je podle mého názoru správná. Otázka je jakým způsobem by to mělo být uchopeno. V současnosti existuji maturity na těžkých cizojazyčných gymnáziích i rozdávané maturity na některých učilištích. Je správné, že chceme rozdělit tyto maturity podle kvality a srovnávat žáky. Na druhou stranu, mělo by to fungovat zároveň jako měřítko pro případné zaměstnavatele nebo jako přihláška na vysoké školy. Zároveň ale chci upozornit na to, že nesmíme brát maturitu jako všelék. Obzvlášť v poslední době vidím, ze schopný řemeslník je lepši než desítky lidi, co se ohání maturitou. Proč by takový člověk musel mít nutně maturitu? Náš systém by mu měl dát to, co v životě využije, schopnost podnikat, provozovat řemeslo, komunikovat s lidmi – ne povinnost citovat Shakespeara.
Jak přijala Vaše rozhodnutí kandidovat do Senátu vaše rodina? Jsou smířeni s tím, že vás v případě úspěchu doma moc neuvidí?
Samozřejmě, moje rodina byla součástí mého rozhodováni. Zvážili jsme všechna pro a proti, a rozhodli, že je dobře to zkusit. Moje děti jsou velké, studuji, staví se na vlastni nohy, manžel je tolerantní a má rád v životě živo. Stejně jako já. Když nabídka přišla, byla by škoda ji nevyužít. Mám nějaké názory, postoje, vize a představy, které bych ráda zkusila předat. Budu ráda, když tu možnost dostanu, ale nezblázním se, když to nevyjde. V životě jsem nikdy nedostala nic zadarmo, a proto neblázním z úspěchů ani neúspěchů. Hlavně však chci zůstat taková, jaká jsem, a moci se lidem podívat do očí.
Mgr. Ivana Holomková
se narodila 6. 2. 1965 v Brně, dětství prožila v Adamově. Po gymnáziu v Brně absolvovala Pedagogickou fakultu J. E. Purkyně v Brně. Během studií se vrcholově věnovala moderní gymnastice.
V roce 1989 nastoupila jako učitelka na Základní školu v Rájci-Jestřebí. Ve 29 letech se stala zástupkyní ředitele školy. Od roku 2002 je starostkou obce Spešov na Blanensku, absolvovala řadu doplňkových studií, kurzů a projektů. 10 let vedla úspěšný klub aerobiku. Aktivně pracuje v řadě veřejných funkcích v regionu.
Od roku 1983 je vdaná, má syna a dceru, oba studují na Karlově univerzitě v Praze. Mluví německy, rusky a částečně anglicky. Ve volném čase se věnuje cestování a sportu – hraje volejbal, lyžuje a s přáteli sjíždí řeky.
