Hybridní hrozba vyvolává v lidech přesvědčení, že kolem nich je jen nespravedlnost

Komise měla mít původně status vyšetřovací a měla se zabývat vlivem autoritářských režimů jako Rusko nebo Čína v Česku. Nakonec to skončilo u obecnějších hybridních hrozeb. Proč je zapotřebí, aby se poslanci zabývali něčím, co mají na starosti bezpečnostní instituce včetně tajných služeb?

V roce 2016 jsem se zabývala migrací a viděla a četla, kolik dezinformací se kolem migrace šíří. Zabývala jsem se také občanským vzděláváním, podporou kritického myšlení, mediální gramotností, znalostí současných dějin - a uvědomila jsem si, jak občanské, ale i politické rozhodování v Česku nestojí jen na logice, kontextu, faktech, ale i na emotivním výkladu, často na dezinformacích. A ty jsou součástí hybridních hrozeb.

Jak vy byste je definovala?

Jde o ucelené schopnosti manipulovat veřejností, ohrožovat kybernetický prostor, nebo pomocí promyšlených investic ve strategických oblastech či diplomatickými aktivitami prosazovat strategický vliv – mluvím hlavně o aktivitách Ruska a Číny.

Manipulace, propaganda, dezinformace, to byly i zbraně minulosti, třeba druhou světovou válku předcházela jakási hybridní propagandistická příprava Německa. Co se od té doby změnilo?

Vznikl kybernetický svět, je tu řada mediálních platforem, sociální sítě, řetězové maily. Dosah vlivu dezinformací a schopnost manipulovat je mnohem větší. Jde o dobytí území bez násilí a beze zbraní. A často to působení není ani vidět. Moc si neuvědomujeme, že se něco mění, že přijímáme manipulované informace prostřednictvím zmíněných platforem a technologií – třeba právě Číny a Ruska. Navíc Facebook nebo Google jsou firmy z USA a my máme jen malou možnost ovlivnit, co se na nich děje. Prostřednictvím elektronického světa se šíří alternativní a lživé výklady nedávné historie a mnoho lidí si to neumí přebrat. Jsou tu také kybernetické útoky, například na nemocnice v době koronaviru, jsou tu pokusy Ruska zčásti ovládnout tuzemskou energetiku. Hybridní hrozba je vše, co zpochybňuje instituce právního státu, co vyvolává v lidech přesvědčení, že kolem nich je jen nespravedlnost a pár mocných, kteří je chtějí využít. Hybridní hrozba je manipulace života v zemi v mnoha kontextech. Nemůžeme si myslet, že hybridní hrozba z Ruska má vyvolat obraz skvělého Ruska - ta hrozba vyvolává pocit špatného Česka, špatné Evropské unie, slabé demokracie, bezmoci. Pocit rozdělené a rozpadající se společnosti. To je mimořádně destruktivní nástroj.

Jak víte, že tyhle hrozby jdou zrovna z Ruska nebo Číny?

Varují před nimi tajné služby, analytici, občanské instituce, řada bezpečnostních institucí. Také se pravidelně zúčastňuji zasedání v rámci Parlamentních shromáždění NATO, na kterých se z velké části věnujeme hybridním hrozbám. Ke stejným zjištěním docházejí i naši spojenci. Měla jsem možnost navštívit mnoho zemí – třeba západní Balkán, tam jsou Rusko a Čína velmi aktivní, v Černé Hoře to vedlo málem ke státnímu převratu a vraždě premiéra. Ty zkušenosti mají i skandinávské země, kde je Ruskem narušován námořní a vzdušný prostor. Ve Švédsku rozdali všem občanům brožuru, co mají dělat v případě krize nebo útoku z Ruska. V Pobaltí zažilo hybridní útok Estonsko před dvanácti lety. Byla napadena jejich kybernetická struktura, státní strategické uzly - a současně se šířily nepravdy a dezinformace, které burcovaly k odporu k vládě.

Tak v Česku vznikla nová poslanecká komise a má devět členů ze všech sněmovních stran Co můžou s těmi hrozbami dělat?

Komise nevznikla ze dne na den. Pořádali jsme řadu akcí zaměřených na hybridní hrozby. Našlo se několik poslanců, kteří to téma považují za zásadní. Myslím, že vznik komise, byť to trvalo vlastně několik let, byl spontánní. Většina poslanců, kteří jsou členy komise, považuje hybridní hrozby za zásadní téma. Nebylo to rozdělení funkcí, ale přesvědčení, že země potřebuje poslaneckou kontrolu toho, jak stát čelí hybridním hrozbám. My tu nejsme od toho, abychom hrozbám zabránili, to by bylo naivní.  Chceme komplexně popsat, v jakých oblastech se tu konkrétně hybridní hrozby projevují  Jako třeba v tom, že některé zájmové skupiny budou získávat pro svůj vliv vládní úředníky a budou mít vliv na bezpečnostní instituce. Chceme vycházet i ze zkušeností jiných států a přicházet s návrhy, které povedou k tomu, že bude naše společnost k těmto hrozbám odolnější.

Zájmové skupiny cílí také na politiky. Rusko i Čína celkem intenzivně využívají skrze diplomacii a ideologii tuzemskou komunistickou stranu, možná také SPD, nebo Hrad. Co s tím?

To se bezpochyby děje, přesto chceme protlačit změny. Třeba legislativní, k nimž máme kompetenci.  Prosazujeme zákon o ochraně přímých zahraničních investic, ale také občanské vzdělávání, vzdělávání státních úředníků nebo třeba policistů a vojáků v kritickém myšlení, aby byli odolnější proti manipulacím. Situace v těchto institucích není dobrá - a není dobrá ve stejných institucích ani v jiných unijních státech. Pokusy je ovlivnit jsou velké.

Přečtěte si celý rozhovor na webu týdeníku Respekt s poslankyní TOP 09 Helenou Langšádlovou.