Hruška: Glyfosát poškozuje přírodu i zdraví člověka

Podle Federálního soudu ve Spojených státech způsobuje herbicid Roundup rakovinu. O škodlivosti přípravku se vedou diskuse řadu let, stejně tak jako o látce glyfosát. Ta se masivně používá v českém zemědělství. To se ale nelíbí například Jakubovi Hruškovi (TOP 09) z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Podle něj jde o přípravky, které ve skutečnosti poškozují přírodu, a nakonec i zdraví člověka.

„Nejde o přímý jed. Všechny tyto moderní přípravky fungují na bázi blokování metabolických pochodů, a to znamená, že jejich přímá toxicita je prakticky nulová,“ vysvětluje Jakub Hruška (TOP 09).

K herbicidům patří i glyfosát. Toho se lze podle Hrušky klidně napít, a nic se v tu chvíli nestane. Ale může ovlivnit dlouhodobě metabolické procesy v těle, stejně jak to dělá u rostlin. „Látka je zařazena na seznam látek, které mohou způsobit rakovinu. Přímý a kauzální vztah tam v tuto chvíli prokázán nebyl, ale bylo usouzeno, že ta látka rakovinotvorná je,“ zdůrazňuje.

K masivnímu používání herbicidů jako je glyfosát pak podle něj dochází třeba v zemědělství – je součástí řetězce pěstování plodin a na mnoha polích se třeba používá třikrát ročně.

„Látka se stala běžnou součástí technologických postupů... Krajina je průběžně otravovaná, likvidují se planě rostoucí rostliny, a třeba motýly, zajíci nebo koroptve v krajině nenalézají žádnou potravu. Krajina je prostě dokonale sterilní,“ upozorňuje.

Na druhou stranu Hruška připomíná, že mu tolik nevadí používání glyfosátu při jarním hubení plevele. V tomto případě je přípravek nejefektivnější a nejlevnější. Ale další použití mohou být problematická.

„Nehoroval bych pro naprostý zákaz použití glyfosátu, ale horoval bych pro zákaz některých operací se všemi herbicidy,“ zdůrazňuje s tím, že například podzimní desikace lze nahradit orbou. Ta je ale drahá.

Tlak agrobyznysu

Hruška připomíná, že ministr Toman ještě v září řekl, že zakáže glyfosát plošně, později ale změnil názor. Připustil, že se nebudou používat na předsklizňovou desikaci potravinářských plodin, které jsou sice dominantní na orné půdě, ale nejméně na 15 procentech se také pěstují biopaliva.

„Na ty to ale nezakázal. Já tady vidím jasný tlak agrobyznysu, velkých zemědělských podniků, které si přejí nastavený model, který mají, neměnit,“ uzavírá kandidát do Evropského parlamentu za TOP 09 Jakub Hruška.

Poslechněte si celý rozhovor.