Co říkáte na rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil nadstandardy?
Neberu na lehkou váhu. Ale na druhou stranu to má dvě polohy, a ta jedna je pro nás velmi pozitivní. Obtížný, nebo technický dopad to má pro nás ten, že podle rozhodnutí Ústavního soudu zákon měl být napsán jinak. Mělo být více v zákoně a méně ve vyhlášce. Čili jinými slovy: My teď musíme vzít ty legislativní normy, 'vytrhnout' nadstandardy z vyhlášky a napsat je rovnou do zvláštní přílohy zákona. Pak to bude konformní s tím, co řekl Ústavní soud.
Říkal jste, že to má pro vás i pozitivní polohu. To je která?
Klíčové je, že Ústavní soud nemá nic proti vlastnímu principu nadstandardů, že se může hradit něco, co není nezbytně nutné pro vaše zdraví a co musí mít uhrazeno všichni, a je to dle soudu podle našich ústavních pravidel i evropských zvyklostí. Na půdě parlamentu totiž byla velká debata, že by se vůbec nic nemělo hradit, že je to dělení péče na chudinskou a péči pro bohaté, a to že u nás nelze. To Ústavní soud nepotvrdil a řekl, že to lze. To je ta pozitivní zpráva, protože to bylo to novum, co jsme do zdravotnické legislativy přinesli, a Ústavní soud ve svém zdůvodnění potvrdil, že toto novum je správné.
A myslíte, že se dají za současné politické situace připomínky u nadstandardů legislativně upravit?
Já jsem optimista. Pan prezident Zeman, když jsem u něj byl na Hradě, mi řekl, že proti nadstandardům vůbec nic nemá. A já jsem slyšel - tedy z druhé ruky - vyjádření nastupujícího pana ministra Holcáta, že na tom bude pracovat. Nevím, jestli se to potvrdí - jak říkám, je to z druhé ruky - ale myslím, že jednoznačný odpor proti tomu nebude.
Připravíte nějaké změny ještě vy sám?
Rozhodnutí Ústavního soudu jsem sledoval s naším šéfem právního odboru a ten už si dělal poznámky, co kde změníme. Některé ty změny budou samozřejmě obtížnější a budou se muset diskutovat, třeba u nadstandardů ale stačí vytáhnout je z vyhlášky a dát je do přílohy zákona. Lze si představit, že se toho ujme pan ministr, nebo poslanecká sněmovna. Já teď budu řadový poslanec, tak je možné si představit, že ten návrh předložím já, aby byl co nejrychleji schválen a třeba už od Nového roku to mohlo začít platit v té upravené formě.
Dá se odhadnout, jaké finanční dopady mělo zavedení nadstandardů na systém zdravotnictví?
My jsme těch nadstandardů udělali relativně málo. Za první rok máme udělanou analýzu, která ukazuje, že nadstandard si koupilo asi 25 tisíc lidí, ale vybralo se jenom něco přes 40 milionů. Takže to zdravotnictví to samozřejmě nevytrhlo, ale těm lidem, kteří si zaplatili měkkou, lepší čočku do oka nebo lehkou sádru, to trochu zpříjemnilo život. Takže si myslím, že až se srovnají výhrady Ústavního soudu a nebude proti tomu taková ideologická rozprava, tak se to stane součástí našeho zdravotnictví.
A co znamená zrušení stokorunových poplatků za hospitalizaci?
Když jsme to před dvěma lety kalkulovali, vycházelo to asi na 1,5miliardový přínos pro nemocnice. Jestliže bude poplatek zastropován třeba délkou pobytu, nemocnice přijdou zhruba o polovinu, tedy o tři čtvrtě miliardy.
VZP zveřejnila stanovisko, že jí jako zdravotní pojišťovny se rozhodnutí příliš nedotkne, ale znepříjemní to život pacientům. Jaké to bude podle vás mít na ně dopady?
Například u očních čoček se vedla letitá polemika, protože se platily bokem. Nejdříve podpultově, pak se to různě obcházelo. Vymyslelo se takové obcházení zákona cestou nadace a příspěvků, které dostávala zdravotnická zařízení od této nadace, kam pacienti dávali peníze. My jsme to tím nadstandardem vlastně zprůhlednili, teď se to zase zakáže. Dokud se nenapraví ten zákon - samozřejmě bude záležet, jaký bude mít na tom nové ministerstvo zájem, jestli to předělá a bude chtít prosadit - tak se to vrátí spíše k té šedé ekonomice.
A dotkne se zrušení nadstandardů nějak i pacientů, kteří si už za lepší péči připlatili?
Ne, nález Ústavního soudu nemá rozhodně retrospektivní účinnost. Kdo si připlatí ještě zítra, bude v tom původním režimu. Až to vyjde ve Sbírce zákonů, budou se tomu muset pacienti na čas přizpůsobit.
Ústavní soud ovšem zrušil i zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici. Hodláte to nějak řešit?
Tam je to složitější, protože to soud odsoudil z důvodů sociální nešetrnosti, abych to řekl zjednodušeně. Já si pamatuji, že ještě než to přišlo do sněmovny, tak koalice velmi ostře debatovala, jestli tam má být sociální strop, nebo ne. Řeklo se, že to má zajistit sociální systém, a ne zdravotnictví. Ale ten sociální systém to jaksi evidentně nezajišťuje. Ale i tam je to možné opravit. Je tam totiž legisvakanční lhůta půl roku, to znamená do konce roku. Když se napíše novela zákona a dá se tam nějak definovaný sociální strop například podle míry chudoby příslušného pacienta, nebo se nějak omezí délka, za kterou se bude ten poplatek vybírat, tak to bude zase ústavně konformní.
A nedalo se to nějakým způsobem předvídat a dát to do té původní verze zákona?
O tom se vedla právě ta debata, která velmi rozdělovala lidi. Debatovalo se o tom ve vládě, a v parlamentu ve výboru, a zvítězil ten názor poslancům, že tam bude sto korun bez limitu. Takže teď nelze ex post říkat, že se to mělo udělat, protože ta debata byla bouřlivá a demokraticky se to rozhodlo takto.
Zavedení možnosti připlatit si za lepší péči bylo vlajkovou lodí celé vaší zdravotnické reformy. Zbylo z ní tedy po rozhodnutí Ústavního soudu vůbec něco?
Je to, jak říkáte, ale jen trošku. Průlom je v tom, že to je ideová změna, protože od doby socialismu je tady zafixováno, že zdravotnictví je zdarma a tečka. Jestli se ptáte, co zbyde, to snad ani neumím vypočítat, protože těch kroků byly desítky ne-li stovky. Za naši dobu, kdy se nezvyšovaly příliš příjmy z výběrů pojistného díky hospodářské krizi a vůbec už se nezvyšovaly poplatky státu za státní pojištěnce, jsme ušetřili zhruba šest, sedm miliard, které si stáhl stát zvýšením DPH, a ušetřili jsme ještě na platy zdravotníků, které se zvýšily v letech 2011, 2012 díky akci Děkujeme, odcházíme. Takže systém se výrazně zefektivnil a jeho deficit se snížil, i když je stále zadlužený.
tyden.cz, 2. 7. 2013, rubrika: Domácí
