Heger: Vložíme to jednoduše do zákona

Ústavnímu soudu vadí, jak jste stanovili nadstandard – definice v zákoně je příliš široká a samotné nadstandardy jsou jen ve vyhlášce, kterou lze ze dne na den měnit. Proč jste vlastně nedali příplatek za lepší léčbu do zákona? Vždyť jste o tom na začátku uvažovali...

Ono se to rodilo velmi těžce. Původně to vznikalo někde mezi panem náměstkem Noskem, našimi legislativci a mnou. Pak se o tom vášnivě diskutovalo na zdravotnickém výboru. Vznikl jakýsi kompromis. Převážilo stanovisko, že to bude ve vyhlášce z praktických důvodů – bude možné pružněji reagovat na poptávku pacientů i vývoj medicíny. Navíc stejným mechanismem se tady už dvacet let určují i jiné věci – třeba úhrada lázeňské péče. To přitom nikdy nikdo neatakoval.

Co bude následovat? Budete se nyní snažit reformu dopracovat, nebo už to necháte svému nástupci?

Jistě, budeme. Až to budou mít naši právníci přečtené, tak se o tom pobavíme. Pan doktor Holcát, kterému budu předávat ministerstvo, je zřejmě ze stejného ideového tábora jako pan prezident Zeman. A ten už řekl, že s nadstandardem jako ideou nemá nejmenší problém. Takže pravděpodobně budeme spolupracovat. Upravený zákon pak předloží nové ministerstvo, nebo se to udělá poslaneckou iniciativou. Nebude to tak složité, výtka je spíš technická. Zřejmě vložíme těch pár nadstandardů jednoduše do zákona. Důležité je to, že Ústavní soud neoznačil myšlenku za špatnou.

Budete se snažit počet nadstandardů rozšířit? Půjde jen o materiály, nebo přibudou také lékařské výkony?

Je třeba v tom pokračovat, nadstandardních výkonů je připraveno celkem dost. A nepůjde jeno materiály. Už dneska máme řadu výkonů, které jsou vyjmuty z pojištění, a nikdo se nad tím nepozastavuje – například umělé přerušení těhotenství či kosmetické operace.

Další věc, kterou Ústavní soud odmítl, je stokoruna za pobyt v nemocnici. Soudce Nykodým uvedl, že pokud už jste poplatek zvýšili, měli jste alespoň nastavit strop. Vy jste v počátku o omezení mluvil. Proč se ani toto nakonec nepodařilo prosadit?

Okolo toho byla velká koaliční debata. Nakonec se rozhodlo, že ve vládním prohlášení bude zvýšení poplatku na sto korun bez výjimky, protože o sociálně slabé se postará sociální systém. Mělo to tak být organizačně jednodušší. Jenomže to evidentně nefunguje. I když i tady přinesla stokoruna jeden pozitivní efekt – z léčeben dlouhodobě nemocných odešla řada lidí do sociální péče nebo k rodinám. Dřív tam rodiny velké procento lidí nechávaly. Jen si každý měsíc přišly pro důchod, jinak ať si tam dědeček klidně leží. Rozhodnutí Ústavního soudu ale respektujeme, do zákona jednoduše přidáme sociální strop.

Ústavnímu soudu vadí, jak jste stanovili nadstandard – definice v zákoně je příliš široká a samotné nadstandardy jsou jen ve vyhlášce, kterou lze ze dne na den měnit. Proč jste vlastně nedali příplatek za lepší léčbu do zákona? Vždyť jste o tom na začátku uvažovali...

Ono se to rodilo velmi těžce. Původně to vznikalo někde mezi panem náměstkem Noskem, našimi legislativci a mnou. Pak se o tom vášnivě diskutovalo na zdravotnickém výboru. Vznikl jakýsi kompromis. Převážilo stanovisko, že to bude ve vyhlášce z praktických důvodů – bude možné pružněji reagovat na poptávku pacientů i vývoj medicíny. Navíc stejným mechanismem se tady už dvacet let určují i jiné věci – třeba úhrada lázeňské péče. To přitom nikdy nikdo neatakoval.

Co bude následovat? Budete se nyní snažit reformu dopracovat, nebo už to necháte svému nástupci?

Jistě, budeme. Až to budou mít naši právníci přečtené, tak se o tom pobavíme. Pan doktor Holcát, kterému budu předávat ministerstvo, je zřejmě ze stejného ideového tábora jako pan prezident Zeman. A ten už řekl, že s nadstandardem jako ideou nemá nejmenší problém. Takže pravděpodobně budeme spolupracovat. Upravený zákon pak předloží nové ministerstvo, nebo se to udělá poslaneckou iniciativou. Nebude to tak složité, výtka je spíš technická. Zřejmě vložíme těch pár nadstandardů jednoduše do zákona. Důležité je to, že Ústavní soud neoznačil myšlenku za špatnou.

Budete se snažit počet nadstandardů rozšířit? Půjde jen o materiály, nebo přibudou také lékařské výkony?

Je třeba v tom pokračovat, nadstandardních výkonů je připraveno celkem dost. A nepůjde jeno materiály. Už dneska máme řadu výkonů, které jsou vyjmuty z pojištění, a nikdo se nad tím nepozastavuje – například umělé přerušení těhotenství či kosmetické operace.

Další věc, kterou Ústavní soud odmítl, je stokoruna za pobyt v nemocnici. Soudce Nykodým uvedl, že pokud už jste poplatek zvýšili, měli jste alespoň nastavit strop. Vy jste v počátku o omezení mluvil. Proč se ani toto nakonec nepodařilo prosadit?

Okolo toho byla velká koaliční debata. Nakonec se rozhodlo, že ve vládním prohlášení bude zvýšení poplatku na sto korun bez výjimky, protože o sociálně slabé se postará sociální systém. Mělo to tak být organizačně jednodušší. Jenomže to evidentně nefunguje. I když i tady přinesla stokoruna jeden pozitivní efekt – z léčeben dlouhodobě nemocných odešla řada lidí do sociální péče nebo k rodinám. Dřív tam rodiny velké procento lidí nechávaly. Jen si každý měsíc přišly pro důchod, jinak ať si tam dědeček klidně leží. Rozhodnutí Ústavního soudu ale respektujeme, do zákona jednoduše přidáme sociální strop.