Více než 100 tisíc lidí trpí v České republice Alzheimerovou chorobou a jejich počet bude v následujících letech stále růst. Péče o pacienty s touto nemocí je prý v České republice nedostatečná a pomoc pečujícím rodinám mizivá. Pacienti se navíc dostávají do péče lékařů pozdě, chybí totiž osvěta o příznacích onemocnění. Změnit by to měl první národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc, který má představit vláda Petra Nečase. Ve Světě o druhé teď zdravím ministra zdravotnictví Leoše Hegera z TOP 09, pěkné odpoledne.
Dobrý den.
Jak se tedy vláda připravuje a je připravena na stárnutí populace, ke kterému patří právě také zmíněná Alzheimerova choroba?
Tak, vy jste řekl ta čísla, která tady jsou a já musím říct, že ta problematika která se týká Alzheimerovy choroby nebo demencí obecně, je ještě mnohem širší a týká se vlastně péče o lidi, kteří jsou dlouhodobě nemocní, ať to jsou lidé staří, kteří samozřejmě převažují v téhle skupině, tak lidé s jinými chronickými chorobami třeba v mladším věku. No, vláda se rozhodla, že dá dohromady koncepci té péče, ta koncepce víceméně dneska, ta koncepce byla projednávaná na vládě a zmapovala tu problematiku a popsala ji a bude na ni nasedat nějaký konkrétní akční plán, který je rozpadlý do takových asi 6 základních oblastí, které bude potřeba posílit. Je to oblast té prevence a vyhledávání, tam musí sehrávat větší roli praktičtí lékaři.
Jestli můžu, k tomu, jestli můžu... se zastavme. Protože právě problémem je možná ta prevence. Jak se to tedy změní? Protože ono nejde jen o ty jednotlivé pacienty, ale hlavně o rodiny, které o ty postižené lidi pečují.
Tak to je celý komplex věcí. Samozřejmě jeden z problémů demencí je, že si s nimi medicína, ve smyslu kurativním, příliš rady neví. Obecně prevence, která vede nebo která podporuje jaksi dlouhověkost a léta bez nemocí ve velkém stáří spočívá v takových základech zdravého způsobu života. Ale co přesně tu Alzheimerovu chorobu vyvolává se dneska neví a tak se spíše obecně jenom mluví o tom, že starší lidi je potřeba aktivizovat. Ale bohužel jaksi nelze čekat tak dramatický vývoj medicíny, aby tomu bylo možno úplně předejít, takže jde o to vyhledat ty lidi včas už při začátcích tý choroby. Dneska už existují některé ojedinělé léky, kterými je snaha, nebo jsou zkoušené, aby tu, ten rozvoj té demence oddálily tak, aby je mohli začít dostávat lidé včas. Ale pak samozřejmě je ten druhý konec té nemoci, kdy už je to velmi těžké postižení. Ti lidé jsou upoutáni na lůžko, nejsou vlastně soběstační a tam je potřeba velmi zdokonalit kooperaci zdravotnického systému a systému sociálního, který podporuje nejenom toho pacienta, ale i ty rodiny. Já bych dal jenom příklad. Dneska sociální péče není jenom péče pečovatele, kteří dojíždějí domů, které dojíždějí domů nebo péče v domovech pro seniory, ale jsou i takové formy jako respitní péče, kdy ten pacient dochází do nějakého stacionáře, kdy se o něj stará ten sociální systém. Třeba během pracovní doby a pak si toho starého člověka bere zase rodina sama. Takže všechny tyhle ty věci, které nejsou úplně ideálně vyřešené ani u těch starých a běžně nemocných lidí, tak u těch demencí dělají ještě daleko větší problémy.
Tedy, chápu to dobře, že vláda se pokusí nějakým způsobem odlehčit tomu zdravotnímu systému, právě na, řekněme, tuto doplňkovou péči, kdy ten kontakt bude spíš než medicínský, osobní, lidský?
Ano, ten kontakt je takový pečovatelský. Nevyžaduje tak hluboce proškolené pracovníky v oblasti medicíny, kteří jsou schopni poskytovat nějakou speciální péči, ale potřebuje spíš to ošetřovatelství a jak jste správně řekl, lidský přístup. Ta opatření ale jsou ještě širší. My bychom chtěli, aby se dál zlepšovala výchova u mladých lidí v tom smyslu, aby ctili staré lidi, respektovali jejich odlišnosti, aby se...
Tak to už myslím je na rodinách, to už ministr Leoš Heger nebo vláda, to se nedokáže změnit.
Ale i tak je potřeba, aby o tom třeba lidé na gymnáziích prostě něco věděli. Že tady existuje nějaký mezigenerační vztah, že ne všichni jsou mladí, zdraví a veselí, ale že tady jsou také lidé s problémy, ať jsou mladí nebo starší. Pak samozřejmě jsou i jiné formy, kde se musí ministerstvo školství starat, aby bylo zabezpečeno třeba dokonalé vytváření prostředí pro handicapované lidi a pro tyto lidi a podobně. Je to velmi komplexní záležitost prostě. A abych zmínil ještě něco, co jsem neřekl, týká se to nakonec i ministerstva spravedlnosti, občanský zákoník nový řeší celou řadu problémů, které se týkají svéprávnosti těch lidí, jejich legislativní podporu v oblasti třeba majetkových rozhodnutí a podobně.
Tolik ministr zdravotnictví Leoš Heger, děkujeme a na slyšenou.
Děkuju pěkně, na shledanou.
Český rozhlas - Rádio Česko, 10. 10. 2012
