Heger: Příští rok bez zvýšení pojistného ještě vydržíme

Jste nejen ministr zdravotnictví za TOP 09, ale i lékař a také potenciální pacient. Zanedlouho vstoupí v platnost vaše reforma zdravotnictví. Který bod z ní považujete jako ministr, lékař a pacient za nejdůležitější?

V trojúhelníku lékař, pacient, by třetí měly být zdravotní pojišťovny. Ministr jako reprezentant státu je někde uprostřed a měl by vše regulovat. Stát se dnes chová jako plátce, jako zřizovatel nemocnic, tedy poskytovatel zdravotní péče. Tyto role jsou do sebe zapletené a není to správné. Kdysi někdo vzletně řekl: vláda by měla v dobře řízené zemi méně pádlovat a více kormidlovat. Pro zdravotnictví to platí zcela určitě. Za klíčový bod reformy tedy pokládám to, aby role jednotlivých aktérů byly obnoveny, a týká se to hlavně zdravotních pojišťoven.

Proč?

Zdravotní pojišťovny musí dostat větší pravomoci a my to chystáme v návrhu zákona o zdravotních pojišťovnách.

Co bude obsahovat?

Například to, že zdravotní pojišťovny se musí chovat k poskytovatelům zdravotní péče s úctou a respektem. To znamená, že když poskytovatel někam zainvestuje peníze, ať už je to státní, krajská nemocnice nebo malý privátní lékař s jednou ambulancí, tak všichni musí mít jistotu určité stability systému. To, jak budou „konkurzováni“, musí mít nějaká pravidla. To je ta odpovědnost pojišťoven. Na druhou stranu k tomu pojišťovny musí mít i pravomoci. Smlouvy se zdravotnickými zařízeními musí dělat podle svých potřeb, protože odpovídají za poskytování péče pacientům. A když se pacient nemůže péče domoci, tak se jí bude domáhat na zdravotní pojišťovně.

Ale vyhnul jste se mé první otázce.

Ne. Řeknu to tedy stručně. Jde o jasné definování pravidel hry. My dnes v některých krajích řešíme, kdo odpovídá za to, že tam budou fungovat nemocnice a dostupnost péče. Je to stát nebo kraj, který dostal onu pravomoc? A to musí být jasně stanoveno.

Od ledna je možné si připlatit na nadstandardní péči. Zatím ale o ni není velký zájem. Budete ji rozšiřovat?

Určitě ji rozšiřovat budeme. Dali jsme si na to celý rok. Těch pár výkonů, na které je dnes možné si připlatit, nikoho neohrožuje. Prokázali jsme tak opozici, že žádné nebezpečí chudinské medicíny nehrozí. A nic takového nechystáme. Na druhou stranu možnost připlatit si bychom dále chtěli rozšířit.

Příští rok by se počet výkonů, na které si pacient připlatí, podstatně rozšíří?

Ano, mohlo by to tak být. Pracujeme na tom společně s odbornými společnostmi.

A jak to bude se zmiňovanou robotickou chirurgií, která podle vašich dřívějších vyjádření má být zahrnuta do nadstandardu?

Robotická chirurgie patří spíše do oblasti vstupu nových technologií na trh. Roboti tam vstoupili dříve, než byla pravidla. A my je musíme na tuto zónu aplikovat. Byli bychom rádi, aby se jasně definovalo, které robotické výkony jsou užitečné a které ne. Například robotická operace prostaty benefit pacientovi přináší. Stejně jako operace nádoru konečníku. Tyto výkony by asi byly hrazené pojišťovnou. Jiné by byly v nadstandardu, na které si pacient připlatí. Ale zdravotnické zařízení pak za tyto výkony dělané robotem dostane zaplaceno jako za standardní endoskopickou operaci, tedy několikrát méně.

Reforma obsahuje i tzv. dříve vyslovené přání. Co to pro pacienta bude znamenat a jak ho uplatnit?

Pacient si může nechat zapsat do své dokumentace nebo podepsat svědky či učinit prohlášení u právníka přání, že v případě, kdy onemocní a nebude schopen o sobě rozhodovat, nebyl donekonečna léčen a napojen na přístroje. Bude-li mít například těžké mozkové krvácení v rámci mozkové mrtvice, bude v bezvědomí a nebude šance – což se obvykle vidí po několika týdnech, na jeho vyléčení, tak už dál intenzívně léčen nebude a zemře přirozenou smrtí. Dnes jsou případy, že lidé jsou udržováni při životě velmi umělým způsobem bez naděje návratu do rozumného života a trpí tím jejich blízcí. Je to vše zbytečné. V tomto medicína už umí tolik věcí, že takovýto příklad udržování je pak v rozporu se zdravým rozumem. V dříve vysloveném přání se tak pacientovi dává možnost, aby řekl, že toto s moderní medicínou absolvovat nechce a že si přeje normálně z tohoto světa odejít.

A nejde toho zneužít?

V řadě nemocnic existují vnitřní předpisy, že tam, kde je nějaká naděje na léčbu, se rozhodnutí dělají kolektivně a s přihlédnutím k přání rodiny. Samozřejmě nelze vyloučit, že ti blízcí mají jiné úmysly než ty nejlepší. Tam ale pak nastupuje pohled lékařů. Jestliže oni vidí nějaké šance na léčbu pacienta, pak i kdyby rodina naléhala, aby pacient už dál léčen nebyl, nemusí to respektovat, pokud tam není přání pacienta, aby léčen nebyl.

Bude mít pacient možnost na pojišťovnu získat tzv. druhý názor v případě vážného onemocnění? A jak to v praxi bude fungovat?

Ano, ta možnost bude. Druhý názor bude placen. Pokud by však pacient pokoutně získal názor třetí, pojišťovna ho zaplatila a později se na to přišlo, bude se podílet na jeho úhradě.

Hodně se hovořilo o možnosti vybrat si operatéra a připlatit si na jeho služby. Od kdy to bude a jaké budou ceny?

Během pár týdnů bychom tuto věc rádi měli připravenou. Ministerstvo nebude v metodickém pokynu diktovat ceny. Bude však diktovat základní podmínky. A tou nejzákladnější je, aby operatér nebo lékař, kterého si pacient vyžádá, nebyl odborník, který by tím byl odváděn od pacientů, kteří ho skutečně potřebují.

Můžete to blíže objasnit?

V nemocnicích obvykle bývají na chirurgiích jednotlivci, kteří umějí nějaký speciální výkon, například na slinivce. Tito lidé nedělají pouze tyto výkony, protože jich není hodně. Ale když v nemocnici bude pacient, který potřebuje chirurga, který jako jediný daný výkon umí, tak bude mít absolutní přednost a teprve pak dojde na pacienty, kteří by si tohoto operatéra vybrali a chtěli zaplatit. Vše ostatní, včetně cen, si určí nemocnice samy.

A cena může být i tržní, třeba několik tisíc korun?

Ano. V Praze je větší poptávka bohatých lidí po takovýchto nadstandardech, takže určitě tito operatéři nebo porodníci budou stát víc než v periferní nemocnici.

V reformě se prodlužuje dojezd záchranné služby z patnácti na dvacet minut a navíc nově tento čas se počítá od výjezdu sanitky, nikoli jako dosud od přijmutí hlášení. Není to krok zpět?

Ne, není. Jde o maximální dobu dojezdu. Sanita může přijet dřív. Kraje by si měly vytvořit dojezdové plány záchranky. Dnes jsou situace, kdy se do patnácti minut, což říká zatím platná vyhláška, dojet nedá. V celé republice je asi deset procent oblastí, kde to fyzicky možné není. A nový zákon neříká nic jiného, než to, že novou dojezdovou dobu bude tolerovat.

Zřejmě od července si lidé budou nově platit levné léky, které dosud byly na předpis. O kolik druhů se jedná a jak se zvýší spoluúčast pacienta?

Jde zhruba o dvě stě léků. Jde z velké části o léky, které jsou poměrně levné. Léky, které potřebují chroničtí pacienti, budou i nadále hrazené ze zdravotního pojištění. Nemyslím si, že to bude podstatný zásah do systému hrazených léků. Pacienty to zatíží do několika málo set miliónů korun ročně, což v několikamiliardovém balíku za léky, je poměrně zanedbatelné.

Lékaři a lékařská zařízení nemají povinnost vydávat potvrzení o přijetí regulačního poplatku. Pacient si toto potvrzení musí vyžádat. Mnozí to ale nedělají, protože se ostýchají a tak se v praxi často stane, že 30korunový nezaplacený poplatek vymáhá exekuční firma a naroste i na 6000 korun. Je to morální? Nesjednáte nápravu? Nemělo by být potvrzení vydáno automaticky jako v obchodě?

Vymáhání poplatků, které popisujete, je výjimečné. Tak jako v obchodě si všude neberete stvrzenku, a často se tiskne zbytečně, tak stejně je tomu u lékaře. Vyskytne-li se však zdravotnické zařízení, kde si třeba dvakrát za sebou pacienti stěžují, že se jim něco takového, co vy říkáte, stalo, tam já, kdybych seděl na krajském úřadě, okamžitě pošlu velmi ostrou kontrolu, aby zkontrolovala dokumentaci, jestli do ní zaznamenávají zaplacení poplatků nebo ne.

Zdravotnictví se nedostává peněz. Neuvažujete o zvýšení pojistného?

Vláda neměla v úmyslu pojistné zvyšovat. Pro příští rok bez zvýšení pojistného ještě vydržíme. V delším časovém rozmezí, rozmezí několika let bude však potřeba pojistné zvýšit. Náklady na zdravotnictví stoupají s tím, jak roste schopnost medicíny a zdravotnictví spotřebovává více peněz. Na druhou stranu poskytuje více a kvalitnější péče pacientům.

Když nebudou peníze, což zřejmě bude od pololetí, zhorší se zdravotní péče a nedoplatí na to sociálně slabí lidé?

Bude-li dramaticky pokračovat hospodářská krize, nebudou peníze ve všech odvětvích hospodářství a života společnosti. I kdyby peněz ubylo o deset procent, tak stále je ve zdravotnictví velký prostor řešit opravdu těžké případy. Pak bychom museli trošku omezit rozvojové věci, které jsou na hranici užitečnosti. Čím je v systému více peněz, tím se medicína dostává do stadia, že lidem, kterým už není pomoci, zkouší ještě něco a tam ty peníze hodně utíkají, i když benefit pro pacienta je velmi malý nebo žádný. Tyto věci se pak obvykle škrtají. Ale vůbec to nesouvisí s tím, jestli jde o chudé nebo bohaté lidi. Vždy rozhoduje to, zda péče může pacientovi pomoci nebo ne.