Již delší dobu se hovoří o tom, že pozitivní lékové listy by měly získat legislativní oporu danou zákonem. Kritici namítají, že stávající systém pozitivních listů funguje tak, že se na ně dostávají léky bez transparentního výběrového řízení. Podle právníků připomíná stávající stav situaci, jako kdyby zakázku na miliardovou stavbu dálnice zadal dodavateli veřejný úředník jen po dohodě se stavební firmou, jejíž nabídka mu přišla cenově zajímavá. Proto jsme některým poslancům, kteří o uzákonění pozitivních listů budou rozhodovat, položili následující otázky: Jaký je váš názor na současný mechanismus tvorby pozitivních listů? Souhlasíte s tím, aby byly pozitivní listy uzákoněny? Připadají vám současné možnosti dovolání či opravných prostředků pro neúspěšné uchazeče o zařazení na pozitivní list dostatečné?
Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., místopředseda TOP 09
Proces, který se týká veřejných prostředků a běží bez zákonného zmocnění, je problematický, ale nikdo ho formálně nenapadl. Určitou polehčující okolností je fakt, že díky (legálnímu) přeceňování léčiv i pokusům o pozitivní listy se podařilo snížit náklady na běžné léky na předpis v r. 2014 dle údajů MZ a SÚKL asi o 2 mld. Kč. Dále je potřeba konstatovat, že VZP má sice možnost určovat ceny zdravotnických prostředků a také zde výrazně ušetřila, ale ani tato cesta již neodpovídá současným ústavním požadavkům a bude muset být změněna.
Znamená to, že situace u zdravotnických prostředků je celkem analogická stavu v roce 2007, kdy Ústavní soud zrušil kategorizační komisi pro léčiva, která byla poté nahrazena transparentním procesem stanovení cen a úhrad léčiv zákonem. MZ, pokud vím, pracuje na nějakém podobném mechanismu i pro zdravotnické prostředky poté, co pozastavilo první pokus, který byl připraven v r. 2013 v rámci zákona o zdravotnických prostředcích.
Problém transparentní cenotvorby však prochází napříč celou naší zdravotnickou legislativou. Dokresluje to i verdikt Ústavního soud nad „lázeňskou indikační vyhláškou“; a je jen otázka času, kdy dojde i na ten nejproblematičtější pilíř cenotvorby, kterým je Seznam zdravotních výkonů. Alespoň malý krůček vpřed v tomto ohledu se snažím tč. připravit jako pozměňovací návrh k otevřenému zákonu č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Aktuální spory okolo protonové terapie či léčby kmenovými buňkami nevyřešené zákonné mechanismy dobře dokladují způsob, jak se mají transparentně tvořit úhrady výkonů a jak mají vstupovat do úhrad nové technologie, je nutno též zákonem upravit lépe než dosud.
Ano, je to jedna z významných součástí širokého komplexu transparentní cenotvorby ve zdravotnictví. Žádné aktuální návrhy nemám k dispozici a myslím, že celá věc je stále na úrovni přípravných diskusí, které vede posl. PharmDr. Jiří Skalický se SÚKL a VZP. Starší návrhy jdou jeden až dva roky nazpět a byly kritizovány právě kvůli absenci transparence, zejména standardních mechanismů při rozhodování, tj. možnosti pro účastníky podat opravný prostředek. Stávající situace skutečně není ideální a „legální posvěcení“ bez nějaké formy veřejného výběrového řízení s možností odvolání už dnes není možné.
zdroj: Medical Tribune, 10 .3. 2015, str. 2
