Heger: Některé věci je výhodné centralizovat

Dobrý podvečer. Na konci tohoto roku vyprší nemocnicím smlouvy. Pojišťovny jim teď nabízejí kontrakty nové, ale všechny nemocnice a všechna oddělení už je nedostanou. Je správné, že o rušení lůžek rozhodují de facto samy zdravotní pojišťovny? Pozvání do Interview dne přijal ministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger, vítejte.

Dobrý den.

Tak, připomínka vývoje posledních měsíců. Kraje vloni podepsaly s ministerstvem zdravotnictví memorandum o restrukturalizaci sítě. Postupně se ruší nadbytečná lůžka. Dosud jich v Česku bylo zrušeno zhruba 3 tisíce. Ne všechny kraje však spolupracují, kraj Ústecký třeba spolupráci odmítl. Do záměru vstoupily tedy zdravotní pojišťovny, které se dohodly s ministerstvem zdravotnictví na společném plánu, že zrušit je třeba až 10 tisíc akutních lůžek a postupují i tak, že zkrátka všem nemocničním oddělení už smlouvu od příštího roku nedají. Pane ministře, opoziční zákonodárci s tím nesouhlasí, že o tom, co bude zrušeno v síti nemocnic nebo jejich oddělení, mají rozhodovat samy zdravotní pojišťovny. Nemělo by mít ministerstvo zdravotnictví přece jen ten proces víc pod kontrolou?

Tak, já si myslím, že ten proces sám o sobě je samozřejmě velmi bolestivý, ale je to běžná situace, kdy prostě některé věci je výhodnější centralizovat a dávat do větších celků. A medicína tak, jak se technologicky vyvíjí, tak se už těch v malých celcích neuživí, protože potřebuje drahé spektrum přístrojů a podobně.

Tak o tom já vůbec nepochybuji, já se vás ptám na to, jestli by ministerstvo zdravotnictví nemělo víc rozhodovat o tom, co zůstane a co bude zrušeno, ponecháváte to spíš na zdravotních pojišťovnách.

My jsme v těch změnách zákonů, které jsme udělali, tak jsme kladli větší důraz na pojišťovny. V tomhle případě stát prostě na ně delegoval pravomoce zacházet s penězi z veřejného zdravotního pojištění a musí, ony s nimi musí zacházet velmi racionálně, aby ten systém prostě byl efektivní. Ten systém není efektivní, má těch nemocničních lůžek moc a ty pojišťovny zodpovídají tedy nejenom za to, že jejich klienti, jejich pojištěnci dostanou péči, ale také za to, že na tu péči budou mít peníze, a tak z tohohle důvodu já si myslím, že je to správné, že oni jsou ti hlavní hráči. A my budeme v těchto změnách pokračovat, ale samozřejmě musíme dbát na to, aby poskytovatelé péče, v tomhle případě ty nemocnice taky byly nějak ochráněné.

Pane ministře, ale přece o té zdravotnické vizi, o strategii, nemohou rozhodovat zdravotní pojišťovny nebo jenom ony. Vy máte nějakou dohodu s pojišťovny o tom, co v té síti zůstane a co bude zrušeno? Nebo skutečně si jedou na vlastní triko, jak se říká?

Ne, ne, ne, to určitě ne, my jsme s nimi vedli dlouhé debaty a ta strategie je naprosto jasná, strategie směrem ...

Mluvíte o každé nemocnici, o každém zrušení nemocnice či oddělení?

Ne, ne, ne, je to jaksi po celcích a takový nejvýznamnější celek dneska uceleného zdravotnictví je kraj, ať větší, nebo menší, i ty nejmenší kraje v tom půlmilionu obyvatel už jsou jaksi celky, kde to zdravotnictví je téměř celé. A na to my jsme s těmi pojišťovnami dohodnutí, že v tom celku budou tu péči balancovat oni. Mají na to kritéria, ta s námi taky diskutovali, je jich asi 10, využití té nemocnice, kvalita péče v té nemocnici, racionalita investování v různých oborech a podobně.

Takže abychom si to ujasnili, zdravotní pojišťovny, které nemají centrální odpovědnost za zdravotnictví, myslím takovou tu, kterou ministerstvu dávají zákony nebo normy vyšší právní síly, tak vlastně ty de facto samy rozhodují o tom, co v nemocniční síti, což je strategické rozhodnutí, zůstane zachováno a co ne, rozumím tomu dobře?

Rozumíte, ale když to říkáte takhle, tak to vypadá, jako kdyby ministerstvo dělalo něco nekalého. Ústava samozřejmě říká, že za poskytování služeb a dostatečné množství služeb zodpovídá stát, ale ten stát může cestou těch vyšších právních norem, což jsou v tomhle případě zákony, rozhodnout o tom, že tu pravomoc deleguje a tu zodpovědnost za to, aby služby byly v dostupném rozsahu potřebném, tak tu delegoval na pojišťovny zákonem, takže to není nic neobvyklého.

Zeptám se vás tedy ještě jinak, aby to nevypadalo tak, že ministerstvo dělá něco nekalého, proč jste k tomu procesu nepřistoupili z druhé strany? Proč samo ministerstvo zdravotnictví nevytvořilo nějaký seznam, co z nemocnic, nebo které z nemocnic a která oddělení mají zůstat zachovány a která ne? Protože teď skutečně je to tak, že zdravotní pojišťovny se rozhodnou a s tím či oním nemocničním oddělením neuzavřou smlouvu, a to de facto končí nebo je připraveno na privatizaci, řekněme.

Ve zdravotnictví jako v každém jiném lidském oboru jsou prostě některé věci delegovány. Ministerstvo tak podobně jako neposkytuje péči a deleguje, přestože má povinnost tu péči zajistit, tak to deleguje na lékaře, nemocnice nebo obecně poskytovatele péče a v tom ...

Nebylo to spíš proto ...

A v tomhle případě to deleguje na pojišťovny, protože oni to umí lépe. Oni ten region znají podstatně lépe, než ho zná ministerstvo a jeho úředníci, kteří sedí z Prahy, v Praze a nazírají na ten systém zdálky a jenom nějak koncepčně se snaží dělat pravidla hry.

Nebylo to memorandum tak trochu, myslím memorandum mezi ministerstvem a se zdravotními pojišťovnami tak trochu natruc krajům, které mnohdy nevyslyšely ten požadavek na rušení lůžek? Protože vy jste původně očekávali, že právě kraj zná ty regionální potřeby a že kraj rozhodne o tom, co se zruší a co ne. To se nestalo v některých případech, tak vzniklo memorandum a teď je na zdravotní pojišťovně.

Tak ono se natruc krajům v uvozovkách jako nabízí.

Lidově řečeno.

Ale já to musím odmítnout, protože my jsme naopak ty pojišťovny přesvědčovali o tom, aby jejich nejdůležitější partneři, se kterými to budou diskutovat, byly právě ty kraje. Nám se v některých krajích podařilo uzavřít formální smlouvy, spolupracovali jsme velmi dobře s Jihomoravským krajem, spolupracovali jsme tedy bezesmluvně, ale přesto dobře s Vysočinou, se Severomoravským krajem, s některými kraji ne, ale ty pojišťovny přesvědčujeme.

Které kraje nespolupracují?

No tak ten Severomoravský ...

My jsme zmiňovali Ústecký.

Pardon, Ústecký, jste o něm mluvila, prostě ty kraje nějak neměly zájem. Třeba Jihočeský kraj s námi moc nekomunikoval, ale tam ta síť už v minulosti byla poměrně dobře racionalizovaná, takže do toho jsme neměli chuť zasahovat. A já řeknu, vy jste říkala, proč tedy z druhé strany do toho ministerstvo nezasahuje, my jsme udělali velmi důležitý krok, který já si myslím, že v následujících letech bude absolutně ovlivňovat tu síť, a to je změna systému plateb ve formě změny směrem k platbě za diagnózu. Ta platba má zajímavý efekt, protože pacient si vlastně nese ty peníze se svou diagnózou a do které nemocnice přijde, ta za něj dostane zaplaceno, tu péči mu poskytne, takže pacienti si budou moct daleko více říkat tímhle nepřímým způsobem, která nemocnice se jim líbí, která jim vyhovuje, protože je blízko k nim domů, nebo protože má dobrou pověst a ten pacient příslušný jí věří, takže to bude další mechanismus a my bychom rádi, aby tyhle administrativní mechanismy se spíš utlumily, protože to je vždycky velké politické drama, aby spíš ten přirozený mechanismus takového plynulého vývoje působil, a to /nesrozumitelné/ bude přitvrzeno v příštím roce zase.

Ano. A pane ministře, ještě jedna věc, zpátky k těm krajům. Tam, kde tedy kraje nespolupracovaly, a tam, kde k té optimalizaci nedošlo, protože říkáte, že třeba Jihočeský kraj racionalizoval už dříve, tam, kde se to tedy nestalo, tak tam to ty kraje v uvozovkách odskáčou právě od zdravotních pojišťoven?

Ne, vůbec ne. My třeba máme velké tenze okolo nemocnice v Žatci, která je městskou nemocnicí, a ony se ty tenze dostávají k nám, ale samozřejmě pojišťovny jednají, jednají s kraji a tam ta žatecká nemocnice si nestěžuje jenom na nás, na pojišťovny, ale ta si stěžuje i na kraj, že ten kraj preferuje své nemocnice, takže těch hráčů je hodně a ten proces samozřejmě formálně je vložen do rukou pojišťoven. Ty pojišťovny mohou vypovídat smlouvy teďka, jak jste to říkala v úvodu, ale nepochybně oni se musejí tak trošku chovat i podle toho, aby z toho nebylo politické drama a tak tím to jsou limitovány a ty kraje také.

Říkáte, že s pojišťovnami jste v kontaktu, kolik nemocnic, anebo kolik oddělení třeba nedostane smlouvu?

Já myslím, že to bude spíše výjimka. Já konkrétně teďka nevím, protože ten negativní výčet není připraven, je připraven pozitivní výčet, který už obsahuje téměř 60 nemocnic.

Neměl byste jako ministr vědět dopředu, které nemocnice budou zrušeny, nebo respektive které nedostanou smlouvu, aby vám to neudělalo nepořádek právě v té síti nemocnic?

Nás kraje průběžně informují a už jaksi jsme některé věci řešili, protože my jsme taky v roli zřizovatele, tak jako podobně.

Takže které nemocnice nedostanou tu sumu, jestli to víte?

No ne, tak třeba přišla VZP s tím, že zruší Ústav pro hematologii a krevní transfúzi, tak to jsme jako zřizovatel protestovali.

Ano, o tom se mluvilo.

Jinak se o těch nemocnicích mluvilo spíše o jednotlivých odděleních, než o zrušení nemocnic.

Bude to 10 nemocnic ze 189, jak se o tom mluví? Můžete toto číslo potvrdit?

No, možná, ne, já to teďka v tuhle chvíli nejsem schopen říct. Ten proces je stále živý, většinou se to týká těch nejmenších nemocnic. Já vím, že v minulosti některé zanikly. Poslední, o které já vím zcela konkrétně, před dvěma roky zanikla opočenská nemocnice, typická malá městská nemocnice, ale oni většinou nezaniknou úplně.

A teď aktuálně, může to být 10 nemocnic do konce toho roku?

No teoreticky by to mohlo být, ale na druhou stranu ty nemocnice se mohou také transformovat do takzvaných eldéenek, což je strašně škaredé slovo, podle mě to jsou prostě nemocnice následné péče, které si mohou zachovat jisté spektrum ambulantní činnosti a mohou pro tu svou komunitu okolo sebe fungovat velmi, velmi úspěšně.

Ale teď byste je nevyjmenoval.

Ne, teďka je jmenovat určitě nebudu.

A jste si jist, že nebudou chybět v té nemocniční síti?

No tak to je samozřejmě ...

Věříte natolik zdravotním pojišťovnám, že podle vás se to nemůže stát.

To je hlavní, hlavní účel toho, proč my to sledujeme, abychom měli jistotu, že opravdu ta péče bude všem zaručená a není to zase tak těžká úloha, protože ta dopravní situace v naší zemi je podstatně příznivější, než když před 100 lety některé nemocnice vznikaly.

Tak, slovo ministra. Kauza IZIP. Správce 49 % akcií Thomas Ladner, že nevylučuje mezinárodní arbitráž proti České republice kvůli vypovězení smluv. Pokud přijde, jakou odpovědnost politickou za to ponesete vy?

Tak politickou odpovědnost já nesu za všechno, co se děje ve zdravotnictví, tak to jistě bych byl popotahován, zvlášť kdyby přišla a dopadla špatně. Já tomu nevěřím, protože ta akce byla velmi dobře připravená, VZP už dělala kroky, aby ty smlouvy, které si kdysi velmi nešťastně nasmlouvala někdy do roku 2016, tak dostaly před půl rokem své dodatky, kdy se řeklo, že budou možno, bude je možno vypovědět právě v pololetí letošního roku, takže zatím všechno podle nás probíhá podle těch smluv, které byly udělány.

Podle vás Česká republika nepoškodila zastavením projektu menšinového akcionáře ani v nejmenším?

Tak já si myslím, že každý dodavatel, v tomhle případě tedy ten akcionář, což je půlka VZP a půlka, menší půlka tedy toho záhadného švýcarského akcionáře, prostě je podnikatelský subjekt, který nese své riziko. A to, že ten IZIP, přestože jak deklarovali ti majitelé, byl tak skvělý a neměl uzavřenou smlouvu s nikým jiným než s VZP, to je a bylo jeho podnikatelské riziko. A protože na straně VZP, na té straně, která ten systém používala, ne na té straně, která ho vlastní teďka zčásti, tak ta byla jako uživatel a měla právo si smluvními podmínkami zajistit, jak ho bude chtít užívat, a když se zjistilo, že ten systém není tak ideální, jak se domnívalo a tu smlouvu vypovědělo, tak to je prostě běžná obchodní situace a o tom, jestli někdo má smůlu, nebo bude poškozen, to je úplně jiná věc.

Vy jako ministr, hlava zdravotnictví, skutečně ani vy nevíte, kdo stojí za tím v uvozovkách tajemným menšinovým akcionářem? Ani vy to nevíte?

Ne, já to opravdu nevím. Já o tom mohu spekulovat, jestli ty akcie tam byly nějak akutně od majitelů přeposlány a ti majitelé tedy, kteří měli tento balík akcií, nechtějí být známi. Nebudu o tom spekulovat, nevím to. Nevím to.

Takže není vyloučeno, že to stále patří europoslancům.

To já vyloučit opravdu nemohu.

Vyloučit to nemůžete. Vy jste řekl, nebo respektive napsal jste dopis, že správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny nese případnou odpovědnost za ty následující právní kroky. Její členové tvrdí, že ukončení projektu bylo politickým rozhodnutím, protože jste se na něm dohodl vy s premiérem Nečasem a správní radu VZP jste k tomu vyzvali a stát má samozřejmě ve správní radě své zastoupení. Máte nějakou tendenci ze sebe setřást tu politickou odpovědnost? To je první otázka směrem k tomu tématu.

Ne, politickou odpovědnost vůbec ne, to určitě ne. Ty formulace vznikly z ideje, že ta odpovědnost je dvojí, ta politická, ke které se plně hlásím a budu kdykoliv, a ta druhá je taková jako forenzní, právní, prostě správní rada je ten orgán, který ovládá VZP, řídí jí a nese zodpovědnost za svá, za svá rozhodnutí. Je to totéž jako jakákoliv jiná správní rada v podniku veřejnoprávním nebo akciovém. To je jedno.

Takže politické odpovědnosti se nezříkáte.

Politické odpovědnosti ne.

Smlouvy jsou vypovězeny, de facto přestanou platit až na konci roku a podle právníků lze vypovězené smlouvy vrátit do hry třeba ještě i poslední den před ukončením té platnosti, v tomto případě by to znamenalo třeba klidně ještě 30. prosince. Je ještě možné, že by se ta spolupráce obnovila?

No já si myslím, že teďka je to na managementu VZP, aby připravil koncepci jak dál, obecně se všemi věcmi, které se týkají výpočetních systémů. A oni zajišťují tedy vnitřní chod pojišťovny, tam ten IZIP nehraje roli, zajišťují vnější kontakty se světem, takzvaným portálem, kde komunikuje VZP se všemi svými klienty, tedy pojištěnci a se všemi svými smluvními partnery, jako jsou lékaři a nemocnice, komunikuje přes tenhle portál, tak tam ten IZIP hrál nějakou funkci nebo nějakou roli, a tu další roli hrál v té knížce zdravotní. A jestli přijde VZP  s konceptem, že ten portál jakoby mu mohla zajišťovat ta, ten IZIP, tak když vypíše výběrové řízení tentokrát, protože když ho nechával zajišťovat předtím, tak žádné výběrové řízení nebylo, tak tentokrát já bych dost trval na tom, aby správní rada chtěla výběrové řízení. A když se ukáže, že by ten portál od IZIPu byl výhodný, tak proč ne. Tomu jako nehodláme ...

Takže v oblasti IT by ta spolupráce mohla pokračovat.

No jenom, jenom jaksi kdyby měla pokračovat v té zdravotní knížce, tak by s sebou ti autoři a majitelé a lidé, kteří ten IZIP rozvíjejí, museli hodně do konce roku hodit sebou, aby ten IZIP opravdu prokázal, že je k něčemu. Zatím to tak nevypadalo.

To se ale nestane, pokud ministerstvo zdravotnictví nevyjde vstříc právním požadavkům společnosti IZIP na odškodnění ve výši 31 milionů korun, protože pokud chcete s tím dosavadním partnerem pokračovat v nějaké spolupráci, tak je třeba asi se s ním domluvit. Ministerstvo zdravotnictví odmítá jakékoliv, v jakékoliv komunikační záležitosti probrat s IZIPem a případně odškodnit jej v těch jejich požadavcích?

No to je věc, která je trošku složitější. Ty požadavky vznikly úplně z něčeho jiného než z rušení IZIPu. Ti majitelé IZIPu jako firma měli pověření od ministerstva zdravotnictví, aby zastupovali Českou republiku, potažmo tedy ministerstvo zdravotnictví v takové evropské koordinační agentuře, která dává dohromady e-healthové projekty. A tam prostě ministerstvo mělo poslat jednoho svého zástupce, poslalo tam lidi z toho IZIPu a protože my si myslíme, že oni jaksi nezastupují dokonale všechny e-healthové systémy v České republice, tak budeme hledat jiného zástupce a prostě je jsme vypověděli. A jestli jim vznikla nějaká škoda, protože si jako zástupci státu něco nasmlouvali, tak oni nám o tom nic neřekli a nic o tom nevíme a dodneška jsme se o tom nic nedozvěděli, takže ...

Takže v tuto chvíli odškodnění nepřipadá v úvahu.

... my jsme jako odmítli tohle to a až nám předloží tedy pan Ladner nějaké konkrétní dokumenty, o co šlo, tak o tom můžeme jednat, ale zatím není o čem.

Takže v tuto chvíli zatím není o čem, pokud jde o jednání o jakékoliv výši odškodnění.

Ne, to zcela jednoznačně konstatuju.

Vy říkáte, že IZIP zatím k ničemu moc nebyl, pokud jde o prospěšnost a výdělečnost. VZP vložila do projektu za 10 let bezmála 2 miliardy korun a když byste podpořili plošné využití, to jsou slova menšinového akcionáře, tak ty 2 miliardy by ušetřilo české zdravotnictví ročně. Vy to máte spočítáno jinak?

No, to nikdo neví a to oni mohou říct jakékoliv číslo, ale ta funkcionalita toho IZIPu pro to vůbec, vůbec nesvědčí. Není pochyb o tom, že české zdravotnictví potřebuje nějaký takový systém, jakým IZIP měl být a nebyl jím, potřebuje nějaký centrální registr pacientů, kteří se uvolí, aby jejich základní data, co se s nimi dělo ve zdravotnictví poslední měsíc, dva, co jim bylo předepsáno za léky, jaké měli rentgenová vyšetření a podobně, k jakému poskytovateli chodili, tak tam budou mít takovouhle kartu a lékař, který dostane svolení od pacienta, aby se do té karty podíval a podle toho přizpůsobil další kroky, další vyšetření, tak takovéhle systémy teďka v Evropě vznikají. Jsou docela úspěšné.

Takový systém podle těch, kteří ...

Takový měl být IZIP, ale nebyl, nebyl.

Ano, takový měl být, a podle těch, kteří jej hájí, tak říkají, že takový byl, že vy jste jej nedocenili, nepočkali jste na výsledky těch pilotních projektů, podle mnohých výdělečný nakonec byl a vy teď chcete zavést jiný systém a ten zas bude stát další miliardy. Pokusíte se nějakým způsobem se s IZIPem domluvit, aby to, co tam bylo proinvestováno, bylo alespoň z hlediska těch budoucích projektů e-healtu nějakým způsobem využitelné?

No tak ten problém, ten projekt nebude stát miliardy, ten bude stát nějakých úvodních několik milionů na studii a na projekt, a ten projekt potom vlastní udělá jenom malé úložiště těch centrálních základních dat o pacientech a jinak ta data zůstanou u poskytovatelů v jejich archivech, kam se eventuálně budou moct ti lékaři dívat.

Pane ministře, a bude povinný pro všechny, kteří budou chtít nějakým způsobem čerpat z veřejného pojištění?

No to je dobrý dotaz.

Prosadíte to?

To je otázka, která, o které já jsem si myslel, že o ní budeme usilovat a že se jí budeme snažit prosadit, proto já jsem ten projekt IZIP jako dlouhou dobu mentálně podporoval a myslel jsem si, že právě díky tomu, že on bude úspěšný a dokáže, že prostě to je velmi dobrá věc mít takovouhle centrální databázi, do které se mohou další lidé dívat, tak že zlomí nebo usnadní to politické prosazení, aby to bylo ze zákona. Teďka ...

Takže teď už o povinném zavedení neuvažujete?

Teďka si myslím, že to povinné nebude a tak, jak jsme se informovali v Německu, v Rakousku, v Dánsku, tak ty systémy jsou se souhlasem pacienta, jaksi boj o lidská práva a svobodné rozhodování ve zdravotnictví je velký a nakonec v těch zákonech je.

Tím ale podle mnohých, pane ministře, zase zmaříte, jak se říká v politické rovině, tu investici, protože IZIP prý byl ...

Ne, nezmaříme, v tom Dánsku, tam je 99 souhlasů.

V Dánsku je 99 ...

IZIP byl taky na principu dobrovolnosti.

Podle mnohých byl, ano, právě, a podle mnohých byl IZIP neúspěšný i právě proto, že nebyl povinně zaváděn pro toho, kdo chtěl čerpat z veřejného zdravotního pojištění. Pokud to neuděláte do budoucna, tak podle specialistů opět nedojde k té úspěšnosti, pardon.

Paní redaktorko, když si objednáte nějakého dodavatele čehokoliv, já nevím, doma nábytku a on vám bude ...

Ale já budu fungovat na soukromé bázi, pane ministře, já nebudu chtít čerpat z veřejného pojištění.

Ale to je jedno.

Nebo z veřejných peněz.

Ten dodavatel čerpal z veřejných peněz, ale to neznamená, že mu správce těch veřejných peněz, v tomhle případě třeba tedy ministerstvo zdravotnictví mělo přihrávat další veřejné peníze. On měl prokázat, že svou službu dělá velmi kvalitně, dobře, rozvíjí ji a že se vyplatí státu, aby ty peníze do toho dal a investoval. V tomhle případě k tomu určitě nedošlo.

Pane ministře, budete zvedat ještě regulační poplatek na 50 korun?

Ne, to nepočítáme. Není vyloučeno, že s regulačními poplatky něco uděláme, nějakou racionalizaci, ale ...

Mohl byste nastínit návrhy té racionalizace?

No tak já jsem dlouho mluvil o tom, že by mohl být poplatek někde okolo 200, 300 korun za vstup ke specialistovi v případě, že nebude mít doporučení od praktického lékaře, to je takový chabý pokus tady zavést něco málo ze systému řízené péče, které se teďka v západní Evropě velmi propagují jako racionalizační opatření. Ale ty poplatky jsou až to poslední, co bychom chtěli v systému zdravotního pojištění měnit, protože ony vždycky vyvolají velký politický ...

A regulační poplatek ten běžný se tedy od podzimu zatím zvedat nebude.

Ten běžný ne, ne, ne, ten určitě měnit teďka nebudeme.

Tak ještě nějaké dvě otázky z politiky. První věc, pokud ministr spravedlnosti za ODS nejmenuje Lenku Bradáčovou vrchní státní zástupkyní, jak bude postupovat TOP 09, necháte to být?

Tak v TOP 09 se to velmi diskutovalo, před časem vydalo TOP 09 prohlášení, že by to měla být Lenka Bradáčová. Já myslím, že teďka převládl spíš názor, že je to věc vrchního státního zástupce. Ten toho člověka musí, musí navrhovat a ten se musí dohodnout tedy s panem ministrem.

A pokud ministr spravedlnosti tedy tu, ten návrh neakceptuje a pokud Lenku Bradáčovou nejmenuje, nechá to TOP 09 být, nebo nějakým způsobem vystoupí?

Tak já si myslím, že by strašně záleželo na tom, jak se ta situace, jak by se vyvinula dál. Já myslím, že paní Bradáčová ...

Zatím žádné jednotné stanovisko o postupu TOP 09 nemá.

Paní doktorka Bradáčová přes všechny své vysoké kvality a uznání společenské jaksi jistě není jedinou státní zástupkyní nebo státním zástupcem, který je kvalitní a jaksi s vysokými morálními kvalitami, takže pokud by našel hlavní vrchní zástupce někoho ekvivalentního, tak bychom byli spokojeni.

Takže to není nic, na čem byste nějak trvali, aby došlo k tomuto věnování. A druhá věc, registr, odpovědnost vašeho stranického kolegy, ministra dopravy Pavla Dobeše, jaký máte názor na to, jak váš kolega ministr dopravy komunikuje s občany ty problémy, které nastaly?

No tak to možná, já si myslím, že on se občanům omluvil, ale ...

Ale ta komunikace úplně vám nepřijde zdatná.

Ta komunikace je velmi obtížná, tak on těžko může každý den vystupovat a omlouvat se, to by spíš vyznělo dneska trapně. Já si myslím, že ho to velmi mrzí, je to strašně nepříjemná záležitost, ale na druhou stranu si myslím, že ve srovnání s tím, co se dělo za jeho předchůdců, že dneska hrozí desítky miliard, které nám Evropská unie neproplatí, že to jsou ty vážné věci, že tohle to je epizodická záležitost. Je nepříjemná. Já jsem to sám zažil týden po tom svátečním týdnu, kdy jsem si chtěl jít přehlásit přívěsný vozík za auto a nemohl jsem to udělat, tak jsem ty lidi tam viděl na tom dopravním inspektorátu, ale není to taková tragédie, jako jsou ty desítky miliard, které on nese jako kouli na noze.

Ano, ale 16, 17 dní ten registr nefunguje, pan ministr velmi často vysvětluje postupy, IT technologie, ale občana to zajímat nemusí.

Je to, uznávám to, je to nepříjemné, je to pro celou vládu, je to nepříjemné pro pana premiéra, je to nepříjemné, ale musím zdůraznit svůj ...

Měl by rezignovat?

Je to můj soukromý názor, já si myslím, že takováhle věc tedy by nemusela být důvodem rezignace.

Takže na rezignaci to není.

Tak já sám nevím, já jsem o tom vlastně nepřemýšlel, co bych udělal, udělal já. Já jsem samozřejmě byl taky v řadě nepříjemných situací, ať teďka jako ministr nebo, nebo dříve jako ředitel velké nemocnice, a také jsem tyhle věci někdy zvažoval, ale tohleto si myslím, že pan ministr Dobeš by měl ustát a je to jinak zkušený mladý člověk, který má docela perspektivu jako odborník.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger, děkuji vám, na shledanou.

Děkuji za pozvání, na shledanou, hezké léto.