Lavinu paniky mezi rodiči, kteří se starají o postižené dítě, spustila v minulém týdnu zpráva o výrazném omezení provozu špičkové státní léčebny Vesna v Janských Lázních. Poukázala na kritickou situaci v českém lázeňství. Komplikuje ji dlouhodobý přesun peněz z rozpočtu resortu směrem k léčbě nejzávažnějších onemocnění a také nová indikační doložka vydaná koncem loňského roku. Jaká je podle odborníků současná ekonomická pozice lázeňských léčeben, zjišťovala reportérka pořadu Reportéři ČT Jana Neumannová.
"Zdravotnictví nechce šetřit na lázních, na druhou stranu je nuceno šetřit úplně všude. Pochopitelně, jestliže se má volit, kde je potřeba nejvíce peněz, jsou to ta nejtěžší onemocnění, která ohrožují životy lidí," uvedl ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Za posledních deset let se tak podle něj přelila část peněz určených lázeňství do léčby nejakutnějších diagnóz.
Od konce minulého roku navíc lázeňským zařízením ubírá velkou část pacientů a tržeb nový indikační seznam vydaný ministerstvem. Ten mimo jiné mění rozsah i délku léčby pacientů v lázních podle nových parametrů. Indikační seznam má podle Hegera sloužit k omezení případů, kdy do lázní jezdili lidé zbytečně, v mnoha případech však rodičům postižených dětí výrazně přitížil. "Zkrátil se nám pobyt z šestnácti týdnů ročně na šest," říká otec postiženého chlapce Josef Kun.
Po zkušebním období a následné odborné diskusi chce Heger seznam revidovat a případně upravit, lázně se přesto dostávají do obtížně řešitelné situace. "Některé české lázně přicházejí o 20 až 80 procent tržeb a klientů. To je obrovské číslo a může to vést prakticky k likvidaci některých lázní," varuje místopředseda Výboru pro zdravotnictví Jaroslav Krákora (ČSSD).
Podle specialistky na dětskou mozkovou obrnu Šárky Smíškové ministerstvo odlivem financí z léčby dětských onemocnění pouze zvyšuje státní výdaje do budoucna. "Pokud stát investuje v dětském věku do klientů s dětskou mozkovou obrnou a ti budou dobře ošetřeni, tak to můžou v dospělém věku vrátit tím, že se zařadí do systému daňových poplatníků, budou vydělávat a budou soběstační," upozorňuje Smíšková.
Heger minulý týden ujistil veřejnost o zachování léčebny v Janských Lázních, do jejího čela dosadil krizového manažera Josefa Šimurdu. Před ním teď stojí nelehký úkol, stabilizovat rozpočet léčebny a přilákat do lázní také samoplátce a rekreanty. Dosavadní ředitel Roman Koudele léčebnu podle Hegera na očekávanou situaci nepřipravil a nepředložil žádné metody, jak přivést větší množství klientů. "Naopak jsme slyšeli pouze kritiku proti nám jako zřizovateli," dodal Heger.
Za pravdu Hegerovi dává i Smíšková. "Uživit takový kolos jenom z toho, že tam bude fungovat léčebna, nejde," podotýká. Jako jednu z možných cest vidí poskytování wellness služeb sportovcům. Loňské náklady na provoz Janských lázní činily 114 milionů korun a podle dosavadního průběhu letošních tržeb léčebna není schopná sebe sama financovat, konstatuje ekonomicko-obchodní náměstek lázní Jaroslav Mrázek.
Ministr přitom jako dobrý případ hospodaření uvedl státní lázně Karlova Studánka, které si podle něj navzdory nižším dotacím udržely vyrovnaný rozpočet a dostatečné množství klientů.
ct24.cz, 30. 5. 2013
