Jednou ze součástí připravované reformy zdravotnictví je odlišení standardu a nadstandardu lékařské péče, které přispěje k lepší racionalitě využití prostředků ve zdravotnictví. Kromě toho umožní zvýšit spoluúčast pacientů na úroveň obvyklou ve vyspělých evropských zemích, aniž by došlo ke zhoršení situace sociálně slabších spoluobčanů.
Zástupci opozice a odborů, bohužel, rozšiřují mezi veřejnost obavy z nadstardu, který by měl dle jejich názoru vytvořit jakési dvoukolejné zdravotnictví. Chtěl bych tyto obavy důrazně odmítnout. Definice nadstandardu je součástí snahy zajistit dlouhodobě stabilní zdravotnictví a je jen jednou z mnoha úprav celého systému veřejného zdravotního pojištění.
Musíme si uvědomit, že ani sebedokonalejší zdravotnický systém nemá prostředky, které by zajistily tu nejlepší a nejmodernější léčbu úplně pro všechny. Vždy budou existovat určité limity a rozhodování o rozdělování omezených zdrojů, které je ne vždy možno chtít od lékařů. Nelze ignorovat skutečnost, že určitý nadstandard, vzniklý spontánně a bez pravidel, někdy až za hranicí úplatku zde existuje, a bohatší zvýhodňuje již v současné době. Považuji proto za daleko racionálnější, když si pravdu přiznáme, bohatším prostor pro šedou ekonomiku odebereme a umožníme jim platit za možnost nadstandardu.
To, co připravujeme, je pouze upřesnění a zprůhlednění systému. Prosazujeme, aby některé věci, které si dnes lidé platí pokoutně, byly placeny otevřeným způsobem. Nechceme pouze hotelový standard, ale i standard materiálový či standard přístrojový. Jinými slovy, nikdo nemusí mít z odlišení standardní a nadstandardní péče strach. Naopak, pokud chceme pro pacienty průhlednější prostředí, transparentnejší rozdělování zdrojů a férovější zacházení.
Hradecký deník, 19. 5. 2011, Rubrika: Česká republika, str. 12
