Heger: Konkurenti mně občas "mydlí" schody

Královéhradecký rentgenolog, který ve své profesi i v politice ušel kus cesty, aniž působil dychtivě. Poctivý bloger, který na vysoké židli rozhodně nelpí. A lékař, jenž se rozhodl reformovat české ordinace. Leoš Heger.

Jaká je nálada na palubě?

Jak na které. Mně by byla nejblíž ta prkenná na vodě, tam by byla nálada dobrá. Na politické scéně je napětí. Na vládě ani ne, tam je nálada pracovní. Zakrývající, co se děje za scénou. Když začne zasedání a mají se rozhodovat věci, tak je prostě rozhoduje.

Nemáte pocit, že slogany typu vláda rozhoduje, jsou jen maskáče zakrývající, že něco je v té vládě z gruntu špatně?

Samozřejmě od doby, kdy aféry začaly, to není ideální situace. Vláda by měla být konsolidovaná, solidní.

Kdy si člověk vašeho typu řekne, že v tomhle jet nechce?

No… to je velmi vážná otázka. Dost často o ní přemýšlím. Ještě jsem si to neřekl, ale je to na hraně. Tak jako celé postavení vlády. Vzhledem k tomu, že ztrácí převahu, s jakou se do vlády šlo, stoosmnáctku.

Spíš než poslanecké hlasy ztrácí důvěru lidí, nemyslíte?

Dovedl bych si představit, že existují vlády, které jsou na tom stabilněji a jsou díky tomu sebevědomější. Vláda je kvůli ztrátě kreditu nervózní.

Žádný z ministrů v budoucnosti nebude moci říci, že zodpovídal jen za svůj resort. Vždy je každý z vás spoluzodpovědný za celou vládu, že?

To je naprostá pravda. Myslím, že si to většina lidí ve vládě uvědomuje. Na druhou stranu ta vláda chce pořád ještě dělat reformy a toto úsilí ji drží pohromadě. Vzdát to je ta nejsnazší cesta.

Vy jste pro mne takový v politice netradiční exponát člověka s vnitřní morální integritou. Vážně by vám nevadilo sedět v jakékoliv vládě, kde byste mohl dělat reformu a o celku byste věděl, že je špatně? A dodával byste takové vládě punc, že je v pořádku?

Rozumím vám velmi přesně. To je strašně těžká otázka, protože o řadě věcí nevíte, jak budou interpretovány v budoucnu. Když propukla poslední aféra VV, četl jsem v nějaké analýze úvahu o osmačtyřicátém, kdy někteří ministři podali Benešovi demisi. Byl to tehdy trošku panický akt, a kdyby k němu nedošlo, mohlo se všechno vyvíjet jinak. Jistěže jsou to jen spekulace… Je to malinko blízko k medicíně, i tam je spousta situací, kdy nemůžete posoudit, jestli jste měla konat jinak.

Nemusíme hned myslet v extrémech, ale proč topka a ODS nepodrobily Bártu křížovému výslechu přímo na vládě? Proč ani nebyl zájem si zjistit, jak to s tou svou strategií vlastně myslel?

Myslím, že převažuje vědomí, že to bylo tak, jak bylo v novinách. A že se teď hledá nějaké východisko, jak od toho nejít a jakým způsobem v té vládě být a vládnout i s tím, že to takhle bylo. Odfiltrovat ty věci, které byly špatně. A nenechat tím vládu ovlivnit.

Budou vám John s Bártou ve vládě chybět?

Bárta už tam není a nemyslím si, že by chyběl. Ale v praktické politice byl velmi zdatný, musím říci. Absolutní pragmatik. Dál to nechci komentovat, není třeba podkopávat koalici, která už je tak dost podkopaná.

Nevyděsilo vás na vašem šéfovi Kalouskovi, když jako člen vlády a bez jakýchkoli výsledků policejního šetření veřejně nazval kauzu ProMoPro nestandardní zlodějnou?

Kauzu odhalil pomocí svého útvaru a to, že postupoval razantně, je u něj standardní záležitost. A že mluví stejně rychle, jako myslí, to je o něm všeobecně známo.

To není pravda. Oba víme, že Miroslav Kalousek myslí neskutečně rychleji, než mluví. A když něco řekne, vím předem proč. Když jako ministr financí předběhne policii a nazve věc nestandardní zlodějnou, jeví se mi to jako úlet.

V tom máte asi pravdu, měla by být předjímána nevina, a to i v komentářích. Ale on jako politik si může říkat, co chce. Jinak celá ta kauza utichla rychleji než jiné. Jak řekl jeden z opozičních politiků, Vondra má pověst člověka s pozitivními cíli a došlo-li tam k problému, pak šlo spíš o opomenutí či nezvládnutí vedení úřadu.

Vlastně jsem testovala vaši loajalitu k vlastní straně. Na Kalouska prostě nenecháte plivnout.

(smích) Hodně jsem se vyškolil ve volební kampani, když Kalousek poslal ty složenky babičkám na splátky státního dluhu. Tehdy bylo zděšení z Kalouska obrovské - a nakonec se ukázalo, že to prošlo. Je prostě velký hráč a tu hru umí hrát dobře.

Mluvíme ale o hrách rozdílného kalibru. Složenky jsou jen marketingovým krokem, ale vznášet veřejně obvinění na základě šetření výhradně vlastního úřadu jde proti demokratickým pravidlům.

Zvolil jsem složenky proto, abych ukázal, že má své politické působení založené na tom, že riskuje a žene věci na hranu. Samozřejmě takové metody se někdy moc nehodí a nevyjdou, jindy se velmi hodí a vyjdou.

Jaký je pocit pracovat na něčem, co kritizují skoro všichni? Teď mám namysli pochopitelně zdravotnickou reformu.

Není to příjemné. Ale zdravotnictví kritizují všude úplně všichni. (úsměv) Je proklaté, protože konzumuje strašně moc peněz a všichni ho chtějí mít úplně nejlepší. Jenže to nejde.

Vidíte kolem sebe nějakou množinu lidí - profesní, politickou, jakoukoliv, která vás v reformě podporuje?

Určitě. Voliče pravice, kteří souhlasí s tím, že zdravotnictví nemůže žít ve falešném světě, kde si budou všichni vzájemně klepat na rameno, že to máme zadarmo, bude to tak na věky a všichni dostanou stejně. Není to tak - všichni musí dostat stejný nějaký rozumný základ. Co je nad to, s tím se musí šetřit.

Pro levicové strany jste vytvořil velmi vděčnou rétoriku: zdravotní péči pro chudé a pro bohaté. Doopravdy se nestane, že člověk, který na nadstandard nemá, by ho potřeboval?

Zatím nadstandardní zákroky nejsou nadefinované, a pokud u toho budu já, tak se budu snažit, aby nadstandardní zákroky byly takové, které už potřeba nejsou. Takto jsme celý ten systém založili. Máme velmi přísnou Listinu základních práv a svobod, tam je napsáno, že k základní péči musí mít přístup každý a spoluúčast nikoho nemůže omezovat v přístupu k ní.

Mimochodem to je přesně to, co vám opozice vyčítá: že asi neznáte ústavu a že vámi navrženou reformu dají k Ústavnímu soudu.

Tam už to jednou bylo, protože takzvané regulační poplatky nejsou nic jiného než forma spoluúčasti. Jdete k lékaři, vyšetření stojí dvě stovky, vy zaplatíte 30 korun a veřejné pojištění jen 170. A Ústavní soud řekl ano, toto je tak na hranici, kde to neshodíme. A jakékoliv zvyšování spoluúčasti je třeba dělat velmi opatrně.

Takže je pro vás reálné riziko, že by vaši reformu mohl Ústavní soud zhatit?

U nastandardu ne, protože tam existuje jiný výkon, který potřebujete pro své zdraví a život, který bude plně hrazen.

V rámci standardu dostanete vše, co potřebujete, řekl jste. Ale potřeba není ekonomická kategorie, potřeba je neohraničená a v podstatě nekonečná.

V tomto případě ne. Zákon definuje potřebu krytou základním zdravotním pojištěním individuálně tak, aby se zdraví člověka vrátilo na tu míru, kam až je možné ho rozumně vrátit. I když budeme uvažovat o strašně drahé léčbě třeba v onkologii, potřeba je až po cytostatika a ozařování nádoru, kde je naděje, že se nádor zmenší a pomůže člověku přežít. Nad rámec potřeby by byl lék dražší a s pochybnějším efektem.

To rozhodnutí je nejtenčí možný led.

Proto je medicína tak těžká. Vůbec nejhorší rozhodování v medicíně jsou na hranici života a smrti. Nikdo nepochybuje o tom, že je správné draze léčit člověka, kterému prodloužíte život o rok. Nikdo vám nevyčte, že člověka v bezvědomí nedržíte při životě ještě půl dne za půl milionu korun. Tyto dva extrémy jsou jasné. Prokletí medicíny je vše mezi tím. A zvenku je tak snadné říci, že něco děláte neeticky.

V tuto chvíli ještě nevíme, o kolik se spoluúčast pacientů zvedne, dnes o tom budete jednat na K9. S čím přesně tam jdete?

Třeba bychom chtěli upravit vyhlášku o lázeňství, tam se dá ušetřit tak půl miliardy. Jinak jediný pevný bod, který před sebou máme, je nutnost ušetřit 10 až 12 miliard -jestli spoluúčast bude 2 až 3 miliardy, bude to maximum.

Cítíte podporu premiéra?

Jak kdy. Někdy naznačuje, že ne, někdy, že ano.

Nemydlí vám schody chlapci, kteří také chtěli být ministry?

(smích) To se tak ve vysoké politice občas děje. Je pravda, že jsem si myslel, že bude-li mě chtít někdo z koalice kritizovat, učiní to uvnitř koalice. Nebo rok před předpokládanými volbami.

A protože tady je předpokládáme neustále, je třeba vás kritizovat průběžně.

Je to dobré školení. Kritika je pro mne vlastně velkým povzbuzením k přemýšlení, jak se jí zbavit. Tím, že ty věci vyřeším. I když ne vždy to jde.

Tak vy nosíte svatozář a kritika je pro vás povzbuzením?

To bylo od vás ošklivé. (smích)

Co byste dělal, kdybyste přestal být ministrem?

Je mi 63 a jistě by mi prospělo povolání s větší fyzickou aktivitou, než nabízí politika.