Naskočil jste do velké politiky před zhruba dvěma roky. Teď s odstupem času, byla to velká změna?
Tak já působil jako nestraník v městské politice v Hradci Králové, a když jste na funkci ředitele fakultní nemocnice, tak je to manažersky i společensky tak vysoký post, že se do kontaktu s politikou dostanete. Dokud tady na tom ministerstvu nejste, tak o tom nemáte žádnou představu. Je to velká sprcha, když jsem to viděl naživo a musel jsem se na to adaptovat. Snažím se to dělat více technokraticky a méně politicky, bez té politiky to ale nejde.
Nebudete usilovat o vyšší funkce v rámci strany, třeba o křeslo předsedy TOP 09?
V politice se nikdy nemá říkat nikdy. Teď o tom opravdu neuvažuji. Ministerstvo zdravotnictví je takový balvan a takový obrovský kus práce, že abych se věnoval ještě politice, ve které se pořád po dvou a půl letech cítím méně zkušený než otřelí harcovníci, tak já bych rád dotáhnul to zdravotnictví do konce. Bez té politiky to nejde, jsem nyní v takové pozici, že ještě mohu něco udělat. Zvlášť po těch dramatech vládních, které se trošku usadily. Mám tedy šanci tu ještě nějakou dobu pracovat.
Na druhou stranu řada kandidátů TOP 09 asi není u voličů tak oblíbená jako vy?
Je fakt, že z těch, co jsme tam začínali, tak nás už moc nezbylo. Na druhou stranu v politice se dva dny soustředíte na něco jiného a už se děje něco, co vám zkomplikuje život. Já se třeba teď musím zabývat problémem, že je tu snaha ministerstva zemědělství nám úplně rozbít hygienickou službu a vytrhnout z ní velmi silný kvadrant péče o veřejné stravování.
Jak blízko jste byl k odvolání z funkce ministra zdravotnictví?
To je dobrý dotaz. Je to ale strašně spekulativní věc. Já jsem byl třeba přesvědčen, že když jsem byl ředitelem královéhradecké nemocnice v době, kdy byl ministrem pan Rath, se kterým jsme se neměli moc rádi, ale pak se ukázalo, že jsem to přečkal. Tohle je nechtěný půvab politiky, že je spousta věcí nejistých. Já jsem si vědom, že někteří koaliční politici, zejména ti, kteří měli ambice na to býti ministry, mě kritizují nad rámec obvyklých zvyklostí. A to, i když spolu velmi dobře vycházíme.
Jak se v poslední době vládlo, když se proti vám po opozici postavili i někteří poslanci ODS. Uklidní se nyní situace?
Já si myslím, že to lze očekávat. Ten čas ale ještě nenastal. Koaliční smlouva se stala jakýmsi provizoriem, připravuje se uzavření nějaké nové. Je k diskusi, jestli se mají mezi sebou kritizovat koaliční strany nahlas a nejdříve v médiích. Není možné to, aby v parlamentu, kde je podstatně menší většina, než byla dříve, aby každé hlasování bylo napínavé, kdo se rozhodne, jak bude hlasovat. Takto se politika nedá dělat příliš efektivně.
Víte už nyní, zda bude něco možné do budoucna využít z projektu IZIP?
Systémy se dneska bojují v Evropě, ale i u nás, kde existuje třeba Karta života. Jde o detaily a IZIP je nezvládnul a nezvládnul takové věci, které jsou v informatice strašně důležité. Jak mají být informace strukturované, aby se daly snadno najít, když jich je hodně. Je to něco jako, když můžete jít do knihovny a hned si tam knížku najít, nebo když se tam musí jít zaregistrovat, požádat si o meziknihovní výpůjčku a třikrát tam jít, než tu knížku dostanete a pak s ním nikdo nepracuje. Tyhle věci je nutné předělat znovu a my na tom budeme pracovat úplně s někým jiným než s IZIP.
Takže chcete vše zjednodušit?
Tak jeden z nedostatků IZIP byl, že se deklaroval jako nástroj pro účely pacienta, abyste se mohl do své historie podívat, co jste dostal za léky, ke kterým lékařům jste chodil, co na vás účtují, takhle ta Karta života funguje docela dobře. Systémy pro sdílení dat mezi lékaři, ty jsou trochu jinak konfigurované a na tom se bude pracovat spíše na základě nějakých zahraničních modelů.
Je podle vás tedy projekt firmy IZIP "mrtvý"?
Já jsem říkal lidem z VZP, že přes všechny problémy, které ten projekt měl, ať pracují, ať zjistí, proč je to uživatelsky nepříjemné a co se dá změnit. Problém toho systému byl, že na tom nikdo nepracoval. Jestli na tom ti autoři nyní začnou pracovat, vylepší to, znovu se budou ucházet o místo na trhu, tak se třeba vrátí, to bych nechtěl vyloučit. Momentálně v tom stavu, v jakém to bylo ve VZP, to velkou šanci nemá.
Co další změny... Třeba, kdy budou veřejné smlouvy mezi nemocnicemi a pojišťovnami?
To je věc, která budí trošku odtažitý postoj pojišťoven. Není dost dobře možné je k tomu donutit, aby to dělaly dobrovolně. Tohle bychom chtěli do zákona napsat.
A proč odmítají pojišťovny smlouvy zveřejňovat?
Těch důvodů k odporu bude více. Pokud to dělají pojišťovny férově, aby poskytovatelé byli vybíráni výběrovými řízeními, tak ty se nemají obávat ničeho víc než jenom nějaké administrativní zátěže. Přece jenom ta agenda na internetu je poměrně rozsáhlá. Musíte si uvědomit, že tu máte nejen 200 nemocnic, ale i 20 tisíc soukromých ambulancí, takže než se to zrealizuje, nějaký čas to potrvá. Takže z toho může být určitá nevole, ale zejména od těch, kteří nemají čisté svědomí a nechtěli by, aby do těch jejich smluvních vztahů bylo vidět.
Čím to podle vás je, že VZP platí nemocnicím více nežli ostatní pojišťovny?
Dneska se to nedá úplně přesně analyzovat, jak to vzniklo. Od raných 90. let se ten systém každý druhý rok měnil, začal výkonovým systém, kde si nahnali někteří poskytovatelé výší paušály. Pak byly nemocnice, kterým se snažily pojišťovny pomoct, ať fér, nebo nefér. Měly ten paušál tak špatný, že nemohly přežít. Nebylo to zveřejňované, neprůhledné. Tehdy se naučily, že když do těch vztahů není vidět, že si mohou v podstatě udělat, co chtějí, a i když já nejsem schopen říct, že by v systému kvetla korupce nějak nad míru běžnou v České republice, tak přeci jenom ten systém, když je takto neprůhledný, tak ten korupční potenciál má a ve zdravotnictví se rozděluje 250 miliard.
aktualne.cz, 25. 11. 2012, rubrika: Domácí
